István Vörös strana 2 z 2

Gimnáziumi évek a nyolcvanas évek Budapestjén, Magyarországán, szocialista világrendszerében. Nem csak kamaszregény, hanem egy nagy ugratás története. Nemcsak nemzedéki regény, hanem a rendszerváltás előérzetének története. Nemcsak társadalmi és világnézeti tabló, hanem a be nem vallott világnézetek föltérképezése is, az 1980-as elmaradt földrengéstől kezdve a misztikum keresésének racionális története. És persze egy vad és egzaltált, de a megbékélést kereső szerelmi történet. Továbbá barátságok, a nagy kamaszbarátságok története is.

Soubor V okně spící je reprezentativním výborem z básní významného maďarského spisovatele Istvána Vöröse. Ve svém celku věrně odráží pestrost básníkovy tvorby, jež sahá od existenciální mrazivé grotesky přes klasická haiku až po rýmovanou pohádku. Překladatel Tomáš Vašut suverénně dodržuje žánrové vymezení i danou jazykovou a stylovou rovinu, bez problémů ovládá štěpný rým (například vyrvaný / nirvány, sytí / vyvrátí ti) i přesný, přirozeně plynoucí rytmus. Nedělají mu potíže ani slovní hříčky (báseň Krátící se týdny), ani porozumění komplikovanému filozofickému kontextu (skladba Heidegger – poštovní úředník). István Vörös (1964, Budapešť) je básník, spisovatel, kritik a překladatel. V Maďarsku patří mezi uznávené autory, jejichž renomé již překročilo hranice státu. O jeho kvalitách vypovídá i několik zahraničních ocenění – Milánská cena a cena Jana Smreka. První díla vyšla v roce 1988 Só, kenyér (básně, ELTE Eötvös könyvek, 1988), Innenvilág (povídky, Széphalom, 1988) a poslední v roce 2007 – Švejk gyóntatója (povídky, Jelenkor, 2007). V letošním roce se připravuje v nakladelství Jelenkor vydání básnické sbírky s názvem A Vörös István-gép rombolása, jejíž součástí je i báseň Vlastní Tao.

Soubor V okně spící je reprezentativním výborem z básní významného maďarského spisovatele Istvána Vöröse. Ve svém celku věrně odráží pestrost básníkovy tvorby, jež sahá od existenciální mrazivé grotesky přes klasická haiku až po rýmovanou pohádku. Překladatel Tomáš Vašut suverénně dodržuje žánrové vymezení i danou jazykovou a stylovou rovinu, bez problémů ovládá štěpný rým (například vyrvaný / nirvány, sytí / vyvrátí ti) i přesný, přirozeně plynoucí rytmus. Nedělají mu potíže ani slovní hříčky (báseň Krátící se týdny), ani porozumění komplikovanému filozofickému kontextu (skladba Heidegger – poštovní úředník). István Vörös (1964, Budapešť) je básník, spisovatel, kritik a překladatel. V Maďarsku patří mezi uznávené autory, jejichž renomé již překročilo hranice státu. O jeho kvalitách vypovídá i několik zahraničních ocenění – Milánská cena a cena Jana Smreka. První díla vyšla v roce 1988 Só, kenyér (básně, ELTE Eötvös könyvek, 1988), Innenvilág (povídky, Széphalom, 1988) a poslední v roce 2007 – Švejk gyóntatója (povídky, Jelenkor, 2007). V letošním roce se připravuje v nakladelství Jelenkor vydání básnické sbírky s názvem A Vörös István-gép rombolása, jejíž součástí je i báseň Vlastní Tao.