Hľadanie: Žila jsem s oddaným komunistou CZ
zobraziť:
Žil jsem zbytečně
Pozoruhodná životopisná kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Vyprávění Jiřího Hejdy začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá – od práce v novinách (Československý deník, Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této jedinečné knihy.
Kniha se dočkala nového vydání, které přináší i některé dosud nepublikované texty i ukázku Hejdových sonetů psaných v komunistických lágrech.
*****
Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně“ od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa“. Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity.
Václav Havel
Na sklade 2Ks
15,58 €
16,40 €
Obsluhoval jsem anglického krále, 11. vydanie
Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.
Den, kdy jsem se naučil žít
Nový román autora světoznámého bestselleru Muž, který chtěl být šťastný je poutavě napsaným příběhem, který osloví každého, kdo se zamýšlí nad sebou samým, hledá odpověď na otázku po smyslu života a chce se stát strůjcem svého osudu. Představte si, že se jednoho obyčejného nedělního odpoledne procházíte po nábřeží v sanfranciském přístavu, celkem nezúčastněně pozorujete dění kolem, když v tom vás chytne za ruku mladá cikánka a nabídne se, že vám z dlaně přečte budoucnost. Nebráníte se a pro pobavení a snad trochu i ze zvědavosti nabídku přijmete. Cikánka si vaši dlaň zkoumavě prohlíží, po chvíli však její tvář zbledne, v jejích očích se zračí nepředstírané zděšení. Zlověstná věštba, kterou posléze vysloví, vás nenechá chladným, a třebaže jste racionálně založený člověk a na věštecké předpovědi nevěříte, od tohoto okamžiku už nemůžete žít poklidným, stereotypním způsobem jako doposud a váš život se převrátí vzhůru nohama. Co když cikánka nelhala, co když na jejích slovech něco je? A proč vzápětí po vyslovení věštby zmizela, aniž vás požádala o peníze? Od té chvíle se pro vás všechno změní, vše, co jste dosud považovali za důležité, po čem jste se pídili, oč jste usilovali a čemu jste věřili, vám najednou připadá pošetilé a nicotné. Tváří v tvář konečnosti života si uvědomíte, že musíte celou svou existenci od základů proměnit. Musíte se naučit skutečně žít. Právě to se přihodilo Jonathanovi, hlavnímu hrdinovi románu Den, kdy jsem se naučil žít. Pod dojmem osudového setkání s věštkyní se Jonathan vypraví na dlouhou cestu za sebepoznáním, cestu plnou událostí, setkání a zážitků, které jej přimějí radikálně přehodnotit svůj vztah k druhým, ke světu a především k sobě samému.
Tečky a čtverečky/Bodky a štvorčeky - procvič si ručku s pejskem/precvič si rúčku s psíkom
Spájanie bodiek a obkresľovanie štvorčekov do veselých obrázkov, zlepšuje motoriku a obrazotvornosť deti. Predlohy ponúkajú možnosť vytvoriť si svoje originálne obrázky.
Než jsem zemřela
Kath žije spokojený skromný život s manželem a plachou dcerkou na samotě hluboko krásných, byť bezútěšných vřesovišť v Dartmooru. Pak se ale náhle probouzí z kómatu – s neurčitou vzpomínkou na autonehodu a s dočasnou ztrátou paměti. Něco je špatně. Její blízcí jí nepohlédnou do očí. Jak se Kath postupně navracejí střípky paměti, uvědomuje si, že to, co se jí přihodilo, rozhodně nehoda nebyla. Její svět pohlcují temnota, hrůza a panika.
Na sklade 3Ks
13,29 €
13,99 €
Všichni jsou psychopati jenom já jsem letadlo
Žijeme v neklidné době, která od politiků žádá neustálou improvizaci. Problémy, se kterými se společnost v dalších letech utká, budou složité a nové. Jednu krizi vystřídá jiná. O to důležitější bude osobnostní integrita lidí ve vedoucích pozicích, jejich morální kompas. Volba politika s poruchou osobnosti do vysoké funkce nikdy žádné zemi neprospěla.
