Oscar Wilde strana 9 z 17

„Minden bűntett közönséges, aminthogy a közönségesség maga is bűntett. Te, Dorian, el se tudnál követni egy bűntettet. Sajnálom, ha megsértem ezzel a hiúságod, de biztosítalak, hogy ez az igazság. A bűntett csak az alsóbbrendű embereké.”A világ- és a magyar irodalom feledhetetlen remekműveit tartalmazó Alexandra klasszikusok-sorozat exkluzív minőségű kiadványai méltó díszei bármely könyvespolcnak.

Divadelní hra anglického spisovatele irského původu Oscara Wildea z roku 1895 . Konverzační komedie o třech dějstvích se satirickými prvky. Dílo charakterizují mistrné dialogy plné ironie,sarkasmu,paradoxů a aforismů . Hlavními hrdiny jsou Algernon Moncrieff a Jack Worthing. A pak je tu ještě Gvendolína Fairfaxová, Algernonova půvabná sestřenice. Jack se do ní bláznivě zamiluje a touží se s ní zasnoubit. V Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip, pod kterým ho zná i Gvendolína. Unešená tímto krásným jménem se sňatkem souhlasí. Její matku, Lady Bracknellovou, ale znepokojuje Jackův nejasný původ. Byl totiž nalezen v cestovní tašce na nádraží Viktoria. Pozve si ho proto na snubní rozhovor a rozhodne, že musí najít alespoň jednoho z rodičů…

Oscar Wilde-ot joggal nevezik a XIX. század egyik legeredetibb írójának. 1890-ben megjelent egyetlen regénye, a Dorian Gray arcképe (melyet egy hozzá méltó másik zseni, Kosztolányi Dezső ültetett át magyar nyelvre) megjelenésekor hatalmas botrányt kavart, de a szerző erkölcstelen és/vagy cinikus - pontosabban: ilyennek bélyegzett - megállapításai a mai napig kiváltják azon farizeusok ingerültségét, akik sértve érzik magukat, amikor bele kell nézniük a Wilde által eléjük tartott (görbe) tükörbe. A fausti ihletésű regény a lelkét - testének örök fiatalságáért - feláldozó Dorian Gray erkölcsi lezüllésének bocsánatos és megbocsáthatatlan bűnökkel teli izgalmas és megrendítő története.

Oscar Wilde byl velmi kontroverzní autor, který k sobě odjakživa přitahoval pozornost. To samé platí o jeho výjimečných a nadčasových knihách. Obraz Doriana Graye je příběhem o arogantním narcistním mladíkovi, který vidí podstatu své existence ve svém fyzickém vzhledu. Každý den hledí do zrcadla, ale brzy si uvědomí, že povrchní krása je pomíjivá, zatímco jeho jádro je den ode dne zkaženější.

Oscar Wilde-ot joggal nevezik a XIX. század egyik legeredetibb írójának. 1890-ben megjelent egyetlen regénye, a Dorian Gray arcképe (melyet egy hozzá méltó másik zseni, Kosztolányi Dezső ültetett át magyar nyelvre) megjelenésekor hatalmas botrányt kavart, de a szerző erkölcstelen és/vagy cinikus - pontosabban: ilyennek bélyegzett - megállapításai a mai napig kiváltják azon farizeusok ingerültségét, akik sértve érzik magukat, amikor bele kell nézniük a Wilde által eléjük tartott (görbe) tükörbe. A fausti ihletésű regény a lelkét - testének örök fiatalságáért - feláldozó Dorian Gray erkölcsi lezüllésének bocsánatos és megbocsáthatatlan bűnökkel teli izgalmas és megrendítő története.

Jediná rozsáhlejší próza Oscara Wilda předvádí na fantastickém příběhu aristokrata, jemuž kouzelná moc propůjčila věčnou krásu a mládí, rozpor mezi morálkou a estetickým prožitkem – zatímco Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho dokonalá podoba na plátně stárne a oškliví podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik nadějných mladíků přivedl do zkázy.

