Miroslav Svítek

Publikace Víc než součet částí vede k zamyšlení nad novými poznatky z oblasti systémových věd. Základními prvky systému na nejnižší úrovni jsou signály v podobě elementárních informačních konstruktů, v další úrovni jsou to data, která již mohou tvořit zprávu nesoucí informaci, vyšší úroveň tvoří znalosti. Samostatnou oblastí informačních systémů jsou emoční agencie.Informace obvykle odpovídá na otázky: kdy, kde, v jakém vztahu, jak dlouho, jak vysoko apod. Vysokou míru informace obsahuje například stavba katedrály se svou velkou uspořádaností prvků, architektonických signálů, stejně jako například Ottův slovník naučný. Objektem s nesmírně vysokou mírou informace je též lidský genom a obecně projevy životaschopnosti nebo růst uspořádanosti živých organismů. Vedle toho znalost odpovídá na otázky: jak, proč, s jakým výhledem, v jakých kauzálních vztazích, kde je příčina, jaký bude důsledek, jak formulovat modely objektů a procesy na objektech apod.Právě na sdílení a tvorbě nových znalostí vyrůstá znalostní společnost jako společnost s vysokou produkční, inovační a socioorganizační schopností, s vysokou adaptibilitou na měnící se vnější podmínky. Je však tato společnost moudřejší? Jak vlastně z pohledu definovaných prvků systému probíhají procesy rozhodování v případě systémů s vyšší moudrostí? Jakou roli hraje kvantový charakter těchto systémů? Existují analogie mezi informačním a fyzikálním prostředím?Je očividné, že všechny uvedené otázky lze shrnout pod jeden pojem, a tím je globální konvergence základních znalostí z jednotlivých vědních oborů do systémově orientovaných vědních disciplín. V knize je diskutována konvergence neživých věd, živých věd a technických věd. Dokonce je třeba uvažovat i o konvergenci s vědami humanitními, protože zákony chování lidské společnosti popisované například v sociologii či politologii bude možné pomocí nástrojů systémových věd lépe pochopit. V tomto pojetí mohou systémové vědy sehrávat výraznou úlohu v procesu našeho poznání a být výrazným přínosem pro budoucí udržitelný rozvoj lidské společnosti.

Společenský význam role manažerů v byznysu roste tak, jak roste význam jejich pivotálního postavení v trojúhelníku zájmů vlastníků, zaměstnanců a zákazníků. Napětí v uvedeném trojúhelníku roste nebývalým tlakem vlastníků na co nejrychlejší a největší dividendu, tlakem nových generací zaměstnanců na zohledňování jejich požadavků na work-life balance, často při poklesu jejich výkonu i kvality práce, a nebývalou konkurencí na trhu a bojem o zákazníka. Manažerské „řemeslo“, které se lze naučit, je v současné době zmapováno a široce popsáno; k dispozici je celá řada známých postupů a best practice. Problém však spočívá ve schopnosti jejich aplikace v konkrétních případech, neboť každý doporučovaný postup či každý vybraný úspěšný případ jsou vázány na zcela specifické vnitřní a vnější podmínky firem, a proto nejsou zcela přenositelné. Rozhodující schopnost manažera spočívá právě ve výběru, pro jeho situaci, nejvhodnějších postupů a metod a ve flexibilním způsobu jejich aplikace. Manažer dneška musí být nejen leader, ale i vizionář, který je schopen anticipovat jak možnosti budoucího technického a technologického rozvoje, tak především budoucích požadavků trhu. A k tomu je potřeba mít hluboké znalosti o zákonitostech vývoje společnosti. Manažerské rozhodování je umění a obsahuje racionální i intuitivní komponenty a určité rozhodovací činnosti. Přes všechny dílčí i obecnější prognózy vývoje fenoménu business intelligence v kontextu manažerského rozhodování je vysoce pravděpodobné, že kreativní lidský činitel, zejména pokud jde o strategické rozhodování, zůstane nenahraditelný. Rámcový obsah 1. Vybrané metody manažerského rozhodování 2. Multikriteriální rozhodování v praxi 3. Manažerská práce ministra, člena vlády 4. Systémový pohled na rozhodování ve velkých organizacích 5. Zlepšování podnikových procesů podporou metodického rozhodování 6. Manažerské rozhodování v Číně 7. Partnerství pro místní rozvoj jako rámec pro manažerské rozhodování v managementu destinace 8. Manažerské rozhodování jako nezbytná součást práce uměleckého vedoucího a režiséra 9. Manažerské rozhodování v advokátní praxi 10. Manažerské rozhodování v profesionálních sportovních klubech 11. Inteligentní systémy na podporu rozhodování 12. Informační systém pro podporu rozhodování 13. Vliv změn vnějšího prostředí na rozhodování v personálním managementu 14. Manažerské rozhodování Franklina Delano Roosevelta Součástí textu jsou také dvě přílohy: Příloha 1 Ekonomické řízení elitní veřejné vysoké školy Příloha 2 Manažerské rozhodování na (německých) vysokých školách. Kolektiv autorů Eva Čáslavová, Miroslav Foret, Ludwig Gramlich, Lukáš Hlaváč, Pavel Kafka, Tomáš Kubálek, Markéta Kubálková, Ondřej Přibyl, Jaromír Řezáč, Jaroslav Šafránek, Ladislav Tajovský, Martin Vlček, Irena Žantovská