Dan Simmons strana 5 z 5

Görögország és Trója dicsőséges seregei összecsapnak az istenek figyelő tekintete előtt, gondosan követve Homérosz időtlen narratívájának forgatókönyvét. De ez még azelőtt történik, hogy egy megfigyelő — Thomas Hockenberry, a huszonegyedik századi — fel nem kavarja a véres állóvizet; azelőtt, hogy a felháborodott Akhilleusz egyesítené erőit a nemezisével, Hektórral; és azelőtt, hogy a gyorslábú férfiölő Zeusz, Héra, Athéné, Afrodité, Apollón és a többi manipulatív isten ellen fordítaná a dühét. Dan Simmons, a Hyperioni énekek-ciklus többszörösen díjazott szerzője ezzel a várva-várt befejezéssel tér vissza, amely a kritikusok elismerését is elnyerő Ílion-duológiát zárja le. Ez a koncepcióját és mélységét tekintve önmagában is lélegzetelállító regény egy zseniálisan elképzelt katasztrofális jövő képét vetíti elő, amelyben a halhatatlan ""poszthumánok"" a saját szórakoztatásukra újraalkotják a marsi Olympos Mons tetejéről a trójai háborút, miközben az emberiség megmaradt képviselői arra kényszerülnek, hogy szembenézzenek végső pusztulásukkal.

Az AMC sorozata alapjául szolgáló kultikus regény. Azoknak a férfiaknak, akik a brit birodalom Terror és Erebus nevű hajóin indultak felfedezőútra, minden reményük megvolt a diadalra: Sir John Franklin 1845-ös felfedezőútján vettek részt – a kor technológiailag legfejlettebb expedícióján –, és ők indulhattak a világon először gőzhajóval a legendás észak-nyugati átjáró felkutatására. De a hajókat most már majdnem két éve csapdában tartja a sarkvidéki jég. A szén és az élelem kezd kifogyni. Ugyanakkor nem a fehér, de folyamatosan átformálódó táj, a dermesztő hideg vagy a készletek felélése jelenti a legnagyobb fenyegetést a tengerészekre, sőt, még csak nem is az, hogy a hajóikat szép lassan összezúzza az óceán engesztelhetetlen ereje. Nem, egy sokkal félelmetesebb veszély is leselkedik rájuk: valami, ami odakint vadászik a jeges sötétségben, ami követi a hajókat, és egyesével végez a legénység tagjaival, akiket megcsonkít és felfal. Egy névtelen valami, ami sehol sincs, és mégis mindenhol ott van: a tőle való rettegés az expedíció legnagyobb ellensége. Amikor maga Franklin is borzalmas halált hal, Francis Crozier kapitányra hárul a feladat, hogy átvegye az irányítást, és egy utolsó, elkeseredett próbálkozást tegyen arra, hogy kimenekítse a legénység maradékát dél felé, a jégen át. Egy eszkimó nő is velük tart, aki nem tud beszélni. Lehet, hogy ő lesz a túlélésük záloga – vagy a haláluk okozója. És miközben a skorbut, az éhség és az őrület sorra szedik az áldozataikat, a jégen leselkedő borzalom is egyre vakmerőbbé válik, Crozier és az emberei attól kezdenek tartani, hogy nincs menekvés...

Opět zavítáme do spletité budoucnosti, jež se zrodila z chaosu po zániku lidské Hegemonie, budoucnosti ovládané katolickou církví a umělými inteligencemi Technojádra. Znovu nás pohltí propletené příběhy Raula Endymiona a Aeney, mladé ženy zrozené ze spojení lidské matky – Browne Lamie – a reinkarnace Johna Keatse v těle kybrida. Aenea je ve vesmíru něčím novým, bodem, v němž se stýkají odlišné formy existence. Byla pověřena mimořádně obtížným úkolem – přesměrovat vývoj lidského druhu.

Detektiv bez licence Pokud si Joe Kurtz myslel, že jeho pouta s mafiánskou rodinou Farinových jsou po smrti dona Farina nadobro zpřetrhána, krutě se mýlil. Skutečný boj o moc naopak teprve začíná a Kurtz v něm chtě nechtě bude muset sehrát zásadní roli. Život mu nezlehčí ani skutečnost, že ho někteří buffalští policisté podezírají z vraždy detektiva Hathawaye a jsou pevně odhodláni mrtvého kolegu pomstít. A aby toho nebylo málo, obrátí se na něj s žádostí o pomoc slavný houslista, který je přesvědčený, že odhalil sériového vraha. Joe Kurtz se v mrazivém zimním Buffalu zkrátka bude muset hodně otáčet…

