Pavel Toufar strana 3 z 3

Petr Jareš se přestěhoval do Staré čtvrti a při pronásledování partou místních chuligánů našel shodou okolností nové kamarády a cestu do turistického oddílu. S jeho členy pak prožívá nespočet dobrodružství, jež pro ně připravil vedoucí Karel, nebo která si je našla sama. Chodby a sklepení opuštěného kláštera, uličky, zapadlé plácky a zákoutí Staré čtvrti, loděnice, opuštěná chata na ostrově uprostřed řeky, krajina letních táborů na břehu rybníka, srub v horách – to jsou jen některé z kulis a prostředí, v nichž se Třináctka pohybuje a setkává se zde s podivínskými lidmi, s nadšenými pořadateli zimních i letních sportovních akcí, s darebáky i poctivci, s dívčím turistickým oddílem i archeologickým kroužkem. Pátrají po mnohých věcech, jež je zavedou až do dávné historie II. světové války, pomáhají starým lidem a dělají radost dětem, musí se i vypořádat s hrozícím rozpadem oddílu. S komiksovými příběhy Třináctky ze Staré čtvrti jsme se mohli setkávat v letech 1981–84 na zadních stranách Sedmičky pionýrů, kde se objevilo celkem 156 pokračování. Ačkoliv autorům se v komiksu podařilo nastínit obraz doby, příběh samotný se neubrání srovnání s legendárními Rychlými Šípy. Spolu s řečenými Rychlými Šípy, dále se Strážci s Modrou Pětkou, avšak také s Mimozemštany tvoří Třináctka ze Staré čtvrti to nejlepší, co v našich zemích pro mládež vzniklo.

Nová kniha známého autora Pavla Toufara je další z řady turistických průvodců Toulky, v níž se spojuje rádce na putování různými místy naší vlasti s jejich podmanivou krásou a bohatou historií. Hlavním cílem jsou Vánoce a velké mechanické betlémy, nejen však ony věhlasné v Jindřichově Hradci, Třebechovicích či Jilemnici, ale především méně známé, ale stejně krásné a zajímavé. Opět nechybí ani tradiční kapitoly „čítanka“ s příběhy osudů lidí i míst. Většina z popisovaných mechanických betlémů je zpřístupněna celoročně. Proto není nutno s toulkami čekat až na vánoční čas.

Svět našich předků se doslova hemžil všelijakými strašidelnými postavami i postavičkami, z nichž mnohé dnes už skoro neznáme. Přicházely nejen v přesně určené dny jako nejrůznější maškary a tajemné postavy předvánočního času, ale objevovaly se na vybraných místech v krajině jako čerti, divoženky, klekánice, hejkalové, vodníci a všelijací bubáci. Mnohé z těchto bytostí vzešly dokonce z reálného základu. Navštívíme proto konkrétní místa v české a moravské krajině, abychom se potkali s konkrétními tajemnými postavami, které se zde od dávných časů objevují.

Především v 16. a 17. století se kolem Pražského hradu pohybovali všelijací podvodníci, kteří splétali politické a finanční sítě intrik, aby naplnili své truhlice bohatstvím. Byli mezi nimi šlechtici, nenasytní zbohatlíci i bezohlední kariéristé, kteří se z řad služebnictva dokázali vyšvihnout mezi přední dvořany. Podvody dokonce provázely i kroky některých českých králů a významných šlechticů již v dřívějších staletích. Vždy šlo o získání majetku a moci. Mnohé byly tak promyšlené a rafinované, že by nad nimi bledli závistí i dnešní filutové...

V krajině nacházíme pozoruhodné kameny. Některé jsou spojovány s významnými událostmi, jiné jsou známé jako menhiry. Skutečně šlo v tomto případě o dávné astronomické stavby? A co pověsti o čertech, kteří takové kameny pohazovali, kde je napadlo? Podíváme se do tajemného podzemí české i moravské krajiny, v němž mnohé generace nacházely vstup do obávaného pekla. Na Ústecku najdeme podivuhodná místa, kde z podzemí vyvěrá teplo. Proč? Zalistujeme historií čertů v Čechách. Odkud se vzali čerti a kde vznikla hrůza z tajemného podzemí?

V lednu 2004 oživily americké průzkumné rovery Spirit a Opportunity zájem o planetu Mars a o její velké záhady. Mnohé z otazníků čas od času opakovaně ožívají na stránkách časopisu, jako například tajemná tvář sfingy, pyramidy, dávná města nebo případ sovětské průzkumné sondy, kterou prý sestřelila tajemná nepřátelská raketa vypuštěna z Marsu?

Hemžil se jimi celý středověk. Přepadávali u cest a vraždili kupce i pocestné, aby se dostali i k malé kořisti, za tichých nocí se plížili do lidských příbytků a vůbec nedbali na to, že jim v případě prozrazení hrozí kruté tresty. O jejich proradných skutcích se píše v černých neboli smolných knihách českého a moravského hrdelního soudnictví, také v kronikách a v dalších písemných dokumentech. Mezi lapky a zloději, loupežníky, pytláky, všelijakými poberty a chmatáky byli také loupeživí rytíři, neboť hříšné a darebné skutky se nevyhýbaly ani šlechtických kruhům. Kniha popisuje osudy a často kruté konce mnohých postav českého pozdního středověku. Připomenuty jsou i úsměvné pověry, které měly poberty ochránit před dopadením, uvedeny jsou také ukázky ze soudních protokolů i popisy přísných exekucí.

