Vlastimil Vondruška strana 31 z 36

Přemyslovská epopej je dosud nejrozsáhlejší v Čechách publikovanou historickou románovou freskou, zobrazující osudy posledních velkých přemyslovských králů Je rozdělena do čtyř částí – Velký král (Přemysl I. Otakar), Jednooký král (Václav I.), Král rytíř (Přemysl II. Otakar) a Král básník (Václav II. a Václav III.). V pestré mozaice se autor pokouší postihnout životní osudy nejen panovníku, ale také všech tehdy významných Přemyslovců a Přemysloven. Významné místo v ději patří i předním urozeným rodům, Vítkovcům, Lichtenburkům, Hrabišicům a dalším. Naši předci jsou vylíčeni bez příkras a ideologie, v historicky věrných a barvitých kulisách středověkého života. Prostředím děje románu je celá křesťanská Evropa, od císařského dvora a papežské kurie, pres královské a vévodské dvory až po území Byzance a Svaté země.

V průběhu okázalé slavnosti, kterou na svém hradě uspořádá Jaroslav ze Šternberka, zmizí jeho krásná neteř Elška, manželka veverského purkrabího Drslava. Mezi hosty to vyvolá posměch, protože nemá pověst ctnostné manželky, jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc. Domnívá se, že jeho žena Elška neutekla, ale někdo ji unesl. Záhy poté je nalezen zavražděný trubadúr, který se jí předešlého večera dvořil. Společnost obviňuje z jeho smrti Drslava. Vše by vypadalo jako banální příběh msty podváděného manžela, pokud by mezi věcmi onoho trubadúra nenašel Oldřich z Chlumu důkaz, že jde o záležitost nanejvýše tajemnou.

Tři detektivní příběhy z doby české renesance. Královský písař Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou řeší případy, s nimiž si pražští královští úředníci nevědí rady. Příběh Falešný tolar přivede pana z Dobronína do jihočeské tvrze, kde se dozví o podivné vraždě. Ale nezůstane jen u jedné. Tichý jazyk je příběhem špionážním. Kvůli vyšetřování složité sítě dvorských intrik musí pán z Dobronína odcestovat až do Vídně. Třetí příběh Boskovická svodnice se odehrává v prostředí moravské šlechty. Vášnivá, leč nenaplněná láska skončí vraždou.

Již devátý díl historických detektivních románů, které se odehrávají v časech panování krále Přemysla II. Otakara. Příběh se vrací do doby, kdy královský prokurátor a správce hradu Bezděz Oldřich z Chlumu zabil v souboji syna Hynka Berky z Dubé a uchází se o krásnou Ludmilu z Vartemberka. Kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu. Oldřich je nucen pátrat v přestrojení za obyčejného vojáka, zatímco jeho panoš Ota je omylem zajat, neboť věznitelé ho považují za královského prokurátora. A nutí ho, aby se oženil...

Třetí díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady. Aby bylo možné záhadu rozřešit, musí Jiřího pomocnice Rozárka naoko vstoupit do řádu…

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést. Odhalí, co se tají v poznámkách kronikáře Kosmy, najdou kryptu zasvěcených, rozluští smysl posvátného kryptogramu a nakonec zlomí moc tajemného bratrstva. Jenže tím případ nekončí, protože se do celé věci vloží český král...

Pokračování osudů Martina ze Stvolna, který se vrací z Francie do Prahy, aby dokončil studia na nově založené univerzitě. Ani v Praze však nemá možnost školu dokončit. Zaplete se do domácí války s jihočeskými Rožmberky a posléze se stane služebníkem císaře Karla IV. Ten ho pověří úkolem získávat pro katedrálu svatého Víta ostatky. Putuje do Německa, kde potkává dávného přítele Konráda z Wormsu. Zde se znovu dostane do konfliktu s inkvizicí a prchá do severní Itálie. Uchýlí se pod ochranu dávného přítele, nyní biskupa Peera. V přestrojení dál pracuje pro císaře Karla IV. a složitými cestami pro něho vykupuje vzácné relikvie. Účastní se jeho římské korunovační cesty a nakonec získá zlomek evangelia svatého Marka a tajně ho dopraví do Čech. Po návratu se Martin ze Stvolna ožení a získává vlastní panství, ale ani tím nezíská klid, neboť musí řešit další složitou situaci, v níž se ocitne díky dvorským intrikám.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se v době mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejluxusnějších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou začnou pátrat. On mezi urozenými, jeho pomocníci v pražském podsvětí. Pomalu se začnou na světlo vynořovat nehezké skutky, které spojují pražskou spodinu a skupinu královských úředníků. O to ožehavější vyšetřování je a záhy půjde všem zúčastněným o život, protože proti nim stojí bezohledný zločinec.

