Henry Thoreau strana 2 z 3

Van a természetben egy parázsló föld alatti tűz, amely sosem alszik ki, és semmilyen hideg nem tudja lehűteni. […] Ennek a föld alatti tűznek minden ember keblében ott van az oltára: mert a leghidegebb napon, a legzordabb hegyen az utazó melegebb tüzet őriz a köpenye alatt, mint amit bármely tűzhelyen csiholhatnánk. Gyaloglás közben, körülvéve az élet nyersanyagától, mikor a legelevenebb övez, mikor átcsúszik a természet az én határán, akkor elérhetünk egy pillanatnyi kapcsolatot azzal, ami vad, és nem emberi. Ez a vadság, ez az életelv mindenhol ott van, bennünk is, a városainkban is, a társadalmunkban is. Az élő utat tör magának, és lerombol mindent; nem ismer szabályt és hierarchiát, csak magát az életet. Thoreau három klasszikus szövege a gyaloglásról és a vadságról először olvasható magyarul Nádasdy Ádám virtuóz fordításában.

Nejvýznamnější dvě ESEJE (Občanská neposlušnost a Život bez zásad) Henry David Thoreaua, sepsané před více jak sto sedmdesáti lety (platné stejně tak dnes jako tehdy), přinášejí jedinečný pohled do duše, naslouchající výlučně zákonu svědomí, která se nehodlá podřídit otroctví doby a vnějším konvencím; duše, odmítající se usadit v čekárně života a na věčnost otálet, až bude pravda v ní již poznaná uznána zároveň i většinou (většinou, které se pravda nadto nikdy nehodí do krámu), aby podle ní mohla „s dovolením“ žít. Není-li Jedinec zpit či zaprodán společenskými směnkami (postavením, vylučujícím vidět ve svém druhu bližního), neuzavírá-li se do (z)věrouky nejrozličnějších politických hesel, demagogie a žvástů veřejně prostituovaných tlučhubů a uměle pěstěného mínění o životě, přikrývající páchání 99% všeho společenského zla – tedy uvažuje-li Jedinec sám za sebe – nemůže se stát, aby nenašel v této knize sounáležitost a shodu se svým svědomím, zákonem samého Života.

Dva roky, dva mesiace a dva dni strávil americký básnik a mysliteľ H. D. Thoreau na samote v prírode, vo vlastnoručne zhotovenej chatrči pri jazere Walden Pond. K životu bez civilizačných výdobytkov ho priviedla túžba porozumieť svetu, ktorého bol súčasťou, snaha nájsť v ňom svoje pravé miesto a rozlíšiť to, čo je dôležité od všetkého nepodstatného. Po návrate medzi ľudí spísal svoje pozorovania do knihy, ktorá patrí dodnes k najkrajším oslavám prírody, individuálnej slobody, dobrodružstva sebaobjavovania a jednoduchého, naplneného života. Dvesto rokov od narodenia autora ju v rukách konečne drží aj slovenský čitateľ.

"I went to the woods because I wished to live deliberately, to front only the essential facts of life, and see if I could not learn what it had to teach, and not, when I came to die, discover that I had not lived." Inspiring, brilliantly written, cantankerous and funny - Walden is both a very specific story about one man's attempt to live the simple life in the wilderness, and the great, founding text both for the environmental movement and the entire counter-culture A new series of twenty distinctive, unforgettable Penguin Classics in a beautiful new design and pocket-sized format, with coloured jackets echoing Penguin's original covers.

Thoreau, Thoreau - elsuttogott, titkos jelszó is lehetne, a természettel harmóniában élőké. A XIX. századi Amerikában Rousseau eszméjét a gyakorlatban megvalósító Ember - nem az Író - valóságosan is titkos: amennyiben elfelejtett. Pedig Whitman és Emerson társa: a természetet mint szabadságot meghódító és értelmező, azzal harmóniát kereső lény. Naiv eszmefuttatásokban mutatja ki a gyakorlatias társadalom ésszerűtlenségét, ám nem elégszik meg ennyivel. Két éven át a vadonban él - a Walden-tó mellett -, saját kezével teremtve meg életfeltételeit. "Mélyen akartam merülni az életbe, kiszívni csontja velejét, olyan erőteljesen, spártai módra akartam élni, hogy megfutamodásra kényszerítsem mindazt, ami nem élet..." Ennek a társadalomból való "kivonulásnak" krónikája a könyv; olyan ízekkel, szagokkal, hangokkal, fényekkel, hogy ehetnénk-ihatnánk belőle, fürdőzhetnénk benne. Ezt megtenni nem tudjuk - csak szellemünkön leng keresztül valami régi-friss fuvallat.

