Hľadanie: Kdo jsou židé?
zobraziť:
To jsou věci!
ilustrovaná autorská kniha malíře, spisovatele a žijícího klasika dětské ilustrované tvorby představuje poprvé výhradně autorovo básnické dílo, které bylo čtenářům dosud spíše skryto Mikulka si psal básně převážně pro sebe a pro nejbližší přátele. Výborů by šlo jistě sestavit několik; uspořádání sbírky To jsou věci se však ujal básník z nejpovolanějších a autorův souputník Ivan Wernisch.
Jací jsou? Švédové
Švédové jsou podnikaví, spravedliví a objektivní lidé, kteří trpí mírným velikášstvím. V žádné jiné zemi nenajdete téměř nic, s čím by Švédové sami sebe a svoji zemi nesrovnávali a nevycházeli z toho jako ti lepší. To platí i v porovnání severských národů. Norové jsou prostý lid, Dánové jsou veselí chlapíci, co se rádi pobaví. Finové jsou zamlklí, jen je komáři občas přimějí k divokým výkřikům a poskokům, turistickými průvodci mylně označovaným za lidové tance. Švédové všechny tyto vlastnosti spojili a dali jim zcela nový rozměr. Humor nacházejí v neomalené přímosti, mlčení vyplňují nezávazným klábosením a řeč těla zcela zrušili.
Švédská povaha se postupně vyvinula z nutnosti přežít v nehostinném prostředí a nezbytnosti vyjít s ostatními kolem. Výsledkem je národ introvertů, kteří si stále velmi cení své nezávislosti a touží po velkém životním prostoru. Švédské rčení by mohlo znít (tedy v případě, že by Švédové nějaká rčení měli, což nemají): „Jeden je společnost, dva už jsou dav.“ Není divu, že se Švédové na první pohled zdají odměření, dokonce trochu chladní. Když ale dokážete prorazit led švédskosti, objevíte pod ním opravdový oceán lidských citů. Sociologové a psychologové v zahraničí s úžasem hledí na to, jak se Švédům podařilo skloubit individualismus a kolektivismus.
Švédové jsou největší milovníci přírody na světě a dokážou o tom mlít až do soudného dne. V jejich vzpomínkách se táhnou nekonečné lesy, v nichž rodiny svorně sbírají houby a lesní plody, zatímco neúnavně odhánějí roje krvežíznivých komárů. Touží zachránit přírodu před člověkem. Je to víc než pouhá vize – téměř se to blíží takové vášni, jakou jen Švédové dokážou projevit.
Panuje přesvědčení, že Švédové mají problémy s alkoholem. Zdá se, že toto rozmáchlé zobecňování pramení z postřehu, že švédští chodci na ulicích občas objímají pouliční lampy a švédské turisty na zahraničních zájezdech musejí z letadel nezřídka vynášet na nosítkách. Podle oficiálních statistických údajů EU ale Švédové konzumují méně alkoholu než většina ostatních národů. Pravda ale je, že s alkoholem mají problémy švédští losi.
V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí ze všech aspektů života ve Švédsku a poznáte povahu a mentalitu Švédů opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.
dostupné aj ako:
Jací jsou? Islanďané
Islanďané o sobě mají velmi vysoké mínění. Jsou synové a dcery Vikingů, nejúžasnějšího historického národa, válečníků proslulých silou fyzickou i duševní, statečností, dobrým vzhledem a mužností. Skutečnost, že titíž předkové zároveň prosluli divokým drancováním, se diskrétně ignoruje. Islanďané se považují za kultivovaný a sofistikovaný národ nezávislého ducha. Island se pyšní titulem nejsilnějšího muže světa; překvapivě z této země pochází i několik šachových velmistrů. Běžný farmář vyzbrojený kladivem a kouskem provázku zde dokáže za dvacet minut vyřešit většinu životních problémů.
Islandské instinkty se od nepaměti přizpůsobovaly rozmarům větru a moře, a proto jsou Islanďané notoricky nedochvilní a necítí se vázáni konvencemi. Feminismus považují islandské ženy za krok zpět. Po celá staletí si dokázaly udržet sílu a nezávislost – proč by tedy nyní měly přijímat rovnost, když mají navrch?! Je poněkud překvapivé, že si moderní islandská žena vůbec moderního islandského muže bere.
