Iveta Radkovová

Navenek vypadají stejně jako všichni ostatní, ale jejich nitro skličuje neschopnost porozumět okolnímu, pro ně komplikovanému a nevyzpytatelnému světu plnému nepředvídatelných emocí, reakcí a potřeb ostatních lidí. Diagnóza Aspergerova syndromu je v současnosti diagnostikována patnácti dětem z tisíce, mezi nimi výrazně převládají chlapci. Porucha přetrvává do dospělosti a způsobuje svým nositelům velké obtíže v začlenění do společnosti, v rodinných, pracovních i přátelských vztazích. Text Ivety Radkovové je v mnohém zásadní a originální. Na rozdíl od suchopárných příruček a učebnic totiž přináší českému čtenáři unikátní a velice otevřenou zpověď o tom, jak se člověk s Aspergerovým syndromem skutečně cítí a co prožívá, jakým úskalím je nucen každodenně čelit a co by mohlo jeho život ulehčit. Spoluautor knihy Jaroslav Hořejší není jen trpělivým tazatelem. Do knihy přispěl i rozsáhlou studií o příčinách a projevech Aspergerova syndromu, ale především až skandálním textem odhalujícím život Hanse Aspergera a jeho velice pravděpodobnou službu nacismu.

Kniha Odlišný svět se snaží ukázat reálný život z pohledu osoby s autismem. Různé okolnosti zavedly autorku na různá místa, kde pobývali různí lidé, kteří vyžadovali různý přístup. Lidský faktor pro ni působí jako zátěž, lidé jsou pro ni neřízené střely a neustále ji nutí k pohybu. Okolní lidé pro ni vytváří komplikovaný svět skrytých významů, který je nejasný a nestálý, protože do něho promítají své touhy, názory a myšlenky. Podle autorky každý nosí v hlavě svůj vlastní program, ke kterému nemáte nikdo jiný úplný přístup. I proto upřednostňuje autorka svět věcí. První kapitola má stejný název jako kniha holandského profesora Petera Vermeulena Autistické myšlení, kterou považuje autorka za důležitou. Poznatky v ní obsažené jsou zásadní pro všechny poruchy autistického spektra. Zčásti tuto knihu interpretuje a uvádí vlastní zkušenosti. Prostřednictvím této knihy lépe pochopila své vlastní myšlení. Nestaví ovšem jen na myšlenkách Petera Vermeulena. Představuje také své vlastní postřehy a zkušenosti. Nejedná se o emotivní příběh, protože vztahy v jejím životě nehrály zásadní roli. Aby se kniha lépe četla, je zpestřena amatérskými obrázky, které autorka sama maluje. Jsou to většinou portréty známých osob, které na základě jejich zaměření přiřadila k jednotlivým kapitolám. OBSAH: Autistické myšlení (Existují dvě reality * Lidé jako šachové figurky) * Černobílé myšlení * O autistické identitě * Nemoc jako náhrada stěžování * Zaměstnání jako nejvyšší priorita (Úřad a studium) * Zlomový bod a stanovení diagnózy * Restartování * Literatura

Navenek vypadají stejně jako všichni ostatní, ale jejich nitro skličuje neschopnost porozumět okolnímu, pro ně komplikovanému a nevyzpytatelnému světu plnému nepředvídatelných emocí, reakcí a potřeb ostatních lidí. Diagnóza Aspergerova syndromu je v současnosti diagnostikována patnácti dětem z tisíce, mezi nimi výrazně převládají chlapci. Porucha přetrvává do dospělosti a způsobuje svým nositelům velké obtíže v začlenění do společnosti, v rodinných, pracovních i přátelských vztazích. Text Ivety Radkovové je v mnohém zásadní a originální. Na rozdíl od suchopárných příruček a učebnic totiž přináší českému čtenáři unikátní a velice otevřenou zpověď o tom, jak se člověk s Aspergerovým syndromem skutečně cítí a co prožívá, jakým úskalím je nucen každodenně čelit a co by mohlo jeho život ulehčit. Spoluautor knihy Jaroslav Hořejší není jen trpělivým tazatelem. Do knihy přispěl i rozsáhlou studií o příčinách a projevech Aspergerova syndromu, ale především až skandálním textem odhalujícím život Hanse Aspergera a jeho velice pravděpodobnou službu nacismu.