Andrej Štiavnický strana 2 z 2

Ako žila Čachtická pani, keď sa po vydarenom únose ocitla znovu vo väzení? V tomto románe budeme sledovať jej ďalšie roky po vynútenom návrate z Füzéru. Okrem pohnutých osudov “krvavej panej” autor v knižke spracoval aj dramatickú životnú cestu Anny Rosiny Listiusovej z Tematína. Obe uväznené ženy snujú plány na útek ...

Román Čachtická pani pred najvyšším súdom je zavŕšením historickej trilógie, tematicky nadväzujúcej na čitateľsky úspešné romány V podzemí Čachtického hradu (2001) a Alžbeta Bátoriová vo väzení a na slobode (2002). Zachytáva posledné mesiace pohnutej životnej drámy Alžbety Bátoriovej od zimy 1613 až po 21. august 1614, keď o druhej hodine po polnoci odišla na druhý svet – žiaľ, bez spravodlivého trestu za svoje donebavolajúce zločiny. Čachtická pani sa nikdy nezodpovedala za krviprelievanie páchané na nevinných obetiach, dievčat zavraždených jej vlastnou rukou bolo vyše tisíc. Posledné mesiace života Alžbety Bátoriovej, zachytené na pozadí historicky precízne spracovaného a pôsobivého obrazu doby sú plné nečakaných zvratov, zauzlení, ba neraz až mysteriózneho napätia.

Román Ve stínu smrti čachtické paní zachycuje pohnuté osudy Anny Rosiny Listiusové, manželky Stanislava Thurza, který se později stal uherským palatinem. Tématicky navazuje na trilogii historických románů V podzemí Čachtického hradu (2001), Čachtická paní ve vězení a na svobodě (2002) a Čachtická paní před Božím soudem (2003), které vyvolaly mimořádný ohlas doma i v zahraničí. V této trilogii měl čtenář neopakovatelnou možnost sledovat životní drama Anny Rosiny Listiusové, paralelně se odvíjející na pozadí osudných let nenaplněného života Alžběty Báthoryové až po její uvěznění a přirozenou smrt. I když v předcházejících románech Andreje Štiavnického dominovala čachtická paní a její snaha zvrátit ortel doživotního trestu, dějiny plynou neúprosně dál. Proto autor románu Ve stínu smrti čachtické paní nezůstává napůl cesty a pod zorným úhlem historických souvislostí a dobových dokumentů zachytává pro něj příznačným způsobem završení životních peripetií Anny Rosiny Listiusové, šintavské bo

Hraběnka Alžběta Báthoryová pyká v podzemí Čachtického hradu za kruté činy, kterých se dopustila. Její pomocníci již byli nemilosrdně popraveni, jen ona, protože patřila k jednomu z nejbohatších a nejvlivnějších rodů své doby, unikla spravedlivému procesu a formálním výrokem uherského palatina Juraje Thurza měla být doživotně uvězněna na vlastním hradě. Hrabě Peter Fábry, Alžbětin úhlavní nepřítel, však nepřestává usilovat o to, aby byla postavena před řádný soud, jako to žádal i sám král Matyáš a jeho spojenci. Podzemní kobka ale zůstane zanedlouho prázdná, krvežíznivou šlechtičnu z ní někdo unesl…

Obětavý a skromný život Žofie Bošňákové je morálním protikladem čachtické paní i šintavské bosorky, jejichž osudy jsme sledovali v předchozích románech. Žofie zemřela mladá, nebylo jí ani třicet pět let, ale její život byl mravní satisfakcí za ukrutné zločiny proti lidskosti, které páchaly A. Báthoryová na přelomu 16. a 17. století a do roku 1637 Anna Rosina Listiusová na Šintavském hradě. I po tolika letech mají osudy této výjimečné, nevšední ženy každému z nás co říci. Zůstane vzorem příkladného manželského i rodinného života, který se v naší současnosti ocitl na scestí. Žofie Bošňáková je i s odstupem staletí jedinečným příkladem nezištné lásky k chudým, nemocným a ubohým i v moderní společnosti, domáhající se sociální spravedlnosti, míru a vzájemného porozumění mezi národy a její příběh je strhující čtení...

Román Joža Nižňanského Čachtická paní zná snad každý. K osudům ženy, která se koupala v krvi mladých dívek, aby si uchovala krásu a mládí, se vrátil slovenský spisovatel Andrej Šťiavnický. V historické románové trilogii před čtenářem rozvíjí strhujíc í obraz barokního světa a vykresluje portrét nevšední ženy. V této druhé části, nazvané Čachtická paní ve vězení a na svobodě, prožijeme s Alžbětou její dopadení a uvěznění. Přeložil Jan Macháček.

V závěrečném dílu historické trilogie Andreje Štiavnického se uzavírají dramatické životní osudy obávané čachtické paní, hraběnky Alžběty Báthoryové, představitelky mocného a bohatého uherského rodu Báthoryů. Přes usilovnou snahu svého největšího protivníka hraběte Fábryho, kardinála Forgáche a dalších šlechticů i církevních hodnostářů nikdy nestanula před pozemským soudem. Skonala krátce poté, co se po dvou únosech vrátila do podzemního žaláře Čachtického hradu.