Islanďané mají styl, kterému se učí záhy. Před kteroukoli základní školou uvidíte přehlídku nejnovějších módních trendů a mobilních technologií. Island má největší počet mobilních telefonů na hlavu v Evropě. Téměř celá populace země je na Facebooku. Ale i v těch nejšpičkověji zařízených domácnostech často ze stropu visí žárovka a kohoutek kape... Islanďané jsou ovšem také velmi zdraví a čistotní. V každém městě je venkovní bazén využívaný celoročně. V bazénech je horká termální voda, a tak všichni Islanďané neúnavně plavou i v zimě, kdy všude kolem leží sníh a hladinu divoce vzdouvá neutuchající vichr. Je zvláštní sledovat, jak se jinovatkou pokryté hlavičky plavců bez ustání pohupují nahoru dolů, zatímco pára z horké vody přidává celé scéně lehce surrealistický nádech.
Jednou z islandských tradic je sborový zpěv. Říká se, že kdykoli se někde sejdou tři Islanďané, dají se do zpěvu krásným čtyřhlasem. Srdci všech Islanďanů je blízké také výtvarné umění. Každý den se jejich země zachvěje více než dvaceti zemětřeseními a tato proměnlivost se odráží i v islandském malířství. O posedlosti pletením se tradují také nesčetné historky. Dřív na svých toulkách drsnou islandskou krajinou pletli pasáci krav a ovcí. A manželky farmářů prý štrikovaly i během milostného aktu.
V knize najdete mnoho dalších postřehů ze všech aspektů života na Islandu a poznáte mentalitu obyvatel opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.
dostupné aj ako:
Jací jsou? Albánci
Albánci se řadí k nejpohostinnějším národům v Evropě. Zvyk velí, že hosté jsou pod ochranou hostitele, od něhož se očekává, že se bude k hostům chovat královsky a ochrání je za všech okolností. To platí, i kdyby šlo o zapřisáhlé nepřátele. Přes jejich temperament v Albánii uvidíte na ulici opilce jen vzácně. Umějí si důkladně a z celého srdce užívat, aniž by někdy byli neurvalí nebo ztratili sebeúctu.
Rodina je první a poslední důvod existence každého Albánce. Pojem rodina zahrnuje nejen nejbližší, ale také celé vzdálenější příbuzenstvo. Jsou také nesmírně hrdí na svůj domov. Interiéru domu je věnována velká pozornost, zatímco exteriér je takřka ignorován. Výsledný chaos je asi to první, čeho si návštěvníci Albánie všimnou. Popelnice na ulicích přetékají. Mladí i staří bezstarostně odhazují papírky na zem nebo z okna auta...
Evropané ze severu jsou zvyklí pracovat a volno si musejí zdůvodnit. U Albánců je to naopak – je nutné si odůvodnit práci. Pohodlnou alternativou je sedět hodiny v kavárně nad jednou kávou a živě konverzovat nebo prostě. . . sedět. V Albánii je sedět a nic nedělat přirozená volba zapříčiněná nedostatkem jiných možností. Pokud mají albánští řidiči na něco talent, je to schopnost pít kávu, kouřit cigaretu, volat z mobilu, povídat si s člověkem vedle sebe, gestikulovat, mačkat klakson, psát SMS a ještě mít dost rukou na řízení.
Cestovat po Albánii není snadné. Železnice je dost primitivní záležitost. Tratě mají jednu kolej, po které čas od času projíždějí vlaky. Nejsou rychlé: kluci s nimi rádi závodí – a vyhrávají – a pastevci mají čas odehnat své ovce z trati, když vlak uvidí přijíždět. Minibusy nejezdí podle jízdního řádu, odjiždějí, když jsou plné. Po albánsku "plné" je, když je využitý každý volný prostor, včetně míst na stání, a když si myslíte, že se do vozidla už nikdo další nevejde, vmáčknou se tam ještě čtyři další cestující se svými zavazadly a jejich těla se tvarově přizpůsobí prostoru mezi ostatními těly.
