Arthur Schopenhauer strana 2 z 3

Druhý svazek spisu Světa jako vůle a představy je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá obnažený svět, bez příkras, jako kdysi Śákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost, strádání, nemoci a smrt, …a hledá porozumění a spásu. Prvním osvobozením, byť krátkodobým, je v tomto životě Schopenhauerovi stav estetického vykoupení, povznese-li se intelekt nad svoji službu vůli, což se děje při tvorbě umění či jeho pozorování, při sledování samotných idejí světa (čistě v platónském smyslu) bez závislosti na její podstatě, tedy ve vůleprostém nazírání. Jelikož takový stav bývá krátkým „vytržením“, skutečného vyproštění, „vyvanutí“, nirvány se dá docílit až v samotném popření vůle k životu v etickém smyslu, v trvalém vystoupení ze svého já (principium individuationis), které, ve shodě se svou filosofií, nalézá Schopenhauer nejvíce v učení již zmiňovaného Buddhy, v upanišadách, indických sanjásinů, ale rovněž i v samotném křesťanství, nerozumíme-li jím žido-křesťanský, optimistický náhled na svět. Mezi kapitoly, které vstoupily v největší známost tohoto druhého svazku, patří bezesporu Metafyzika pohlavní lásky, O Géniovi, O hmotě, Metafyzická potřeba člověka, O smrti aj. Obsáhlá kniha vychází česky opět v plně revidovaném a opraveném vydání po 22 letech (snad i symbolicky), obdobně jako byl rozestup mezi prvním a druhým svazkem německého vydání Světa jako vůle a představy v polovině devatenáctého století.

Svět jako vůle a představa: „Co v ní má být řečeno,“ píše v předmluvě ke knize Schopenhauer, „je jedna jediná myšlenka. – Onu myšlenku pokládám za to, co se tak dlouho hledalo pod jménem filosofie a co právě proto historicky vzdělaní lidé pokládají za tak nemožné, jako objevit kámen mudrců…“ Příbuznost k Schopenhauerovu myšlení nalezneme, jak autor sám píše, již v indických Védách či Upanišadách (stejně jako i v různých archetypálních systémech světa). Bez přijetí základní premisy „světa jako vůle a představy“, nechť chceme či ne, nemůže existovat žádné seriózní vědění, tedy věda, zůstává-li člověk na plytkých základech náboženského dogmatismu či jeho transformovaného: „vědeckého“ materialismu. Zároveň platí, že: „Myšlenky v dobrých knihách,“ jak píše dále Schopenhauer, „nejsou ničím víc než stopou chodce v písku: jistě, vidíme cestu, kterou šel; ale abychom věděli, co na té cestě viděl, musíme se dívat vlastníma očima,“ neboť jakýkoli „názor“ nemá ve výsledku žádnou cenu, není-li prožit („viděn“) vlastním srdcem a rozumem. Bylo by velmi naivní, a dávno by byl v nás naplněn lidský život, kdyby nás měla osvítit pouhá slova jako jsou Vůle, Bůh, brahma atd., byť vyjádřená těmi nejlepšími duchy lidstva. Jsme velmi rádi, že můžeme čtenářům nabídnout nová, revidovaná a opravená vydání všech filosofických spisů Arthura Schopenhauera – a to v moderním, elektronickém vydání. Jestliže se český čtenář dočkal vynikajícího a kompletního překladu děl německého „voluntaristy“ až mezi posledními (považme – v letech 1998 až 2011), v rámci elektronické formy se mu nyní dostává pro změnu jistého privilegia – a to ve vydání, které je ve světě dosud zřejmě jediné, pokud je nám známo, dodržující nejen textovou, ale stejně tak i k tomu patřičnou grafickou náležitost jednotlivých spisů.

