Petr Žantovský strana 2 z 2

Kniha, kterou držíte v rukou, vznikala jako volný cyklus inspirativních textů, které by neměl minout nikdo, kdo se chce opravdu vyznat ve společenských zákonitostech a kdo věří v heslo „historia magistra vitae“ – historie učitelkou života. Proto se zde setkáváme s komentovanými myšlenkami filosofů renesančních (Rochefou-cauld, Erasmus Rotterdamský), přes myslitele sklonku 19. a počátku 20. století (Chesterton) a první půli století dvacátého (Bocheński, Spengler, Fedotov, Broch), až po současníky (Gray, Liessmann, Lipovetsky). Aktuálně ovšem vyznívají i další texty, třeba Easterlyho, Dahrendorfa, O’Sullivana, Shahaka či Ibn Warraqa. Je to mnoha optikami nahlédnutá obava před budoucností lidstva jako bojištěm mezi nesouměřitelnými a ke smíření neochotnými enklávami, což je ostatně dnes jeden z kruciálních fenoménů předurčujících naši budoucnost. Věříme, že v tomto „tavícím kotli“ myšlenek najdete nejen inspiraci k přemýšlení, ale i poznání, že jen máloco v dějinách je úplně poprvé a že při hledání vlastních odpovědí na otázky, které před námi stojí, je dobré pozvat na pomoc ty, kteří už tento Rubikon překonali, nebo aspoň dali kompas k tomu, abychom v čím dál složitějším světě nezabloudili.

Príbehy a iné pokušenia

Petr Žantovský patří k nejkontroverznějším - a proto nejčtenějším - publicistům současnosti. Čtenáře přitahuje zejména odvahou, se kterou pojmenovává a rozkrývá současná tabu. Žantovského knižní interview(například s prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem, s expremiérem Mirkem Topolánkem či třeba s režisérem Otakarem Vávrou a výtvarníkem Milanem Knížákem) zaujaly, jeho zasvěcené společenskokritické publikace i články (například v Literárních novinách a Parlamentních listech) skoro vždy rozbouřily hladinu veřejného mínění. Žantovský píše i poezii a povídky. Kniha Zprávy z cvokhausu shrnuje Žantovského fejetony, které zrcadlí dění v české kotlině očima originálního nezávislého pozorovatele. Kniha je doplněna hned dvěma předmluvami (či přímluvami). Jejich autory jsou Vlastimil Vondruška a Benjamin Kuras.

Eseje a úvahy slovenského a českého žurnalistu spája predovšetkým úsilie o ne¬závislosť a zodpovednosť publicistiky v dobových trendoch, obkružujú po¬litické, ekonomické, morálne konzekvencie, vtláčajúce pečať súčasnej tvári mediálneho sveta, ktorý určujú sily formujúce globálny a lokálny svet. Po¬zadie ich analýz a syntéz je hľadanie kritérií a predpokladov kvalitného žur¬nalizmu, zachovania slobodného slova v službe hľadania pravdy, skúmajú stratégie mediálnej komunikácie, jej zneužívania, banalizácie, bulvarizácie v službách komercializácie a mocenských záujmov. Odvážnym nastoľo¬vaním otázok nepochybne prispievajú ku kryštalizácii kritérií manažmentu kvalitného novinárstva, ale aj redakcií časopisov, noriem, kultúrnych cieľov mediálnej komunikácie vôbec, jej odborných a morálnych predpokladov, takých dôležitých na udržanie a rozvoj kultúry civilizácie v pôvodnom vý¬zname kultivácie. K tejto životne dôležitej otázke pritom nepristupujú nijako naivne moralizátorsky, citlivo skúmajú možnosti a limity kvalitne orientovaného smerovania už samotnej redakčnej práce v područí tlakov biznisu, politiky, pritom nielen abstraktne špekulujú, ale vychádzajú z osobných skúseností, z praxe. Empíria, z ktorej P. Dinka a P. Žantovský vychádzajú, smeruje k ob¬razu spoločnosti, v ktorej žijeme ako občania, čo potenciálne participujú na oboch póloch mediálnej komunikácie, spoluformujúcej naše myslenie a vedomie, obraz skutočnosti. Ich kniha za spoluúčasti básní Milana Ze¬linku a grafík-karikatúr Michaela Marčáka a Ľubomíra Kotrhu nepochybne prispieva ku konceptuálnemu mysleniu novinárov, vydavateľov, čitateľov, ktoré si ešte vždy uvedomuje závažnosť princípu zodpovednosti, osudo¬vosti ľudského poznávania skutočnosti, odhaľovania nielen jej detailov, ale aj celku, rastúcej komplexnosti, predlžovania konzekvencií, napríklad rozhodnutí politikov, správcov sveta na všetkých úrovniach, preferovania krátkodychého profitu, účelového prístupu k sociálnej otázke, ekologických dôsledkov drancovania prírody, životného prostredia...