V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Albánců, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat a poznejte albánskou duši! V edici Jací jsou? už vyšlo 24 publikací. Podívejte se na všechny!
dostupné aj ako:
Jací jsou? Novozélanďané
Novozélanďané žijí v zemi nepřekonatelných přírodních krás, přátelských tváří a fair play pro každého bez výjimky. Pár slov prohozených s kolemjdoucím na ulici se rychle může zvrtnout ve víkendové ubytování v pokoji pro hosty. Jsou vášnivými zastánci rovnosti. Tento rovnostářský rys a smysl pro týmovou práci stojí proti třídnímu systému, který zůstal v Mateřské zemi. Kiviové mají sklon shazovat to, čeho si nejvíce považují. „To není špatný, ne?" coby reakce na dosažený úspěch je podstatou jejich hrdosti. Kdo se předvádí neboli machruje, říká si o výsměch a odsouzení.
Kiviové sami sebe považují za národ lovců a horolezců a obecně lidí, kteří se nebojí riskovat, což potvrzuje značný počet nehod a záchranných akcí, k nimž dochází každý víkend. Nicméně jakýkoli stav méně vážný než kóma se na farmě, v divočině či na ragbyovém hřišti považuje za takový, se kterým se „dá pokračovat“. Slunce snad na Novém Zélandu září tak silně, že i tamní ovce snad musejí nosit sluneční brýle... Chovatelé ovcí jsou pány této země již od počátků evropského osídlování a v zemi žije více kusů dobytka než obyvatel.
Hlavní posedlostí Kiviů je bezesporu počasí. Nový Zéland si hoví přesně uprostřed oceánu, tisíce kilometrů od jakékoli jiné větší pevniny. To vysvětluje jeho jedinečnou faunu i flóru a stojí také za tím, proč je pro meteorology tak těžké předpovědět, jaké počasí se dá očekávat. Z této posedlosti těží média, která se snaží z televizních „rosniček“ dělat celebrity. Špatné počasí samozřejmě vždy přichází zpoza „příkopu“, tedy z Austrálie. Těsně za počasím je na druhém místě v pořadí posedlostí sport ve všech svých podobách, zejména ragby. Nic nedokáže v Kiviích vyvolat takový náboženský zápal jako vyrovnaný rugbyový zápas.
Nový Zéland je také místem, kam spisovatelé posílají své literární postavy, s nimiž si nevědí rady. narodila se zde řada významných herců, oblíbený je také u filmařů, dokonce se stal mekkou pro zástupy Tolkienových fanoušků. Návštěvníky ovšem často matou nezvyklé výrazy. Jedná se třeba o spojení kia ora nebo paheka, které používají Maorové jako pozdrav i poděkování.
V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Novozélanďanů, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat vlastnostmi a poznejte nám tak vzdálenou kulturu.
dostupné aj ako:
Zázraky jsou logické
Knižní rozhovor s uznávanou lékařkou a psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou o všech etapách lidského života. Jak vychovat děti ve světě plném návodů na výchovu. Jak čelit nereálným obrazům virtuální reality. Kde brát jistotu v nejisté době. Proč by si ženy měly hýčkat svou ženskost. Jak budovat sebeúctu ve společnosti bez úcty. A jak stárnout ve světě vzývajícím mládí. V rozhovoru, který s paní doktorkou vedla známá novinářka Lucie Šilhová, najdete komplexní návod na život vyzkoušený na vlastní kůži a popsaný s humorným nadhledem a nevídaným přehledem.
Na stiahnutie
12,21 €
Jací jsou? Švýcaři
Švýcaři jsou jediným národem, vedle něhož Němci vypadají jako flákači, Francouzi jako banda křupanů a Texasané jako chudáci. Velmi dbají na svůj obraz ve světě a sledují, jak je druzí vnímají. Proto jimi otřese, když si někdo splete Švýcarsko se Švédskem, což se často stává kvůli tomu, že obě země jsou neutrální, začínají na „Šv“ a mají spoustu sněhu. Švýcaři jsou považováni za neskutečně zdvořilý a milý národ. Vnímání Švýcarů coby nudných patronů s nemilosrdnou výkonností se ovšem až nepříjemně blíží pravdě. A otřepané obrazy vysokých hor, hodinek, sýrů (s dírami i bez nich), čokolády a zlatých cihel jsou také pravdivé.
