Arthur Schopenhauer strana 2 z 2

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Arthur Schopenhauer főműve a gondolkodástörténet ritka, nagy filozófiai rendszert építő alkotásai közé tartozik, mely struktúráját és nyelvezetét tekintve is eltér a hagyományos, ill. az ún. német idealista és kriticista filozófiai művektől. A kognitív megismeréstől, ill. ... Folytatás ›› az emberi beavatkozástól függetlenül működő és ható gonosz és kiszámíthatatlan akarat teremti és tartja a világot szenvedésekkel teli, örökös körforgásban. Közvetett objektivációi közül elsősorban az ember az, aki megpróbál szabadulni hatalmától. Ennek két módozata lehetséges: az esztétikai út, vagyis a művészetek, ill. az etikai út, ahol is az aszkézis vezethet el az akarattól független szabadsághoz. A(z) A világ mint akarat és képzet (Könyv) szerzője Arthur Schopenhauer.

Pojem životní moudrosti zde beru ve smyslu umění prožít život co nejpřijatelněji a nejšťastněji -uvozuje knihu Arthur Schopenhauer (1788-1860), významný německý filosof. V knize vysvětluje "základní rozdělení moudrostí, lidské potřeby, způsoby chován í, rozdíly v životním věku...

Die Welt ist meine Vorstellung" - Arthur Schopenhauers (1788-1860) berühmter Satz steht am Beginn seines philosophischen Hauptwerks "Die Welt als Wille und Vorstellung": Wer die Welt in Begriffe fasst, bleibt hinter dem Eigentlichen zurück, nur der Blick auf den Leib bringt die essenzielle menschliche Triebkraft zutage, den Willen. "Reine" Erkenntnis wohnt nach Schopenhauer allein in der Kunst, was dieser in seinen Augen gegenüber Wissenschaft und Philosophie eine Sonderstellung verleiht. Sein sprachgewaltiges Traktat beeinflusste zahlreiche Denker, Schriftsteller und Künstler.

Svet ako vôľa a predstava - hlavné dielo Arthura Schopenhauera - je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tr idsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje. Druhý zväzok vzniká pomaly a postupne v priebehu ďalších dvadsiatich piatich rokov Schopenhauerovho života. Prvý raz vychádza v roku 1844 ako súčasť druhého vydania práce. Tvoria ho štyri knihy doplnkov k prvému zväzku, v ktorých podrobnejšie rozprac úva, ilustruje a komentuje nosné idey svojho filozofického systému. Tieto doplnky podobne ako jednotlivé paragrafy prvého zväzku majú charakter samostatných, ucelených filozofických esejí a vyznačujú sa brilantným jazykom a vybrúseným literárnym štýl om.

Tento výber z myšlienok veľkého nemeckého filozofa sprístupňuje svojou reprezentačnou symbolikou jeho dielo o životnej múdrosti. Jeho pomoc, či liečenie rozumom je však najmä v dnešnom pôžitkárskom svete až zdrvujúco provokatívna: ani milovať, ani nenávidieť, nič nehovoriť, ničomu neveriť. Originálna umelecká ručná knihárska práca.

One of the greatest philosophers of the nineteenth century, Schopenhauer (1788-1860) believed that human action is determined not by reason but by 'will' - the blind and irrational desire for physical existence. This selection of his writings on religion, ethics, politics, women, suicide, books and many other themes is taken from Schopenhauer's last work, Parerga and Paralipomena, which he published in 1851. These pieces depict humanity as locked in a struggle beyond good and evil, and each individual absolutely free within a Godless world, in which art, morality and self-awareness are our only salvation. This innovative - and pessimistic - view has proved powerfully influential upon philosophy and art, directly affecting the work of Nietzsche, Wittgenstein and Wagner among others. Arthur Schopenhauer was born in Danzig in 1788 where his family, of Dutch origin, owned a respected trading house. Arthur was expected to inherit the business, but hated the work and in 1807, after his father's suicide and the sale of the business, he enrolled in the grammar school at Gotha. He went on to study medicine and science at Gottingen University and in 1810 began to study philosophy. In 1811 he transferred to Berlin to write his doctoral thesis, and began to write The World as Will and Idea, a complete exploration of his philosophy, which was finished in 1818. Although the book failed to sell, his belief in his own views sustained him through twenty-five years of frustrated desire for fame. During his middle life he travelled widely in Europe and in 1844 brought out a much expanded edition of his book, which after his death became one of the most widely read of all philosophical works. His fame was established in 1851 with the publication of Parerga and Paralipomena, a collection of dialogues, essays and aphorisms. He died in 1860. R.J. Hollingdale has translated works by, among others, Schopenhauer, Goethe, T.A. Hoffmann, Lichtenburg and Theodor Fontane, as well as eleven of Nietzsche's books, many for the Penguin Classics. He has published two books on Nietzsche and was Honorary President of the British Nietzsche Society until his death in 2003.