Čtenáře, kteří nabyli dojmu, že si Joe Kurtz v předchozích dvou detektivních románech stačil protrpět víc, než by jakýkoli smrtelník zasluhoval, vyvede autor z omylu hned v první kapitole třetího pokračování, kdy Kurtz jen o vlásek unikne smrti a poranění hlavy mu přivodí trvalé migrény. Hlava by ho ale nejspíš rozbolela tak jako tak, protože ho tentokrát kromě pátrání po útočníkovi, který mu usiluje o život, čeká práce hned pro dva mafiánské bosse, jimž někdo začal vraždit drogové dealery…

Černé hory Ve svém nejnovějším románu Black Hills nás Dan Simmons, autor úspěšných titulů Terror a Drood, zavádí mezi americké indiány. Ústřední postavou je Paha Sapa, příslušník kmene Lakotů. Roku 1876, když byl ještě malý chlapec, do něj po bitvě u Little Big Hornu vstoupil duch padlého generála Custera. Paha Sapa je tak "odsouzen" k tomu, že musí chtě nechtě naslouchat jeho myšlenkám a vzpomínkám, jež jsou často velmi intimního rázu. Hlavní protagonista knihy se však vyznačuje ještě jednou zvláštností - dokáže nahlédnout do minulosti i budoucnosti některých lidí, jichž se dotkne. Příběh románu se odehrává mezi lety 1876 až 1936. Během této doby sledujeme Paha Sapovu životní pouť od dětství až po stáří, kdy pracuje na stavbě pomníku Mount Rushmore. Ten má mít podobu tváří čtyř význačných amerických prezidentů vytesaných do žulové skály. Paha Sapa však při budování tohoto monumentu spřádá tajné, ryze osobní plány… Jak už bývá u Dana Simmonse zvykem, také v této knize kombinuje fikci a historická fakta. Spolu s postavami románu se zúčastníme mnoha pozoruhodných událostí z amerických dějin, jako jsou Světová výstava v Chicagu, pořádaná roku 1893, či stavba slavného Brooklynského mostu. Dostaneme také možnost nahlédnout do fascinujícího života indiánů a poznat jejich zvyky i bohatou mytologii. Román Černé hory je napsán velmi poutavě a díky své neobyčejné pestrosti a skvěle prokresleným postavám představuje jedinečný čtenářský zážitek.

Havaj Opálení a usměvaví domorodci, tradiční tance a zpěvy, země zaslíbená pro všechny surfaře, majestátní příroda a luxusem oplývající hotelové resorty Ale existuje i jiná Havaj. Havaj děsivých sopek, krutých božstev a lidských obětí Simmons tent okrát vypráví o střetu nového a starého, o boji prapůvodních sil, ale také o tom, jak mohou jednomu miliardáři hatit plány jeho tři milenky, mrtvoly hotelových hostů v golfových jamkách a dvousetkiloví havajští extremisté

Dan Simmons vzdává hold detektivkám americké drsné školy a daří se mu to na jedničku. Nijak nepolevuje v tempu a svého hrdinu skutečně nenechá ani na chvíli vydechnout. Joe Kurtz býval soukromý detektiv - než se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou a brutálně pomstít vraždu své partnerky. Když se po jedenácti letech vězení vrací do Buffala, nemůže být o obnovení licence ani řeč, přesto se najdou jistí lidé, kteří jsou ochotní ho najmout a využívat jeho služeb načerno…

Čtenáře, kteří nabyli dojmu, že si Joe Kurtz v předchozích dvou detektivních románech stačil protrpět víc, než by jakýkoli smrtelník zasluhoval, vyvede autor z omylu hned v první kapitole třetího pokračování, kdy Kurtz jen o vlásek unikne smrti a poranění hlavy mu přivodí trvalé migrény. Hlava by ho ale nejspíš rozbolela tak jako tak, protože ho tentokrát kromě pátrání po útočníkovi, který mu usiluje o život, čeká práce hned pro dva mafiánské bosse, jimž někdo začal vraždit drogové dealery…

Hyperion a Pád Hyperionu společně tvoří jeden z nejslavnějších a nejpopulárnějších příběhů v dějinách žánru science fiction. Není tedy divu, že se k němu Dan Simmons po takřka deseti letech vrátil ve vytouženém pokračování… Dvě stě sedmdesát let po zhroucení Světové sítě putuje Raoul Endymion v roli osobního strážce spolu s novodobou spasitelkou Aeneou a za pomoci androida jménem A. Bettik po řece Thetys. V patách jim je vlivný vojenský kněz Otec kapitán Frederik de Soya se svými jednotkami. Ve hře je opět osud celého lidstvem obydleného vesmíru a tam, kde je budoucnost na vážkách, nesmí chybět ani tajemný Štír, vražedný stroj se zcela neznámými záměry. Román Endymion v novém překladu Petra Kotrleho je úvodem dalšího velkolepého příběhu, jenž si svou propracovaností nezadá s autorovým nejslavnějším dílem.