Petr Žantovský strana 2 z 2

Eseje a úvahy slovenského a českého žurnalistu spája predovšetkým úsilie o ne¬závislosť a zodpovednosť publicistiky v dobových trendoch, obkružujú po¬litické, ekonomické, morálne konzekvencie, vtláčajúce pečať súčasnej tvári mediálneho sveta, ktorý určujú sily formujúce globálny a lokálny svet. Po¬zadie ich analýz a syntéz je hľadanie kritérií a predpokladov kvalitného žur¬nalizmu, zachovania slobodného slova v službe hľadania pravdy, skúmajú stratégie mediálnej komunikácie, jej zneužívania, banalizácie, bulvarizácie v službách komercializácie a mocenských záujmov. Odvážnym nastoľo¬vaním otázok nepochybne prispievajú ku kryštalizácii kritérií manažmentu kvalitného novinárstva, ale aj redakcií časopisov, noriem, kultúrnych cieľov mediálnej komunikácie vôbec, jej odborných a morálnych predpokladov, takých dôležitých na udržanie a rozvoj kultúry civilizácie v pôvodnom vý¬zname kultivácie. K tejto životne dôležitej otázke pritom nepristupujú nijako naivne moralizátorsky, citlivo skúmajú možnosti a limity kvalitne orientovaného smerovania už samotnej redakčnej práce v područí tlakov biznisu, politiky, pritom nielen abstraktne špekulujú, ale vychádzajú z osobných skúseností, z praxe. Empíria, z ktorej P. Dinka a P. Žantovský vychádzajú, smeruje k ob¬razu spoločnosti, v ktorej žijeme ako občania, čo potenciálne participujú na oboch póloch mediálnej komunikácie, spoluformujúcej naše myslenie a vedomie, obraz skutočnosti. Ich kniha za spoluúčasti básní Milana Ze¬linku a grafík-karikatúr Michaela Marčáka a Ľubomíra Kotrhu nepochybne prispieva ku konceptuálnemu mysleniu novinárov, vydavateľov, čitateľov, ktoré si ešte vždy uvedomuje závažnosť princípu zodpovednosti, osudo¬vosti ľudského poznávania skutočnosti, odhaľovania nielen jej detailov, ale aj celku, rastúcej komplexnosti, predlžovania konzekvencií, napríklad rozhodnutí politikov, správcov sveta na všetkých úrovniach, preferovania krátkodychého profitu, účelového prístupu k sociálnej otázke, ekologických dôsledkov drancovania prírody, životného prostredia...

Přední český publicista Petr Žantovský vystudoval žurnalistiku, teorii a historii médií. Působí jako novinář, analytik mediální oblasti a vysokoškolský pedagog. Je autorem více než 20 knih z oblasti médií, ale také mnoha knižních rozhovorů s význačnými osobnostmi české politiky a kultury (například s Václavem Klausem, Milošem Zemanem, Janem Potměšilem, Evou Urbanovou, Otakarem Vávrou, Milanem Knížákem a dalšími). Otevřené dopisy vycházely na pokračování na serveru Parlamentní listy. Autor je adresuje ctihodným osobnostem minulosti i přítomnosti a upozorňuje na to, jak nekonečná může být inspirace jejich odkazem a myšlenkami na naši aktuálně prožívanou současnost.

Knížka analyzuje jednotlivá období české politiky a žurnalistiky od pádu komunismu do současnosti: epochu přelomu (1989-1992), nový český stát (1993-1996), epochu procitnutí (1996-2002), epochu dozrávání (2003-2006), nové výzvy (2006-2010) a období 2010-2013. Autor nepíše o tom, jak by média měla či neměla vypadat, ale jen o tom, co média jsou a nejsou. Jde o knihu, která se zabývá vzájemným dotykem dvou světů: politiky a žurnalistiky.