Schopenhauernek ez a világhírű tanulmánya 1844-ben jelent meg először, főműve, A világ mint akarat és képzet kiegészítő kötetének 44. fejezeteként. Minden szerelmi játéknak, akár vígjáték, akár tragédia, a végső célja valóban fontosabb minden más célnál az emberi életben, és éppen ezért teljesen méltó arra a mélységes komolyságra, amellyel ki-ki feléje tör. Nem kisebb dolog ugyanis az, amit ez a játék eldönt, mint a legközelebbi nemzedék összetétele.

Svet ako vôľa a predstava - hlavné dielo Arthura Schopenhauera - je výsledkom autorovho celoživotného myšlienkového úsilia a predstavuje ucelený súhrn jeho filozofických názorov a životných postojov. Pozostáva z dvoch zväzkov. Prvý zväzok načrtáva tr idsaťročný Schopenhauer s geniálnym rozmachom za jediný rok a podáva v ňom systematický výklad celej svojej voluntaristickej filozofickej koncepcie. Obsah tohto zväzku rozčleňuje do štyroch kníh. Prvé dve sa zaoberajú metafyzikou, tretia estetikou a štvrtá etikou. Záverečnú, piatu časť prvého zväzku tvorí rozsiahly Dodatok venovaný polemike s myslením Immanuela Kanta, na ktorého kľúčové idey Schopenhauer priamo nadväzuje. Druhý zväzok vzniká pomaly a postupne v priebehu ďalších dvadsiatich piatich rokov Schopenhauerovho života. Prvý raz vychádza v roku 1844 ako súčasť druhého vydania práce. Tvoria ho štyri knihy doplnkov k prvému zväzku, v ktorých podrobnejšie rozprac úva, ilustruje a komentuje nosné idey svojho filozofického systému. Tieto doplnky podobne ako jednotlivé paragrafy prvého zväzku majú charakter samostatných, ucelených filozofických esejí a vyznačujú sa brilantným jazykom a vybrúseným literárnym štýl om.

Svět jako vůle a představa: „Co v ní má být řečeno,“ píše v předmluvě ke knize Schopenhauer, „je jedna jediná myšlenka. – Onu myšlenku pokládám za to, co se tak dlouho hledalo pod jménem filosofie a co právě proto historicky vzdělaní lidé pokládají za tak nemožné, jako objevit kámen mudrců…“ Příbuznost k Schopenhauerovu myšlení nalezneme, jak autor sám píše, již v indických Védách či Upanišadách (stejně jako i v různých archetypálních systémech světa). Bez přijetí základní premisy „světa jako vůle a představy“, nechť chceme či ne, nemůže existovat žádné seriózní vědění, tedy věda, zůstává-li člověk na plytkých základech náboženského dogmatismu či jeho transformovaného: „vědeckého“ materialismu. Zároveň platí, že: „Myšlenky v dobrých knihách,“ jak píše dále Schopenhauer, „nejsou ničím víc než stopou chodce v písku: jistě, vidíme cestu, kterou šel; ale abychom věděli, co na té cestě viděl, musíme se dívat vlastníma očima,“ neboť jakýkoli „názor“ nemá ve výsledku žádnou cenu, není-li prožit („viděn“) vlastním srdcem a rozumem. Bylo by velmi naivní, a dávno by byl v nás naplněn lidský život, kdyby nás měla osvítit pouhá slova jako jsou Vůle, Bůh, brahma atd., byť vyjádřená těmi nejlepšími duchy lidstva. Jsme velmi rádi, že můžeme čtenářům nabídnout nová, revidovaná a opravená vydání všech filosofických spisů Arthura Schopenhauera – a to v moderním, elektronickém vydání. Jestliže se český čtenář dočkal vynikajícího a kompletního překladu děl německého „voluntaristy“ až mezi posledními (považme – v letech 1998 až 2011), v rámci elektronické formy se mu nyní dostává pro změnu jistého privilegia – a to ve vydání, které je ve světě dosud zřejmě jediné, pokud je nám známo, dodržující nejen textovou, ale stejně tak i k tomu patřičnou grafickou náležitost jednotlivých spisů.

