Tim Severin strana 2 z 2

Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu - dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům. V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa.Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven.

Vikinského mladíka Thorgilse sledujeme v druhém dílu severské ságy do Anglie, a to rovnou do lože choti anglického krále. Vzápětí prchá zpět na rodný sever a během cesty uzavírá krví posvěcené bratrství s Grettirem, mladíkem dobré vůle, ale převeliké fyzické síly, která z něho nechtě činí násilníka. Z nešťastného manželství se hrdina zachraňuje útěkem mezi jómské Vikingy, věhlasné bojovníky, s nimiž zažije jejich poslední bitvu. Osamělý hrdina, jistý si vůlí Ódinovou, pokračuje v cestě na ruský sever mezi domorodé lovce kožešin.

1677, on a late summer’s evening two ships lurk off the coast of southwest Ireland. They are Barbary corsairs from North Africa, slave catchers. As soon as it is dark, their landing parties row ashore to raid a small fishing village - on the hunt for fresh prey . . .In the village, seventeen-year-old Hector Lynch wakes to the sound of a pistol shot. Moments later he and his sister Elizabeth are taken prisoner. From then on Hector’s life plunges into a turbulent and lawless world that is full of surprises. Separated from Elizabeth, he is sold to the slave market of Algiers, where he survives with the help of his newfound friend Dan, a Miskito Indian from the Caribbean.The two men convert to Islam to escape the horrors of the slave pens, only to become victims of the deadly warfare of the Mediterranean. Serving aboard a Turkish corsair ship, their vessel is sunk at sea and they find themselves condemned to the oar as galley slaves for France. Driven by his quest to find his sister, Hector finally stumbles on the chilling truth of her fate when he and Dan are shipwrecked on the coast of Morocco . . .

Vikinského mladíka Thorgilse, který Pod ochranou pohanského boha byl v prvním dílu trilogie Vikingové šťastně zachráněn na rozbouřeném moři ve člunu bez kormidla, sledujeme v druhém dílu severské ságy do Anglie, a to rovnou do lože choti anglického krále. Vzápětí prchá zpět na rodný sever a během cesty uzavírá krví posvěcené bratrství s Grettirem, mladíkem dobré vůle, ale převeliké fyzické síly, která z něho nechtě činí násilníka. Z nešťastného manželství se hrdina zachraňuje útěkem mezi jómské Vikingy, věhlasné bojovníky, s nimiž zažije jejich poslední bitvu. Poté se stává svědkem smrti svého přísežného bratra Grettira, jehož kouzelnými runami, vyrytými do doručeného polena, zabíjí volva neboli čarodějka ve službách jeho nepřítele. Osamělý hrdina, jistý si vůlí Ódinovou, pokračuje v cestě na ruský sever mezi domorodé lovce kožešin, do Kyjeva, mezi švédské Vikingy Varjagy, kupčící s kožešinami i jejich lovci, až konečně dorazí do Miklagardu, jemuž svět říká Konstantinopol. Tam může konečně pomstít smrt svého přísežného bratra a dát se do služeb byzantského císaře, jak se o tom čtenář dočte v chystaném třetím díle trilogie.

Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu - dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům. V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa.Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven.

Vikinského mladíka Thorgilse sledujeme v druhém dílu severské ságy do Anglie, a to rovnou do lože choti anglického krále. Vzápětí prchá zpět na rodný sever a během cesty uzavírá krví posvěcené bratrství s Grettirem, mladíkem dobré vůle, ale převeliké fyzické síly, která z něho nechtě činí násilníka. Z nešťastného manželství se hrdina zachraňuje útěkem mezi jómské Vikingy, věhlasné bojovníky, s nimiž zažije jejich poslední bitvu. Osamělý hrdina, jistý si vůlí Ódinovou, pokračuje v cestě na ruský sever mezi domorodé lovce kožešin.

Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu - dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům. V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa.Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven.

Thorgils, dítě narozené roku 999 našeho letopočtu, žije postupně na Orknejích, na Islandu, v Grónsku a dokonce i ve Vinlandu, jak se tehdy říkalo teprve zadlouho poté oficiálně objevené Americe. Žije bez matky a bez otcovského zájmu, zato od útlého v ěku prožívá neuvěřitelná dobrodružství pod ochranou pohanského boha. Takový je hrdina románu Tima Severina Vikingové, odehrávajícího se na severu v době působení prvních křesťanských misií. Obracení na Kristovu víru na severu není snadné ani rychlé, ti, kdož věří v celý panteon bohů v čele s Ódinem, umí svět své víry bránit.Když autor uvádí čtenáře mezi vědmy, znalé magického umění seidr nebájí, ale seznamuje ho se skutečným duchovním dědictvím pohanského severu na podkladě vědeckého bádání, jem už podrobil i rodinné, sousedské a politické vztahy oné doby. Kromě napínavého děje čekají čtenáře v tomto prvním díle trilogie tedy i dosud prakticky neznámé informace.Autor sám tyto informace získával nejen studiem povoláním je badatelem, filmaře m a autorem odborných publikací ale opírá se i o vlastní zkušenosti, sám podniká výzkumné expedice, včetně cesty přes Atlantický oceán ve středověkém koženém člunu, a sklízí za svá díla mezinárodní ceny a uznání.