Hľadanie: Byl jsem posledním císařem čínským
zobraziť:
Byl jsem muslimem
Naeem byl zbožný pákistánský muslim, jemuž se Kristus zjevil tak, že se tomu nemohl vzepřít. Osobně, bezprostředně, silně. Jeho příběh je navzdory veškerému neporozumění, které jeho obrácení ke křesťanství vyvolalo mezi jeho nejbližšími, příběhem naděje. Naděje v to, že se nepřátelé stanou přáteli a uvědomí si, že jsou bratři.
„Miluji muslimy. Líbí se mi jejich pohostinnost, kultura a ryzost. Rmoutí mě, že následování Ježíše vytváří mezi mnou a lidmi, k nimž mám velmi blízko, nepřekonatelný odstup. Přeji si, abych jim mohl říct, že to, že jsem byl muslimem, ze mě v žádném případě nedělá jejich odpůrce. Prostě jsem se setkal s Ježíšem a nemohu se ho zříct.“ (autor v úvodu)
Jsem žena
Kniha je psána pro představitelky něžného pohlaví. Autorka se v ní dotýká mnohých otázek zneklidňujících současnou ženu:
mužnost a ženskost v chování,
umění realizovat muže,
jak se stát jedinou a nenahraditelnou,
jak najít toho pravého, s n
ímž bude celý život naplněný duševním teplem a štěstím.
Najdete tu také praktické rady a cvičení zaměřené na sebezdokonalení a uvědomění si své ženskosti.
Postavila jsem dům, zasadila jsem mnoho stromů a vychovala jsem syny, ale pravdu o ženské ene
rgii jsem začala poznávat až později. Není nutné konat mužské skutky, abyste dokázala světu, že jste člověk. Důležité je žít v souladu se svými ženskými energiemi, pak vytvoříte krásný harmonický svět, v němž bude vládnout radost, klid a štěstí. To j
e cesta ženy!Obsah:
-Úvod
-Mužnost a ženskost.Přitažlivost protikladů
-Mužskost ženy
-Kde pramení naše problémy?
-Zevnějšek
-Muž a žena
-Muži...jací jsou?
-Ženy
-Poslouchejme se navzájem
-City
-Vzájemné vztahy
-Pracovní vztahy. Mužnost a ženskost
-V
ztah k vlastní sexualitě
-Závěr
Sloužil jsem v Gaze
O situaci v pásmu Gazy vám (často nevyžádaně) dovedou vyprávět zástupy lidí. Může ale někdo z nich říct, že tam byl? David Shorf ano. Kouč, marketér, hudebník a bývalý novinář strávil v řadách proslulé izraelské armády tři roky. A přestože si tam někdy připadal jako Švejk v Jiříkově vidění, jeho historky jsou autentickým svědectvím o jednom z nejvýbušnějších regionů světa. Poznejte s ním izraelskou armádu z unikátního úhlu pohledu! Knihu doplňuje rozhovor s Petrosem Michopulosem z podcastu Kecy a Politika.
Na sklade 3Ks
15,67 €
16,49 €
S vámi jsem křesťan, pro vás jsem biskup
Čekání na příchod nového biskupa je požehnaným časem. Úloha Božího lidu je nenahraditelná. Kniha předkládá množství podnětů k modlitbě a meditaci nad procesem hledání, jmenování a uvedení biskupa do úřadu. Čtenář se dozví více „ze zákulisí volby“, seznámí se s historickými prameny a zkušeností církve. Nechybí informace, které pomáhají orientovat se v diskuzích na veřejnosti. Název knihy odpovídá slavnému výroku sv. Augustina: „S vámi jsem křesťan, pro vás jsem biskup“.
Na sklade 1Ks
11,50 €
12,10 €
Byla jsem doktorkou v Osvětimi
Vzpomínky doktorky Giselly Perlové byly jedny z prvních, které vůbec vyšly, a to pouhé tři roky po osvobození.
Lze je považovat za nejdojemnější svědectví přeživších i zavražděných z ženského tábora v Osvětimi-Březince.
Pohled doktorky Perlové na události v Osvětimi není jen ryze osobní, ale vypráví také o ostatních vězních, dozorcích či nacistických funkcionářích. Jako gynekolog a porodník působila v takzvané táborové nemocnici a v neblaze proslulé laboratoři Josefa Mengeleho.
