Milena Štráfeldová strana 2 z 2

Novela Sestry B. zachycuje nejen dramatické zvraty života herečky Lídy Baarové včetně jejího vztahu s Josefem Goebbelsem, ale hlavně problém její odpovědnosti a viny za osud mladší sestry Zorky Janů. Ta kvůli Lídě Baarové spáchala v roce 1946 sebevraždu. Zorka neunesla, že ji její herečtí kolegové po druhé světové válce odmítli jakožto „sestru nacistické kolaborantky Baarové“ vpustit do divadla. Kniha zachycuje klíčové okamžiky vztahu obou sester, jejichž osudy se stále více rozcházely, ale i tragický dopad historických událostí na život jednotlivců.

Novela Sestry B. zachycuje nejen dramatické zvraty života herečky Lídy Baarové včetně jejího vztahu s Josefem Goebbelsem, ale hlavně problém její odpovědnosti a viny za osud mladší sestry Zorky Janů. Ta kvůli Lídě Baarové spáchala v roce 1946 sebevraždu. Zorka neunesla, že ji její herečtí kolegové po druhé světové válce odmítli jakožto „sestru nacistické kolaborantky Baarové“ vpustit do divadla. Kniha zachycuje klíčové okamžiky vztahu obou sester, jejichž osudy se stále více rozcházely, ale i tragický dopad historických událostí na život jednotlivců.

Co má větší cenu: žít v bezpečném závětří, ovšem za cenu kompromisů, nebo si stát odvážně za svým a uchovat si čisté svědomí? Kolikrát ve 20. století stáli lidé v Československu před touto volbou? Pro Růženu Vackovou ale otázka takto vůbec nestála. Neochotu přistoupit na kompromis dokázala tato univerzitní profesorka už za nacistické okupace, kdy byla za účast v odboji odsouzena k smrti. A znovu po únoru 1948, kdy ji soud poslal za mříže na dvaadvacet let za „špionáž ve prospěch Vatikánu“. V komunistických věznicích nakonec prožila 15 let. Přesto je její jméno veřejnosti málo známé. Román Trestankyně přibližuje její život na pozadí „šťastného“ 20. století.

Guláš pro Masaryka je zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské z jihomoravských Židlochovic, která skutečně vařila guláš pro prezidenta T. G. Masaryka. Kuchařka Poldinka je ale jen jednou z těch obyčejných ženských, které dokáží své blízké pokaždé chránit tím nejprostším způsobem – i uprostřed nejhorší válečné bídy, za epidemií a požárů postaví na stůl mísu s gulášem. A na pozadí této kroniky „bouří“ velké dějiny, probíhá národní obrození se svými spory, obě války, Osvětim. V Blouzněních o Vlasti, o Divadle, O Republice a Lepších Zítřcích, které román prolínají, se autorka také kriticky dívá na nedotknutelné národní mýty a idoly naší novodobé historie. Ptá se, jak jinak by se třeba naše dějiny vyvíjely, kdyby věc národního obrození nevzala za svou jakási kávová společnost básníků, kteří si národ vysnili jako literární postavu? Proč horliví vlastenci raději uvěřili padělkům, i když je před podvrženými Rukopisy varoval už sám Josef Dobrovský? A proč se celá desetiletí hádali nad Národním divadlem? Proč studenti uspořádali za hilsneriády štvanici na svého profesora T. G. Masaryka a titíž studenti ho pak nadšeně vítali jako Presidenta Osvoboditele? A zaplatil skutečně Masaryk z peněz, které byly určeny pro Čs. legie, atentát na Lenina? Byl Edvard Beneš agentem NKVD? Nebyl nakonec vznik samostatného Československa historickým omylem? A umíme se dnes, po sto letech, vyrovnat s tak provokativními otázkou?

Guláš pro Masaryka je zčásti fiktivní rodinnou kronikou vyhlášené hostinské z jihomoravských Židlochovic, která skutečně vařila guláš pro prezidenta T. G. Masaryka. Výstižně vylíčené útrapy a radosti nejednoho obyčejného lidského života na pozadí několika válek zachycuje rozsáhlá publikace Mileny Štráfeldové.