Výbor šesti esejů amerického myslitele a přírodovědce doplňuje texty s přírodní tematikou shrnuté do svazku Toulky přírodou (2010) o nejvýznamnější Thoreauovy úvahy na společenská témata včetně slavného eseje „Občanská neposlušnost“, jehož nekompromisní teze o nadřazenosti lidského svědomí nad státní mocí a idea mravně motivovaného nenásilného protestu inspirovala několik generací světových aktivistů a reformátorů. Všechny eseje vycházejí v novém překladu, dva česky vůbec poprvé.

Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, básník a v neposlední řadě bojovník za svobodu, se po odmítnutí zaplatit daň na protest proti válce a otrokářství dostal do vězení, které jej inspirovalo k sepsání eseje Občanská neposlušnost. Esej vychází v novém překladu a kromě ní v knize najdete i tyto další texty: Otroctví v Massachusetts, Reforma a reformátoři a Život bez principu.

Henry David Thoreau, americký filosof, esejista, básník a v neposlední řadě bojovník za svobodu, se po odmítnutí zaplatit daň na protest proti válce a otrokářství dostal do vězení, které jej inspirovalo k sepsání eseje Občanská neposlušnost. Esej vychází v novém překladu a kromě ní v knize najdete i tyto další texty: Otroctví v Massachusetts, Reforma a reformátoři a Život bez principu.

Americký filozof a básník Henry David Thoreau (1817-1862) je považován za zakladatele přírodního eseje v moderní světové literatuře. V letech 1845-1847 se dobrovolně nastěhoval do osamělé lesní chaty, kterou si postavil na břehu jezera Walden v americkém státě Massachusetts - a po sedmi letech pak vydal o tomto svém pobytu svědectví v podobě pozoruhodné knihy Walden aneb Život v lesích.

Audiokniha Chůze, kterou napsal Henry David Thoreau. Americký filozof a básník Henry David Thoreau (1817-1862) je považován za zakladatele přírodního eseje v moderní světové literatuře. Thoreau se na svých toulkách přírodou často setkával s různými formami divokosti, která ho se vzrůstající intenzitou přitahovala. Na toto téma sepsal přednášku nazvanou "Divočina" (The Wild), kterou poprvé uvedl v roce 1851.

Henry David Thoreau reflects on life, politics, and society in these two inspiring masterworks: Walden and Civil Disobedience. In 1845, Thoreau moved to a cabin that he built with his own hands along the shores of Walden Pond in Massachusetts. Shedding the trivial ties that he felt bound much of humanity, Thoreau reaped from the land both physically and mentally, and pursued truth in the quiet of nature. In Walden, he explains how separating oneself from the world of men can truly awaken the sleeping self. Thoreau holds fast to the notion that you have not truly existed until you adopt such a lifestyle--and only then can you reenter society, as an enlightened being. These simple but profound musings--as well as "Civil Disobedience," his protest against the government's interference with civil liberty--have inspired many to embrace his philosophy of individualism and love of nature. More than a century and a half later, his message is more timely than ever. With an Introduction by W.S. Merwin and an Afterword by Will Howarth

První české vydání díla autora slavné knihy Walden. "Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z Concordu v Massachusetts a vlakem a parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine," píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857. Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli pozorného pozorovatele přírodního dění, ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů. Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vychází česky poprvé.

První české vydání díla autora slavné knihy Walden. "Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z Concordu v Massachusetts a vlakem a parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine," píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857. Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli pozorného pozorovatele přírodního dění, ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů. Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vychází česky poprvé.

Kniha obsahuje dvacet šest básní známého amerického spisovatele, myslitele a znalce přírody H. D. Thoreaua, a to jak v anglickém originále, tak v českém překladu. Ačkoli Thoreauovo prozaické dílo je u nás poměrně známé, jeho poezie vychází v českém jazyce poprvé. Na dobu svého vzniku (polovina 19. století) překvapuje velmi moderním přístupem k životu v souladu s přírodou, s úctou k ní. Básně lze vnímat také jako velmi autentický doklad Thoreauovy originální duchovní cesty, která je dodnes inspirativní a v rámci vývoje dějin filozofie i náboženství byla důležitým zdrojem nových myšlenkových vlivů.