Její lékařskou odbornost nacisté zneužili. Zadání, která měla plnit, byla nepochopitelná, vzpírala se jakékoli vědecké i lékařské hodnotě. Marně se snažila objasnit smysl šokujících experimentů, k nimž Mengele používal židovské, romské i ostatní vězeňkyně a při nichž mu musela asistovat. Její roli ji přinutili hrát pod hrozbou smrti zastřelením, bičováním nebo fenolovou injekcí. Jediné, co mohla konstatovat, že účelem i výsledkem Mengeleho výzkumu bylo mučení a zabíjení.
S palčivým sebezpytováním líčí, jak mučivé bylo její rozhodnutí ukončit těhotenství a způsobit smrt dětí, aby zachránila životy několika tisíc žen.
Být doktorkou v Osvětimi vyžadovalo výjimečnou odvahu a obětavost, vážila si respektu, který jí za to projevovaly její spoluvězenkyně. Úžasné je, že si uchovala schopnost cítit náklonnost či lásku k trpícím ženám, dokázala je utěšit a někdy i znovu probudit jejich vůli k životu. Ze svých vzpomínek stvořila naprosto jedinečné svědectví.
Nikdo nikdy nemůže pochopit, co pro mě znamenalo ničit životy těchto dětí. Po všech těch letech lékařské praxe pro mě bylo zrození stále tím nejkrásnějším, největším zázrakem přírody. Milovala jsem ta novorozeňátka nejen jako lékařka, ale i jako matka, a pokaždé to pro mě bylo, jako bych zabíjela své vlastní dítě, abych zachránila život ženy.
Gisella Perlová
Lacná kniha Dodo byl jen první (-90%)
Přiměřeně naučná procházka po plzeňské zoologické a botanické zahradě.
Na sklade 1Ks
1,69 €
16,92 €
dostupné aj ako:
Byl jsem u toho
BYL JSEM U TOHO, KDYŽ LENDL STOUPAL NA TENISOVÝ TRŮN, WERICH UZAVÍRAL SVOU ŽIVOTNÍ POUŤ A HUŠÁK VSADIL SAZKU DO HRY O ARÉNU
Tyto tři reportážní příběhy spojuje mistrovství vypravěče, známého publicisty Jiřího Janouška, mimo jiné také spoluautora knižních vydání rozhovorů NA PLOVÁRNĚ.
Sám o této své knize říká: „Těžko říct, co mě na těch třech příbězích tak přitahovalo. Werichovo tušení blížící se smrti? Hušákova touha zapsat se do dějin a furiantská posedlost mít ve všem pravdu? Lendlův přesně kalkulující mozek, sebekázeň a odhodlání být pánem svého osudu?
Snad alespoň v pozadí jsou znát stopy domácích poměrů, ve kterých se ty příběhy odehrávaly: Werichova samota v bezčasí sedmdesátých let. Lendlovy peníze a sláva, v konfrontaci s rostoucí bezradnosti bývalého režimu v letech osmdesátých. A Hušákovo podnikání mezi pomníky privatizačních omylů s jejich zamotaným právním stavem na začátku nového tisíciletí.“
Kniha obsahuje také originální fotografie z autorova archivu.
dostupné aj ako:
Jak byl vynalezen židovský národ
Málokterá historická práce vyvolala v posledních letech takový zájem a tak živé reakce, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností, jako kniha izraelského historika Šlomo Sanda Jak byl vynalezen židovský národ, která vyšla roku 2008 a od té byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Její autor, profesor historie na Telavivské univerzitě, jehož mnozí velebí coby odvážného bořitele mýtů, zatímco jiní jej považují za škůdce, zrádce národa, ba antisemitu, ve své objevné práci dokládá, že nic takového jako židovský národ v etnickém smyslu neexistuje a celý dějinný příběh Židů, tak jak je všichni známe, je ve skutečnosti konstruktem, který se zrodil v hlavách sionistů v druhé polovině 19. století. Šlomo Sand na základě fundovaného výzkumu vyvrací úhelný kámen sionismu, totiž že dnešní Židé, ať už žijí v Izraeli nebo kdekoli jinde, jsou přímými potomky jednoho národa, jehož původní vlastí je území starověké Palestiny a který byl v 1. a 2. století našeho letopočtu ze své domoviny Římany vyhnán, aby se do „zaslíbené země“ po téměř dvoutisíciletém bloudění světem opět navrátil. Autor ukazuje, že k žádnému násilnému vyhnání ze „země zaslíbené“ ve skutečnosti nikdy nedošlo. Římané totiž žádná masová vyhánění nepraktikovali a žádné důkazy o tom, že Židé masově opouštěli Palestinu a odcházeli do exilu, neexistují. Exil je mýtus, za jehož zrodem ostatně nestáli Židé, nýbrž křesťanská tradice.