Švýcaři dovedli k dokonalosti negativní duševní postoj, který funguje pozitivně. Mají šikovnou schopnost vidět negativum každé situace. Jelikož Švýcaři nemají důvěru sami v sebe, musí místo toho věřit v jiné věci. Jedná se především o práci, administrativu, vzdělání, školení, boha a švýcarský frank. Jediné skutečné dělítko leží mezi bohatými a velmi bohatými. O penězích Švýcaři říkají: „Člověk o nich nemluví, prostě je má."
Švýcarský úspěch stojí také na rozvoji a rozsáhlé místní infrastruktury. Švýcaři vyžadují, aby veškeré neživé předměty fungovaly dokonale. Celé Švýcarsko tak například propojuje důmyslná síť vlaků, autobusů, tramvají, kabinových i zubačkových lanovek v horách a parníků na jezerech, které provozují státní i soukromé společnosti fungující bok po boku v dokonalé harmonii.
Švýcaři průměrně sledují televizi mnohem méně než jiné národy. Neodráží to ani tak jejich inteligenci, jako spíš chabou kvalitu švýcarských programů. Švýcarská televize (dostupná samozřejmě v němčině, francouzštině, italštině a tu a tam i v rétorománštině) je ve své produkci poněkud vážná. Kopcovitý terén a odpor k anténám (v mnoha oblastech nesmějí být na střechách domů) vedou ovšem k tomu, že má většina švýcarských domácností kabelovou televizi se stovkami dalších kanálů.
V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí ze všech aspektů života ve Švýcarsku a poznáte mentalitu obyvatel opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.
dostupné aj ako:
Zvířata jsou k sežrání
Zvířata zkrátka milujeme – jak ve své blízkosti, tak na talíři!
Tato kniha, která vás nechá lidem nahlédnout jak do hlav, tak i do talířů, není suchopárnou odbornou publikací, přestože z mnoha takových vychází. Podívejte se jejím prostřednictvím do světa, který je fascinující a přitom skrytý, strašlivě krutý i absurdně směšný!
Najdete zde odpovědi nejen na následující otázky:
Můžete se považovat za milovníka zvířat, a přitom se cpát masem?
Kdo ve skutečnosti chce, abyste to dělali?
Co je to ten karnismus a proč jste o něm možná v životě neslyšeli?
Proč se někteří lidé živočišného jídla dobrovolně vzdávají a jaké má veganství důsledky?
Víme vůbec, co jsou zvířata zač?
A proč se lidé mohou zbláznit, když se jim sáhne na jejich řízek?
Na stiahnutie
10,25 €
Jací jsou? Japonci
Pro Japonce je celý svět rozdělen na dvě části: "my Japonci" a všichni ostatní (nebo také "lidé ze Západu", protože na západ od Japonska je přece všechno, i Havaj). Jsou od přírody družní, individualitu a sobeckost mají Japonci rádi asi jako zápasníka sumo deroucího se ke švédskému stolu. Všichni vědí, že Japonci jsou ti nejzdvořilejší lidé na světě, ale málokdo tuší, jak složitá komunikace zde je. Japonci dovedli k dokonalosti umění úmyslně druhého nepochopit. Málokdy řeknou, co opravdu chtějí. Kvůli vší té nerozhodnosti se Japonci od malička učí číst si navzájem myšlenky, aby se vůbec něčeho dobrali. Japonština je vůbec považována za nejobtížnější jazyk na světě. Jedním z problémů jsou různé formy řeči, které se používají ke zdvořilému, uctivému a formálnímu vyjadřování.
