Jindřich Psutka

Autor v knize přistupuje k problematice ekologických škod z pohledu civilního práva a systematicky zpracovává i další, speciální právní úpravy týkající se tohoto tématu, jako je zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.), zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.), zákon o lesích (č. 289/1995 Sb.), zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (č. 78/2004 Sb.) nebo horní zákon (č. 44/1988 Sb.). Kniha obsahuje obecný výklad o odpovědnosti za škodu v občanském právu, pojmové vymezení ekologické škody, výklad o předpokladech vzniku odpovědnosti za škodu, výklad o povaze jednotlivých složek životního prostředí v občanském právu, pojednání o způsobu a rozsahu náhrady škody, výklad o promlčení a rozbor platné právní úpravy s dodatkem o možných trendech budoucí právní úpravy. Komplexnost zpracování této knihy nemá v české odborné literatuře dosud obdoby.

Autoři zpracovali pro praktické využití podrobný komentář k jednotlivým ustanovením občanského zákoníku, která upravují právní úkony, doplněný vybranou důležitou judikaturou. U každého ustanovení je zároveň komentář k právní úpravě dané problematiky v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) účinném od 1. 1. 2014. Platná právní úprava občanskoprávních vztahů se bude používat na všechny případy vzniklé do doby nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, samozřejmě pokud si strany nedohodnou, že již využijí novou občanskoprávní úpravu. Tyto dohody však nelze v praxi moc předpokládat s ohledem na zcela nové a daleko širší pojetí nové úpravy. Výše uvedená situace naznačuje, že předkládaný podrobný komentář k platné úpravě právních úkonů bude v teorii i soudní praxi dobrým pomocníkem ještě řadu let a navíc získá čtenář pro srovnání představu, jak jsou konkrétní vztahy v této oblasti upraveny od 1. 1. 2014.

Dne 1. ledna 2014 se stal účinným zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jenž přinesl do soukromoprávních vztahů změny většího či menšího rozsahu. Vznikly instituty nové, instituty zcela odlišné od předchozí právní úpravy, obnovily se některé instituty dříve známé a došlo i ke změně v právní terminologii. Autoři se v souvislosti s uvedenými změnami zamysleli nad tím, jak se vypořádat s dosavadní judikaturou, jako významným vodítkem pro interpretaci právních předpisů. Výsledkem jejich snahy je tato monografie, která zpracovává více než tisíc rozhodnutí, která jsou uspořádána do rejstříků tříděných podle různých kritérií. V prvním rejstříku, jenž je tříděn podle ustanovení nového občanského zákoníku, jsou jednotlivá rozhodnutí autory komentována a doplněna o informaci, zda jsou či nejsou použitelná po rekodifikaci. Kritérii pro třídění druhého a třetího rejstříku byla data vydání rozhodnutí a klíčová slova. Čtenáři všech právních profesí i studenti práv jistě ocení tuto publikaci, která jim pomůže se v rozsáhlé judikatuře orientovat.