Jaký byl tedy osud Židů, kteří zůstali ve své zemi po zničení druhého Chrámu? Kam se poděli? Zůstali v Palestině a většina z nich v počátcích islámské expanze konvertovala k islámu. A odkud tedy pochází mnohamilionová židovská populace, jež se rozptýlila v blízkovýchodním, středomořském a později evropském regionu? Šlomo Sand dokládá, že jako každý monoteismus i judaismus byl až do 4. století našeho letopočtu misijním náboženstvím, které se čile šířilo a získávalo nové stoupence, a to nejen v bezprostředním okolí Palestiny. K židovství nekonvertovali pouze jednotlivci nebo malé skupinky, judaismus za oficiální náboženství přijímala celá království, ať už se to týká Himjarského království na jihu Arabského poloostrova nebo například Chazarské říše rozkládající se na území mezi Kaspickým a Černým mořem. Od raného středověku byla tedy většina Židů na světě potomky národů, jež nikdy na území Palestiny nevstoupily.
Jestliže Sand dovozuje, že Židé podobně jako křesťané či muslimové představovali náboženské, nikoli etnické společenství, rozbíjí tím základní dogmata sionismu a – k nelibosti oficiálních kruhů izraelské historiografie – poněkud problematizuje přirozené historické právo Židů na návrat do domnělé vlasti jejich předků a především jejich exkluzivní nárok na „zemi zaslíbenou“, který prosazují na úkor palestinských Arabů, nečiní tak z pozice primitivního antisionismu, natožpak antisemitismu, z něhož bývá neprávem obviňován. Jakožto znalec dějin nacionalismu si je Sand dobře vědom toho, že dějiny všech národů jsou do značné míry především vyfabulovanými příběhy, a jestliže si sionisté, inspirováni německou nacionalistickou historiografií, židovský národ zpětně vykonstruovali, ba „vymysleli“, jejich snažení nebylo ničím ojedinělým. Národy si své dějiny „vymýšlejí“, to platí obecně, a Židé nejsou o nic více „vynalézaví“ než jiné národy. A jestliže Sand hovoří o Státu Izrael jako o dítěti počatém znásilněním, vzápětí dodává, že i takové dítě má nárok na život. Ani v tomto ohledu nejsou Židé, respektive Stát Izrael, o nic „horší“ než jiné státy. Jak uvádí profesor Pavel Barša v doslovu k českému vydání: „Vždyť také mnohé další státy planety – ne-li všechny – vznikly na základě morálně nepřijatelných či empiricky chybných argumentů, jimiž jejich zakladatelé ospravedlňovali násilí vůči skupinám, které jim stály v cestě. Podobně jako nechce Sand vymazat z mapy jiné státy, vzešlé z nacionalistické či kolonialistické ideologie, nechce z ní vymazat ani Izrael. Žádá jen, aby také Izrael udělal krok směrem k plné rovnosti svých občanů, který většina západních států již učinila, když rasově, nábožensky či etnicky vylučující definice občanské pospolitosti, jejímž výrazem má být stát, vystřídala definicí zahrnující v principu všechny, kteří trvale žijí na jeho území.“
Jinými slovy Sand, který, jak říká název jedné z jeho knih, „přestal být Židem“ a považuje se za sekulárně smýšlejícího Izraelce, žádá, aby jeho stát přestal být režimem sice pluralitním a liberálním, přesto však především etnokratickým, a plně se demokratizoval. Taková proměna se žel zatím zdá v nedohlednu.
Kniha je doplněna autorovou předmluvou určenou českým čtenářům a doslovem Pavla Barši.
Na sklade 3Ks
20,01 €
21,06 €
Musela jsem zemřít, 3. vydání
Životní příběh Anity, napsaný čtivě a upřímně, se okamžitě stal bestsellerem a autorka dnes patří mezi významné osobnosti, nadšeně vítané čtenáři po celém světě. Brzy po sňatku u ní diagnostikovali rakovinu, po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. Nečekaně se však z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Strhující závěrečná část se týká autorčiny proměny ve vnímání hodnot, neboť na základě prožitku blízké smrti objevila smysl života.
Na sklade 1Ks
18,24 €
19,20 €
dostupné aj ako:
Viděl jsem tě růst
Dřevěný komín, který byl 400 let v ohni a přesto neshořel; buky, které nepraskají; smrky, které nechce lýkožrout žrát; srostlá podlažní prkna; Stradivariho houslové stromy; les jako dodavatel energie a filtr škodlivin; dřevo, které i pod širým nebem vydrží „věčně“, a to bez chemických impregnačních prostředků; mystérium stromu.