Schopenhauernek ez a világhírű tanulmánya 1844-ben jelent meg először, főműve, A világ mint akarat és képzet kiegészítő kötetének 44. fejezeteként. Minden szerelmi játéknak, akár vígjáték, akár tragédia, a végső célja valóban fontosabb minden más célnál az emberi életben, és éppen ezért teljesen méltó arra a mélységes komolyságra, amellyel ki-ki feléje tör. Nem kisebb dolog ugyanis az, amit ez a játék eldönt, mint a legközelebbi nemzedék összetétele.

One of the greatest philosophers of the nineteenth century, Schopenhauer (1788-1860) believed that human action is determined not by reason but by 'will' - the blind and irrational desire for physical existence. This selection of his writings on religion, ethics, politics, women, suicide, books and many other themes is taken from Schopenhauer's last work, Parerga and Paralipomena, which he published in 1851. These pieces depict humanity as locked in a struggle beyond good and evil, and each individual absolutely free within a Godless world, in which art, morality and self-awareness are our only salvation. This innovative - and pessimistic - view has proved powerfully influential upon philosophy and art, directly affecting the work of Nietzsche, Wittgenstein and Wagner among others. Arthur Schopenhauer was born in Danzig in 1788 where his family, of Dutch origin, owned a respected trading house. Arthur was expected to inherit the business, but hated the work and in 1807, after his father's suicide and the sale of the business, he enrolled in the grammar school at Gotha. He went on to study medicine and science at Gottingen University and in 1810 began to study philosophy. In 1811 he transferred to Berlin to write his doctoral thesis, and began to write The World as Will and Idea, a complete exploration of his philosophy, which was finished in 1818. Although the book failed to sell, his belief in his own views sustained him through twenty-five years of frustrated desire for fame. During his middle life he travelled widely in Europe and in 1844 brought out a much expanded edition of his book, which after his death became one of the most widely read of all philosophical works. His fame was established in 1851 with the publication of Parerga and Paralipomena, a collection of dialogues, essays and aphorisms. He died in 1860. R.J. Hollingdale has translated works by, among others, Schopenhauer, Goethe, T.A. Hoffmann, Lichtenburg and Theodor Fontane, as well as eleven of Nietzsche's books, many for the Penguin Classics. He has published two books on Nietzsche and was Honorary President of the British Nietzsche Society until his death in 2003.

Svet ako vôľa a predstava - hlavné dielo Arthura Schopenhauera - je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tr idsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje. Druhý zväzok vzniká pomaly a postupne v priebehu ďalších dvadsiatich piatich rokov Schopenhauerovho života. Prvý raz vychádza v roku 1844 ako súčasť druhého vydania práce. Tvoria ho štyri knihy doplnkov k prvému zväzku, v ktorých podrobnejšie rozprac úva, ilustruje a komentuje nosné idey svojho filozofického systému. Tieto doplnky podobne ako jednotlivé paragrafy prvého zväzku majú charakter samostatných, ucelených filozofických esejí a vyznačujú sa brilantným jazykom a vybrúseným literárnym štýl om.

Svet ako vôľa a predstava - hlavné dielo Arthura Schopenhauera - je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tr idsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje. Druhý zväzok vzniká pomaly a postupne v priebehu ďalších dvadsiatich piatich rokov Schopenhauerovho života. Prvý raz vychádza v roku 1844 ako súčasť druhého vydania práce. Tvoria ho štyri knihy doplnkov k prvému zväzku, v ktorých podrobnejšie rozprac úva, ilustruje a komentuje nosné idey svojho filozofického systému. Tieto doplnky podobne ako jednotlivé paragrafy prvého zväzku majú charakter samostatných, ucelených filozofických esejí a vyznačujú sa brilantným jazykom a vybrúseným literárnym štýl om.

Die Welt ist meine Vorstellung" - Arthur Schopenhauers (1788-1860) berühmter Satz steht am Beginn seines philosophischen Hauptwerks "Die Welt als Wille und Vorstellung": Wer die Welt in Begriffe fasst, bleibt hinter dem Eigentlichen zurück, nur der Blick auf den Leib bringt die essenzielle menschliche Triebkraft zutage, den Willen. "Reine" Erkenntnis wohnt nach Schopenhauer allein in der Kunst, was dieser in seinen Augen gegenüber Wissenschaft und Philosophie eine Sonderstellung verleiht. Sein sprachgewaltiges Traktat beeinflusste zahlreiche Denker, Schriftsteller und Künstler.