A szecesszió egyik legjelesebb világirodalmi alakjának, Oscar Wilde-nak történetei a szépségbe rejtett fájdalom hangján mesélnek önzésről és önhittségről, gőgről és érzéketlenségről, majd áradó érzelmekről, bűnbánatról és önfeláldozásról. A viktoriánus kori Anglia legellentmondásosabb alkotóinak egyike Wilde, akinek gyors és fényes sikerben, majd végzetszerű bukásban és nyomorban egyaránt része volt. A pályája kezdetén született, majd csakhamar gyűjteményekbe foglalt meséi hozták el népszerűségét, amelyet később hírhedt regényének, a Dorian Gray képmásának botránya tépázott meg. A Boldog Herceg és A gránátalmák háza című mesegyűjtemény történeteit közreadó kötetben azonban a Dorian Gray-i fölényen és örömvágyon részvét és együttérzés lesz úrrá. Az élet bugyrait megjáró szépségimádók, Az ifjú király és A csillagfiú elbeszélése vagy az emberi szenvedést enyhíteni vágyó, érző lelkű szobor, A boldog herceg története a szecessziós szépségkultuszt öltöztetik ma is eleven varázsú mesei köntösbe, fiatalok és idősebbek gyönyörűségére és okulására.

Inteligentní humor, brilantní dialogy a samozřejmě nepostradatelné bonmoty - to jsou kvality, pro které stále vyhledáváme divadelní hry Oscara Wilda. V hlavních rolích dramatu ze společnosti, v němž se hříchy mládí připomenou v nejnepříhodnější čas, uslyšíte Jaromíra Hanzlíka, Danielu Kolářovou a Pavla Soukupa.

Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Konverzační komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti, která skýtá autorovi nepřebernou studnici inspirace. Autor nešetří břitkým humorem. Co replika, to vtip či bonmot. Osoby a obsazení: John Worthing (Bořivoj Navrátil), Algernon Moncrieff (Jaroslav Kepka), reverend kanovník doktor teologie Chasuble (Luděk Kopřiva), Merriman, komorník (Artur Šviha), Lane, sluha (Karel Fořt), Lady Bracknellová (Jiřina Petrovická), baronesa Gvendolina Fairfaxová (Gabriela Vránová), Cecilie Cardewová (Jaroslava Pokorná) a slečna Prismová (Viola Zinková).

Často divadly uváděná hra britského klasika, podobně jako další autorovy hry, je plná jiskřivého anglického humoru a společenských bonmotů. Na pozadí morálky a způsobu života britské smetánky z konce 19. století se zároveň kriticky zabývá postavením ženy v tehdejší společnosti v příběhu, na jehož počátku stojí jedno velké tajemství. Vychází v překladu Milana Lukeše jako 116. svazek edice D.

The Importance of Being Earnest + CD

Slavná novela Oscara Wilda, která se dočkala několika divadelních, filmových a televizních adaptací, líčí boj ducha noblesního anglického šlechtice s neomalenou americkou rodinou, která se právě přistěhovala na zámek Canterville. Cantervillský zámek má vše, co byste od strašidelného anglického venkovského sídla čekali – stará zaprášená brnění, dřevem obložené stěny, v nichž se ukrývají tajné dveře, a mnoho dalších nástrah. Nadto jeho chodbami dosud bloudí duch sira Simona, bývalého majitele zámku, který návštěvníky straší chrastěním řetězů či krvavými skvrnami na podlaze. Noví obyvatelé sídla, americká rodina Otisových, se však kupodivu odmítají bát, což vede k mnoha komickým situacím. Ať už se sir Simon snaží rodinné příslušníky vyděsit sebevíc, jeho snaha přichází vniveč, když Otisovi nechají krev na podlaze vyčistit odstraňovačem skvrn a chrastící řetězy naolejují. A co víc – nebohý přízrak musí snášet kanadské žertíky ze strany malých dvojčat! Nakonec mu nezbývá než hledat útěchu v přátelství s Virginií, patnáctiletou dcerou manželů Otisových… Příběh, neobvykle vyprávěný z pohledu strašidla, a nikoli strašených, obsahuje pro Wilda typické morální poselství, které je však čtenářům podáno zábavně, vtipně a s nesmírnou lehkostí.