Argumentovat pragmatickými důvody se vždy ukázalo jako liché. Psychopat, který nezná empatii, pocit odpovědnosti ani hlas svědomí, pro kterého je jazyk prostředkem manipulace, ale nikoliv nástrojem komunikace, dnes dokáže fatálně ohrozit nejen své společenství, ale celou planetu. Jak je možné, že psychologické posudky vyžadujeme od vrcholných manažerů a pilotů letadel, ale politiku může dělat každý? Zkusme na chvíli nepřemýšlet o tom, co nám politici říkají a slibují, ale o něčem mnohem důležitějším. Jací jsou to lidé.
Jak jsem chytil Eichmanna
Argentina, 1960. Ulicemi Buenos Aires se řítí vůz. Uvnitř sedí čtyři izraelští tajní agenti a jejich vězeň: jeden z nejznámějších válečných zločinců nacistického Německa Adolf Eichmann. Agenti Mossadu potřebují dostat tohoto muže zpět do Izraele, aby ho mohli postavit před soud za válečné zločiny. Jeden z těchto agentů Rafi Eitan v této knize podrobně líčí svou účast na pátrání po nacistickém válečném zločinci a přináší nové poznatky o Eichmannově zatčení, únosu a následném soudním procesu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později označil Eitana za „jednoho z hrdinů izraelské rozvědky“.
dostupné aj ako:
Viděl jsem Baťu růst
Kniha Eduarda Maloty „Viděl jsem Baťu růst“ přináší ojedinělý pohled na tento podnikatelský fenomén. Eduard Malota byl občanem města Zlína, přítelem a spolupracovníkem Tomáše Bati, ale v jisté době také konkurentem firmy Baťa. Ze všech uvedených rolí měl jedinečnou možnost sledovat rozvoj firmy Baťa – její růst i překonávání těžkých časů v době první světové války, v době hospodářských a společenských krizí.
Autor se v maximální míře snažil o nezaujatost. Jeho snaha je obdivuhodná, přihlédneme-li ke skutečnosti, že firmu Baťa mohl později vnímat jako hlavní důvod vlastního podnikatelského neúspěchu a nakonec i krachu.
Rukopis byl dokončen v roce 1939. Autor necítil potřebu zavděčit se jím Tomáši Baťovi (1876-1932) či firmě Baťa. Jedná se čistě o jeho osobní zpověď, jak s odstupem několika let hodnotil příběh, který se mu odehrával přímo před očima a jehož byl nedílnou součástí.
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
Danka Štoflová, autorka úspěšného blogu na portálu iDNES, představuje knižní podobu vtipně a s nadhledem vyprávěných příběhů ze života indiánů kmene Čerokí o velké rodině, muži a dětech, společně žijících na půdě, která indiánům po staletí patří, uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí pohoří Great Smoky Mountains. Vtipně, svěže a poutavě se šarmem Betty MacDonaldové předává mýty, životní postoje a jednoduché moudrosti okořeněné sžíváním se s naprosto odlišnou, evropskou kulturou v osobě samotné autorky. S pokorou vypráví příběhy indiánů a ve snaze moderního člověka jednoduše zušlechtit se zamýšlí nad svým životem, zažitými stereotypy, nad ctí, hrdostí, láskou, vztahem k rodičům, dětem, starým a nemohoucím, k přírodě, ke zvířatům, ke smrti a k hvězdné obloze.
Každý si totiž hluboko uvnitř, přeje být právě tím, co v dětství tolik obdivoval. Indiánem.
Její blog okamžitě uchvátil tisíce čtenářů a v roce 2022 získala hned prestižní blogerské ocenění ve dvou kategoriích.
44 hier na podporu práce s knihou pre deti predškolského veku
Zaujímavá publikácia 44 hier na podporu práce s knihou pre deti predškolského veku ponúka 44 hier, ktoré umožňujú deťom spoznávať knihu cez hru a zároveň práve tieto hry podporujú nadobúdanie pozitívneho vzťahu ku knihám. Čitateľ v tejto podnetnej publikácii nájde nielen originálne hry, ale aj postupy ako priblížiť knihu nevšedným spôsobom. Jednotlivé hry sú v publikácii rozdelené do troch skupín. V prvej skupine hier má dieťa možnosť spoznať knihu s využitím pohyblivosti celého tela. Prostredníctvom zážitku sa dozvie, čo sa na knihe nachádza vpredu a čo vzadu, ako vyzerá kniha s obrázkom, ako zase kniha so zvukom, alebo budú vedieť rozlíšiť, kedy je kniha otvorená a zatvorená. Počas hier sa bude u dieťaťa postupne rozvíjať a zdokonaľovať smerová a pravo-ľavá orientácia a spôsobilosť porozumieť počutej inštrukcii. Druhá skupina hier je zameraná na konkrétnu prácu s knihou, obrázkom, dejom, rozprávkovými postavami. Počas hier je vytvorený priestor na rozvíjanie komunikácie a predstavivosti. Dieťa má tak možnosť zdokonaliť sa v prerozprávaní príbehu, v dokončení príbehu, či popísaní obrázku so slovami, alebo prostredníctvom pohybu. Tretia skupina hier je zameraná na tvorbu originálnej a netradičnej knihy. Dieťa sa dozvie, že kniha môže mať nielen veľa strán, ale aj len jednu, alebo môže byť aj čierno-bielou ...
