Hana Whitton strana 5 z 10

Na osiřelou Elišku Rejčku, jíž dal osud do vínku krásu a urozený původ, se usmálo štěstí: za manželku si ji vybral český král Václav II. a ten kouzlu mladičké choti brzy zcela podlehl. Zato Václavovy děti jen špatně skrývají nepřátelství. Po Václavově smrti přeroste nevraživost v otevřený boj o český trůn.

Rukopis je volným pokračováním osudů Češky Hany, která spolu se svým manželem Angličanem Paulem vyměnila hektický život v rušném velkoměstě za poklid malé anglické vísky. Že je to poklid pouze zdánlivý a že se pod na první pohled nezčeřenou hladinou příjemně se opakujících událostí odehrává nejedno drama, o tom se mají manželé přesvědčit až později. I tentokrát se setkáme s řadou rázovitých postav z anglického venkova, v čele s excentrickými sousedy Rustym a Speedym, k nimž přibude Hanin pozapomenutý, a hlavně neméně excentrický český strýček František. Čtenář se pak stane svědkem jeho neotřelého objevování anglického životního stylu, tradic a zvyklostí. Profesionální povinnosti a čím dál větší pracovní vytížení nutí Hanu a Paula hodně cestovat, a tak se s nimi podíváme mimo jiné do Pobaltí, Polska, na Slovensko a do Maďarska, do Řecka, Itálie, Slovinska a Německa. Při tomto cestování, po kterém se vždy rádi vracejí do svého venkovského útočiště, se jim stává zdrojem nepřetržitého veselí střetávání „českého“ a „anglického“ úhlu pohledu na rozmanité cestovní zážitky a dobrodružství. Jedno však mají přes anglicko-české vnímání světa společné – obavy z toho, co zase vyvedl hyperaktivní český strýček František, který je rád a často navštěvuje.

Vědecká konference, které se Annie Brenton-Clarkeová, s níž se čtenáři setkali už v detektivce Konec záletné lady, zúčastní na malebném hradu Leerhill, se zakrátko změní v nebezpečné dobrodružství - Leerhill, historické sídlo anglických královen, je totiž opředen dávnou kletbou, jejíž slova se zanedlouho začnou naplňovat. Když zemře první člověk, neuvědomí si Annie ještě pravou souvislost, ovšem vzápětí následuje další zločin a zde už se spojitost s leerhillskou kletbou přímo nabízí. Ani druhá oběť nemá být ale poslední. I tentokrát se Annie bez vlastního přičinění ocitne uprostřed tragických událostí...

První láska Karla IV. Blanka z Valois o lásce jen sní – její sňatek vyplyne z obvyklé diplomatické dohody. Když však pozná svého budoucího muže, na první pohled se do mladého českého kralevice zamiluje. Ten se na francouzském dvoře zdrží krátce, spěchá domů bojovat za práva koruny české. Po letech se pro nevěstu vrátí už jako mocný král. Co se změnilo během odloučení?

Rosamund je urozená dívka, která se seznámila s králem Jindřichem II. při jedné z jeho návštěv ve Walesu. Jindřicha její půvab okouzlil a jejich romantická láska brzy přerostla ve vášnivý, trvalý milostný vztah. Jindřichova manžela královna Eleanor Akvitánská pozoruje vývoj událostí s rostoucí žárlivostí, ale i s obavami. Rosamund se posléze uchýlí do benediktinského kláštera Godstow nedaleko Oxfordu, kde ji král pravidelně navštěvuje speciálně vyhloubenou tajnou chodbou. Zde však začne docházet k nevysvětlitelným vraždám. Má v nich prsty královna Eleanor Akvitánská? To chce vypátrat Rosamundina přítelkyně Grace, která se tím ovšem sama vystavuje smrtelnému nebezpečí.

Krásná, bystrá, vzdělaná a ohnivá Alžběta Stuartovna, jediná dcera krále Jakuba I., hrála již od útlého věku stěžejní roli v diplomatické hře svých rodičů, kteří ji chtěli výhodně provdat, aby tak zajistili britskému impériu ještě výhodnější mocenské postavení. Volba padla na Fridricha Falckého, kterému bude zanedlouho nabídnuta česká koruna. Nespoutaná Alžběta však touží nalézt skutečnou životní lásku. Bude jí příští manžel pevnou oporou v nesnázích, které ji čekají, stejně jako laskavým přítelem a věrným druhem.

Na barvitém pozadí rudolfínské Prahy a císařského dvora s unikátními uměleckými sbírkami, menažérií exotických zvířat, jedinečnými botanickými zahradami a v Evropě pravděpodobně největším „kabinetem kuriozit“ se odehrává vášnivý příběh Rudolfovy jediné životní lásky, krásné Kateřiny Stradové. Čtenáře upoutá také tragický osud alchymisty Edwarda Kellyho a pohnutý životní úděl jeho nadané nevlastní dcery Elizabeth Westonové.