Svět našich předků se doslova hemžil všelijakými strašidelnými postavami i postavičkami, z nichž mnohé dnes už skoro neznáme. Přicházely nejen v přesně určené dny jako nejrůznější maškary a tajemné postavy předvánočního času, ale objevovaly se na vybraných místech v krajině jako čerti, divoženky, klekánice, hejkalové, vodníci a všelijací bubáci. Mnohé z těchto bytostí vzešly dokonce z reálného základu. Navštívíme proto konkrétní místa v české a moravské krajině, abychom se potkali s konkrétními tajemnými postavami, které se zde od dávných časů objevují.

Jeden z nejvydávanějších a nejúspěšnějších současných českých autorů literatury faktu zve čtenáře v dalším svazku Podivuhodných osudů do pozoruhodné doby českých dějin, do konce 16. a zejména na začátek 17. století. Na pozadí rozporuplné rudolfínské doby a zejména dramatických pobělohorských zvratů odkrývá životní příběhy známých i méně známých postav z naší historie, které jsou mnohdy provázeny přitažlivými otazníky. Ožívá tragédie maršálka Heřmana Kryštofa Russworma, uznale se usmějeme nad obc hodně zdatným Jakubem Krčínem a připomeneme si záhadu jeho hrobu, s obdivem si přečteme o statečnosti rytířů Kašpara Kaplíře ze Sulevic a Václava Budovce z Budova, otazník nalezené lebky a tragický osud hraběte Jáchyma Ondřeje Šlika inspirují k pátrá ní po jedné z největších pobělohorských záhad, a nahlédnutí do ložnice stárnoucího hraběte Černína potvrdí, že cesty životních osudů bývají skutečně často velice vrtkavé a všelijaká vážně míněná obvinění lze zpravidla vysvětlit docela jednoduše.

Svými intrikami psali příběhy lásky, vášně i nenávisti, bojovali o moc i přízeň mocných a také často toužili po bohatství. Jména některých z nich jsou dodnes známá a uchovávaná v kronikách, jména jiných byla dávno zapomenuta.

Od záhady stále neznámých vesmířanů vás v této knize provede až k otazníkům existence diskovitých letadel, jejichž vývojem se na sklonku války prý zabývali němečtí konstruktéři ve snaze vyrobit „tajnou rozhodující zbraň“. Stopy údajně vedou dokonce až na území naší republiky. Je to skutečně pravda?

Českou Kanadou je označována příhraniční oblast mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem směrem na Jindřichův Hradec. Rozkládá se na rozloze zhruba 283 km2, na níž byl v roce 1994 vyhlášen Přírodní park Česká Kanada. Jaro přichází do České Kanady později a naopak podzim se hlásí až příliš brzy. Zimy bývají bohaté na sněhové peřiny, které pokrývají návrší s jehličnatými lesy, střídajícími se s porosty buku lesního. Lesy lákají v létě na úrodu borůvek a od léta do podzimu na bohatství hub. Českou Kanadou procházejí značené turistické cesty a cyklostezky, ale také a především trať známé úzkorozchodné železnice, která vytváří výchozí osu nabízených knižních toulek. Přídavkem je nabídka zajímavého putování podél severní větve úzkokolejky již mimo oblast České Kanady, neméně však pohlednou a zajímavou krajinou. V létě trať protíná rozkvetlé pastviny a lesy, prozářené do opojné vůně slunečními paprsky, které se odrážejí od zrcadel klidné hladiny rybníků, míjí líbezné vesničky i samoty a překonává stoupání ve zvlněném terénu zakončeném panoramatem hraničních hor. Nová kniha známého autora Pavla Toufara je další z nové řady turistických průvodců Toulky, v níž se spojuje rádce na putování často málo známými místy s jejich podmanivou krásou a bohatou historií.

Vyprávění začíná tajemným pohledem přes propast času do minulých životů, který je v úvodním příběhu spojován s živým snem a proslulou Zelenou horou na Žďársku. Mnohé stavby ze vzdálené minulosti, ale především ze středověku, nebyly stavěny nahodile a bez rozmyslu. Naopak v nich prý najdeme mnoho symbolů a jejich vznik byl vázán určitými pravidly. Symboly najdeme nejen v malé kapličce u Jankova, ale také v půdorysu kostelů zasvěcených Janu Nepomuckému, svůj řád mají vynikající stavby od Santiniho a dalších tvůrců. Při zrodu mnohých hrál nemalou roli názor astrologů.

V nejnovějším svazku volného pokračování ze série netradičních průvodců tajemnou českou krajinou zavítáme v doprovodu známého spisovatele Pavla Toufara do okolí Vlašimi a takřka až k oblíbené řece Sázavě. Zlatonosný vrch Roudný inspiruje k vyprávěn í o historii zlata a jeho dobývání, ale vybízí také k toulkám v dnes již zalesněné krajině, v níž nacházíme stopy dávné technické činnosti. Vypravíme se za pokladem na zámku ve Vlašimi, nahlédneme do pozoruhodných životních osudů dávných předků, proh lédneme si neprávem opomíjená místa, která rozhodně stojí za návštěvu pro své kouzlo. Zastavíme se ve vesničkách i na samotách, poslechneme si dávné pověsti a nakonec se začteme do barvitého životního příběhu jednoho z nejznámějších podvodníků z obd obí první republiky. Kniha je osobitým a netradičním průvodcem historií jedné z málo známých a přitom neprávem opomíjených oblastí naší vlasti. Místně navazuje na předchozí svazky, které se věnovaly Českému Meranu, České Sibiři a Sedlčansku.