Vlastimil Vondruška strana 28 z 42

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad. Pražský purkrabí na vlastní pěst obviní synovce zavražděného a král mladíka odsoudí k smrti. Jenže Oldřich z Chlumu má pochybnosti. Co se skrývalo ve ztraceném spise, označeném jako "Jidáš"…?

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.

Přemyslovská epopej je dosud nejrozsáhlejší v Čechách publikovanou historickou románovou freskou, zobrazující osudy posledních velkých přemyslovských králů Je rozdělena do čtyř částí – Velký král (Přemysl I. Otakar), Jednooký král (Václav I.), Král rytíř (Přemysl II. Otakar) a Král básník (Václav II. a Václav III.). V pestré mozaice se autor pokouší postihnout životní osudy nejen panovníku, ale také všech tehdy významných Přemyslovců a Přemysloven. Významné místo v ději patří i předním urozeným rodům, Vítkovcům, Lichtenburkům, Hrabišicům a dalším. Naši předci jsou vylíčeni bez příkras a ideologie, v historicky věrných a barvitých kulisách středověkého života. Prostředím děje románu je celá křesťanská Evropa, od císařského dvora a papežské kurie, pres královské a vévodské dvory až po území Byzance a Svaté země.

Další příběh Fiorelly, dcery dvorního alchymisty Giovanniho da Ponte. Děj je zasazen mezi události knihy Fiorella a Bratrstvo křišťálu a příběhu Fiorella a hřbitov upírů. Na Pražském hradě byl zabit mistr Guldram z Oybinu. U jeho těla se nalezl mrtvý netopýr, a proto se o případ začne zajímat inkvizice. V ohrožení jsou všichni alchymisti. Rychtář Přibík zatím vyšetřuje jinou vraždu, která se stala ve městě, ale záhy se ukáže, že oba zločiny spolu souvisí. Nakonec Fiorella spolu Martinem a Lukášem odhalí vraha, ale problém je, jak ho usvědčit. Proto Fiorella sáhne k alchymistickému triku, jímž přesvědčí i samotného císaře Rudolfa II. Příběh má dokonalou atmosféru rudolfínské Prahy a nechybí v něm dobrodružství, detektivní zápletka ani láska.

Oldřich z Chlumu narazí nedaleko hradu Bezdězu na umírajícího mnicha. Od něho se dozví, že se připravuje zavraždění Přemysla II. Otakara. Okamžitě odjíždí krále varovat. Na Pražském hradě dojde k vraždě muže, který mohl o spiknutí podat svědectví. Navíc zločinci unesou Oldřichovu manželku Ludmilu. Pak se objeví stopy, které vedou k mocnému Vokovi z Rožmberka. O pomoc v jisté choulostivé věci požádá Oldřicha z Chlumu i královna Kunhuta.

Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. V příběhu Otrávený pohár pozve královského písaře dávný přítel rakovnický hejtman na svatbu na hrad Krakovec. Jenže dříve, než vypukne svatební veselí, kdosi otráví ženicha. A záhy dojde k další vraždě. Motiv je zdánlivě jasný, stejně jako vrah. Přesto Jiřímu Adamovi cosi nesouhlasí, a proto se dá do usilovného pátrání. Druhý příběh Smrt mučednice se odehrává v prostředí divadelní společnosti, kterou pozve nejvyšší hofmistr do Posázaví na svůj hrad Šternberk, aby sehrála představení o umučení svaté Doroty. Jenže herečka, která představuje mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Proto požádá Jiřího Adama z Dobronína o diskrétní vyšetření případu, neboť na Šternberk má přijet česká královna.