Druhý svazek spisu Světa jako vůle a představy je k pochopení celku nezbytnou součástí. Před čtenářem se rozprostírá obnažený svět, bez příkras, jako kdysi Śákjamunimu za hranicemi jeho paláce (nepoznání), kde nalézá všudypřítomnou bezútěšnost, strádání, nemoci a smrt, …a hledá porozumění a spásu. Prvním osvobozením, byť krátkodobým, je v tomto životě Schopenhauerovi stav estetického vykoupení, povznese-li se intelekt nad svoji službu vůli, což se děje při tvorbě umění či jeho pozorování, při sledování samotných idejí světa (čistě v platónském smyslu) bez závislosti na její podstatě, tedy ve vůleprostém nazírání. Jelikož takový stav bývá krátkým „vytržením“, skutečného vyproštění, „vyvanutí“, nirvány se dá docílit až v samotném popření vůle k životu v etickém smyslu, v trvalém vystoupení ze svého já (principium individuationis), které, ve shodě se svou filosofií, nalézá Schopenhauer nejvíce v učení již zmiňovaného Buddhy, v upanišadách, indických sanjásinů, ale rovněž i v samotném křesťanství, nerozumíme-li jím žido-křesťanský, optimistický náhled na svět. Mezi kapitoly, které vstoupily v největší známost tohoto druhého svazku, patří bezesporu Metafyzika pohlavní lásky, O Géniovi, O hmotě, Metafyzická potřeba člověka, O smrti aj. Obsáhlá kniha vychází česky opět v plně revidovaném a opraveném vydání po 22 letech (snad i symbolicky), obdobně jako byl rozestup mezi prvním a druhým svazkem německého vydání Světa jako vůle a představy v polovině devatenáctého století.

Třetí svazek Knihovny Arthura Schopenhauera, O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu, dílo, jež vyšlo poprvé roku 1813 a ještě za Schopenhauerova života bylo reeditováno, neboť se podle jeho slov stalo „základní stavbou celého jeho systému“, je autorovu doktorskou disertační prací. Obsahuje všechny základní Schopenhauerovy myšlenky, dále pak rozvíjené v ostatních jeho pracích, především v jeho hlavním dvousvazkovém díle „Svět jako vůle a představa“. Po 34 letech po prvním vydání je ještě zaktualizoval, takže není pouze suchým výčtem principů světa jako představy, a vůle stojící v jeho základu, ale je osvěženo šťavnatými komentáři oficiální katedrové filosofie, jíž nejde o pravdu, ale o peníze, což, žel, jistě nebyl problém jen doby Schopenhauerovy. I proto tedy Schopenhauerovo 207 let staré pojednání O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu není prací zajímavou a čtivou pouze pro odborníky zabývající se dějinami filosofie, ale jistě bude přitažlivou i pro širší kultivovanou čtenářskou obec…

Ve spise „O vůli v přírodě“ přináší Schopenhauer hned z několika oborů (z humanitních i přírodních věd) bohaté doklady svého učení: světa jako vůle a představy. Autorův postup se line od medicínských disciplín fyziologie, patologie a anatomie přes fyziologii rostlin až k astronomii, se završením v odkazech na lingvistiku, sinologii (s ohledem k buddhismu) i na animální magnetismus (hypnózu) a magii, soustřeďujících se na vůli. Jestliže bychom měli z tohoto již bohatého výčtu doplnit, pak každý, kdo je obeznámen např. i s embryologií či kosmogonickými představami archaických kultur (nejen Indů, ale i starých Egypťanů, stejně jako Mayů), nalezne nevyhnutelně ty samé nutné postuláty, které Schopenhauer ve svém díle uvádí na důkaz svého učení, kde se vůle objektivizuje v jev (představu). Jen při „opomenutí“ ideality světa (ať již z neznalosti či záměrně – politickou objednávkou), mohou dodnes existovat ony hrubé představy kreacionismu na straně jedné (původně vzešlé z hlubokého archetypálního mýtu Enúma Eliš) a darwinismu na straně druhé (lišícího se oproti prvému jen formou, nikoli obsahem), kde oba systémy, uvrženy v nejhrubší materialismus (a tedy omyl), považovaly a stále považují prostor a čas za reálně jsoucí, za věc samu o sobě. Když k dílu přičteme Schopenhaerův jiskřivý literární styl a břitké kritické poznámky, není nic, co by člověka k četbě tohoto díla nemohlo vábit…

Schopenhauerův spis „Dva základní problémy etiky“ představuje vypracované odpovědi na otázky položené jednak Královskou norskou společností věd (O svobodě vůle) a jednak Královskou dánskou společnosti věd (O základu morálky). Schopenhauer zde dosáhl vrcholu svého filosofického snažení, bereme-li je jako úsilí o odhalení toho nejkrásnějšího, co spočívá v hloubi každé lidské duše a jedině v jehož kultivaci tkví pravá lidskost povýšená nad zvíře v nás. Co je tím nesrovnatelným pokladem a základem veškeré morálky a humanity z hlediska německého voluntaristy? – Prostý lidský soucit. K tomuto rezultátu dospívá Schopenhauer, vyjma základního předpokladu své metafyziky (nutného k vystavění jakékoli etiky), kritikou svého filosofického guru, velkého Kanta a jeho „kategorického imperativu“. Zatímco Kantův „kategorický imperativ“ je širší veřejnosti vcelku znám, alespoň co do pojmu, o Schopenhauerově „Etice“ má dosud povědomí spíše jen odborná veřejnost. Hodnotu Schopenhauerova díla jistě ocení každý, kdo se zajímá o hlubší pochopení lidského nitra, podpořenou všem dostupnou obecnou lidskou zkušeností.

Po 161 letech od Schopenhauerovy smrti se českému čtenáři dostává poprvé do rukou ucelené vydání autorova díla Parerga a paralipomena I, jež německému voluntaristovi vynesla svého času popularitu a pozitivně ovlivnila široké přijetí jeho hlavní práce „Svět jako vůle a představa“. Předkládaný první svazek Parerga a paralipomena (Vedlejší a opomenuté práce) obsahuje statě: „Náčrt dějin učení o ideálním a reálném“; „Fragmenty k dějinám filosofie“; dále sžíravou polemiku s autory německé klasické filosofie: „O univerzitní filosofii“, jejíž četba je nesporně lahodným myšlenkovým i jazykovým potěšením, kdy premisy v ní vyřčené lze vztáhnout k dnešnímu poučení i mimo katedry filosofie; následuje exkurs do tématu lákavého snad ve všech dobách: „Pokus o duchařství a co s tím souvisí“, kterému předchází krátká, ale neméně zajímavá stať: „Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce“; první svazek završují slavné „Aforismy k životní moudrosti“, z nichž mnoho si drží stále svoji platnost a aktuálnost.

Druhý svazek Parerg a paralipomen přináší kromě dodatků k problémům řešeným zejména v dílech Svět jako vůle a představa, O vůli v přírodě a Dva základní problémy etiky i slavné kapitoly, týkající se spisovatelství, knih, čtenářů, žen či hluku (kapitoly dosud vytrhávané z kontextu). Objemný svazek, čítající celkem 31 kapitol (+ osobní verše AS), dává znát šíři a genialitě německého filosofa. Schopenhauerovo pero zde vzlétlo k výšinám břitkého ducha a stylu, který neustále ční z názorů a náhledů poplatných době vzniku a určitě i dnes potěší každého samostatně přemýšlejícího čtenáře. Název sice znamená Vedlejší práce a pozůstatky, to však neudává, že by to byly nezávazné drobty ze stolu. V této souvislosti a paralele je namístě zmínit, co řekl kdysi Brahms o neméně vynikajícím Dvořákovi, a co beze sporu platí i pro právě vydávaný titul: „Z jeho drobtů by každý jiný mohl vybrat hlavní témata.“