Jiří Slavíček strana 2 z 2

Stali se v ten nešťastný zimní den účastníky hromadné havárie na dálnici D1, tak jako stovky dalších. Byli to zcela náhodní lidé, kteří se vzájemně neznali. Skupinka čtyř veselých mládenců hooligens, mířících do Liverpoolu na fotbalovou ligu; promíta č v kině okresního města jedoucí k nejvyššímu soudu; saniťák vezoucí pacienta na transplantaci srdce; manželský pár, který se rozhodl odrodit při rizikovém těhotenství v pražském Ústavu pro matku a dítě; lékař jedoucí na patologický kongres a řidič m ikrobusu vezoucí pasažery na letiště k odletu do slunného Egypta. Všichni měli důvod jet do Prahu, ale žádný z nich tam nedojel. Nebyli zraněni, jejich vozidla neutrpěla žádný šrám. Nikdo je nezahrnul do statistiky postižených. Přitom si jejich osudy si nezadaly s těmi, kdo se stali přímými účastníky nehody. Ten den bouralo při hromadné dopravní nehodě na dálnici D1 98 nákladních a 131 osobních aut. Zraněny byly tři desítky osob, nikdo nepřišel o život. Na 20 tisíc lidí zůstalo v tom mrazivém po časí uvězněno ve padesátikilometrové koloně. Provoz na dálnici se podařilo obnovit až po 11-ti hodinách.

Baštírna je vlastně občerstvovací kiosek na břehu Sázavy obklopen idylickými, prvorepublikovými říčními lázněmi. Místo kam jezdí trampové, kde se zastavují turisté na pouti podél řeky a kam se stahují chataři z okolních chat. Baštírnu obsluhuje samorostlý Antonín Kačaba a jeho pěkná žena Miluše. Stálejšími obyvateli tohoto místa pak jsou převozník Karel, obtloustlý Bandaska, vytáhlý chlapík přezdívaný Puška, tramp Bill a Malej Venca Kanda se svojí ženou a dvojčaty. Tady na Baštírně našli bezpečné útočiště a zázemí. Jsou to lidé, které sem zavál osud, snad proto, že se nedokázali přizpůsobit nové, polistopadové době. Jejich život tady u řeky ubíhá bezstarostně při klábosení, pití piva a vymýšlení nejrůznějších legrácek. Jsou to takoví pivní skauti. Mezi ně dokonale zapadá i starousedlík Kapitán Rik, jediný pravověrný tramp a zálesák, majitel chaty Rikatádo ve stráni hned nad Baštírnou. Nesmíme také zapomenout na šerifa Jozule, takovou podivnou figurku, mládence, který vyjíždí každý víkend z Prahy, aby se v převleku westernových hrdinů vydával na pouť podél Sázavy. Dny na Baštírně plynou v nečinnosti, v dokonalé pohodě, a na to, co se děje v okolním světě, zdejší obyvatelé myslet ani trochu nechtějí.

Manželé Křížovi odlétají na dovolenou do egyptského letoviska Taba na Sinajském poloostrově. Cestou se seznámí s Hypolitem Žábou a zjistí, že tento svérázný spolucestující má velmi slušné znalosti nejen o zdejší podmořské fauně a floře, ale také o bibli a starozákonní problematice. Zlatým hřebem pobytu je návštěva klášterního komplexu svaté Kateřiny, kde podle Starého Zákona přijal Mojžíš od Boha desatero. Hypolit se však během výletu, na který se všichni těšili, záhadně ztratí a později je nalezen mrtvý. Všechny indicie napovídají tomu, že jeho smrt nebyla nešťastná náhoda. Standa určité podezření má, a tak neváhá a s nasazením vlastního života se pouští do nebezpečného pátrání.

Manželé Křížovi odlétají na dovolenou do egyptského letoviska Taba na Sinajském poloostrově. Cestou se seznámí s Hypolitem Žábou a zjistí, že tento svérázný spolucestující má velmi slušné znalosti nejen o zdejší podmořské fauně a floře, ale také o bibli a starozákonní problematice. Zlatým hřebem pobytu je návštěva klášterního komplexu svaté Kateřiny, kde podle Starého Zákona přijal Mojžíš od Boha desatero. Hypolit se však během výletu, na který se všichni těšili, záhadně ztratí a později je nalezen mrtvý. Všechny indicie napovídají tomu, že jeho smrt nebyla nešťastná náhoda. Standa určité podezření má, a tak neváhá a s nasazením vlastního života se pouští do nebezpečného pátrání.

Čepičáři jsou ti, co mají pod čepicí. Těmi našimi je trojice seniorů, důchodců, žijící v části Žižkova pod Židovskými pecemi, které se říká Vackov. Ještě do nedávna to byla téměř poloviční vesnice. Vše se ale teď pod náporem nejrůznějších podnikatelů a vlastně celé dnešní hektické doby překotně mění. Pro čepičáře je to vpád na jejich území se kterým bytostně nesouhlasí. Není jim to ale nic platné a tak se stávají pouze glosátory probíhajících změn.

Memoárový průvodce Paříží má netradiční formu živého interview. Postřehy známého českého novináře žijícího čtyřicet let ve Francii jsou řazené do několika tras městem a nabízí čtenáři vtipnou, milou, praktickou i vzdělávací příručku při poznávání Paříže a jejího genia loci.

Memoárový průvodce Paříží má netradiční formu živého interview. Postřehy známého českého novináře žijícího čtyřicet let ve Francii jsou řazené do několika tras městem a nabízí čtenáři vtipnou, milou, praktickou i vzdělávací příručku při poznávání Paříže a jejího genia loci.

Memoárový průvodce Paříží má netradiční formu živého interview. Postřehy známého českého novináře žijícího čtyřicet let ve Francii jsou řazené do několika tras městem a nabízí čtenáři vtipnou, milou, praktickou i vzdělávací příručku při poznávání Paříže a jejího genia loci.

Technici, dělníci a funkcionáři technické správy podniku Pražské komunikace v románovém prožívání přelomu let 1989 a 1990 v Praze. Jejich očima vidíme postupný a překotný přerod společnosti, spolu s nimi prožíváme vypjaté situace...

Technici, dělníci a funkcionáři technické správy podniku Pražské komunikace v románovém prožívání přelomu let 1989 a 1990 v Praze. Jejich očima vidíme postupný a překotný přerod společnosti, spolu s nimi prožíváme vypjaté situace...