Zdeněk Třešňák

Snad každé místo má svou vlastní "atmosféru" a poklidné lázeňské městečko obzvlášť. Takové jsou i Mariánské lázně - což ovšem neznamená, že jejich obyvatelé neznají vášně, lásku i nenávist a nemají k nim důvody. O to víc tragických stop zanechají v takové atmosféře události, na jejichž začátku je smrt všeobecně neoblíbené profesorky gymnázia.

Příběh vyprávěný s notnou dávkou sarkasmu a hořké ironie ve čtenáři zpočátku může vzbudit dojem, že jde o čirou nadsázku a něco podobného se v civilizovaném státu počátkem 21. století nemůže stát. Jenže díky anonymním místopisným údajům se mnohý ze č tenářů bude domnívat, že ono vybuchlé auto se známým "podnikatelem" na sedadle, za podivných okolností zastřelený policista, zkrachovalý či vytunelovaný podnik nebo banka, zkorumpovaný úředník, či nepoctivý policista, který měl hájit zákon, a místo t oho ho hrubě porušoval..., že to všechno se odehrálo někde blízko něj. A zatímco ty skutečnosti byly přisuzovány jakési mafii, hlavní role v nich hráli jednotliví občané nedokonale řízené přeroďující se společnosti, kteří pocítili svou příležitost mn ohdy beztrestně "urvat" pro sebe co nejvíc na účet kohokoliv, a jakkoliv. A tak se může stát, že ten, který se ocitl na konci řetězu a je nucen adekvátními i neadekvátními prostředky hájit existenci, rodinu, majetek i život, se proměňuje v docela při jatelného zločince, jen aby se ubránil smečce vlků, protože na ně nemá železa. A to je teprve počátek 21. století, píše se rok 2002...!

Lidé kradli vždycky a zřejmě nadále krást budou; ovšem nabídne-li jim doba plná společenských přerodů přehršel příležitostí, pak...! A tolika příležitostem, kolik se obyvatelům malého městečka Kounov příchodem stavbařů znenadání naskytlo, prostě nešlo odolat. Co by kamarád neudělal pro kamaráda? Jenže lidé bývají jen tak dlouho kamarádi, než jeden začne krást více než ten druhý, a pak rychle zapomenou, že na každého platí stejně - kdo krade, do pekla se hrabe, a čím víc, tím rychleji! A nejen do pekla - někteří do márnice a poté do hrobu, jiní do kriminálu, protože chamtivost, závist a nenávist jsou horší než černé neštovice; nebezpečné a nakažlivé... a často zabíjejí!

Lidé kradli vždycky a zřejmě nadále krást budou; ovšem nabídne-li jim doba plná společenských přerodů přehršel příležitostí, pak...! A tolika příležitostem, kolik se obyvatelům malého městečka Kounov příchodem stavbařů znenadání naskytlo, prostě nešlo odolat. Co by kamarád neudělal pro kamaráda? Jenže lidé bývají jen tak dlouho kamarádi, než jeden začne krást více než ten druhý, a pak rychle zapomenou, že na každého platí stejně - kdo krade, do pekla se hrabe, a čím víc, tím rychleji! A nejen do pekla - někteří do márnice a poté do hrobu, jiní do kriminálu, protože chamtivost, závist a nenávist jsou horší než černé neštovice; nebezpečné a nakažlivé... a často zabíjejí!