Richard Vašek

Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů. Předmětem zájmu je zvláště anonymní publicistika, tedy články, které psal pod šiframi nebo je publikoval nepodepsané. Masaryk navazoval na svou dřívější činnost válečnou a předválečnou, po válce byl však více limitován politickými ohledy a vymezením pravomocí hlavy státu. Tento stav se pokoušel vyřešit (či obcházet) mimo jiné uveřejňováním anonymních článků, v nichž se mohl vyjadřovat svobodněji než v podepsaných textech nebo oficiálních projevech. Práce si klade za cíl analyzovat tuto Masarykovu aktivitu včetně popisu mechanismů, kterými prezident realizoval své zásahy do veřejného dění.

Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se domácího odboje na počátku německé okupace, činnost československé odbojové expozitury v Jugoslávii v letech 19391941 a v Palestině v roce 1941, nebezpečnou plavbu z Egypta do Anglie podél celé Afriky na přelomu let 19411942, každodenní život a činnost československých exulantů ve válečném Londýně, stále ohrožovaném německými nálety, a posléze zákulisí boje demokratických politických sil s komunisty v prvních poválečných letech, vrcholícího únorovým převratem roku 1948 a nastolením totalitního režimu v Československu. Vedle autentického svědectví podává i vlastní hodnocení historických událostí a lidí uprostřed nich, přičemž často konfrontuje své bezprostřední dobové dojmy a názory s postoji, k nimž dospěl s odstupem let. A jako přesvědčený demokratický socialista tvrdě kritizuje politiku československých komunistů a jimi nastolenou poúnorovou diktaturu.

Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988), privilegovaného úředníka československé exilové vlády v Londýně, zachycují počátky odboje v Paříži od března 1939, evakuaci z Francie v létě 1940 a život ve válečném Londýně až do dubna 1945. Ducháček působil jako politický referent exilového premiéra Jana Šrámka a jako osobní tajemník Huberta Ripky, člena exilového vládního kabinetu, který měl v exilovém ministerstvu zahraničních věcí na starosti mj. záležitosti propagandy. Ducháček, původní profesí novinář, zahraniční dopisovatel Lidových novin, ve svých záznamech téměř reportážním způsobem „zachycuje společenskou atmosféru“. Kromě postřehů ze všednodenního života československého exilu ve Francii a Velké Británii však deníky obsahují také záznamy z četných pracovních jednání. Ty jsou cenné i proto, že podobné více či méně formální konzultace, ad hoc pracovní schůzky či konverzace, které se odehrávaly v hotelech, klubech, restauracích, na společenských akcích a recepcích, bývají jinak na papíře zachyceny jen zřídka. Poskytují obraz o dobové úrovni vědění, stejně jako o informačních vlivech, které spolupůsobily na tvorbu tehdejší politiky i propagandy.

Sborník Věda a armáda - věda a válka (1914-2004) shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze. Konferenci uspořádal Masarykův ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem strategických studií Univerzity obrany v brně a Výzkumným centrem pro dějiny vědy, společným pracovištěm ÚSD AV ČR a UK v Praze (nyní Oddělení pro dějiny vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR). První den konference byl věnován vlastním referátům, druhý den se konal diskusní kulatý stůl na téma i Věda a armáda v současné době /i , jehož průběh je ve sborníku rovněž zachycen. Jednotlivé příspěvky si všímají změn, k nimž v průběhu 20. století došlo ve vztahu vědy a vojenství a připomínají též úlohu vědců samotných a jejich zodpovědnost za zneužití výsledků vědeckého výzkumu ve válečných konfliktech. Většina referátů je zaměřena na první polovinu 20. století, zvláště na období druhé světové války, některé pak přibližují vliv vědy i na změny v soudobém vojenství nebo sledují proměny české obranné doktríny a stav současného obranného výzkumu v České republice.