Zdraví máme jen jedno, a proto nás zajímá, jak se o ně starat a jak je o ně pečováno ze strany institucí, které si platíme - lékařských zařízení. Média nás někdy přesvědčují o tom, že v českém zdravotnictví je všechno špatně, vybírají převážně jen negativní či dokonce poplašné zprávy ve snaze zaujmout, šokovat, někdy dokonce až manipulovat veřejnost. Jenže nic na světě není černobílé. O tom jsme se přesvědčili v rozhovorech s deseti špičkovými odborníky z různých medicínských oborů - od diabetologie, endokrinologie a revmatologie přes neurologii, kardiologii a radiodiagnostiku až po chirurgii či válečnou medicínu, přičemž svěží názory vnesl do knihy také o generaci mladší Lukáš Pollert. Oslovili jsme vynikající kapacity z těchto oborů a položili jim desítky otázek, z nichž některé se prolínají celou knihou. Každý ze zpovídaných lékařů na ně odpovídá trochu jinak a poskytuje tak další svědectví o různorodosti a hloubce světa medicíny. Jiné jdou přímo ke specifice jednotlivých oborů a snaží se aspoň trochu osvětlit místo, které zaujímají na zdravotnické mapě - se zvláštním přihlédnutím k tomu, co v dané oblasti můžeme pro své zdraví udělat sami.Kniha je tak pozoruhodným svědectvím o stavu našeho zdravotnictví, sbírkou poutavých názorů osobností, jež mají co říct, avšak stejně dobře poslouží všem, kteří se chtějí dozvědět, jaké jsou dnešní medicínské trendy i předpovědi a jak zůstat zdravý - což je bezpochyby cílem nás všech.

Kniha Zpátky ve Cvokhauzu je knihou setrvalého údivu, kam až může naše tzv. vzdělaná civilizace ve svém bláznovství dospět, a také obranou onoho „zpátečnictví“, neboli vžitých pravidel, na nichž stojí svět a jejichž popřením se může snadno dostat do slepé uličky nejen kulturního, ale možná i samotného fyzického vyhynutí. Je to kniha možná i k smíchu, ale tomu, jemuž se tradičně říká „skrze slzy“.

Před čtyřmi lety vyšla kniha Petra Žantovského Svět včerejška, dneška a ... složená z komentovaných dokumentů vztahujících se k nacismu obecně. Bylo to tehdy ku připomenutí 75. výročí porážky této perverzní ideologie a brutální politiky v roce 1945. Svět se bohužel nevydal po rozumnějších cestách, situace se spíše přiostřuje, a proto vznikla nová publikace Svět zítřka? 15. března 1939, před 85 lety, naši zemi přepadli nacisté a následujících šest let ji okupovali pod lživým názvem Protektorát. Někteří dnešní politikové se vrací k někdejší nacistické rétorice a Protektorát nazývají autonomií. Neuvědomují si ve své nevzdělanosti, že první, kdo tuto formulaci vypustil, byl jistý Adolf Hitler. To je jeden z důvodů, proč vznikla tato kniha. Název Svět zítřka? je přesné vyjádření obavy z knihy předchozí, a jejího ještě dramatičtěji se naplňujícího scénáře. Jen jako malý výraz naděje je za názvem otazník. Jestli oprávněně, ukáže čas, možná bohužel již blízký.