Puchalská Punge

Píše se rok 1946. Druhá světová válka skončila. Evropa je v troskách. Miliony lidí sní o štěstí a touží uniknout bolestným vzpomínkám. Čtrnáctiletý Felix je jedním z nich. Co kdyby zkusil žít jinde? Bude Austrálie dobrá volba? Felix doufá v lepší život v zemi nepoznamenané válkou, doufá v lásku a přátelství. Jenže ani tam není v bezpečí. Zabiják, který ho pronásledoval už v Polsku, je přímo posedlý pomstou. Felix ví, že ničemu tak strašnému dosud nečelil. Možná nepřežije, ale pořád doufá. Možná… Román Možná přináší příběh o dospívání, sebeuvědomění i rodině, o hledání pravdy i o tom, jak obtížné je vyrovnat se s traumatem a ztrátou.

Píše se rok 1983. Na nevlídném předměstí Brisbane mezi drogovými dealery vyrůstá Eli Bell. Obyčejný kluk, na jehož životě ale nic obyčejného není: chůvu mu dělá proslulý vězeňský útěkář Slim Halliday, přezdívaný „Houdini z Boggo Road“, který byl odsouzený k doživotí za ubití taxikáře. Starší bratr August nemluví, jen píše vzkazy prstem do vzduchu. Tátu Eli skoro nezná, protože od něj máma odešla a odmítá o něm mluvit, takže Eli má plnou hlavu otázek, ale žádné odpovědi. Otčím Lyle, vyléčený narkoman a drogový dealer, Eliho neustále ujišťuje, že jsou s mámou oba čistí, ale skutečnost je jiná. Aby toho nebylo málo, začne se kolem jejich rodiny motat legendární drogový dealer Tytus Broz. Když se Eli zamiluje, v jeho životě zavládne naprostý chaos. I přes to, že je v Eliho životě snad úplně všechno špatně, nechybí v něm humor, pravá láska a ta nejnepravděpodobnější přátelství. A taky pevné bratrské pouto, které Eliho drží nad vodou, když je nejhůř. Kluk spolkne vesmír je první román australského novináře Trenta Daltona, hojně inspirovaný jeho vlastním životem a dospíváním. Je to naprosto otevřený a upřímný příběh, z něhož místy mrazí. Nezapomenutelných scén je v románu celá řada. Za všechny zmiňme například tu, v níž Eli proniká na Štědrý den do ženského vězení, aby zachránil svou mámu, nebo když se mu nakonec podaří rozkrýt děsivé tajemství Tytuse Broze, jehož krutost pocítil na vlastní kůži.

Všechno začíná jiskrou dospívající dívky mezi 14 a 15 lety v sobě objevují schopnost vytvářet v těle elektrickou energii a výboji z prstů si vynucovat poslušnost, v horším případě i mučit nebo zabíjet. Chlapci jsou kvůli bezpečnosti izolováni v chlapeckých školách. V některých částech světa propukají krvavé revoluce. Dívky se v používání elektrického napětí zdokonalují a probouzejí tuto schopnost i ve starších ženách. Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy? Odpovědi na tyto otázky dává Naomi Aldermanová ve svém posledním románu Napětí, mnohoznačném a barvitě psaném textu na pomezí sci-fi, dystopie a thrilleru, v němž je výchozí situace promyšlena do důsledků: ženy zneužívají své sexuality, muži se stávají oběťmi a radikálně se mění celkové paradigma a fungování společnosti. Napětí je Příběh služebnice pro naši éru. Ron Charles, The Washington Post