Panoš Ota čeká v Písku na příjezd českého krále Přemysla II. Otakara, jehož doprovází Oldřich z Chlumu. Protože je parné léto, zajde se vykoupat k Otavě, kde potká nahou dívku, která se mu představí jako manželka mocného Bavora ze Strakonic. Záhy se však dozví, že mu dívka lhala. Začne ji hledat a tím se stále více a více zaplétá do podivné záhady ztracených šperků. Mezitím kdosi zavraždí zemského sudího. A následují další vraždy. Naštěstí do Písku dorazí Oldřich z Chlumu i s velitelem Divišem a spolu s Otou začnou pátrat. Brzy se ukáže, že odhalení pravdy by mohlo být velmi nebezpečné, neboť stopy vedou k nejvýznamnějším představitelům královského dvora.

Panoš Ota čeká v Písku na příjezd českého krále Přemysla II. Otakara, jehož doprovází Oldřich z Chlumu. Protože je parné léto, zajde se vykoupat k Otavě, kde potká nahou dívku, která se mu představí jako manželka mocného Bavora ze Strakonic. Záhy se však dozví, že mu dívka lhala. Začne ji hledat a tím se stále více a více zaplétá do podivné záhady ztracených šperků. Mezitím kdosi zavraždí zemského sudího. A následují další vraždy. Naštěstí do Písku dorazí Oldřich z Chlumu i s velitelem Divišem a spolu s Otou začnou pátrat. Brzy se ukáže, že odhalení pravdy by mohlo být velmi nebezpečné, neboť stopy vedou k nejvýznamnějším představitelům královského dvora.

Pátý díl začíná klíčovým zlomem v zápase mezi katolíky, kteří se snaží o návrat ke starým pořádkům, a kališníky, vedenými mladým Jiřím z Poděbrad, který obsadí Prahu. Doba klidu končí a rozhoří se domácí válka. Mladý Ladislav Pohrobek dospívá a ujímá se českého královského trůnu. Jenže záhy umírá a po složitém diplomatickém zápase se novým českým králem stává Jiří z Poděbrad. Proti Čechám se formuje nová nepřátelská koalice. V tomto prostředí postupně odcházejí ze světa pozemského příslušníci prvních generací rodu Prokopů a na jejich místo nastupují jejich děti. Vyprávění nás opět zanese do Prahy, na Tábor i Písek, do Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství a rovněž do Horních Uher.

Čtyřdílná románová freska Vlastimila Vondrušky pojednává o jedné z nejslavnějších epoch českých dějin, o době velkých přemyslovských králů. Audioknižní série představuje Vondruškovo dílo v nezkrácené podobě o celkové délce přes 100 hodin. Čte hlasatel, herec a dabér Jan Hyhlík.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století poněkud uklidnila a Osmani na nějakou dobu přestali s útoky na území svých sousedů, objeví se jeden veliký a zdánlivě neřešitelný problém. Jde o diskrétní záležitost, která vylučuje použití vojska, a ani vyslanec českého krále v Budíně nemůže zasáhnout. Proto se královna Anna obrátí na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Protože jde o nesmírně nebezpečnou misi, tentokrát nic nenařizuje, přesto jí pán z Dobronína vyhoví. Vzápětí se vydává na území nevěřících. Ale ještě dříve, než tam dorazí, dojde k první vraždě. Tenhle zločin však nemůže zdánlivě ani náznakem souviset s posláním v Uhrách. Přesto ho nesmírně zkomplikuje. Naštěstí potká královský písař dávného přítele...

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svůj statek na Vysočině, kde hodlá během Vánoc odpočívat. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá stařena, která byla kdysi jeho kojnou. Prosí o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Před očima se mu začnou odvíjet vzpomínky, jako by se vracel do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. I když je advent a křesťané by měli očekávat narození Páně, dojde k dalším mordům a smrt hrozí i jemu. Naštěstí má své dva oddané pomocníky.

O domě U Bezhlavého kohouta v Templové uličce se říká, že je prokletý. Kdysi v něm zemřela celá rodina na mor, později v něm jistý pekař zabil svou manželku. Dům zůstal dlouho prázdný, ale pak ho koupil Hanuš, vzdálený příbuzný sklepnice Lucie.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům Přemysla II. Otakara podaří obsadit Nitru. Správy města se ujímá zástupce českého krále Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly.