Martin Putna strana 2 z 2

"Knihu Martina Putny Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury považuji za mimořádně významnou práci o mimořádně důležité osobnosti českých dějin. Toto není běžný životopis, faktický popis událostí. Putna rozprostírá před čtenářem svůj kultivovaný výklad smyslu kulturního prostředí, z něhož vzešel a v němž žil Václav Havel. Píše zasvěceně jako přímý účastník, avšak zároveň s nadhledem historika nabízí výklad toho, co popisuje. Svoji práci opírá o mimořádně pečlivé studium dostupných zdrojů. K tomu píše elegantně a po výtce čtivě. Tato kniha představuje podle mého soudu zcela stěžejní počin v dosud většinou povrchním a často tendenčním myšlení o Václavu Havlovi. Nastavuje mu novou a vysokou laťku." Erazim Kohák

O nové knize Martina C. Putny napsal religionista Ivan O. Štampach ve svém odborném posudku: "Kniha se opírá jak o desítky dobře dokumentovaných položek literatury vyjadřující homosexuální a křesťanské postoje, tak o práce odborníků (teologů, historiků, sociologů, antropologů, etnologů apod.) k tomuto tématu. Autor s jistou mírou zdravé opatrnosti ukazuje v rozporu s oficiálními autoritami římskokatolické a jiných křesťanských církví, ale v kritické návaznosti na Bibli a tradici, jakož i na křesťanské dějiny, že lze dávat přednost stejnému pohlaví a být křesťanem. Nevyslovuje však kategorické soudy, nýbrž spíše ukazuje různá řešení. Návrhy skupin, směrů a jednotlivých aktivistů či teoretiků pouze neregistruje. Hodnotí je aspoň implicite, tím, že je dává do souvislosti a že domýšlí jejich řešení do důsledků." Martin C. Putna (* 1968) se odborně zabývá různými aspekty vztahu kultury a náboženství. Vydal mj. knihy Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918 (Torst 1998), Órigenés z Alexandrie. Kapitola z dějin vztahů mezi antikou a křesťanstvím (Torst 2001), Česká katolická literatura v kontextech 1918-1945 (Torst 2010), Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010), Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století (2011) a několik dalších monografií. Přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Kniha představuje první souborné zpracování tématu homosexuality v české kultuře, konkrétně v literatuře, výtvarném umění, divadle a filmu. České osobnosti, díla a fenomény jsou přitom vždy vztahovány k obecnějším tendencím euroamerické kultury a jsou analyzovány metodami vycházejícími z vývoje příslušných disciplín světové vědy. Ve čtrnácti monografických kapitolách jsou zde shromážděny dosud méně známé či jen částečně reflektované poznatky o homoerotickém cítění či přímo homosexualitě v díle jednotlivých českých umělců. Až na výjimky jsou v centru pozornosti díla přispívající k formování novodobé homosexuální identity a vnímaná v homosexuální komunitě jako kanonická. K této práci se sdružili čeští (nebo v Čechách žijící) badatelé různých humanitních oborů, většinou střední a mladší generace, pod vedením literárního a kulturního historika Martina C. Putny.

Martin C. Putna se poprvé představuje širší veřejnosti v roli zpěváka, dosud známé jen zasvěceným. O smrti i vesele. Písně barokní a postbarokní je kniha i hudební CD. Kniha je odborná studie o motivu smrti v textech barokní hudby, o jejich zdrojích v křesťanském i antickém myšlení a o druhém životě barokní poetiky smrti v 19. a 20. století. CD přináší široký výběr těchto písní v historickém průřezu: zrození ironické „poetiky smrti“ v raném italském baroku, groteskní „smrtí tance“ z českých katolických kancionálů (včetně dobového hitu Rozškleb se tlamo pekelná), niterné skladby J. S. Bacha, ukázky z Pohřebních písní J. J. Ryby, lidové písně ze Sušilovy a Bartošovy sbírky, „maďarskou hymnu sebevrahů“ Pochmurná neděle v novém českém přebásnění či současné pseudobarokní apokryfy (Pluky shnilejch kadávrů). Na CD zpívá spolu s M. C. Putnou chlapecký soprán David Cizner a soubor Musica Fresca.

Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou. Chce nabídnout soustavnější pohled na ony historické zkušenosti - na kulturní a duchovní základy, z nichž současná politika vyrůstá a její odraz v dějinách rusko-českých vztahů.

A kereszténység és a homoszexualitás mind egyéni, mind csoportidentitásként a mai világban egyértelműen egymás esküdt ellenségeinek tűnnek. Vajon feloldható-e valaha az "esküdt ellenség" státusz? A keresztény és a meleg identitás integrációjának kérdését vizsgálja a neves cseh irodalmár (egyébként, ahogy vallja: maga is hívő katolikus és meleg) számos eredeti, szakmai és műfaji tekintetben is igen különböző, nyomtatásban vagy a világhálón megjelent szöveg értelmezésén keresztül.

Obsah knihy charakterizuje podtitul Studie k druhému životu antiky v evropské kultuře. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány ohlasům antické kultury v literatuře, způsobu, jakým antika byla a je přijímána a prožívána (například při proslulých cestách na jih, do Itálie, běžných především v období romantismu, ale pokračujících v obměnách i ve 20. století), a proměnám, jimiž vnímání antiky prochází. Autor se soustřeďuje na období od 18. století do současnosti a zaměřuje se mimo jiné na J. J. Winckelmanna, J. W. Goetha, Hölderlina, ze současných autorů např. na Dominiqua Fernandeze, z českých spisovatelů např. na Milotu Zdirada Poláka, Jiřího Kuběnu nebo Václava Kršku. M. C. Putna, docent Fakultě humanitních studií UK v Praze, vydal několik knih (především na témata z oblasti pozdně antické kultury, katolické literatury, křesťanství v evropské kultuře), které ve všech případech měly značný ohlas u odborné i laické veřejnosti.

Fotografie Hany Rysové ze Svaté země upomínají bezděky na původní význam slova „fotografie“: „Fós“ je světlo, „grafein“ malovat. „Malovat světlem.“ Hana Rysová nevytvořila ve Svaté zemi ani fotografie dokumentární, ani fotografie žánrové, ale „malby světl

Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou. Chce nabídnout soustavnější pohled na ony historické zkušenosti - na kulturní a duchovní základy, z nichž současná politika vyrůstá a její odraz v dějinách rusko-českých vztahů.

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Obsah knihy charakterizuje podtitul Studie k druhému životu antiky v evropské kultuře. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány ohlasům antické kultury v literatuře, způsobu, jakým antika byla a je přijímána a prožívána (například při proslulých cestách na jih, do Itálie, běžných především v období romantismu, ale pokračujících v obměnách i ve 20. století), a proměnám, jimiž vnímání antiky prochází. Autor se soustřeďuje na období od 18. století do současnosti a zaměřuje se mimo jiné na J. J. Winckelmanna, J. W. Goetha, Hölderlina, ze současných autorů např. na Dominiqua Fernandeze, z českých spisovatelů např. na Milotu Zdirada Poláka, Jiřího Kuběnu nebo Václava Kršku. M. C. Putna, docent Fakultě humanitních studií UK v Praze, vydal několik knih (především na témata z oblasti pozdně antické kultury, katolické literatury, křesťanství v evropské kultuře), které ve všech případech měly značný ohlas u odborné i laické veřejnosti.