Japonci se nechají dojmout lidskou slabostí. Když někdo udělá chybu, omluví se a požádá o pomoc při nápravě situace, může očekávat odpuštění. Toho si Japonci cení natolik, že dokud žijí, nezapomenou, kdo jim kdy odpustil nebo pomohl. Japonsko je také jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Kriminalita je nízká nejen proto, že se značná část případů vyřeší, ale hlavně proto, že pachatelům hrozí něco mnohem horšího než vězení – ostuda, že zklamali skupinu, do níž patřili, a byli z ní porávu vyloučeni.
Japonci milují pořádek a čistotu a dožívají se opravdu vysokého věku, z velké části díky zdravé stravě tvořené rybami, mořskými řasami a tofu. Stabilně vedou světové žebříčky v průměrné délce života, ačkoli jsou pracovně velmi vytížení a mají neuvěřitelnou spoustu přesčasů. Smyslu pro kolektiv si však ve firmách velice cení.
O Japoncích se říká, že nemají smysl pro humor, ale ve světě tradičních historek rakugo najdete humor toho nejúchvatnějšího druhu. Obecně však raději nechávají humor na profesionálech. Jen zřídka vám řeknou nějaký vtip. Jedním z mála skutečně japonských vynálezů je karaoke a patří mezi nejoblíbenější japonské rekreační aktivity (spolu s chozením do restaurací, cestováním po Japonsku, sledováním DVD, hraním videoher a řízením auta).
dostupné aj ako:
Jací jsou? Norové
Chcete pochopit norskou povahu? Pak je tato nová příručka právě pro vás! Vážně i humornou formou seznamuje s životním stylem Norů. Dozvíte se, čím žijí, jak funguje norská rodina i společnost. Tato kniha vám pomůže pochopit, proč jsou Norové jsou pyšní na svou zem, národní lyžařský tým a vzdělávací systém. A také to, proč milují přírodu, samotu a svoje (dřevěné) chaty.
V Norsku jsou si všichni rovní a všichni jsou stejně důležití. Na tomto základním principu stojí celá společnost a promítá se do všeho od daní až po rodinné vztahy. Roky tvrdé práce v promrzlých a izolovaných komunitách způsobily, že má celá norská populace také extrémně pragmatický přístup k životu. Pro Nora je problém prostě jen výzva, kterou je nutné překonat, a selhání jenom další šance zkusit to znovu. Současně je Norsko zemí spokojených a pozitivně naladěných lidí a pravidelně se umisťuje na nejvyšších příčkách světového indexu štěstí.
Norští rodiče jsou přesvědčeni, že si děti nejlépe tříbí charakter konfrontací s drsnou norskou přírodou, a to už od raného věku. V zimě uvidíte rodinné hordy, jak v řadě za sebou postupují na běžkách, otec vepředu nasadí tempo a čtyřleté dítě vzadu se snaží udržet krok. Norové přírodu prostě milují. Pomocí slova tur (výlet,cesta) dokážou vyjádřit mnoho způsobů, jak si vychutnat přírodu: vyrážejí na topptur (pěší túru na vrchol hory), bartur (výpravu za sběrem lesního ovoce) nebo hyttetur (cestu na chatu). Jedí turmat nebo tursnacks (libovolné jídlo, které se konzumuje v přírodě). Norové jsou velcí milovníci chataření, zejména na samotě. Čím je nějaké místo nehostinnější a izolovanější, tím větší bude mít Nor touhu postavit si tam chatičku.
Norové nejsou družní lidé a ve společenských situacích se cítí nesví, protože vyžadují nezávaznou konverzaci. Hrůza, kterou z ní mají, mizí až ve chvíli, kdy zkonzumují velké množství alkoholu; ale vládní nařízení zajišťují, že k tomu u Norů dochází jen zřídka. I cizinci jsou z cen z cen v Norsku u vytržení, zvlášť u jídla a pití. Zaplatit rundu čtyřem lidem může stát stejně jako zpáteční letenka. Jste-li ovšem milovníkem kávy, přijdete si v Norsku na své. Jen Finové mohou soupeřit s norskou zapáleností pro tento lahodný nápoj...
