Helena Pullmannová

Pojem obchodního jména v § 8 obchodního zákoníku byl k 1. lednu 2001 nahrazen pojmem obchodní firmy a aplikační rozsah uvedeného ustanovení se zúžil. Právo k obchodní firmě tak nově svědčilo pouze podnikatelům zapsaným do obchodního rejstříku; podnikatelé zde nezapsaní ztratili ochranu, kterou jim dříve poskytovalo uvedené ustanovení. Bohužel tuto právní úpravu převzal i občanský zákoník. Jak se podnikatelé, kterým nesvědčí právo k obchodní firmě, mohou domáhat ochrany práv k označení, pod kterým podnikají, tedy obchodnímu jménu? Poskytuje se tato ochrana také zahraničním podnikatelům? Odpovědi na tyto a další otázky jsou v publikaci podrobně rozebrány a jejich dopad v praxi je demonstrován na konkrétním modelovém případu. Právo k obchodnímu jménu podnikatele nezřídka koliduje s právem k ochranné známce jiné osoby, proto se kniha věnuje také vztahu uvedených práv a uvádí, jaké možnosti a prostředky ochrany má podnikatel k tomu, aby v jednotlivých fázích existence ochranné známky zabránil zásahu do svého práva k obchodnímu jménu. Autorka však zmiňuje také případy z judikatury Soudního dvora Evropské unie, kdy podnikatel při užívání svého obchodního jména na trhu může zasahovat do práv jiné osoby k její ochranné známce. Závěry o možnostech ochrany práv podnikatele k jeho obchodnímu jménu jsou rozebrány též v kontextu novely zákona o ochranných známkách účinné od ledna 2019 včetně kritické reflexe přinášených změn.

Kniha pojednává o právní úpravě práva k obchodnímu jménu jako subjektovému označení podnikatele, pod nímž podnikatel realizuje svoji podnikatelskou činnost, a hledá odpověď na otázku, zda Česká republika chrání právo k obchodnímu jménu správně, případně jak právní úpravu novelizovat. Obchodní jméno totiž představuje potenciálně cenný artikl v majetku podnikatele, jenž by měl požívat náležité ochrany v právním řádu dané země. Monografie tak přináší základní konceptualizaci obchodního jména jako nehmotného statku a práva k němu se vztahujícímu, mapování možností řešení sporů vzniklých z mimosmluvního porušení práva k obchodnímu jménu a návod k určování rozhodného práva a adekvátního sudiště pro tyto spory. To vše při zohlednění národních právních úprav České republiky, Slovenska, Rakouska a Německa, závěrů orgánů Světové obchodní organizace a Soudního dvora Evropské unie v kontextu Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.