Hana Whitton strana 8 z 10

Krásná, bystrá, vzdělaná a ohnivá Alžběta Stuartovna, jediná dcera krále Jakuba I., hrála již od útlého věku stěžejní roli v diplomatické hře svých rodičů, kteří ji chtěli výhodně provdat, aby tak zajistili britskému impériu ještě výhodnější mocenské postavení. Volba padla na Fridricha Falckého, kterému bude zanedlouho nabídnuta česká koruna. Nespoutaná Alžběta však touží nalézt skutečnou životní lásku. Bude jí příští manžel pevnou oporou v nesnázích, které ji čekají, stejně jako laskavým přítelem a věrným druhem.

Ladislav řečený Pohrobek byl poslední český král, v jehož žilách kolovala po pradědovi Karlu IV. lucemburská a přemyslovská krev. Narodil se čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta Habsburského jako čtvrté dítě Alžběty Lucemburské, dcery Zikmunda Lucemburského, a po smrti staršího bratra Jiřího se stal jediným dědicem české a uherské koruny. O ty však měla zájem řada dalších mocných osob a historický román plný intrik, vášní, bojů o moc, ale i hlubokých citů zachycuje dramatické období v dějinách střední a východní Evropy.

První úmrtí vypadá ještě jako nešťastná náhoda. Ale jen do té doby, než Kateřina Králová dostane tajemný vzkaz, ve kterém se mluví o prvním jezdci Apokalypsy. A co požár v místní knihovně, při kterém zahynuli další dva lidé? Může to být zase jen náhoda, nebo Kateřina opravdu přivolala na hrad Zelená Hůrka a jeho okolí dávnou kletbu, když v jedné z hradních kaplí zůstala i po půlnoci? Pátrání po vrahovi ji zavede až do 13. století, do období vlády Přemyslovců, a na povrch začnou vyplouvat křivdy sahající do dávné rodinné historie. A k tomu zemře další člověk. Pro koho si přijede čtvrtý jezdec Apokalypsy?

Po smrti Otakara II. královna Kunhuta zajistí Václavovi právo na trůn a sama se uchýlí do ústraní. Touží po klidu, ale osudové setkání se Závišem z Falkenštejna jí navždy změní život. Každým dnem vzrůstá cit, který je pojí, až se nakonec změní ve vášnivou lásku. Může mu královna důvěřovat? Proslýchá se, že na Moravském poli zradil krále. Co když zradí i ji?

Juditu, dceru českého krále Přemysla Otakara I., rozladí, když jí její královský otec přikáže, aby s ostatním služebnictvem obsluhovala vzácné hosty. Jen zdráhavě poslechne. Netuší, že právě tato hostina se jí stane osudnou, neboť se zde na první pohled zamiluje do jednoho ze vzácných hostů. Avšak cesta, kterou se Judita vydá, je plná úskalí.

Princeznu Boženu provdali za mnohem staršího braniborského markraběte Otu II., přesto s ním žije v láskyplném manželství. Ota je věrným stoupencem jejího bratra Přemysla Otakara II. Když oba zemřou, zdrcená Božena musí vstoupit mezi své dva syny, a navíc ze spárů toho mladšího z nich, chorobně ctižádostivého, zachránit kralevice Václava.

S půvabnou Annou má ambiciózní otec Jan Lucemburský velkolepé plány, a proto ji už v útlém dětství převeze z Prahy ke své sestře Jitce na francouzský dvůr. Ráj, který tam Anna zažívá po boku udatného rytíře Bernarda, vezme rázem za své otcovým příkazem k sňatku se stárnoucím Otou Habsburským. Mladičká dívka tak stojí před nelehkou volbou – se kterým z obou mužů má spojit navždy svůj osud?

O legitimních synech císaře Karla IV. – Václavovi IV., Zikmundovi, Janu Zhořeleckém, a dokonce i o malém princi Václavovi, synovi Karla IV. a Anny Falcké, který se nedožil ani dvou let – se dochovala celá řada informací z historických pramenů, zato o císařově nemanželském synovi Guillaumovi existuje pouze jediná zmínka v listině z roku 1377. Román pojednává právě o pozapomenutém osudu Guillauma, levobočka císaře Karla IV. z milostného vztahu stárnoucího panovníka s půvabnou a urozenou Isabel z Avignonu. S napětím budeme sledovat život císařova levobočka a především to, jakou dráhu si nadaný mladík zvolí, když se po letech setká se svým císařským otcem v Paříži – rozhodne se pro oslnivou politickou kariéru, k níž mu je Karel IV. ochotný dopomoci, nebo si vybere život s méně ambiciózními cíli, avšak přinášející mnohem větší vnitřní naplnění? Staneme se svědky Guillaumova nelehkého rozhodování i hledání vztahu k vlivnému, milovanému, ale vždy vzdálenému otci, které se odehrává na pozadí dvorských intrik a převratných dějinných událostí 70. a 80. let 14. století.