V průvodci se dočtete mnoho dalších zajímavostí ze všech aspektů života v Norsku a poznáte povahu a mentalitu Norů opravdu do hloubky. To vše neotřelovou formou, vážně i humorně, s nadsázkou i pochopením.
dostupné aj ako:
Jací jsou? Dánové
Chcete poznat dánskou povahu? Pak je tato nová příručka právě pro vás! Vážně i humornou formou seznamuje s životním stylem Dánů. Dozvíte se, čím žijí, jak se baví a co je pro ně důležité. Tato kniha vám pomůže pochopit, proč jsou Dánové pyšní na svou zem, vlajku a ekonomiku. A také to, proč jsou přesvědčeni, že možná nedosáhli dokonalé společnosti, ale mají k ní blíž než většina ostatních národů.
dostupné aj ako:
Jací jsou? Němci
Zábavný průvodce německou povahou je tady! Popisuje odlehčenou čtivou formou, jací Němci skutečně jsou. Dozvíte se, proč jsou hrdí na svou výkonnost, organizaci, disciplínu a preciznost, jaký mají smysl pro humor, ale také jak funguje rodina, škola i státní správa. Tato kniha vám pomůže pochopit kořeny německé tolerance a umožní lépe navazovat kontakty.
Zábavný průvodce povahou Němců.
Národní identita, povaha, postoje a hodnoty, posedlosti, smysl pro humor, kultura, státní správa, byznys, jazyk a další.
dostupné aj ako:
Kdo jsem já?
Kdo jsem já? je název sady otázek a odpovědí týkajících se Sebe-dotazování. Tyto otázky byly položeny Bhagavánovi Ramanovi Maharišimu Šrí M. Šivaprakasamem Pillaiem kolem roku 1902. Šrí Pillai, absolvent studia filosofie, byl toho času zaměstnán ve finančním oddělení berního úřadu Jižního Arcotu. Během jeho pracovní návštěvy v Tiruvannamalai v roce 1902 přišel do jeskyně Virupakša na hoře Arunáčale, kde se setkal s Maharišim. Hledal u něj duchovní vedení a přesné odpovědi k otázkám, týkajících se Sebe-dotazování. Jelikož v té době Bhagaván nemluvil, ne proto, že by složil slib mlčení, ale proto, že k mluvení neměl jakoukoli náklonnost, odpověděl na otázky písemně.
Tento záznam byl prvně publikován Šrí Pillaiem v roce 1923 (v originálu, v tamilštině), spolu s několika básněmi, které sám zkomponoval o tom, jak Bhagavánova milost rozehnala jeho vlastní pochybnosti a jak jej vymanila ze životní krize. Kdo jsem já? bylo následovně publikováno ještě mnohkrát. V některých vydáních najdeme třináct otázek a odpovědí a v některých je jich dvacet osm. Jsou také publikovány verze, ve kterých nejsou pokládány otázky a samotné učení je formulováno ve formě eseje. Provedení této verze textu je ve formě dvaceti osmi otázek a odpovědí.
Kdo neriskuje...
Audiokniha Kdo neriskuje..., kterou napsal Jeffrey Archer. Tohle není detektivka. Je to příběh o detektivovi. William Warwick se vždy toužil stát detektivem. Proto k otcovu zděšení porušil rodinnou tradici, a místo aby se stal advokátem, nastoupil k londýnské Metropolitní policii. Od začátečnických krůčků – pod dohledem svého mentora strážníka Freda Yatese – se William dostává ke svému prvnímu případu pro Scotland Yard.
Na stiahnutie
13,99 €
Jací jsou? Američané
Američané jsou hrdí na to, že se odlišují jeden od druhého a od zbytku světa. Coby národ přistěhovalců mohou být Američané v podstatě jakékoli etnické příslušnosti. Snad jediný očividný rozdíl mezi Američany a obyvateli jiných zemí je v tom, že Američané tráví v pubertě mnohem více času u zubaře, takže mají úžasně rovné zuby. Jedná se také o národ, jehož nejzákladnějším společenským vztahem je nezávazná známost a nadevše milují sport.
Být tím nejlepším je pro Američana velmi důležité. Prakticky každá událost v životě Američana je konstruována tak, aby měla svého vítěze, nebo alespoň účastníka, který z celé věci vyjde lépe než ostatní. Ba co víc, Američané mají za to, že oni sami jsou jediným národem, který je skutečně schopen vítězit.
Vyhrávání je pro Američany důležité, protože se díky němu cítí dobře, a dobrý pocit je to, oč v Americe běží. Lidé pohlížejí na jakékoli osobní nesnáze nebo krize s optimismem. Snaží se vždy na všem najít světlou stránku, přestože zdánlivě žádná neexistuje. Faktor dobrého pocitu ovlivňuje všechny aspekty osobního a veřejného života. Američané všechno vnímají z pohledu peněz, jelikož peníze lze kvantifikovat. Smysluplnými měřítky tedy jsou peníze (velký narušitel rovnosti), krása a úspěch. Někdy rovnou kombinace všech tří, jako v případě aplikace botulotoxinu. Jedna americká celebrita kdysi řekla: Nikdy nemůžete být příliš bohatý nebo příliš štíhlý. Všichni Američané touží být pěkně štíhlí (a bohatí). To ale neznamená, že průměrný člověk je štíhlý; ani zdaleka ne...
V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Američanů, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat a poznejte americký sen.
V edici Jací jsou? už vyšlo 11 publikací. Podívejte se na všechny!
dostupné aj ako:
Špidla aneb Zdroje jsou...
Bývalý premiér Vladimír Špidla v otevřeném rozhovoru o životě a zákulisí politiky.
Od ruské invaze v roce 1968 má v podvědomí, že kdykoliv se může stát něco, co člověku obrátí život naruby. Následkem brutality komunistické policie skončil na psychiatrii, později se i s univerzitním vzděláním musel kvůli špatnému kádrovému profilu živit manuální prací. Po listopadu 1989 ho strhla politika a vrhnul se do resuscitace sociální demokracie. Léta stál po boku Miloše Zemana, s jehož podporou dosáhl politického vrcholu, ale pak se rozešli a Miloš Zeman stál za pádem Špidlovy vlády. Během působení ve funkci premiéra musel zápasit s následky nejhorších povodní v historii naší země, současně úspěšně dovedl Českou republiku do Evropské unie. Šest let působil jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V současnosti vede Masarykovu demokratickou akademii a na návrat do exekutivní politiky údajně už nepomýšlí. Jak dnes Vladimír Špidla hodnotí svá vítězství a porážky? Jak se dívá na Evropskou unii a na svoji spolupráci a následný souboj s Milošem Zemanem? Proč některé věci udělal a jiné ne? Jak vnímá válku na Ukrajině?
Politický veterán v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky.
Knihu doprovází řada fotografií z rodinného archivu Vladimíra Špidly i dokumentárních snímků z průběhu jeho politické kariéry.
Jací jsou? Řekové
Dnešní Řekové pocit neschopnosti, neboť se jim nepodařilo obnovit starověké Velké Řecko . Na druhou stranu přesvědčeni, že jsou tím nejinteligentnějším i nejchrabřejším národem na světě. Takže až přijedete do Řecka, neohrnujte tam nad ničím nos. To by totiž mohli začít ohrnovat nos i Řekové a ti jsou délkou svých nosů proslavení. Díky snaze udržet si vlastní identitu získali Řekové charakteristiku, která je v moderních dobách opravdu nezvyklá a kterou lze označit jako přehnaný smysl pro historii. Odkazy na události a osobnosti z historie jsou součástí každodenní konverzace. Pokud chcete udržet krok, bude nezbytná důkladná dějepisná příprava.
Po staletí historiky fascinuje rozdvojená osobnost Řeků. Řek neobstojí pod tlakem okolností, i když má z intelektuálního hlediska převahu. Je velice inteligentní, ale zároveň domýšlivý. Aktivní, ale neschopný věci řádně zorganizovat. Bojuje za pravdu a vzápětí nenávidí člověka, který odmítá sloužit lži. Svým emocím dávají Řekové volný průběh a následky vem čert to platilo třeba u Achilla (jehož hněv způsobil tolik zbytečného krveprolití pod hradbami Tróji). Nejspíš proto se dávní mudrcové rozhodli vytesat na portály věštírny v Delfách zásady Všeho s mírou a Poznej sám sebe ve snaze přesvědčit své řecké krajany, aby své emoce mírnili. Už tenkrát se však Řekové jejich slovy neřídili o nic víc než dnes.