Tato kniha je pro lidi, kteří hledají domněle ztracené vědění o správné zacházení se stromy. Pro lidi, kteří chtějí zdravě a ekologicky se dřevem stavět, bydlet, žít a zanechat svým dětem zdravé životní prostředí.
Pro řemeslníky, kteří se chtějí upomenout na staleté tradice, rozvíjet je a předávat.
Umění závodit v dešti aneb Jak jsem byl psem - audiokniha
„Úplně zlehka. Jako kdybys měl na pedálech vajíčka, a nechtěl bys je rozbít. Tak musíš jet v dešti.“
Báječný psí vypravěč Enzo má srdce závodníka. Kdysi byl jen hravým štěnětem v klubku sourozenců, jenže pak si ho vybral automobilový nadšenec Denny a stal se zvířeti vzorem. Vcelku úspěšný jezdec musel na čas na závodních okruzích skončit, aby spolu s dcerou čelil rodinné tragédii. Retrívr Enzo jim vždycky věrně stál po boku a nyní, na konci pohnutého psího života, bilancuje stejně podmanivě jako kdysi kokršpaněl Flush z novely Virginie Woolfové. Vítězit už umí – je přece zlatý –, prohry přijímá se vztyčenou hlavou a z budoucnosti strach nemá, není proč. Vždyť podle dávné legendy se znovuzrodí jako člověk a zase se s Dennym shledá…
Dojemný příběh podaný čistě z psí perspektivy v roce 2019 zfilmoval Simon Curtis. Vedle zlatého retrívra s hlasem Kevina Costnera září v roli jeho lidského parťáka Milo Ventimiglia.
délka nahrávky: 9 hodin 18 minut
Čte Jan Vlasák
dostupné aj ako:
Sebemotivační deník na celý rok: Jsem žena - jsem bohyně
Sebemotivační deník - Jsem žena, jsem bohyně - je nadčasový zápisník pro ženy, které chtějí objevovat svůj skrytý potenciál. Průvodcem na cestě jim budou osobnosti jako Tamara Klusová, Veronika Kašáková, Klára Issová, Ester Geislerová, Emma Smetana a mnohé další, které ztělesňují 12 slovanských bohyní.
Každý měsíc nabídne nová témata, podněty k inspiraci a milé rituály, díky nimž se budete cítit šťastnější a celistvější. Deník je univerzální pro kterýkoliv rok a období našeho života.
Rozkryje tajemství tradičních svátků i bohyní jako jsou Vesna, Lada, Živa, Mokoš, Morana, Koljada a mnohých dalších.
Sebemotivační deník pro celý rok - Jsem žena #jsem bohyně - je pro všechny z nás, které chtějí zahodit pochybnosti za hlavu a cítit se jako bohyně!
Život byl pes
Tak to jsem já – pes Život.
Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat.
Také mě nikdo nerozmazloval, ani panička ne. Od samého začátku jsme spíš spřízněné duše a to je, myslím, mnohem víc. Ona mě potřebuje. Jsem součástí jejího života, ne jenom hračka, nebo povinnost, nebo módní doplněk. Jsem její kumpán, kamarád do nepohody, odraz její povahy, jsem její Život. Dokázal jsem spoustu věcí – mezi jinými najít cestu zpátky k paničce. Také jsem ji dokázal podržet a rozesmát vždycky, když byla smutná a moc to potřebovala…
Voříšek jménem Život vypráví své roztomile nebojácné, vtipné i dojemné "psí" paměti, a protože jeho psí nitro je podobné tomu lidskému, předává nám spoustu drobných poselství. Jeho prostřednictvím poznáte psí teritoria v parku na Letné - psí zeď nářků, psí bulvár, ale i psí štamgasty letenské hospůdky a bezdomovce, kterým říká pouliční chlapíci. Jeho svět se ale točí kolem paničky: "Jsem její kumpán, kamarád do nepohody, odraz její povahy, jsem její Život".
Na sklade 2Ks
8,73 €
9,19 €
Takhle jsem si to teda nepředstavovala
Stalo se vám někdy, že jste v moři zabloudili na šlapadle? Že jste potkali první lásku, když jste měli na zubech nalepenou karamelu? Že jste stáli na pódiu před pěti sty lidmi a utrhlo se vám ramínko od podprsenky? Stalo se vám, že váš manžel vám dal k výročí speciální kleště na křepelčí vajíčka? Nebo že jste byla jediná, kdo se mohl zodpovědně postarat o nemocnou manželku vašeho milence? Představovali jste si, že strávíte dny své zralosti cestováním, četbou a návštěvou hodnotných výstav? Ale nakonec všechno bylo jinak?