Lehkovážná komedie pro vážné lidi Divadelní hra anglického spisovatele irského původu Oscara Wildea z roku 1895 . Konverzační komedie o třech dějstvích se satirickými prvky. Dílo charakterizují mistrné dialogy plné ironie,sarkasmu,paradoxů a aforismů . Hlavními hrdiny jsou Algernon Moncrieff a Jack Worthing. A pak je tu ještě Gvendolína Fairfaxová, Algernonova půvabná sestřenice. Jack se do ní bláznivě zamiluje a touží se s ní zasnoubit. V Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip, pod kterým ho zná i Gvendolína. Unešená tímto krásným jménem se sňatkem souhlasí. Její matku, Lady Bracknellovou, ale znepokojuje Jackův nejasný původ. Byl totiž nalezen v cestovní tašce na nádraží Viktoria. Pozve si ho proto na snubní rozhovor a rozhodne, že musí najít alespoň jednoho z rodičů…

"And I? May I say nothing, my lord?" With these words, Oscar Wilde's courtroom trials came to a close. The lord in question, High Court justice Sir Alfred Wills, sent Wilde to the cells, sentenced to two years in prison with hard labor for the crime of "gross indecency" with other men. As cries of "shame" emanated from the gallery, the convicted aesthete was roundly silenced. But he did not remain so. Behind bars and in the period immediately after his release, Wilde wrote two of his most powerful works--the long autobiographical letter De Profundis and an expansive best-selling poem, The Ballad of Reading Gaol. In The Annotated Prison Writings of Oscar Wilde, Nicholas Frankel collects these and other prison writings, accompanied by historical illustrations and his rich facing-page annotations. As Frankel shows, Wilde experienced prison conditions designed to break even the toughest spirit, and yet his writings from this period display an imaginative and verbal brilliance left largely intact. Wilde also remained politically steadfast, determined that his writings should inspire improvements to Victorian England's grotesque regimes of punishment. But while his reformist impulse spoke to his moment, Wilde also wrote for eternity. At once a savage indictment of the society that jailed him and a moving testimony to private sufferings, Wilde's prison writings--illuminated by Frankel's extensive notes--reveal a very different man from the famous dandy and aesthete who shocked and amused the English-speaking world.

Slavný Wildeův román v sobě nese autobiografické rysy: Mladý muž se nechává portrétovat známým malířem, a když poprvé spatří svůj krásný portrét, projeví přání, aby sám nikdy nezestárl a všechny proměny tváře se objevovaly pouze na obraze… Román obsahuje hororové prvky i faustovský motiv, dotýká se i tématu homosexuality. O popularitě díla svědčí filmová zpracování i původní český muzikál. Vychází v novém českém překladu.

Oscar Wilde egyik legismertebb és legelismertebb műve A canterville-i kísértet a kötetünk címadó műve. Szerb Antal szerint "a világirodalom legmulatságosabb kísértethistóriája", Hegedűs Géza szerint "a komikus fantasztikum és a szatirikus valóság mesteri keverése". Az Alinea Kiadó Klasszik sorozatának tizennyolcadik könyvében - mely egyben a harmadik kötet Oscar Wilde műveiből a Dorian Gray arcképe és A boldog herceg elbeszélésválogatás után - most újabb klasszikus műveket adunk közre. A több filmfeldolgozást is megért A canterville-i kísértet és a Lord Arthur Savile bűne Weisz Böbe új fordításában jelenik meg.