Erich Däniken

Utajované důkazy o přítomnosti mimozemšťanů na Zemi

Milá čtenářko, vážený čtenáři, tato kniha se liší od všech mých předchozích. V čem je rozdíl? V předchozích dílech jsem se zabýval určitými tématy, například v díle Ve jménu Dia jsem se zabýval starověkým Řeckem. Tehdy šlo výlučně o řecké tradice a legendy, o olympské bohy, řecké chrámy a kultovní obřadiště. A nyní, v Zápiscích z mého života, jde o útržky myšlenek, o setkání, spontánní nápady a „neučesané úvahy“. Za touto knihou není žádný plán. Poskytuje vhled do mého světa. Při této příležitosti chci poděkovat své ženě Elisabeth za nesmírnou trpělivost, se kterou mě snáší. Jsme manželé už více než 60 let. A můj dlouhodobý zaměstnanec Ramon Zürcher, moje „pravá ruka“, si zaslouží za svou práci velký dík. Ramon není jen pouhým přispěvatelem a dodavatelem informací. Proto jsem jej požádal, aby také přispěl svým dílem k vytvoření této knihy.

Kdysi existoval soubor myšlenek zvaný evoluční teorie, který vymysleli chytří lidé a potvrdil bezpočet vědců. Pak lidé objevili elektronový mikroskop. Ten umožnil zviditelnit molekuly uvnitř buňky a najednou se objevily v souvislosti s evolucí otázky, které jsme si předtím nemohli klást. Která síla vlastně váže atomy ve správném pořadí? Co posouvá molekulární řetězce do správné polohy? Jak vlastně vznikla první živá jednotka v buňce? Jak funguje dědičnost, jak se informace předávají další generaci? Pochází člověk pouze a výhradně z primátů – jak předpokládal Charles Darwin a celá řada dalších velkých myslitelů – nebo do evoluce zasáhly další „motory“? ***** Dnes je jasné, že nespočet otázek již nelze pomocí dřívější evoluční teorie zodpovědět. Existuje forma života zvaná „sliz“ (Physarum polycephalum neboli vápenatka mnohohlavá). Tato „věc“ nemá ani oči, ani uši, ani ústa, ani nos, dokonce ani mozek. Přesto přijímá potravu, překonává překážky nejkratší cestou a vyměňuje si informace s jinými „slizy“. „Sliz“ popírá jakoukoli evoluční myšlenku, že se jedno vyvíjí z druhého. Nebo „žáby tlamorodky“ (Rheobatrachus), které se vyskytují v Austrálii. Ty líhnou svá mláďata v žaludku, což by bylo v pomalém evolučním procesu nemožné. ***** Všude se objevují vlastnosti živočichů, které nechtějí zapadat do evoluční teorie. ***** A člověk? Jsme opravdu nejpřizpůsobenější formou života na této planetě? Dnes se ozývá stále více vědců, kteří dosavadní evoluční teorii popírají. Teorie odpovídá změnám uvnitř druhu, ale už se nedokáže smířit s vnitřními procesy buňky. Evoluci ovlivňuje nějaký další vliv, který nám zatím uniká. Říká se mu „inteligentní design“. Pod tímto pojmem se skrývá podezření na inteligentní plánování. A za tímto plánováním by mohl stát někdo nebo něco – duch vesmíru, či snad mimozemšťané? ***** Erich von Däniken na nesčetných příkladech dokazuje nemožnost zastaralé evoluční myšlenky. Cituje vědce, kteří argumentují proti dřívějšímu učení, ale i ty, kteří ho obhajují. Bohužel zavedená věda se stále odmítá zabývat nesrovnalostmi a dírami v evoluční teorii, přestože je zcela zřejmé, že v souvislosti s vývojem všech druhů i lidské kultury se toho děje mnohem více, než by samotná evoluční teorie mohla vysvětlit.

Přidejte se k průkopníkům mimozemského výzkumu. OTTO O. BINDER a MAX H. FLINDT si vzali na mušku Darwina ohledně toho, co sami nazývají „jednou usvědčující nesrovnalostí“ v jeho evoluční teorii. Tou nesrovnalostí je tvor zvaný člověk. Poprvé kniha vyšla v roce 1974 pod názvem Mankind, Child of the Stars. Tato průlomová práce způsobila vlny kontroverze napříč celou vědeckou obcí. V dnešním světle množících se důkazů o životě mimo Zemi a neustále se vyvíjejících archeologických záznamů, s předmluvou autora Vzpomínek na budoucnost ERICHA VON DÄNIKENA, tvrzení této klíčové práce, že lidé jsou hybridi raných lidí a mimozemských bytostí, zní přesvědčivěji než kdykoli dřív. Kniha Jsme děti hvězd odhaluje: Země byla navštívena více než 5 000krát bytostmi z jiných planet! Důkazy, že vesmířané záměrně ukryli veškeré „chybějící články“ lidských fosilií, aby se lidstvo nikdy nedozvědělo, že bylo kolonií! Stopy v evolučních záznamech a svědectví ukrývající se ve fosiliích, lidská reprodukce a pokrok ve vývoji lidského mozku. Otto O. Binder byl velmi plodným autorem, jehož práce zahrnovala vše od školních textů o astronomii po komiksy. Nejvíce jej proslavil seriál Captain Marvel a postava Supergirl. V roce 1963 mu vládní agentura NASA udělila čestný magisterský titul z vesmírných věd. V roce 2004 byl posmrtně uveden do komiksové síně slávy. Max H. Flindt byl synem průkopnického autora sci-fi žánru Homera Eona Flindta. Max zasvětil svůj život nezávislému vědeckému výzkumu. Pracoval v mnoha prestižních laborato- řích, včetně Lockheed, kde se podílel na přísně tajném vesmírném výzkumu. Flindt jako první využil biologických poznatků k tomu, aby vědecky doložil hypotézu, že lidstvo je hybridní ra- sou, která vznikla v pravěkých dobách spojením pozemských humanoidů a vesmířanů. Odkaz, jenž po sobě tento neohrožený badatel zanechal, je nekončící kontroverzí a jeho práce se stala základem dalšího výzkumu na toto téma pro mnoho předních členů komunity zabývající se UFO.