Od smrti Alžběty Báthoryové uplynulo téměř čtyři sta let, ale tato neblaze proslulá uherská hraběnka a vražednice stále poutá zájem čtenářů, historiků, spisovatelů, publicistů i filmařů. Díky spojení autorova vypravěčského talentu s důkladnou znalostí historických fakt vyšlo v českém překladu už sedm knih oblíbeného autora. V té nejnovější se poslední potomek rodu Báthoryů František Nádašdy II. pouští do dramatického zápasu na život a na smrt za nezištné pomoci hraběte Petra Fábryho a nerozlučné trojice jeho přátel.

Andrej Štiavnický pútavo odhŕňa ťažkú, zaprášenú oponu dramatickej histórie Uhorska. Čitateľ s napätím a úžasom sleduje spletitosť zákulisných, zákerných zámerov zblúdilej rehoľníčky sestry Rosetty. Práve ona je pokračovateľkou a nasledovníčkou ukrutnej Alžbety Bátoriovej. Prostredníctvom svojho verného pobočníka dona Alfonza uršulínka udržiava pri živote a pokúša sa zveľadiť temné dedičstvo donebavolajúcich zločinov Bátoričky, smutne preslávenej čachtickej panej. Pri svojich démonických zámeroch sa neštíti ani tajného sprisahania proti panovníkovi Ferdinandovi III., palatínovi Pavlovi Pálfimu, kráľovskému radcovi Františkovi Nádašdymu II., hlavnému veliteľovi cisárskych vojsk Františkovi Vešelénimu a najmä voči úhlavnému nepriateľovi Alžbety Bátoriovej – grófovi Petrovi Fábrymu. Vzdelanie sestry Rosetty, jej nezlomná vôľa, charizma a diabolská opovážlivosť sa napokon stávajú príčinou závažných okolností smrti mladého následníka trónu, Ferdinanda IV. či odvážnych ochrancov nitrianskeho biskupa Juraja Selepčéniho. Autor okrem zvyčajných prozaických postupov dokonale využíva aj tajomné, mysteriózne okolnosti, ktoré sa zakladajú na skutočných historických udalostiach, aby voviedol čitateľa do ozajstného bludiska zabudnutých dejinných súvislostí a originálnym spôsobom odhalil fatálne dôsledky temného dedičstva Alžbety Bátoriovej.

Pre tých, ktorí radi siahnu po dobrom historickom románe a chcú sa prostredníctvom originálnych dokumentov vrátiť o niekoľko storočí späť do našej dramatickej minulosti sme pripravili nový historický projekt z pera Andreja Štiavnického. Otvára v ňom pred nami panorámu pohnutého obdobia od r. 1615 do 1637. Na pozadí obdobia tridsaťročnej vojny približuje vzrušujúce osudy „šintavskej bosorky Anny Rosiny Listiusovej, sedmohradského kniežaťa Gabriela Betlena , vojvodu Albrechta z Valdštejna i cisára Ferdinanda II.

Román Joža Nižňanského Čachtická paní zná snad každý. K osudům ženy, která se koupala v krvi mladých dívek, aby si uchovala krásu a mládí, se vrátil slovenský spisovatel Andrej Šťiavnický. V historické románové trilogii před čtenářem rozvíjí strhujíc í obraz barokního světa a vykresluje portrét nevšední ženy. V této druhé části, nazvané Čachtická paní ve vězení a na svobodě, prožijeme s Alžbětou její dopadení a uvěznění. Přeložil Jan Macháček.

Hraběnka Alžběta Báthoryová pyká v podzemí Čachtického hradu za kruté činy, kterých se dopustila. Její pomocníci již byli nemilosrdně popraveni, jen ona, protože patřila k jednomu z nejbohatších a nejvlivnějších rodů své doby, unikla spravedlivému procesu a formálním výrokem uherského palatina Juraje Thurza měla být doživotně uvězněna na vlastním hradě. Hrabě Peter Fábry, Alžbětin úhlavní nepřítel, však nepřestává usilovat o to, aby byla postavena před řádný soud, jako to žádal i sám král Matyáš a jeho spojenci. Podzemní kobka ale zůstane zanedlouho prázdná, krvežíznivou šlechtičnu z ní někdo unesl…

V závěrečném dílu historické trilogie Andreje Štiavnického se uzavírají dramatické životní osudy obávané čachtické paní, hraběnky Alžběty Báthoryové, představitelky mocného a bohatého uherského rodu Báthoryů. Přes usilovnou snahu svého největšího protivníka hraběte Fábryho, kardinála Forgáche a dalších šlechticů i církevních hodnostářů nikdy nestanula před pozemským soudem. Skonala krátce poté, co se po dvou únosech vrátila do podzemního žaláře Čachtického hradu.