Ako autorka odporúčam publikáciu práve TEBE, aby si naučil deti, že kniha je poklad, lebo sa z nej dozvedia vždy niečo nové a zároveň cez tieto jednoduché hry spoznajú knihu iným, zaujímavým spôsobom.
Jak jsem se zbláznila
Ani v blázinci není o humorné situace nouze! V knize Ivanky Deváté se dozvíte, jaká dlouhá cesta ji do této instituce přivedla a co tam zažila.
Proč jsem se neoběsila
Život je opravdu strašný. Strašné je být dítětem. Rodiče a učitelé vás mučí. Je strašné být v produktivním věku. Rodiče a děti vás mučí. A je strašné být starý. Všichni vás mučí. A úplně nejstrašnější je být ženou a nechat se mučit muži. To pak někdy přijdou chvíle, kdy si žena (mučená) řekne: A už toho bylo dost. Taky jsem si to jednou řekla. Uvázala jsem si smyčku... Pak jsem ji zase odvázala, koupila jsem si dort a jsem tady (pořád).
Na sklade 2Ks
8,54 €
8,99 €
Udělal jsem to já!
Je říjen, v Isole panuje babí léto a unaveným detektivům na služebně 87. revíru odměřují nekonečné telefonáty a nespočetné hrnky kávy čas do konce směny. Pak zazvoní telefon a je nahlášena několikanásobná vražda v knihkupectví v centru města. Když detektivové Steve Carella a Bert Kling přijedou na místo, vidí čtyři zakrvácená těla. Pak Kling v jedné hromádce na podlaze pozná svou snoubenku Claire Townsendovou. Od toho okamžiku už to není jen obyčejný případ vraždy, nyní to všichni berou osobně a jsou odhodlaní pachatele dostat. K tomu ovšem potřebují najít spojení mezi majitelem obchodu, profesorem, narkomanem a krásnou mladou dívkou.
Na sklade 1Ks
3,03 €
3,19 €
dostupné aj ako:
Objavte svoj osud s mníchom, ktorý predal svoje Ferrari
Sedem stupňov sebauvedomenia
Keď pred desiatimi rokmi vyšla prvotina Robina Sharmu Mních, ktorý predal svoje Ferrari, spôsobila obrovský rozruch. Odvtedy zmenila život miliónom ľudí a stala sa fenoménom. Rozpráva príbeh o Julianovi Mantlovi, špičkovom právnikovi, ktorého ohromný materiálny úspech zakrýval prázdnotu v jeho vnútri.
V knihe Objavte svoj osud s mníchom, ktorý predal svoje Ferrari, sa Julian Mantle vracia, aby tentoraz naučil úspešného medzinárodného hoteliera Dara Sandersena skutočne žiť. Presnejšie, Julian Darovi pomáha objaviť podstatu pravých hodnôt a učí ho, ako ich uviesť do života. Kniha je napísaná ľahkým, čitateľsky príťažlivým štýlom plným dialógov a aktuálnych postrehov.
Kniha nás na konkrétnych príkladoch naučí, že: neznámeho sa netreba báť, lebo práve v ňom prebýva naša veľkosť; človek sa má usilovať a snažiť vždy zo všetkých síl, ale potom nechať veciam voľný priebeh a dať životu čas, aby urobil ostatné; ak zmeníme pud prežiť na odhodlanie slúžiť pravde a životu, náš život bude vždy úspešný... a mnoho ďalších vecí.
dostupné aj ako:
Naposledy jsem si vysnil Václava Hraběte
„Desítky vilných cigaret za noc, ve které vládne svoboda a vášnivá anarchie“, takové je ladění poezie Petra Zemka. