Winter Renshawová strana 2 z 2

Kedves Melrose! Amikor először találkoztam veled, idegen voltál. Másodszor, a szobatársam. A harmadik alkalommal világossá tetted, hogy hamarosan akkora szálka leszel a szememben, mint még soha, senki. Túl hangosan kornyikálsz a zuhany alatt, és elhasználod az összes meleg vizet. És pokolian szeretsz parancsolgatni. Sokféleképpen komplikálod az életemet. De nem számít, milyen erősen igyekszem, nem tudok nem gondolni rád. Őszintén... nagyon felkavarsz. El akartam mondani ezt neked, le akartalak ültetni, lenyelni a büszkeségemet, felhagyni a köntörfalazó viselkedésemmel, és megmutatni egy olyan oldalamat, amelyet még senki nem látott... ám akkor történt egy vallomás, ami végtelenül megváltoztatott mindent - akkora bombaként hatott, hogy földbe gyökerezett a lábam. Hogy lehetséges, hogy nem láttam előre, ezt sosem tudom meg. Sutter Ui.: Kívánlak

Tridsiatnik Hudson Rutherford potreboval snúbenicu. Jeho bohatí rodičia mu chceli za nevestu vnútiť akúsi rozmaznanú dedičku hotelového impéria, čo ohrozovalo jeho pôžitkársky a záletný životný štýl. Jediná cesta bola presvedčiť rodičov, že je skutočne, vášnivo a nadosmrti zaľúbený... do Mari, svojej osobnej asistentky, tretej za jediný rok. Už len preňho pracovať bolo nad Marine sily. Každá baba sa za ním otočila a on bol arogantný, samopašný a namyslený. Veď ani jej meno nevedel poriadne vysloviť, tak ako chcel presvedčiť rodinu, že je beznádejne zaľúbený?! Mienila ho poslať kadeľahšie, no on ju odzbrojil svojím typickým úškrnom a finančnou odmenou, číslom so slušnou kopou núl. Nuž, na tri mesiace by azda svoju pýchu mohla potlačiť. Lenže nepovedala mu jednu drobnosť a práve tá mohla všetko parádne skomplikovať!

Romantický příběh plný touhy a vášně, ve kterém není nouze o zvraty a napětí. Hudson Rutherford je sexy chlap, a je si toho moc dobře vědom. Je arogantní, bohatý a vždycky dostane všechno, co chce. Právě teď potřebuje snoubenku. Rodiče ho nutí, aby si vzal rozmazlenou dědičku hotelového impéria a jeho hédonistický život playboye je v ohrožení. Jediný způsob, jak může situaci zvrátit, je předstírat, že je opravdu nefalšovaně a hluboce zamilovaný… do Mari, své třetí letošní osobní asistentky. Jenže ta s ním nevydrží ani pracovat a chce dát výpověď. Chystá se ho důrazně poslat do háje, ale on se usměje a podá jí papírek, na kterém je neuvěřitelné množství nul.

Tridsiatnik Hudson Rutherford potreboval snúbenicu. Jeho bohatí rodičia mu chceli za nevestu vnútiť akúsi rozmaznanú dedičku hotelového impéria, čo ohrozovalo jeho pôžitkársky a záletný životný štýl. Jediná cesta bola presvedčiť rodičov, že je skutočne, vášnivo a nadosmrti zaľúbený... do Mari, svojej osobnej asistentky, tretej za jediný rok. Už len preňho pracovať bolo nad Marine sily. Každá baba sa za ním otočila a on bol arogantný, samopašný a namyslený. Veď ani jej meno nevedel poriadne vysloviť, tak ako chcel presvedčiť rodinu, že je beznádejne zaľúbený?! Mienila ho poslať kadeľahšie, no on ju odzbrojil svojím typickým úškrnom a finančnou odmenou, číslom so slušnou kopou núl. Nuž, na tri mesiace by azda svoju pýchu mohla potlačiť. Lenže nepovedala mu jednu drobnosť a práve tá mohla všetko parádne skomplikovať!

Milý Isaiahu, před osmi měsíci jsi byl jen voják, který měl být nasazen v boji, a já jen servírka, která ti přinesla palačinku a doufala, že si nevšimneš, jak moc jsi mě zaujal. Všiml sis. A celý následující týden jsme strávili spolu. Všechny dopisy, které jsi mi pak poslal, jsem schovávala jako poklady a zamilovala se do tebe. Jenže pak ses vrátil, a když jsme se setkali, choval ses, jako bys mě nikdy v životě neviděl. Ať máš k tomu jakýkoli důvod, doufám, že je dobrý. servírka Maritza P. S.: Nesnáším tě. A tentokrát… to myslím vážně

Milý Isaiah, pred ôsmimi mesiacmi si bol vojak odchádzajúci na misiu a ja iba čašníčka, ktorá Ti priniesla palacinku navyše. Dívala som sa na Teba trochu dlhšie než na iných a dúfala, že si to nevšimneš. Ale Ty si si to všimol. Pred Tvojím odchodom sme spolu strávili týždeň, ktorý nám zmenil život. Na ôsmy deň sme sa rozlúčili a na poslednú chvíľu si vymenili adresy. Schovala som si všetky Tvoje listy. Pred pár mesiacmi si sa však odmlčal. Neskôr si sa sčista-jasna objavil u nás v kaviarni a správal si sa, akoby si ma v živote nevidel. Takmer som sa do Teba a Tvojej nádherne komplikovanej duše zaľúbila. Takmer. Dúfam, že si mal na to dobrý dôvod. čašníčka Maritza P.S. Nenávidím Ťa a tentoraz... to myslím vážne.

Drahá Melrose, když jsem tě viděl poprvé, byla jsi jen cizí holka. Podruhé už jsi se mnou bydlela. A při třetím setkání jsi mi dala jasně najevo, že se staneš tím největším trnem v oku, jaký jsem kdy zažil. Ve sprše zpíváš příliš hlasitě a vypotřebuješ všechnu teplou vodu. Jsi neuvěřitelně panovačná. Všemožně mi komplikuješ život. Ale ať se snažím sebevíc, nedokážu na tebe přestat myslet. Popravdě… nedokážu po tobě přestat toužit. Chtěl jsem ti to říct. Chtěl jsem si s tebou sednout, překonat svou hrdost, vzdát se svého nevázaného způsobu života a ukázat se ti ve světle, v jakém mě ještě nikdo neviděl…, ale potom přišlo to vyznání, a zcela změnilo situaci; zpráva natolik šokující, že mi vzala dech. Nikdy nepochopím, jak je možné, že jsem to nepředvídal. Sutter PS: Chybíš mi.

Na displeji sa zobrazovalo meno „Absint“. Ja som ju však poznal ako podmanivý hlas v telefóne, s ktorým som neskoro do noci viedol debaty o Proustovi a Hemingwayovi, kde-tu pretkané necudnými… rozhovormi. Nikdy sme sa nestretli. Až raz vpochodovala ku mne do kancelárie s jablkovou lízankou v čerešňovočervených ústach a dobre známym hlasom sa spýtala: „Chceli ste so mnou hovoriť, pán riaditeľ?“Ten hlas som poznal. Spoznal by som ho kdekoľvek.Zdvihol som zrak. Vo dverách do mojej kancelárie stálo dievča v obtiahnutých legínsach a tielku s hlbokým výstrihom, v plných perách omáľalo lízanku a sledovalo ma povedomými jadeitovými očami.Bola to ona.Z anglického originálu Absinthe (CreateSpace Independent Publishing Platform, New York 2017) preložila Andrea Vargovčíková.

Na displeji sa zobrazovalo meno „Absint“. Ja som ju však poznal ako podmanivý hlas v telefóne, s ktorým som neskoro do noci viedol debaty o Proustovi a Hemingwayovi, kde-tu pretkané necudnými… rozhovormi. Nikdy sme sa nestretli. Až raz vpochodovala ku mne do kancelárie s jablkovou lízankou v čerešňovočervených ústach a dobre známym hlasom sa spýtala: „Chceli ste so mnou hovoriť, pán riaditeľ?“ Ten hlas som poznal. Spoznal by som ho kdekoľvek. Zdvihol som zrak. Vo dverách do mojej kancelárie stálo dievča v obtiahnutých legínsach a tielku s hlbokým výstrihom, v plných perách omáľalo lízanku a sledovalo ma povedomými jadeitovými očami. Bola to ona.