Joseph Ratzinger strana 2 z 3

Co dnes může říct křesťanství o základních otázkách lidského bytí? Odpověď podle Benedikta XVI. bezprostředně souvisí s otázkou: Kdo je Ježíš Nazaretský?Celý svůj život se Joseph Ratzinger zabýval Jažíšem Nazaretským, snažil se ho pochopit jako profe sor, jako biskup, jako vrchní strážce víry, jako papež. Jako kardinál začal před několika lety psát tuto knihu. Po svém zvolení papežem využil veškerá volný čas k dalšímu psaní. Vzniklo dílo, které je sumou života velkého teologa a zároveň nejosobněj ší knihou, jakou kdy Ratzinger i kterýkoli jiný papež napsal.

"Joseph Ratzinger professzor - 2005 áprilisa óta XVI. Benedek pápa - a tübingeni egyetemen a kereszténység lényegéről tartott előadásokat az összes fakultás hallgatóinak. Az Apostoli Hitvallást választotta vezérfonalul." Ezeknek a mai kor emberének számára is érthető előadásokból készült ez a könyv.

Druhý díl knihy, kterou Joseph Ratzinger Benedikt XVI. čtenářům nabídl jako výraz svého osobního hledání Pánovy tváře, nikoli jako akt učitelského úřadu, pokračuje v interpretaci evangelií, vedené snahou porozumět postavě Ježíše, jeho slovům a j eho činům. Po prvním díle (2007), který sledoval Ježíšovu cestu od křtu přes počátek veřejného působení, horské kázání až po událost proměnění, se druhý díl dostává k nejzávažnější části novozákonního svědectví: k Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání a hledá odpovědi na otázky: Proč Ježíš musel zemřít? Co znamená zmrtvýchvstání? A co to znamená pro nás? Metodologicky se dílo hlásí k hermeneutice víry, která zodpovědně zachází s historickým poznáním, ovšem na první místo klade tajemství zmrtvýchvst ání, základu křesťanské naděje zde se rozhoduje, zdůrazňuje Benedikt XVI., zda Ježíš jen byl, anebo zda také je. Kniha, byť je slovem do odborné teologické debaty, míří obsahem i stylem k širšímu publiku jak její autor doufá, snad bude k užitk u čtenářkám a čtenářům, kteří chtějí Ježíše potkat a uvěřit mu.

Když před šesti lety vyšla v nakladatelství Herder poprvé tato kniha tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry, vyvolala – zcela oprávněně – dlouho trvající diskuse. Autor se přihlásil ke slavné tradici Romana Guardiniho, a to nejen v titulu knihy, ale i v obsahu a způsobu zpracování. Není úmyslem autora podávat odborný, vědecký výklad jednotlivých aspektů liturgické vědy. Naopak, kardinál Ratzinger představuje praktickou příručku správného chápání podstaty liturgie, se všemi symboly, které ji provázejí. Liturgická hudba, liturgický oděv, liturgické úkony – na první pohled snad až příliš prozaická témata pro prefekta Kongregace pro nauku víry. Při bedlivé četbě však autor dojde ke zcela opačnému závěru – kardinál Ratzinger, dnešní papež Benedikt XVI., se úmyslně věnuje nejviditelnějšímu projevu víry. Liturgie dává víře její tvář. Je však ještě jeden důvod k pozorné četbě této knihy. Autor neváhá poukázat na některé nešvary v liturgické praxi, které přineslo postreformní nadšení druhé poloviny minulého století. Skutečnost, že autorem je dnešní Svatý otec, navíc dává tomuto aspektu zcela zvláštní ráz. Předkládaná kniha tak dobře poslouží nejen odborné veřejnosti, ale zejména všem, kteří při návštěvě bohoslužby chtějí porozumět její podstatě.

K tomuto titulu existuje nové vydanie z roku 2006: Duch liturgiePrečítať si Ratzingera vždy stojí za to. Duch liturgie je štvrtou knihou tohto veľkého kardinála, ktorá vychádza na Slovensku. Všetky tri predošlé (Soľ zeme, Boh a svet, Cesta veľkono čným tajomstvom)vzbudili u čitateľov živý záujem. Ratzinger má čo povedať. Nehovorí síce mnoho, ale múdro a zaujímavo. Platí to aj pre túto knihu o liturgii. Prečo sa prefekt Kongregácie pre učenie viery zaoberá takými prozaickými témami ako je chrám ový priestor, hudba a slovo v liturgii, liturgické oblečenie, naša aktívna účasť na liturgii? Nemal by písať o vznešenejších veciach, ktoré sa viac týkajú tajomstiev kresťanskej viery? Nemal by byť dogmatickejší? Ratzinger píše o liturgii aj preto, l ebo je "zhmotnením" viery. Viera dáva liturgii ducha a liturgia ukazuje vieru, dáva jej tvár. Je takmer isté, že niektoré pohľady veľkého dogmatika na liturgiu mnohých prekvapia. Aj tých, ktorí si myslia, že liturgii porozumeli. A je veľmi pravdepodo bné, že kto porozumie aspoň časti toho, čo Ratzinger ponúka, už nikdy nebude pasívnym "konzumentom" pri návšteve bohoslužieb. Prečítať si Ratzingera vždy stojí za to.