Navzdory historii i své nátuře si Řekové užívají života plnými doušky. Dokážou se bavit i za takových okolností, které by kohokoli jiného uvrhly do nejhlubších depresí. Jejich základním životním cílem je užít si, žít pohodlně teď a tady. Řek dokáže za hostinu rozházet měsíční plat a zbytek měsíce stráví bez jediného haléře, ale se spokojeným úsměvem na tváři.
V knize se zábavně dočtete mnohem více o každodenním životě a povaze Řeků, abyste je lépe pochopili a snadněji s nimi navázali kontakt. Nechte se inspirovat a objevte řeckou duši!
V edici Jací jsou? už vyšlo 11 publikací. Podívejte se na všechny!
dostupné aj ako:
Jací jsou? Francouzi
Francouzi vnímají sami sebe jako jediný vskutku civilizovaný národ světa, považují se za odborníky na všechno důležité. Vidí slávu v tom, co jiní považují za porážku. Pro národní ani jinou kolektivní sebelítost opravdu nemají pochopení. Naopak, jejich válečný pokřik zní vpřed! k barikádám, k příštím volbám, k dalšímu vynálezu a vyjednávání. Věří, že všechno nakonec dobře dopadne prostě proto, že všechno francouzské je nejlepší na světě. Francouzi pojímají každodenní život jako umění a umění zároveň dotváří jejich každodenní život
Po fyzické stránce jsou Francouzi jedním z nejpohlednějších národů světa. Vědí, jak se atraktivně obléci, pohybovat, jak stát, usmát se a zamračit, a dokonce i jak atraktivně našpulit pusu. Ruce, obličej a tělo používají ke komunikaci mnohem víc než národy anglosaské a ve vztahu k tělu jsou uvolněnější. To jim spolu s neochvějnou vírou v sebe sama dává značnou míru sex-appealu. Jean Gabin nebyl takový krasavec jako Cary Grant, ale v tom, jak si posunul klobouk na stranu, bylo víc sex-appealu, než měl Grant v celém těle.
Francouzům obecně záleží jim víc na tom, aby všechno dělali ohromně stylově, než na tom, co dělají. Je to lid smyslný, líbá se v situacích, kdy si jiní třesou rukama; hrdě prohlašuje, že k milování přistupuje stejně jako k jídlu; píše hudbu, která má zvuk slunce vynořujícího se z moře. Ve Francii ovšem dodržují i pří ná pravidla etikety jsou věci, které se na veřejnosti prostě nedělají. Muži si na ulici nečešou vlasy a ženy se na ulici nelíčí. Ať je horko, jaké chce, oblečení se na špacíru neodkládá. .
V našem průvodci se dozvíte o každodenním životě a chování Francouzů mnohem více. Pochopíte lépe jejich identitu, zvyky a tradice a snadněji s nimi navážete kontakt. Dozvíte se více o podstatě francouského šarmu, stylu a elegance, to se také může hodit...
V edici Jací jsou? už vyšlo 11 publikací. Podívejte se na všechny!
dostupné aj ako:
Kdo krade sny?
Edwin a jeho táta jsou zpět. Jenže nic není jako dřív – pronásledují je mlhavé vzpomínky na dramatické zážitky z minulosti. Tajemné Tromby nikdy nespí, a když to Edwin a jeho kamarádi nejmíň čekají, odnesou je do paralelního světa. Dokážou porazit zrádného krále Klamma, posílit vzájemné přátelství a zachránit Edwinovu maminku? Ve fantastické krajině Trombů na ně čeká řada nástrah a nebezpečí, k jejichž překonání budou muset zapojit všechen svůj důvtip a odvahu!
Na stiahnutie
10,25 €