Osud postaví Češku Johanku, která se chce odstěhovat za svým anglickým manželem Peterem do malé anglické vísky Kingscott, před nelehké rozhodnutí – pokud půjde za hlasem svého srdce, zanechá v Praze milovanou osmdesátiletou babičku Marii, jediného dosud žijícího člena ze své jindy početné rodiny. Nelehkou situaci nakonec vyřeší Johančin anglický manžel Peter, kterému se podaří koupit dům s velkým „výměnkem“ na rozlehlé zahradě. Oba manželé mají sice zpočátku obavy, jak se babička Marie ve věku již značně pokročilém sžije s naprosto cizím a neznámým prostředím, a jak navíc překoná jazykovou bariéru, ale babička záhy překvapí je, stejně jako rázovité a tradic dbalé obyvatele Kingscottu.

Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť. Obává se, že k ní manžel pociťuje pouhou vášeň, a ne hlubokou lásku, po jaké touží ona. Její obavy nerozptýlí ani narození syna Zikmunda. Naopak ji hluboce raní korunovace syna Václava z předchozího manželství. Navíc se Karel IV. chystá na cestu do Francie a Alžběty se zmocní žárlivost…

Historický román Aphra zachycuje životní osudy pravděpodobně první anglické profesionální spisovatelky Aphry Behnové (1640-1689). Aphra, dcera chudých rodičů, si záhy uvědomí, že jí jedině její výjimečná krása a nevšední nadání pomohou z bídy, v níž dosud žila. Pevné zázemí a hlavně finanční jistotu jí však poskytne až bohatý holandský obchodník Johan Boehn, jehož prostřednictvím se Aphra dostane ke dvoru anglického krále Karla II. Panovníka osobitá a půvabná Aphra okouzlí - a pro Aphru představuje Karel II. muže, do něhož se vášnivě zamiluje. Je dokonce ochotná kvůli němu působit jako špionka v Holandsku. Králova láska však nemá dlouhého trvání a Aphra nakonec skončí až ve vězení pro dlužníky. Vsadí vše na svůj talent a začne psát. Podaří se chytré a podnikavé Aphře prosadit v literárním světě, jemuž dosud vládnou téměř výhradně muži?

Karel IV. dovedl země Koruny české k nebývalému rozkvětu, jen v soukromí jako by se mu štěstí vyhýbalo. Nebylo mu přáno, aby ho životem provázela milovaná Blanka. I když pak uzavíral politické sňatky, manželky měl upřímně rád. Netušil, že jediná Isabella z Valois ho celý život hluboce milovala a tajně doufala, že si ji ovdovělý král vezme.

Autorka, dlouholetá redaktorka českých nakladatelství, zkušeným a zábavným perem popisuje, jak krůček po krůčku probíhala její asimilace v anglickém prostředí, kam se už jako dospělá žena před několika lety provdala. Pro čtenáře se stejným kulturním zázemím bude nesporně zajímavé a překvapující, když se dočte o všech typických anglických tradicích a zvyklostech, které autorku navzdory její jazykové vybavenosti a zkušenostem zaskočily či šokovaly – počínaje svatbou, hledáním a zařizováním domu přes návštěvu kadeřníka po činnost v oblíbených charitativních spolcích.

Sophia, dcera Fridricha Falckého a Alžběty Stuartovny, nemohla uvěřit vlastnímu štěstí, když jí za manžela vybrali vévodu Williama. Jenže vévoda se rozhodne pro život se svou milenkou a veškeré pravomoci i nevěstu předá svému bratrovi Ernestovi, který Sophii miluje. Nad jejich manželstvím však visí tíživý stín – Sophia nedokáže na Williama zapomenout…

Když Annie Brenton-Clarkeová přijme pozvání, aby přednášela na univerzitě v Severním Walesu, zapřísáhne se, že se tentokrát do žádného detektivního pátrání nezaplete. Poklidnou hladinu malebného univerzitního městečka však záhy značně rozčeří vražda spojená s amatérským představením zdramatizované klasiky Jane Eyrová. Nemá být první, a tak se Annie opět ocitne proti své vůli uprostřed pátrání po vrahovi. Otázkou však zůstává, proč - a hlavně zda vůbec - někdo chtěl zavraždit právě představitelku této postavy.

V příběhu zasazeném do středověké Anglie po roce 1180 se opět setkáme s některými protagonisty předchozího románu Sedmý hřích se trestá smrtí – vedle Grace je to její manžel Simon de Wallray, rodina Cliffordových a abatyše kláštera Godstow. V jeho okolí dojde k vraždě a další na sebe nenechá dlouho čekat. Smrt půvabné dvorní dámy královny Eleanor připisují všichni zpočátku jejímu milenci. I smrt královského rádce vypadá jako loupežnému přepadení. Ale zločiny se začnou množit a Grace, která se ze své pravomoci ujme vyšetřování, záhy zjistí, že za nimi stojí předivo podlých intrik namířených proti králi. Trvá jí ale nějakou dobu, než odhalí složitou síť motivů několika vražd, které ji dovedou k pachateli, jímž je nositel třetí královské pečeti. Stačí však přijít včas, aby zabránila další vraždě?

Markéta Přemyslovna se do dánského krále Valdemara II. zamilovala na první pohled a ochotně přijala nabídku stát se jeho chotí i přijmout tradiční jméno dánských královen – Dagmar. Valdemar cítí, že potkal ženu, kterou nevede zištnost, ale čistá láska. Jenže český král udělal krok, který do Valdemarova srdce zasel zrnko pochybnosti.