Keď mladý profesor Ratzinger predstupoval pred študentov na univerzite v Tübingene s prednáškami o kresťanstve, mal jeden základný úmysel. Chcel, aby mu rozumeli aj ľudia, ktorí nie sú zvyknutí na jazyk Cirkvi, ktorým tento jazyk prekáža a ktorým je takto zabalené kresťanstvo neprístupné. Za schému, ktorej sa mal pridržiavať, si zvolil Apoštolské vyznanie viery známe aj ako modlitba Verím v Boha.

Ne že bychom chtěli panovat nad vaší vírou, nýbrž chceme pomáhat vaší radosti. (2 Kor 1,24). Kniha nabízí meditace, ve kterých autor povzbuzuje čtenáře k odvaze, aby se znovu a znovu setkávali s Kristem, aby neváhali a prosili ho, aby z nich učinil své apoštoly. Když je naší životní silou radostná zvěst evangelia, můžeme pomáhat radosti lidí, ke kterým přicházíme. Publikace je inspirativní nejen pro kněze a studenty teologie, ale pro všechny, kteří chtějí prožít svůj život aktivně jako křesťané. Benedikt XVI. (* 1927) napsal jako papež dvě encykliky, Deus caritas est (2005) a Spe salvi (2007). V KNA vyšly pod jeho rodným jménem Joseph Ratzinger knihy: Úvod do křesťanství (1. úplné české vydání, 2007), Evropa Benedikta z Nursie v krizi kultur (2006), Evropa: její základy dnes a zítra (2005), Vánoční promluvy (2007) a Křížová cesta v Koloseu (2006), Vrchol a pramen (2008). V KNA vyšly i jeho katecheze O počátcích církve (2008), Otcové církve (2008).

Jaká bude církev za pontifikátu nově zvoleného papeže Benedikta XVI.? I na tuto otázku může nabídnout odpověď kniha rozhovorů, kterou Joseph Ratzinger vedl ještě před svým zvolením do nejvyššího církevního úřadu s novinářem Peterem Seewaldem. Výchozí situ

Chváloreč na svedomie zaznieva z pera teológa a zo srdca kňaza Josepha Ratzingera. Ako profesor predpokladá základné vedomosti o probléme svedomia i spletitú diskusiu. Človeka s opačným názorom berie do krajnosti vážne, zachytí všetky jeho argumenty, snaží sa pochopiť dôvody jeho postoja. Nevyvracia, len privádza fakty do dôsledkov, v ktorých sa jasne odhalí pravda a lož. Hovori o mylnom svedomí a reaguje na morálny relativizmus, ktorý rozmazal pojmy dobra a zla. Bráni dôstojnosť ľudskej osoby a dokazuje, že v híbkach každého človeka svieti základné svetielko istoty o tom, čo je dobré a správne. Tu vidí záchranu a istotu pre klamaného človeka. Ukazuje, ako liberálna demokracia, absolutizujúca slobodu, ničí samu seba a nutne považuje Cirkev za úhlavného nepriateľa. Odlišuje ju od demokracie, ktorá sa rozhoduje na základe večne platných princípov. Poukazuje na vzťah biskupov a teológov, prezentuje dokument o poslaní teológa v Cirkvi a predstavuje svoje vízie novej evanjelizácie.

Tématem knihy je tajemství eucharistie, liturgické slavení, které Druhý vatikánský koncil nazývá pramenem a vrcholem života církve: „Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla“ (konstituce Sacrosanctum Concilium, 10). Publikace je sestavena z promluv a článků Josepha Ratzingera o eucharistii, které vznikaly v průběhu mnoha let. Reflektují tedy jeho teologické zrání v tomto tématu, počínaje obdobím, kdy byl mnichovským arcibiskupem, až po nedávnou dobu. Prismatem eucharistie nahlíží autor podstatu křesťanské víry a církev jako společenství. Život křesťanů totiž nelze redukovat jen na zvýšené mravní úsilí či dodržování předpisů. Církev ví, že v eucharistii se sebedarováním Krista zpřítomňuje jeho pravá oběť. Společenství, které slaví eucharistii, se modlí, abychom se stali tím, čím nemůžeme být vlastními silami – duchovní obětí, která se líbí Bohu.

Nejnovější díl trilogie Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. přináší výklad příběhů Ježíšova dětství v Matoušově a Lukášově evangeliu. Autor jej čtenářům předkládá jako prolog k dílům, věnovaným Ježíšovu veřejnému působení (I. díl) a jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání (II. díl). Překvapivě čtivě a srozumitelně sleduje a porovnává způsoby, jimiž oba evangelisté už na událostech Ježíšova dětství ukazují, že v Ježíši se naplňují dějiny spásy. Otázka, co chtěli sdělit autoři evangelií, se v papežově exegezi opět prolíná s otázkou univerzálního i individuálního významu biblických textů, jejich pravdy pro přítomnost a budoucnost. Kniha je na jedné straně určena široké veřejnosti – k meditaci o Ježíšově narození, o místech, postavách a dějích s ním spjatých je zván každý otevřený čtenář. Zároveň zaznamenává celou škálu reakcí v odborných kruzích – zejména argumentací ohledně historické substance Matoušových a Lukášových textů o Ježíšově dětství rozčeřil Benedikt XVI. hladinu debat o exegezi a teologii dnes.

Pod pojmem eschatologie (řecké slovo éschatos znamená poslední) rozumíme učení o „posledních věcech“ či výpovědi víry o konečném údělu jednotlivého člověka a také o Bohem způsobené obnově lidstva a celého vesmíru. Joseph Ratzinger, emeritní papež Benedikt XVI., pojednává v této knize o duši, smrti, očistci, vzkříšení, věčném životě a obnově kosmu na základě hluboké analýzy Starého i Nového zákona a především bohaté křesťanské tradice. Čtenář může právem očekávat nejen přesvědčivou interpretaci starších církevních formulací, ale i břitkou polemiku s eschatologickými koncepcemi dvacátého století. Autor zde důkladně rozvedl intuice svého učitele Hanse Urs von Balthasara, který prohlásil: „Eschatologie je větrná korouhvička v teologii naší doby. Od ní vystupují ony bouře, které plodně ohrožují velkou oblast teologie: mohou utlouci kroupami, nebo občerstvit.“ Kniha je od svého prvního vydání v Německu neustále vydávána, v řadě zemí (i u nás, kde nyní vychází ve třetím vydání) se stala standardní příručkou.

„Máme před sebou soubor textů, které vyjadřují jednu dimenzi papežova poselství: jeho politickou teologii a teologii dialogu kultur a náboženství, zejména dialogu mezi křesťanskou vírou a sekulární racionalitou. Zdá se, že toto téma se zejména v posledních letech dostává do popředí jeho učení a zároveň je tím, co právem budí zájem o jeho myšlenky i daleko za viditelnými hranicemi katolické církve. Právě těmito myšlenkami se Benedikt XVI. snaží plnit úkol papežské služby světu, jak jej vyjádřil ve svém projevu v Praze: být hlasem etického uvažování lidstva.“ Tomáš Halík Knížka zahrnuje: Přednášku „Víra, rozum a univerzita“ na Univerzitě v Řeznu Přednášku „Počátky západní teologie a kořeny evropské kultury“ v pařížské Collige des Bernardines Projev ve Vladislavském sále na Pražském hradě Projevy před poslanci britského a německého parlamentu Promluvy v jeruzalémském památníku Jad Vašem a na newyorském Ground Zero Odpověď na novinářskou otázku cestou do Portugalska

Hlavní otázka exhortace Benedikta XVI. Verbum Domini zní: Jak k nám Bůh dnes mluví skrze Písmo svaté? Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008.//První část textu se mj. zabývá výrokem, že křesťanství je náboženstvím knihy. V srdci církve ovšem neleží vytištěná kniha, ale živé Slovo, vtělený Boží Syn Ježíš Kristus. Papež podrobně probírá studium a výklad Bible v církvi a v rámci živé tradice. V druhé části dokumentu se zaobírá biblickou pastorací, místem, jež má Boží slovo v liturgii a v životě církve. Podrobněji zpracovává téma homilie a zdůrazňuje potřebnost její přípravy od kazatele. V třetí části se papež obrací na všechny věřící a zdůrazňuje misijní poslání církve: hlásat Boží slovo v současném světě.//Exhortace se inspiruje spisy apoštola Jana, především prologem k jeho evangeliu. Z církevních dokumentů hojně cituje konstituci Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei Verbum. Dokument využívá i zásadních přínosů Papežské biblické komise, vědeckého grémia Svatého stolce, jehož činnost zaštiťoval dlouhá léta právě Joseph Ratzinger. Verbum Domini konečně vybízí k osobní i společné modlitbě nad Božím slovem. Není lepší cesty, jak hlouběji poznat Krista, než pozorná posvátná četba Písma.

Co dnes může říct křesťanství o základních otázkách lidského bytí? Odpověď podle Benedikta XVI. bezprostředně souvisí s otázkou: Kdo je Ježíš Nazaretský?Celý svůj život se Joseph Ratzinger zabýval Jažíšem Nazaretským, snažil se ho pochopit jako profe sor, jako biskup, jako vrchní strážce víry, jako papež. Jako kardinál začal před několika lety psát tuto knihu. Po svém zvolení papežem využil veškerá volný čas k dalšímu psaní. Vzniklo dílo, které je sumou života velkého teologa a zároveň nejosobněj ší knihou, jakou kdy Ratzinger i kterýkoli jiný papež napsal.

Doba, v níž žijeme, je dobou velkých nebezpečí i velkých příležitostí pro člověka, ale i velké odpovědnosti.Tento letmý pohled na světovou situaci nás vede k zamyšlení nad současným stavem křesťanství, a proto také nad základy Evropy.