Zdraví máme jen jedno, a proto nás zajímá, jak se o ně starat a jak je o ně pečováno ze strany institucí, které si platíme - lékařských zařízení. Média nás někdy přesvědčují o tom, že v českém zdravotnictví je všechno špatně, vybírají převážně jen negativní či dokonce poplašné zprávy ve snaze zaujmout, šokovat, někdy dokonce až manipulovat veřejnost. Jenže nic na světě není černobílé. O tom jsme se přesvědčili v rozhovorech s deseti špičkovými odborníky z různých medicínských oborů - od diabetologie, endokrinologie a revmatologie přes neurologii, kardiologii a radiodiagnostiku až po chirurgii či válečnou medicínu, přičemž svěží názory vnesl do knihy také o generaci mladší Lukáš Pollert. Oslovili jsme vynikající kapacity z těchto oborů a položili jim desítky otázek, z nichž některé se prolínají celou knihou. Každý ze zpovídaných lékařů na ně odpovídá trochu jinak a poskytuje tak další svědectví o různorodosti a hloubce světa medicíny. Jiné jdou přímo ke specifice jednotlivých oborů a snaží se aspoň trochu osvětlit místo, které zaujímají na zdravotnické mapě - se zvláštním přihlédnutím k tomu, co v dané oblasti můžeme pro své zdraví udělat sami.Kniha je tak pozoruhodným svědectvím o stavu našeho zdravotnictví, sbírkou poutavých názorů osobností, jež mají co říct, avšak stejně dobře poslouží všem, kteří se chtějí dozvědět, jaké jsou dnešní medicínské trendy i předpovědi a jak zůstat zdravý - což je bezpochyby cílem nás všech.

Zdraví máme jen jedno, a proto nás zajímá, jak se o ně starat a jak je o ně pečováno ze strany institucí, které si platíme - lékařských zařízení. Média nás někdy přesvědčují o tom, že v českém zdravotnictví je všechno špatně, vybírají převážně jen negativní či dokonce poplašné zprávy ve snaze zaujmout, šokovat, někdy dokonce až manipulovat veřejnost. Jenže nic na světě není černobílé. O tom jsme se přesvědčili v rozhovorech s deseti špičkovými odborníky z různých medicínských oborů - od diabetologie, endokrinologie a revmatologie přes neurologii, kardiologii a radiodiagnostiku až po chirurgii či válečnou medicínu, přičemž svěží názory vnesl do knihy také o generaci mladší Lukáš Pollert. Oslovili jsme vynikající kapacity z těchto oborů a položili jim desítky otázek, z nichž některé se prolínají celou knihou. Každý ze zpovídaných lékařů na ně odpovídá trochu jinak a poskytuje tak další svědectví o různorodosti a hloubce světa medicíny. Jiné jdou přímo ke specifice jednotlivých oborů a snaží se aspoň trochu osvětlit místo, které zaujímají na zdravotnické mapě - se zvláštním přihlédnutím k tomu, co v dané oblasti můžeme pro své zdraví udělat sami.Kniha je tak pozoruhodným svědectvím o stavu našeho zdravotnictví, sbírkou poutavých názorů osobností, jež mají co říct, avšak stejně dobře poslouží všem, kteří se chtějí dozvědět, jaké jsou dnešní medicínské trendy i předpovědi a jak zůstat zdravý - což je bezpochyby cílem nás všech.

Tato kniha je první oficiálně vydanou básnickou sbírkou Petra Žantovského. V minulosti publikoval pouze v samizdatových revuích ZUP, Antagon a Sborník. Počátkem 80. let připravoval sbírku pro vydavatelství Kruh, kde však tamní lektoři rozhodli, že "autor je přespříliš ovlivněn buržoasní poetikou americké beat-generation", a od vydání upustili, za což jim autor dodnes blahořečí, mj. i proto, že tehdy opravdu psal pod vlivem Gregoryho Corsa či Lawrence Ferlinghettiho - nic proti nim, ale jejich zkušenost se světem je zkrátka jiná než zkušenost občana normalizovaných 80. let uprostřed československého bezčasí. Žantovský mezitím procházel obdobími, kdy psal - rychle až překotně - a kdy nepsal nic. Je otázka, co z toho je lépe, to nechť posoudí laskavý čtenář. V útlé knížce Tady bydlím se mu dostává letmého průřezu třiceti lety psaní autora, který snad kdysi měl básnické ambice, protože i doba byla svým způsobem plná poesie. Ale kdo dnes potřebuje poesii? Její autoři snad. Možná i čtenáři? To je věčné autorovo doufavé dilema. Sbírku Tady bydlím provázejí reprodukce obrazů a kreseb autorova žel již nežijícího přítele, velkého českého umělce Jana Součka.

Knížka Jak (ne)dělat dějiny neaspiruje na milionový náklad a palcové titulky v bulvárních médiích. Její ambice jsou střízlivé - pokusit se přimět čtenáře k zastavení se a malému zamyšlení. Přehoupli jsme se z jednoho století do druhého, z jednoho režimu do jiného. Kolem nás běží tryskem dějiny. Kam vlastně? Ve světě je více formální demokracie, ale kupodivu nikoli více svobody. Klademe si otázky týkající se poztrácených a přeházených hodnot, role davu, elit, virtuálních realit i populistické demagogie. Obsáhlý rozhovor Petra Havlíka s publicistou Petrem Žantovským doplnil výběr politických glos a článků Petra Havlíka z posledních dvou let. Knihu provázejí originální ilustrace Miroslava Kemela, dobře známého čtenářům denního tisku.

Rozpravy s Mirkem Topolánkem vedl Petr Žantovský v průběhu roku 2005 s cílem zachytit ho jako člověka, živou osobu, se soukromými dějinami, s charakterem, názory, chybami i přednostmi. Nešlo o to vymodelovat předvolební bustu veřejného činitele, muže bez vlastností, naprogramovaného politického robota. Proto značnou část rozmlouvání věnoval jeho rodinnému zázemí, rodičům, manželce, dětem, a tedy i názorům na základní a podstatné životní hodnoty, na nichž se teprve může utvářet a stavět architektura ideologie či světového názoru - a politická praxe. Jádro knížky tvoří ono interview na pokračování. K němu je přidaných několik dodatků, které obohacují portrét Mirka Topolánka jak o privátnější, tak o oficiálnější rysy a kontury.

Rozpravy s Mirkem Topolánkem vedl Petr Žantovský v průběhu roku 2005 s cílem zachytit ho jako člověka, živou osobu, se soukromými dějinami, s charakterem, názory, chybami i přednostmi. Nešlo o to vymodelovat předvolební bustu veřejného činitele, muže bez vlastností, naprogramovaného politického robota. Proto značnou část rozmlouvání věnoval jeho rodinnému zázemí, rodičům, manželce, dětem, a tedy i názorům na základní a podstatné životní hodnoty, na nichž se teprve může utvářet a stavět architektura ideologie či světového názoru - a politická praxe. Jádro knížky tvoří ono interview na pokračování. K němu je přidaných několik dodatků, které obohacují portrét Mirka Topolánka jak o privátnější, tak o oficiálnější rysy a kontury.

Václav Klaus je člověk, s nímž nemusíte vždy beze zbytku souhlasit. On vás k tomu ani nenutí. Je to člověk, který má svou vizi, je přesvědčen o její správnosti a tvrdohlavě ji prosazuje. Tato kniha by mohla nést titul "Osobní portrét". Její autoři (Petr Jüngling, Tomáš Koudela a Petr Žantovský), jež s Klausem při rozhovorech strávili desítky hodin, se snažili co nejméně klouzat po líbivém politickém povrchu jevů a činů a co nejvíce vstupovat do osobního zázemí, ke kořenům a lidským motivacím těchto jevů a činů. Obsahem knihy je tak rozsáhlý rozhovor s Václavem Klausem, fotografická příloha a čtyři přílohové články.

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu.