Veronika Středová

Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických inspirací, a to počínaje nepatrnými podněty až po zřetelné strukturalistické formulace. Je opatřena úvodní teoretickou studií, v níž autorka vysvětluje způsoby, jakými byl strukturální výkladový princip historickým myšlením a historickou vědou absorbován, a ukazuje důsledky tohoto interpretačního přístupu pro výklad historických skutečností.

Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20. století, jejich osobité přístupy k výkladu historické skutečnosti, jež nesou stopy strukturalismu, a to od nesmělých názvuků až po zřetelně strukturalistické koncepce, v nichž je jakýkoli historický fakt chápán jako složitý strukturovaný celek, jehož jednotlivé části jsou provázány vzájemnými vztahy, vazbami a funkcemi. Ukazuje, že tento přístup umožňoval nejen historikům odkrývat jinak snadno opomenutelné souvislosti a významy historického dění a ačkoli se nikdy nestal dominantní výkladovou linií české historické vědy, vždy sehrával roli cenné a pozoruhodné inspirace, zejména ve studiu nepolitických dějin.