Historický román zasazený do českých zemí konce 18. a první poloviny 19. století je ságou pozoruhodného rodu Reissových a přibližuje prostředí české obrozenecké společnosti i reálných historických osobností, které tvořily naše dějiny. Antonín Mikuláš Reiss se poté, co se mu podařilo uprchnout před napoleonskými vojsky z Porýní, usadil v Rožmitálu pod Třemšínem. V té době netušil, že se stane zakladatelem rodu, který se významně zapíše do kulturního, politického, emancipačního a vůbec historicky převratného dění první poloviny 19. století. Získal výnosné místo a přestěhoval se i s rodinou do Prahy, kde se jeho tři krásné, vzdělané a chytré dcery Johana, Karolína a Antonie záhy staly středem pozornosti pražské obrozenecké společnosti, s jejímiž představiteli se scházely v salonech pořádaných Fričovými a Staňkovými. Dvě z Reissových dcer zde našly své životní partnery. Nejstarší Johana se provdala za Josefa Františka Friče, známého pražského právníka a politika. Prostřední Karolína si pak vzala obrozeneckého vlastence a neméně proslulého lékaře Václava Staňka. Nejmladší Antonie se stala blízkou přítelkyní Boženy Němcové a stejně jako Němcová okouzlila pražské obrozenecké kruhy svou krásou, nadáním a vlasteneckým zápalem a vzbudila pozornost ovdovělého F. L. Čelakovského. Dramatické osudy sester Reissových i jejich obrozeneckých současníků přibližují skutečné osobnosti a události našich dějin a čtou se jedním dechem.

Ladislav řečený Pohrobek byl poslední český král, v jehož žilách kolovala po pradědovi Karlu IV. lucemburská a přemyslovská krev. Narodil se čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta Habsburského jako čtvrté dítě Alžběty Lucemburské, dcery Zikmunda Lucemburského, a po smrti staršího bratra Jiřího se stal jediným dědicem české a uherské koruny. O ty však měla zájem řada dalších mocných osob a historický román plný intrik, vášní, bojů o moc, ale i hlubokých citů zachycuje dramatické období v dějinách střední a východní Evropy.

Poklidnou hladinu idylického života v malebné anglické vísce Lonngemoor rozčeří zpráva o zmizení mladé, poněkud výstřední zámecké paní Cordelie. Její o mnoho let starší manžel Malcolm se obrátí s prosbou o diskrétní pomoc na své sousedy a přátele, Annie a jejího manžela Petera, oxfordského univerzitního profesora.Cordelie je však po nějaké době nalezena mrtvá a šéfinspektor Leyland záhy zjišťuje, že nešlo o pouhou nešťastnou náhodu. Za stejně podezřelých okolností zemře i zámecký podkoní Robertson a zanedlouho je zavražděn i Roger Wilkins, jeden ze zámeckých hostů. Ani on však není poslední obětí...

Ode dne, kdy se Češka Hana přestěhovala se svým anglickým manželem Williamem do malebné vísky Kingston ležící nedaleko Oxfordu, uplynulo již několik let, takže se nyní mohou oba městští přistěhovalci směle počítat téměř ke starousedlíkům. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že jim příjemný životní stereotyp nenaruší co chvíli nějaká překvapivá či strhující událost. Hladina kingstonského dění je totiž poklidná jen zdánlivě a pod jejím povrchem to bez přestání vře. Převratné novinky mnohdy zaskočí nejen Hanu a Williama, ale i ostatní rázovité Kingstoňany, s nimiž se čtenáři setkali už v předchozích autorčiných knížkách.

Václavovi II. se podaří převzít vládu nad českým královstvím a nutně potřebuje své mocenské postavení upevnit, a tak požádá sestru Kunhutu, aby se provdala za krutého Boleslava, polského knížete z významného rodu Piastovců. Zdrcená Kunhuta bratrovu přání vyhoví, ovšem za jediné podmínky – že ji do Polska bude doprovázet její milovaný Ondřej.

Děj tohoto historického románu zasazeného do 12. a 13. století líčí osudy pozoruhodného a neprávem opomíjeného rodu Děpolticů. Ti tvořili vedlejší větev přemyslovské dynastie a sehráli v evropských dějinách12. století významnou úlohu. Děpolt I. byl druhorozený syn českého knížete Vladislava I. Na knížecí stolec po otci sice nikdy nedosedl, ale získal rozlehlý úděl ve východních Čechách a měl nemalý politický vliv. Ke svému staršímu bratrovi, prvorozenému Vladislavovi II., nepociťoval zášť, když se posléze ujal vlády nad Čechami, a Vladislav mu na oplátku naprosto důvěřoval. Pro Děpoltice se nicméně mělo vše radikálně změnit poté, co se vlády ujal Vladislavův syn Přemysl Otakar I., který hodlal získat dědičný královský titul jen pro sebe a své potomky. Rozhodl se proto omezit moc pouze na hlavní linii přemyslovského rodu a soustředit veškerou vládu do vlastních rukou. S napětím budeme sledovat střet dvou významných větví přemyslovské dynastie a jejich boj o moc, o království a v neposlední řadě také o lásku.

Druhorozený Vratislav přijal na rozdíl od ambiciózního Spytihněva vládu nad olomouckým panstvím bez hořké závisti. Od života totiž očekává více – hledá lásku a náhoda mu přivede do cesty urozenou Gutu. Jejich štěstí však netrvá dlouho. Kníže Spytihněv se rozhodne bratrovo území připojit ke svému a novomanželům nezbývá než se zachránit útěkem.

Barvitý děj tohoto historického románu se odehrává na pražském dvoře císaře Rudolfa II. na přelomu 16. a 17. stol. Když Lorenzo de Strada, synovec antikváře Jacopa de Strady, obdrží od strýce pozvání do Prahy, neváhá ani na okamžik a vydá se na cestu. Pražský dvůr císaře Rudolfa II. už dávno proslul po celé Evropě, a to zejména vědami, povětšině okultními, a bohatými uměleckými sbírkami, které spravuje právě Lorenzův strýc. Lorenzo se však brzy seznámí i s odvrácenou stránkou rušné metropole a dvorskými intrikami, a netrvá dlouho, než se ocitne v nebezpečí...