Stanislav Vávra

Autobiografické vyprávění o životě v pražské Libni. Spisovatel Stanislav Vávra se vyučil knihařem, v letech 1950-1952 byl členem Záběhlické skupiny surrealistů a Libeňských psychiků. Patřil k úzkému okruhu přátel Vladimíra Boudníka a Bohumila Hrabala: byl to právě Vladimír Boudník, který počátkem roku 1953 seznámil Vávru s Bohumilem Hrabalem.

Básnická sbírka devětasedmdesátiletého věčného debutanta. Dávný přítel Hrabalův a Boudníkův, poslední žijící člen surrealistické skupiny Libeňští psychici, překvapí v nových verších humorem, sentimentem, zkratkou, sebeironií i průbojnými obrazy. Především ale neopakovatelnou atmosférou plavení vzpomínek, které si nijak nepřekáží s vnitřním mládím autora. Vychází s doslovem básníka ticho.

Kniha vzpomínek na Libeňský okruh z let padesátých.