Hana Whitton strana 8 z 13

Krásná a urozená Zdislava nemá o nápadníky nouzi, ale hledá hluboký vztah založený na opravdové lásce. Její cestu zkříží Havel z Lemberka, který její city opětuje, ovšem jednoho dne bez vysvětlení zmizí. Zdrcená Zdislava nechce věřit, že by Havel zradil její důvěru, ale nejistota ji sžírá jako jed.

Strhující román zachycuje příběh výjimečně umělecky založených sourozenců Brontëových, známých spisovatelek Emily (1818–1848), Charlotte (1816–1855) a Anny (1820–1849) i jejich nadaného, ale nezdárného bratra Branwella. Autorka na základě podrobného studia nedávno odhalených pramenů i osobních návštěv míst, kde pobývali a jež inspirovala jejich tvorbu a poznamenala jejich život, zejména severoanglického Haworthu, volně rozvíjí dramatické líčení mnohdy neuvěřitelných osudů výjimečné rodiny.

Ladislav řečený Pohrobek byl poslední český král, v jehož žilách kolovala po pradědovi Karlu IV. lucemburská a přemyslovská krev. Narodil se čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta Habsburského jako čtvrté dítě Alžběty Lucemburské, dcery Zikmunda Lucemburského, a po smrti staršího bratra Jiřího se stal jediným dědicem české a uherské koruny. O ty však měla zájem řada dalších mocných osob a historický román plný intrik, vášní, bojů o moc, ale i hlubokých citů zachycuje dramatické období v dějinách střední a východní Evropy.

Román Poslední láska císaře Karla pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV. Český král a římský císař se s Guillaumovou matkou seznámil patrně v roce 1365 při jedné ze svých cest do Avignonu. Karel IV. Tehdy stál na vrcholu moci a přednedávnem uzavřel výhodný politický sňatek s Alžbětou Pomořanskou. A přesto si nyní, téměř v padesáti letech, uvědomil, že mu v životě chybí hluboký citový vztah. Ve chvíli, kdy se snu o osobním štěstí téměř vzdával, potkal půvabnou a urozenou Margaretu z Arles. Prožil s ní idylické dny a po návratu do Prahy se dozvěděl, že mu Margareta porodila syna Guillauma. S napětím budeme sledovat nelehký osud Margarety z Arles a jejího syna Guillauma, který se se svým císařským otcem setká až na prahu dospělosti, při poslední cestě Karla IV. do Francie. Staneme se svědky Guillaumova nesnadného hledání vztahu k vlivnému, milovanému, ale vždy vzdálenému otci, které se odehrává na pozadí dvorských intrik a převratných dějinných událostí 70. a 80. let 14. století. Čte Jakub Saic

Román Poslední láska císaře Karla pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV.

Historický román zasazený do českých zemí konce 18. a první poloviny 19. století je ságou pozoruhodného rodu Reissových a přibližuje prostředí české obrozenecké společnosti i reálných historických osobností, které tvořily naše dějiny. Antonín Mikuláš Reiss se poté, co se mu podařilo uprchnout před napoleonskými vojsky z Porýní, usadil v Rožmitálu pod Třemšínem. V té době netušil, že se stane zakladatelem rodu, který se významně zapíše do kulturního, politického, emancipačního a vůbec historicky převratného dění první poloviny 19. století. Získal výnosné místo a přestěhoval se i s rodinou do Prahy, kde se jeho tři krásné, vzdělané a chytré dcery Johana, Karolína a Antonie záhy staly středem pozornosti pražské obrozenecké společnosti, s jejímiž představiteli se scházely v salonech pořádaných Fričovými a Staňkovými. Dvě z Reissových dcer zde našly své životní partnery. Nejstarší Johana se provdala za Josefa Františka Friče, známého pražského právníka a politika. Prostřední Karolína si pak vzala obrozeneckého vlastence a neméně proslulého lékaře Václava Staňka. Nejmladší Antonie se stala blízkou přítelkyní Boženy Němcové a stejně jako Němcová okouzlila pražské obrozenecké kruhy svou krásou, nadáním a vlasteneckým zápalem a vzbudila pozornost ovdovělého F. L. Čelakovského. Dramatické osudy sester Reissových i jejich obrozeneckých současníků přibližují skutečné osobnosti a události našich dějin a čtou se jedním dechem.

