Jan Skácel strana 3 z 3

Další sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie. Jan Skácel (1922–1989) básník, redaktor brněnského deníku Rovnost, šéfredaktor časopisu Host do domu a překladatel se znovu připomíná, a to sbírkou Metličky z roku 1968. V této sbírce, stejně jako v předešlé Smuténka, upouští od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.

Moravský básník Jan Skácel se svým dílem zapsal do srdcí čtenářů. Básnická sbírka Hodina mezi psem a vlkem pochází z tvorby 60. let, stejně jako Smuténka či Metličky. Po vydání těchto děl byl básník zahnán do politického ústraní. Za své dílo byl oceněn až po roce 1989.

Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.

Jedna z nejkrásnějších básnických sbírek dvacátého století od jednoho z nejvýznamnějších českých básníků, jehož knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

A znovu láska je posledním dílem Jana Skácela a její podoba měla být původně trochu jiná. Vybrané milostné básně z vydaných sbírek měla doplňovat tvorba nová, od tohoto záměru však upustil. Pořídil opisy hotových básní a rozčlenil je do tří oddílů, a to je dílo, které čtenář dostává do rukou. Básníkovi nebyl dopřán čas, aby sbírku rozšířil o další...

Vzájemná přátelská korespondence dvou osobností české kultury, probíhající souvisle v letech 1982 - 1989 mezi Brnem a Prahou, je obsažnou reflexí života a událostí v této době a zároveň zachycením posledních let tvůrčího a lidského usilování básníka Skácela.

Český básník Jan Skácel s bytostným vztahem k Moravě je autorem dvaceti básnických sbírek, dvou děl prozaických a rozmanité tvorby pro děti. Od roku 1969 nesměl publikovat, takže se jeho tvorba objevovala v samizdatu a v exilové literatuře. V jeho díle jsou patrné ozvuky moravského folkloru a na některé jeho básně složil Jiří Pavlica z Hradišťanu hudbu. Oceňován byl hlavně v zahraničí, připomeňme Petrarkovu cenu z roku 1989. Jeho básnická sbírka z roku 1965 Smuténka je připomínkou díla tohoto ojedinělého autora.

Reedice výboru z milostné poezie. Jan Skácel vystudoval reálné gymnázium v Břeclavi. Za války byl totálně nasazen na stavbách silnic v Rakousku. Od roku 1948 pracoval jako redaktor brněnské Rovnosti. V roce 1953 nastoupil do literární šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK. Po zániku Hosta nesměl publikovat, jeho dílo vycházelo v samizdatu a exilu. Až v 80. letech spolupracoval s divadlem, např. jeho přebásnění Sofoklova Oidipa bylo uvedeno ve Státním divadle v Brně a v pražském Divadle na Vinohradech. Tvorba Jana Skácela se vyznačovala hlubokým mravním postojem, v době tzv. normalizace se v ní projevila až existenciální úzkost. Pro Skácelovu poezii je charakteristické zachycení nálady okamžiku, inspirace moravským folklórem, láska k lidové tradici a snaha vymanit se z chaosu současného světa. Zatímco doma Skácel v podstatě publikovat nemohl, obdržel v roce 1989 dvě významná evropská literární ocenění: Svaz slovinských spisovatelů mu udělil cenu Vilenica 89 a v Itálii získal Petrarkovu cenu. U nás byl doceněn až po smrti.

A znovu láska je posledním dílem Jana Skácela a její podoba měla být původně trochu jiná. Vybrané milostné básně z vydaných sbírek měla doplňovat tvorba nová, od tohoto záměru však upustil. Pořídil opisy hotových básní a rozčlenil je do tří oddílů, a to je dílo, které čtenář dostává do rukou. Básníkovi nebyl dopřán čas, aby sbírku rozšířil o další básně, ale jeho slova, která v básních žijí vlastním životem, k nám budou promlouvat dál.

Sbírka významného českého básníka přináší verše intimní a přírodní lyriky, inspirované neopakovatelnou krásou a motivy lidové poezie.

Někdy se anděl na nás hněvá anděla máme každý svého a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového. Nové souborné vydání sbírek Chyba broskví a Oříšky pro černého papouška.

Jedna z vrcholných básnických sbírek proslulého moravského básníka v nové grafické úpravě.

Jan Skácel byl slovy Jiřího Opelíka „překvapivě osobitý a osobní autor, silně úporný a úsporný, silně citový a etický mytizátor dětství a rodné vesnice, pokračovatel moderní české lyriky.“ Výbor Zlé laně odcházejí k ránu přináší do edice Mocca ochutnávku