Další příběh Fiorelly, dcery dvorního alchymisty Giovanniho da Ponte. Děj je zasazen mezi události knihy Fiorella a Bratrstvo křišťálu a příběhu Fiorella a hřbitov upírů. Na Pražském hradě byl zabit mistr Guldram z Oybinu. U jeho těla se nalezl mrtvý netopýr, a proto se o případ začne zajímat inkvizice. V ohrožení jsou všichni alchymisti. Rychtář Přibík zatím vyšetřuje jinou vraždu, která se stala ve městě, ale záhy se ukáže, že oba zločiny spolu souvisí. Nakonec Fiorella spolu Martinem a Lukášem odhalí vraha, ale problém je, jak ho usvědčit. Proto Fiorella sáhne k alchymistickému triku, jímž přesvědčí i samotného císaře Rudolfa II. Příběh má dokonalou atmosféru rudolfínské Prahy a nechybí v něm dobrodružství, detektivní zápletka ani láska.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr. A další zločin na sebe nenechá dlouho čekat...

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni. Cáchy se zároveň začínají otřásat lidovými nepokoji, za nimiž stojí žáci tamní katedrální školy, potulní vakanti zvaní goliardi. Před panošem Otou a velitelem Divišem leží nelehký úkol očistit jméno svého pána a vypátrat skutečného vraha.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava. Přikloní se na stranu císaře a konečně získá definitivní potvrzení královské koruny Zlatou bulou sicilskou. V té době se malý Václav octne po jeho boku a učí se vládnout. Po smrti svého otce je i on korunován českým králem, ale je přesvědčený, že vládnout musí jinak. Začne budovat okázalý královský dvůr, obklopí se rytíři a umělci. Jeho politickým snem je získat rakouské země, s nimiž po celé desetiletí válčí, a když své plány konečně završí sňatkem svého nejstaršího syna, jeho syn Vladislav umírá. Druhý díl tetralogie končí tím, že Václav I. prohlásí za svého nástupce druhorozeného syna, budoucího krále Přemysla II. Otakara.

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen – ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý Přemysl oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. Nové česká královna je však ve věku, kdy není schopna dát zemím následníka. Proto se s ní rozvede a ožení se mladou uherskou princeznou Kunhutou, když předtím ve válce porazí jejího děda uherského krále Belu IV. Přemysl II. se stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp, protože postupně ovládne Rakousko, Štýrsko, Korutany a Chebsko. Navíc se mu narodí kýžený dědic – Václav. Přemysl je na vrcholu své moci. Kniha Přemyslovská epopej III. byla nominována na cenu Český bestseller za rok 2013.

Další příběhy českého rytíře Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století. Císař Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou. Martin ze Stvolna pro ni vzápětí odjíždí do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou se však dozví, že se jí zmocnila inkvizice a drží ji jako rukojmí. Martin stojí před těžkou volbou - buď se vydat do rukou bývalého přítele Konráda z Wormsu, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie. Znovu ožívají staré vzpomínky, setkává se s dávnými přáteli a také nepřáteli. Tak začíná další dobrodružné putování středověkou Evropou, které Martina ze Stvolna zavede nejen do papežského Avignonu a na dóžecí dvůr do Benátek, ale spolu s císařem Karlem IV. nakonec i do Říma.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům krále Přemysla II. Otakara podaří obsadit slovenskou Nitru. Správy města se ujímá prokurátor Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Nitrou se šíří panika, neboť je právě tato brána považována za prokletou. Kdysi zde za podivných okolností zahynula žena, obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vyšetřovatele zavedou k chrámu svatého Jakuba, další pátrání je však přerušeno vraždou. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Nová historická sága Vlastimila Vondrušky se odehrává v době od třicetileté války až do revolučního roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství jako poslední bašta feudalismu. Rozsáhlá šestidílná kronika vypráví o osudech sklářského rodu Heřmanů na pozadí života v severních Čechách, které prošly na konci feudalismu nebývalým hospodářským vzestupem a později stejně rychlým úpadkem. Název „Křišťálový klíč“ symbolizuje rodinné tajemství, které se v rodu Heřmanů předává z generace na generaci, současně je kopec Klíč dominantou Nového Boru. Roku 1690 přichází do severních Čech ze Šumavy mladý Leopold Heřman se svým otcem Ignácem, který se stává huťmistrem v Křížové huti ve Svoru. I když starý Ignác nemá mnoho peněz, vlastní veliké bohatství – zná způsob, jak tavit průzračné křišťálové sklo. A své tajemství si úzkostlivě chrání. Dostane se do ostrého sporu s majitelem hutě a nakonec ji musí opustit. Vzápětí uzavře dohodu s majitelem nedaleké sklářské hutě ve Falknově, jemuž tajemství prozradí, ovšem za podmínky, že si syn Leopold vezme za manželku jeho dceru Marii a s ní získá vlastnický podíl ve sklárně.