T.L. Swan strana 2 z 2

Náhoda chcela, aby som sa počas letu z Londýna do New Yorku ocitla v prvej triede. Jedlo, šampanské, obsluha – všetko bolo dokonalé. Modrooký muž na sedadle vedľa mňa bol povestnou čerešničkou na torte. Pôsobil uhladene a inteligentne. Bavili sme sa, smiali a potom to prišlo – preskočila medzi nami iskra. Každý by šiel svojou cestou, no zasiahol osud a náš let bol neplánovane odklonený na nočné medzipristátie. Čo sa dalo robiť? Museli sme sa nejako zabaviť. Nočný Boston bol plný smiechu a tanca... a nakoniec sme spolu strávili divokú zmyselnú noc, na akú sa nezabúda. Uplynulo dvanásť mesiacov. Odvtedy som ho nevidela. Až dodnes. Nastúpila som do nového zamestnania a pri tej príležitosti ma predstavili výkonnému riaditeľovi. Viete si predstaviť môj šok, keď som zbadala, čie hriešne modré oči sa na mňa pozerajú ponad mahagónový stôl. Lenže ja som už nebola to bezstarostné dievča ako pred rokom. Môj život sa zmenil, mala som svoje povinnosti a záväzky. Práve som dostala e-mail. Chce, aby som ráno o ôsmej prišla do jeho kancelárie na súkromné stretnutie. Čo má asi za lubom?

In T L Swan’s steamy third installment of the Miles High Club, Kate’s hot new pen pal is a welcome distraction from her horrible boss. But nobody is as distracting as Elliot Miles…and he knows it. My favorite hobby is infuriating Elliot Miles. Just the sight of my boss’s handsome face triggers my sarcasm. God knows how he earns his Casanova reputation?if a million women want him with his personality, what the heck am I doing wrong? Disgusted with my love life, I join a dating app under a fake name. I start chatting to a man named Edgar. He’s not my type and lives on the other side of the world, but we hit off a friendship, laugh and confide in each other. But lately things are getting weird at work. Elliot’s being…attentive. His eyes linger a little longer than they should, and there’s a heat behind them that I haven’t felt before. And then, in the shock of all shocks, he tells me that my vulnerability is appealing. But when was I vulnerable? Horror dawns…Has my boss been reading my emails to Edgar? Damn it, why did I use my work email? Oh no, does he know what I really think of him? I’d rather die than ever admit it. Or, even worse: is it possible that the man I loathe in real life is the man I’m falling for online?

Tristana Milese jsem poznala na jednání, při němž se snažil převzít mediální společnost – moje dědictví po zesnulém manželovi. Tristan je bohatý, mocný – a taky arogantní a naprosto nesnesitelný. Nenávidím ho každou buňkou svého těla! Tak proč je, ksakru, tak neuvěřitelně přitažlivý?! Jen tři dny po zmíněném mítinku mi nečekaně zavolal – a pozval mě na rande! Samozřejmě bych radši umřela, než bych se sešla s chlápkem, jako je on. Ačkoliv musím uznat, že mi to docela polechtalo ego. Hlavně ten moment, kdy jsem ho odmítla! Jenže teď, o šest měsíců později, jsem se vypravila na konferenci do Francie, a co čert nechtěl – jedním z přednášejících je on. Příšerný, odporný, samolibý Tristan Miles! Až na to, že zatím není ani příšerný, ani odporný ani samolibý. Naopak, je překvapivě okouzlující a vtipný, a když se na mě podívá, navzdory svému přesvědčení se celá chvěju... Já se jím ale nedám uchvátit. Je to jenom sukničkář v nažehleném obleku. A já jsem zas jen vdova se třemi neukázněnými kluky na krku... Bože, ať už ta konference skončí! Každý totiž ví, že Tristan Miles vždycky dostane, po čem zatouží – a právě teď zatoužil zrovna po mně!

Během letu z Londýna do New Yorku jsem se shodou okolností ocitla v první třídě. Jídlo, šampaňské, obsluha – vše bylo dokonalé. Modrooký muž sedící vedle mě byl třešničkou na dortu. Působil uhlazeně a inteligentně. Dost jsme toho namluvili, hodně jsme se nasmáli a pak se to stalo – přeskočila jiskra. Osud zasáhl a náš let byl odkloněn na neplánované noční mezipřistání. Co jsme měli dělat? Museli jsme se nějak zabavit. Nočním Bostonem jsme se prosmáli a protančili… a nakonec jsme spolu strávili divokou smyslnou noc, na kterou se nezapomíná. To vše se odehrálo před dvanácti měsíci. Od té doby jsem ho neviděla. Až dnes. Nastoupila jsem do nového zaměstnání a při té příležitosti jsem byla uvedena k výkonnému řediteli. Dokážete si představit můj šok, když jsem spatřila, čí hříšné modré oči se na mě dívají přes mahagonový stůl. Jenže já už nejsem ta bezstarostná dívka. Můj život se změnil, mám své povinnosti a závazky. Právě mi přišel e-mail. Chce, abych se v osm ráno dostavila do jeho kanceláře na soukromé jednání. A tak si opakuju: co je v domě, není pro mě. O jaké soukromé jednání mu asi jde?