Harry Sidebottom strana 3 z 3

Píše se rok 260 n. l. Římská říše utrpěla nejostudnější porážku své historie. Císař Valerian podlehl zradě a upadl do zajetí perského krále králů Šáhpúhra. Ten si z něj před zraky všech zajatých Římanů dělá svého otroka. Syrské slunce nemilosrdně praží na potupené Římany a Balista tváří v tvář smrti přisahá, že zrádce najde a potrestá. Nejprve se však musí dostat na svobodu. Ta ovšem nepřijde zadarmo a Balista se musí rozhodnout, jakou cenu je za ni ochoten zaplatit. Římský vojevůdce stojí před největší výzvou svého života.

Píše se rok 256 n. l. a Římská říše je ohrožena nejen vnějším nepřítelem, ale též zevnitř. Křesťanství se šíří jako nezvladatelný požár, o moc nad říší bojují mocní a nebezpeční muži. Balista, slavný generál, jemuž se podařilo uprchnout z hořícího Areté, se vrací k císařskému dvoru, kterým zmítají intriky a náboženský fanatismus. Zjišťuje, že mnohým není jeho návrat po vůli a že by ho mnohem raději viděli mrtvého než živého. Klid a bezpečí mu nedokáže zajistit ani jeho odvaha a věrnost Římu. I on se stává podezřelým.

Píše se rok 256 n. l. a Římská říše je ohrožena nejen vnějším nepřítelem, ale též zevnitř. Křesťanství se šíří jako nezvladatelný požár, o moc nad říší bojují mocní a nebezpeční muži. Balista, slavný generál, jemuž se podařilo uprchnout z hořícího Areté, se vrací k císařskému dvoru, kterým zmítají intriky a náboženský fanatismus. Zjišťuje, že mnohým není jeho návrat po vůli a že by ho mnohem raději viděli mrtvého než živého. Klid a bezpečí mu nedokáže zajistit ani jeho odvaha a věrnost Římu. I on se stává podezřelým.

AD262 - the Imperium is in turmoil after the struggle for the throne. Furthermore, Ephesus, Asia's metropolis, lies in ruins, shattered by a mighty earthquake. Its citizens live in fear as the mob overwhelms the city, baying for blood to avenge the g ods who have punished them.Yet an even greater threat to the Empire advances from the North. The barbaric Goth tribes sail towards Ephesus, determined to pillage the city. Only Ballista, Warrior of Rome, knows the ways of the barbarians, and only he can defeat them.The Goths' appetite for brutality and destruction is limitless and before long Ballista is locked into a deadly bloodfeud, with an enemy that has sworn to destroy him and the Imperium - at all costs.

I. sz. 260 - Mezopotámia Miután legbensőbb bizalmasa elárulja, a római császár, Valerianus a szasszanidák fogságába esik. Az agg, megtört uralkodó a legyőzöttek szégyenével hódol meg Sápur, a Királyok Királya előtt. Ballista tehetetlenül nézi végig m indezt, de magában esküvel fogadja, hogy bosszút áll azokon, akik árulásukkal a pusztulás szélére sodorták a birodalmat. "Egy napon, nem ma, talán nem is a közeljövőben, de egy szép napon megöllek..." Ám először arról kell döntenie, mekkora árat hajl andó fizetni a saját szabadságáért. A birodalmat már csak a rettenthetetlenek menthetik meg a katasztrófától, azok, akiket maguk az istenek óvnak az alvilág legsötétebb bugyraitól. Ballistának, Róma harcosának élete legnagyobb kihívásával kell szembe néznie. Róma harcosa visszatér...

I. sz. 256 Az árulás és a cselszövés vet baljós árnyat a Római Birodalomra. A kereszténység futótűzként terjed, az imperium nagy hatalmú, veszélyes emberek intrikáitól hangos. Mindeközben a szasszanida erők feltartóztathatatlanul nyomulnak előre a keleti határ mentén. A tűzben edzett, tapasztalt hadvezér, Ballista Arete bukása után visszatér a császári udvarba, de csak olyan embereket talál ott, akik szívesebben látnák holtan, mint élve. Ballista hamarosan a cselszövés és a vallási fanatizmus hálójában találja magát... Róma és a császár szolgálata végső próbára teszi bátorságát és hűségét. Róma harcosa visszatér...

Píše se rok 255 našeho letopočtu a nekonečná rozpínavost římského impéria přivedla říši do bodu, kdy jen stěží dokáže ubránit své hranice. Její moc a autorita jsou ohrožovány na každém ze zabraných území, na každé hranici se světem barbarů.

Greek and Roman warfare differed from other cultures and was unlike any other forms of warfare before and after. The key difference is often held to be that the Greeks and Romans practised a 'Western Way of War', where the aim is an open, decisive battle, won by courage instilled in part by discipline. Harry Sidebottom looks at how and why this 'Western Way of War' was constructed and maintained by the Greeks and Romans, why this concept is so popular and prevalent today, and at whether or not this is an accurate interpretation. All aspects of ancient warfare are thoroughly examined - from philosophy and strategy to the technical skills needed to fight. He looks at war in the wider context - how wars could shape classical society, and how the individual's identity could be constructed by war, for example the Christian soldier fighting in God's name. He also explores the ways in which ancient society thought about conflict: Can a war be just? Why was siege warfare particularly bloody? What role did divine intervention play in the outcome of a battle? Taking fascinating examples from the Iliad, Tacitus, and the Persian Wars, Sidebottom uses arresting anecdotes and striking visual images to show that the any understanding of ancient war is an ongoing process of interpretation.