Pavel Švanda strana 2 z 3

Pod záminkou povahopisných podobizen svých známých předkládá autor zralý pohled na věci života a smrti, na vztahy mezi lidmi a dotýká se nepopsatelného tajemství lidských osudů.

Milostný román o vztahu studenta ke zralé ženě s kriminální zápletkou. Nehrdinský hrdina vypráví, jak obtížně se učil mít rád někoho jiného než sebe.

Děj novely se odehrává v Brně od 40. let 20. století. Vypravěč vzpomíná na zážitky, jež jej kdysi spojovaly s tragicky zemřelým kamarádem. Text je vytvořen metodou koláže. Vyprávění o vzdálené minulosti se prolíná s dopisy mrtvému psanými v současnosti a s úryvky z pamětí historických osobností 18. a 19. století. Neboť 60. léta, v něž příběh Krajiny s trnem v oku ústí, autor vnímá jako významný předěl mezi historickou tradicí a postmoderním dneškem.

Knihu tvoří jedenáct esejů, ve kterých jde především o naše kolektivní psychické zkušenosti. Základní otázka, spojující většinu esejů v této knize, zní: Co si vlastně myslíme a jak prožívámé sebe a svět?

Soubor vzpomínkových esejů, fejetonů a úvah. Spisovatel a publicista Pavel Švanda (1936) uvažuje o proměnách svého rodiště Znojma v minulém století, o svém dětství v Brně za druhé světové války, o dospívání a studiích v padesátých letech. Píše o svých zkušenostech i o zážitcích svých vrstevníků, o Šestatřicátnících, o literární skupině kolem časopisu Tvář a o nejvýraznějších osobnostech redakce Hosta do domu v šedesátých letech, popisuje své náboženské hledání i osobní zkušenosti za "normalizace" a po zhroucení minulého režimu.

Básnická sbírka je výborem z časopisecky publikované poezie psané od konce sedmdesátých let do počátku let devadesátých.

Básnická sbírka Pavla Švandy Noemův deník obsahuje reflexivní poezii autora, který je znám také jako prozaik a esejista. Svým charakterem navazuje na básnickou sbírku Na obou březích. Významnou složkou Švandova světa jsou biblické motivy, zejména aktualizované téma Noema a Potopy jako existenciální zkušenosti týkající se současného rozporuplného člověka.

Třetí básnická sbírka Pavla Švandy (nar. 1936) reflektuje zkušenost a zážitky dnešního člověka na pozadí biblických a antických motivů. Autor se potkává v sobě i ve svém okolí s Adamem, s Kainem a Ábelem i s nám všem dobře povědomým marnotratným synem.

Sbírka próz obsahuje snové příběhy i filozoficky laděné grotesky. Titulní povídka vypráví o lidech konfrontovaných s vizí absolutní záhrobní svobody.

Terminátoři nepotřebují spát. Nepotřebují ani jídlo nebo vodu. Nepotřebují světlo, nevadí jim tma a žár pouště nezbrzdí jejich nelítostný pochod. Kulky je nezraní, meč neprobodne. Nemůžete je prosit o milost a apelovat na jejich lidskost - žádnou nemají. Jsou to jen stroje, vyslané z budoucnosti, aby zlikvidovali všechny, kteří by jim mohli zabránit v ovládnutí světa. Ale to, co člověk stvořil, dokáže i zničit. A válka o budoucnost začíná už dnes.

Uplynul už rok od zastavení mimozemské invaze a první americký superhrdinský tým zase už zaplňuje pouze stránky bulváru. Kdo se rozvedl, kdo se oženil, kdo s kým chodí, kdo se zbláznil, prostě nic extra zajímavého - aspoň do chvíle, než se provalí, že Hulk, který zničil polovinu New Yorku, je ve skutečnosti člen Ultimates Bruce Banne… a brzo taky prvním superhrdinou, který dostane trest smrti. A to je jen začátek problémů. Další sezóna Ultimates je ještě temnější, cyničtější, akčnější a zábavnější.

Prozaická sbírka O intelektuálovi, který se necítí dobře je relativně pestrým souhrnem zamyšlení a meditativních i analytických esejů. Je tu též portrét muže byznysu a povídka o zkušenosti potopy. Všechny texty se obracejí k českému čtenáři, i když autor připouští, že se vždy necítí vázán převládajícími tuzemskými zájmy, upínajícími se hlavně ke sporům o politickou moc a rozdělování peněz. Trochu rozptylujícího popovídání nabízejí úvodní fejetony, ale zásadním rysem sbírky je spíše vůle k soustředění. Esej jako žánr lze nejlépe vnímat v rytmu volných nadechnutí a vydechnutí, nikoliv jako udýchané hromadění důkazů obžaloby. Autor vyššího věku vidí aktuality z nadhledu, ale nepřehlíží ani žabí perspektivu interesantního populistického bludiště, v němž už asi navždy žijeme jakožto Češi. Potkáte se s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností. Esej je vyjadřovací prostředek ležící v prostoru poblíž deníku, fejetonu a poezie a je k dispozici všem čtenářům, kteří tíhnou spíš k přemýšlení než k sebedojímání. I když máte pocit, že se právě netěšíte z kdovíjakého komfortu, vždycky ještě můžete o sobě a o svém okolí meditovat.