Svazek obsahuje tři spisy významného německého filozofa (1788–1860): O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu; O vůli v přírodě; Dva základní problémy etiky. Přeložil Milan Váňa a předmluvu napsal Ladislav Major.

Arthur Schopenhauer je jednou z najosobitejších postáv nemeckého filozofického myslenia 19. storočia. Jeho pesimistická filozofická koncepcia, ktorá sa označuje ako voluntaristický idealizmus, nadobudla veľký vplyv najmä v druhej polovici 19. storočia, a to nielen vo filozofických kruhoch, ale aj v širšom umeleckom a intelektuálnom prostredí. V publikácii O kráse a umení vyslovuje tento filozof svoje názory na krásu estetiku a umenie. Schopenhauer chápe umenie ako poznanie, ktoré človeku umožňuje oprostiť sa na čas „od otrockej služby vôli“ a zakúsiť tak bolestí zbavený, nadpozemský stav mysle. Umenie je preto jednou z dvoch možných ciest, ktoré umožňujú dospieť k (v prípade umenia len prechodnému) vykúpeniu človeka z neznesiteľného utrpenia, ktorým je život.

Arthur Schopenhauer főműve a gondolkodástörténet ritka, nagy filozófiai rendszert építő alkotásai közé tartozik, mely struktúráját és nyelvezetét tekintve is eltér a hagyományos, ill. az ún. német idealista és kriticista filozófiai művektől. A kognitív megismeréstől, ill. ... Folytatás ›› az emberi beavatkozástól függetlenül működő és ható gonosz és kiszámíthatatlan akarat teremti és tartja a világot szenvedésekkel teli, örökös körforgásban. Közvetett objektivációi közül elsősorban az ember az, aki megpróbál szabadulni hatalmától. Ennek két módozata lehetséges: az esztétikai út, vagyis a művészetek, ill. az etikai út, ahol is az aszkézis vezethet el az akarattól független szabadsághoz. A(z) A világ mint akarat és képzet (Könyv) szerzője Arthur Schopenhauer.

Tento výber z myšlienok veľkého nemeckého filozofa sprístupňuje svojou reprezentačnou symbolikou jeho dielo o životnej múdrosti. Jeho pomoc, či liečenie rozumom je však najmä v dnešnom pôžitkárskom svete až zdrvujúco provokatívna: ani milovať, ani nenávidieť, nič nehovoriť, ničomu neveriť. Originálna umelecká ručná knihárska práca.

Arthur Schopenhauer (1788–1860) o Metafyzike pohlavnej lásky povedal, že patrí k tomu najoriginálnejšiemu, čo kedy napísal. Tvrdí, že akákoľvek zaľúbenosť, nech sa tvári akokoľvek étericky, má svoje korene iba v pohlavnom pude, ba je vizualizovaným pohlavným pudom. Prístup k vôli poznávať je možný vďaka ľudskej telesnosti, pretože vôľa sa artikuluje v nevedomých akciách a funkciách tela. Téma i jej spracovanie je výsostne aktuálne a príťažlivé pre súčasného čitateľa.

Útlý svazek završuje český překlad prvního svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili jeho vedlejších prací a pozůstatků. Svazek zahrnuje práce Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce , Pokus o duchařství a co s tím souvisí a O hluku a zvucích .

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Pojem životní moudrosti zde beru ve smyslu umění prožít život co nejpřijatelněji a nejšťastněji -uvozuje knihu Arthur Schopenhauer (1788-1860), významný německý filosof. V knize vysvětluje "základní rozdělení moudrostí, lidské potřeby, způsoby chován í, rozdíly v životním věku...

Tento výber z myšlienok veľkého nemeckého filozofa sprístupňuje svojou reprezentačnou symbolikou jeho dielo o životnej múdrosti.