Tygrova žena, to jsou Pohádky tisíce a jedné noci pro 21. století! Téa Obrehtová stvořila příběh, který si ve své fabulaci, ornamentálnosti a náladě nic nezadá s nejlepšími texty Gabriela Garcíi Márqueze, Rudyarda Kiplinga či Ádáma Bodora. Natáliin dědeček zemřel za zvláštních okolností a sotva dospělá dívka pátrá po stopách nedovyprávěných příběhů a vzpomínek z dětství, aby odhalila, jaký doopravdy byl. „Vše, co je zapotřebí, aby člověk pochopil, kdo byl můj dědeček, spočívá ve dvou příbězích: v příběhu o tygrově ženě a v příběhu o nesmrtelném muži,“ říká Natálie a vydává se na podivuhodnou výpravu přes válkou rozpolcený Balkán. Při hledání svých kořenů se setkává s množstvím nevysvětlitelných událostí a zjištuje, že kouzlo života spočívá v příbězích, které se nedají vyprávět každému, které ale přesto mohou dodat lidské existenci krásu, váhu a smysl. Téa Obrehtová je mladá americká spisovatelka s balkánskými kořeny a Tygří žena je její románová prvotina, evokující magický realismus Gabriela Garcíi Márqueze či Ádáma Bodora. List The New York Times ji zařadil mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let. Tygrova žena je zvláštní příběh. Ačkoliv se odehrává na válkou rozvráceném Balkáně, nic neupozorňuje na konkrétní činy, místa, osoby. Hrdinové se pohybujou v tekutém bezčasí, jako by snad ani nebyla divoká 90. léta, a vyprávění se plynule přelévá do minulosti, která nabývá mytických rozměrů. Opravdu se v lesích nad Galinou pohybuje tygr? Kde skončila legendami opředená puška, jediná ve vesnici? Dá se z kávové sedliny vyvěštit smrt? Kdo postavil zlatý labyrint? Existuje nesmrtelný muž? A kdo je vlastně jeho strýc, který neviděný věčně prochází krajem? Téa Obrehtová se narodila roku 1985 v tehdejší Jugoslávii, dětství strávila na Kypru a v Egyptě. V roce 1997 se s rodiči přistěhovala do Spojených států. Její povídky a texty se objevily v časopisech The New Yorker, The Atlantic, Harper’s, v denících The New York Times a The Guardian a v literárních antologiích. Její první román Tygrova žena zaznamenal v anglofonním světě fenomenální úspěch: kniha se umístila na žebříčku bestsellerů listu The New York Times, probojovala se do finále Národní knižní ceny za rok 2011 a získala prestižní britskou cenu Orange Prize. List New York Times zařadil Téu Obrehtovou mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let. V současnosti žije v newyorské Ithace. „Téa Obrehtová je oslnivý literární talent, na jaký jsme čekali léta.“ – Colum McCann „Tygrova žena je zázračný text plný krásy a obrazotvornosti. Téa Obrehtová je nesmírně nadaná autorka.“ – Ann Patchetová „Dokonale propracovaný román, který oplývá mimořádnou, magickou krásou. Téa Obrehtová je talent, který se tyčí nad všechny ostatní.“ – T. C. Boyle „Fantastický debut. Téa Obrehtová dokonale vykresluje historii skrze dozvuky války, lidi skrze lásku, kterou vzbuzují v ostatních, a duch místa skrze příběhy, které neumírají.“ – Publishers Weekly