Byl jsem nechtěné dítě beze jména
Skutečný příběh dítěte, které se nemělo narodit.
Přesto se za dramatických okolností předčasně narodilo, bylo odloženo a čekalo na nové rodiče. Jak vnímá svět novorozenec, který si uvědomuje nespravedlnost a touží po lásce? Jaké vzpomínky si přináší z lůna cizí ženy? Kolik potenciálních rodičů musí odejít, aby přišli ti praví a skuteční? Kdy konečně získá svoje jméno?
Viděl jsem Baťu růst
Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa. Ze všech uvedených rolí měl jedinečnou možnost sledovat rozvoj firmy Baťa – její růst i překonávání těžkých časů v době první světové války, v době hospodářských a společenských krizí.
Autor se v maximální míře snažil o nezaujatost. Jeho snaha je obdivuhodná, přihlédneme-li ke skutečnosti, že firmu Baťa mohl později vnímat jako hlavní důvod vlastního podnikatelského neúspěchu a nakonec i krachu.
Rukopis byl dokončen v roce 1939. Autor necítil potřebu zavděčit se jím Tomáši Baťovi (1876-1932) či firmě Baťa. Jedná se čistě o jeho osobní zpověď, jak s odstupem několika let hodnotil příběh, který se mu odehrával přímo před očima a jehož byl nedílnou součástí.
Žil jsem zbytečně
Pozoruhodná životopisná kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Vyprávění Jiřího Hejdy začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá – od práce v novinách (Československý deník, Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této jedinečné knihy.
Kniha se dočkala nového vydání, které přináší i některé dosud nepublikované texty i ukázku Hejdových sonetů psaných v komunistických lágrech.
*****
Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně“ od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa“. Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity.
Václav Havel
Na sklade 2Ks
15,58 €
16,40 €
Iveta Bartošová: Neměla jsem se narodit - Jediná zpověď, 2. vydání
„Neměla jsem se narodit,“ říká Iveta Bartošová o dni, kdy nikým nečekaná spatřila jako jednovaječné dvojče své očekávané sestry světlo tohoto světa. Jako by ji právě tento zvláštní příchod na svět poznamenal na celý život. Jako by neustále měla pocit, že je něčím navíc, nechtěná, ne plně hodnotná, o něco ošizená, přehlížená, že vadí, že o její život někdo usiluje, že ustavičně musí o svoji existenci do úmoru bojovat, že… Snad proto se v jejím profesionálním i soukromém životě tak rychle střídají prudké vzestupy a hluboké pády provázené až sebezničujícími pokusy.
Kniha, jíž dal název Ivetin základní životní pocit, vznikla na základě její nutkavé potřeby o sobě „všechno vypovědět až do konce“, protože „potom se mi možná konečně uleví, nemohu tu tíhu pořád nosit v sobě“. Rozhovor s reportérkou Blesku Michaelou Remešovou, vedený na pokračování na chalupě v Jižních Čechách na břehu Vltavy, je tedy první Ivetinou opravdu upřímnou zpovědí. Podává o ní obrázek v celém jejím dosavadním vývoji. Nic nezkresluje a nic netají. Říká všechno spontánně sama za sebe. I když občas příliš nerozlišuje mezi skutečností a svými představami o ní. Až úplně „do konce“, jak chtěla, svůj příběh krásné nešťastné princezny sice nedopovídala, neboť její život zase nabral své zběsilé obrátky, ale jako kočka, obdařená devíti životy, se ze všech svých problémů opět spolehlivě vylíže, jak věří autorka knihy. Knihy, která je de facto jediným dlouhým, vzrušujícím rozhovorem.
Den, kdy jsem se naučil žít
Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze? Od té chvíle se pro vás všechno změní, vše, co jste dosud považovali za důležité, po čem jste se pídili, oč jste usilovali a čemu jste věřili, vám najednou připadá pošetilé a nicotné. Tváří v tvář konečnosti života si uvědomíte, že musíte celou svou existenci od základů proměnit. Musíte se naučit skutečně žít. Právě to se přihodilo Jonathanovi, hlavnímu hrdinovi románu Den, kdy jsem se naučil žít. Pod dojmem osudového setkání s věštkyní se Jonathan vypraví na dlouhou cestu za sebepoznáním, cestu plnou událostí, setkání a zážitků, které jej přimějí radikálně přehodnotit svůj vztah k druhým, ke světu a především k sobě samému.