Druhorozený Vratislav přijal na rozdíl od ambiciózního Spytihněva vládu nad olomouckým panstvím bez hořké závisti. Od života totiž očekává více – hledá lásku a náhoda mu přivede do cesty urozenou Gutu. Jejich štěstí však netrvá dlouho. Kníže Spytihněv se rozhodne bratrovo území připojit ke svému a novomanželům nezbývá než se zachránit útěkem.

Druhorozený Vratislav přijal na rozdíl od ambiciózního Spytihněva vládu nad olomouckým panstvím bez hořké závisti. Od života totiž očekává více – hledá lásku a náhoda mu přivede do cesty urozenou Gutu. Jejich štěstí však netrvá dlouho. Kníže Spytihněv se rozhodne bratrovo území připojit ke svému a novomanželům nezbývá než se zachránit útěkem.

Historický román zasazený do českých zemí konce 18. a první poloviny 19. století je ságou pozoruhodného rodu Reissových a přibližuje prostředí české obrozenecké společnosti i reálných historických osobností, které tvořily naše dějiny. Antonín Mikuláš Reiss se poté, co se mu podařilo uprchnout před napoleonskými vojsky z Porýní, usadil v Rožmitálu pod Třemšínem. V té době netušil, že se stane zakladatelem rodu, který se významně zapíše do kulturního, politického, emancipačního a vůbec historicky převratného dění první poloviny 19. století. Získal výnosné místo a přestěhoval se i s rodinou do Prahy, kde se jeho tři krásné, vzdělané a chytré dcery Johana, Karolína a Antonie záhy staly středem pozornosti pražské obrozenecké společnosti, s jejímiž představiteli se scházely v salonech pořádaných Fričovými a Staňkovými. Dvě z Reissových dcer zde našly své životní partnery. Nejstarší Johana se provdala za Josefa Františka Friče, známého pražského právníka a politika. Prostřední Karolína si pak vzala obrozeneckého vlastence a neméně proslulého lékaře Václava Staňka. Nejmladší Antonie se stala blízkou přítelkyní Boženy Němcové a stejně jako Němcová okouzlila pražské obrozenecké kruhy svou krásou, nadáním a vlasteneckým zápalem a vzbudila pozornost ovdovělého F. L. Čelakovského. Dramatické osudy sester Reissových i jejich obrozeneckých současníků přibližují skutečné osobnosti a události našich dějin a čtou se jedním dechem.

Román Poslední láska císaře Karla pojednává o pozapomenutém osudu Guillauma, jediného historicky doloženého levobočka císaře Karla IV. Český král a římský císař se s Guillaumovou matkou seznámil patrně v roce 1365 při jedné ze svých cest do Avignonu. Karel IV. Tehdy stál na vrcholu moci a přednedávnem uzavřel výhodný politický sňatek s Alžbětou Pomořanskou. A přesto si nyní, téměř v padesáti letech, uvědomil, že mu v životě chybí hluboký citový vztah. Ve chvíli, kdy se snu o osobním štěstí téměř vzdával, potkal půvabnou a urozenou Margaretu z Arles. Prožil s ní idylické dny a po návratu do Prahy se dozvěděl, že mu Margareta porodila syna Guillauma. S napětím budeme sledovat nelehký osud Margarety z Arles a jejího syna Guillauma, který se se svým císařským otcem setká až na prahu dospělosti, při poslední cestě Karla IV. do Francie. Staneme se svědky Guillaumova nesnadného hledání vztahu k vlivnému, milovanému, ale vždy vzdálenému otci, které se odehrává na pozadí dvorských intrik a převratných dějinných událostí 70. a 80. let 14. století.