Tygrova žena, to jsou Pohádky tisíce a jedné noci pro 21. století! Téa Obrehtová stvořila příběh, který si ve své fabulaci, ornamentálnosti a náladě nic nezadá s nejlepšími texty Gabriela Garcíi Márqueze, Rudyarda Kiplinga či Ádáma Bodora. Natáliin dědeček zemřel za zvláštních okolností a sotva dospělá dívka pátrá po stopách nedovyprávěných příběhů a vzpomínek z dětství, aby odhalila, jaký doopravdy byl. „Vše, co je zapotřebí, aby člověk pochopil, kdo byl můj dědeček, spočívá ve dvou příbězích: v příběhu o tygrově ženě a v příběhu o nesmrtelném muži,“ říká Natálie a vydává se na podivuhodnou výpravu přes válkou rozpolcený Balkán. Při hledání svých kořenů se setkává s množstvím nevysvětlitelných událostí a zjištuje, že kouzlo života spočívá v příbězích, které se nedají vyprávět každému, které ale přesto mohou dodat lidské existenci krásu, váhu a smysl. Téa Obrehtová je mladá americká spisovatelka s balkánskými kořeny a Tygří žena je její románová prvotina, evokující magický realismus Gabriela Garcíi Márqueze či Ádáma Bodora. List The New York Times ji zařadil mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let. Tygrova žena je zvláštní příběh. Ačkoliv se odehrává na válkou rozvráceném Balkáně, nic neupozorňuje na konkrétní činy, místa, osoby. Hrdinové se pohybujou v tekutém bezčasí, jako by snad ani nebyla divoká 90. léta, a vyprávění se plynule přelévá do minulosti, která nabývá mytických rozměrů. Opravdu se v lesích nad Galinou pohybuje tygr? Kde skončila legendami opředená puška, jediná ve vesnici? Dá se z kávové sedliny vyvěštit smrt? Kdo postavil zlatý labyrint? Existuje nesmrtelný muž? A kdo je vlastně jeho strýc, který neviděný věčně prochází krajem? Téa Obrehtová se narodila roku 1985 v tehdejší Jugoslávii, dětství strávila na Kypru a v Egyptě. V roce 1997 se s rodiči přistěhovala do Spojených států. Její povídky a texty se objevily v časopisech The New Yorker, The Atlantic, Harper’s, v denících The New York Times a The Guardian a v literárních antologiích. Její první román Tygrova žena zaznamenal v anglofonním světě fenomenální úspěch: kniha se umístila na žebříčku bestsellerů listu The New York Times, probojovala se do finále Národní knižní ceny za rok 2011 a získala prestižní britskou cenu Orange Prize. List New York Times zařadil Téu Obrehtovou mezi dvacet nejlepších současných autorů do 40 let. V současnosti žije v newyorské Ithace. „Téa Obrehtová je oslnivý literární talent, na jaký jsme čekali léta.“ – Colum McCann „Tygrova žena je zázračný text plný krásy a obrazotvornosti. Téa Obrehtová je nesmírně nadaná autorka.“ – Ann Patchetová „Dokonale propracovaný román, který oplývá mimořádnou, magickou krásou. Téa Obrehtová je talent, který se tyčí nad všechny ostatní.“ – T. C. Boyle „Fantastický debut. Téa Obrehtová dokonale vykresluje historii skrze dozvuky války, lidi skrze lásku, kterou vzbuzují v ostatních, a duch místa skrze příběhy, které neumírají.“ – Publishers Weekly

Všichni nesnáší dokonalé rodinky. Takže Battleovy si prostě zamilujete! Ideální čtení pro každého, kdo měl v životě pocit, že s ním doma žije podivná skupinka cizinců, kterým se říká příbuzní. Nejprodávanější humoristická kniha roku 2011 v Británii. Prodáno více než 660 000 výtisků! Kniha humorným způsobem vypráví o obyčejné anglické rodině a především o sedmnáctileté Doře, která se považuje za ošklivku a teprve se učí hledat si zdravé sebevědomí. Dělá při tom ty základní chyby – například se přes Facebook seznámí s člověkem, který se vydává za někoho jiného než je, a má v úmyslu dívce ublížit. Její matka Mo, těsně před padesátkou, zjišťuje samé nepříjemné věci, hlavně to, že přestože je dětská psycholožka, nerozumí ani jednomu ze svých dvou dospívajících dětí. Taky v poslední době zešedivěla, a to jak zevnitř, tak vně. Její tvář působí na děti jako maska tlustého mandarína. Ještě že má muže. Ano, je to muž, takže tady se žádná velká pomoc očekávat nedá. Ale má taky psa a spoustu dalších problémů, které je třeba řešit.