Děj tohoto historického románu zasazeného do 12. a 13. století líčí osudy pozoruhodného a neprávem opomíjeného rodu Děpolticů. Ti tvořili vedlejší větev přemyslovské dynastie a sehráli v evropských dějinách12. století významnou úlohu. Děpolt I. byl druhorozený syn českého knížete Vladislava I. Na knížecí stolec po otci sice nikdy nedosedl, ale získal rozlehlý úděl ve východních Čechách a měl nemalý politický vliv. Ke svému staršímu bratrovi, prvorozenému Vladislavovi II., nepociťoval zášť, když se posléze ujal vlády nad Čechami, a Vladislav mu na oplátku naprosto důvěřoval. Pro Děpoltice se nicméně mělo vše radikálně změnit poté, co se vlády ujal Vladislavův syn Přemysl Otakar I., který hodlal získat dědičný královský titul jen pro sebe a své potomky. Rozhodl se proto omezit moc pouze na hlavní linii přemyslovského rodu a soustředit veškerou vládu do vlastních rukou. S napětím budeme sledovat střet dvou významných větví přemyslovské dynastie a jejich boj o moc, o království a v neposlední řadě také o lásku.

O legitimních synech císaře Karla IV. – Václavovi IV., Zikmundovi, Janu Zhořeleckém, a dokonce i o malém princi Václavovi, synovi Karla IV. a Anny Falcké, který se nedožil ani dvou let – se dochovala celá řada informací z historických pramenů, zato o císařově nemanželském synovi Guillaumovi existuje pouze jediná zmínka v listině z roku 1377. Román pojednává právě o pozapomenutém osudu Guillauma, levobočka císaře Karla IV. z milostného vztahu stárnoucího panovníka s půvabnou a urozenou Isabel z Avignonu. S napětím budeme sledovat život císařova levobočka a především to, jakou dráhu si nadaný mladík zvolí, když se po letech setká se svým císařským otcem v Paříži – rozhodne se pro oslnivou politickou kariéru, k níž mu je Karel IV. ochotný dopomoci, nebo si vybere život s méně ambiciózními cíli, avšak přinášející mnohem větší vnitřní naplnění? Staneme se svědky Guillaumova nelehkého rozhodování i hledání vztahu k vlivnému, milovanému, ale vždy vzdálenému otci, které se odehrává na pozadí dvorských intrik a převratných dějinných událostí 70. a 80. let 14. století.

Sidonii, dceru Jiřího z Poděbrad, proti její vůli provdali za saského vévodu, ve kterém později nalezne velkou oporu. To by mezi ně ovšem nesměly vstoupit boje o další území, které se Sidonii, na rozdíl od manžela, velmi příčí. Vzepřít se manželovi je ovšem v období středověku pro ženu téměř nemyslitelné.

Je začátek 17. století a v Českém království to vře. Napjatá atmosféra vyvrcholí stavovským povstáním a bitvou na Bílé hoře, ve které jsou české stavy poraženy, a vlády se ujímá nenáviděný Ferdinand II. Nebo se mohl králem stát někdo jiný? Na barvitém pozadí převratných událostí předbělohorské doby líčí autorka osudy nadějného politika a obratného diplomata Albrechta Jana Šmiřického ze Smiřic. O tomto potomkovi jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů se skutečně uvažovalo jako o vážném kandidátovi na český trůn, a to zejména poté, co se jako jeden z hlavních iniciátorů stavovského povstání postavil do čela odbojné šlechty.

I literární agentka může rozjet pátrání. Třeba po vlastním štěstí. Amy Mannová má zdánlivě všechno, co si lze přát ke štěstí – úspěšnou a prosperující literární agenturu v Oxfordu, zajímavou práci spojenou s neméně zajímavými služebními cestami, krásný starý dům na anglickém venkově a spoustu přátel i ctitelů. Po trpkém rozchodu s dlouholetým partnerem se však zdráhá navázat jiné než přátelské vztahy... Ano, touží po lásce, po partnerovi… ale jak překonat strach, který ji neustále svazuje?

První úmrtí vypadá jako nešťastná náhoda. Jen do té doby, než Kateřina Králová dostane tajemný vzkaz, ve kterém se mluví o prvním jezdci Apokalypsy. A co požár v místní knihovně, při kterém zahynuli další dva lidé? Může to být zase jen náhoda, nebo Kateřina přivolala na hrad Zelená Hůrka a jeho okolí dávnou kletbu, když v jedné z hradních kaplí zůstala i po půlnoci? Pátrání po vrahovi ji zavede až do 13. století, do období vlády Přemyslovců, a na povrch začnou vyplouvat křivdy sahající do rodin.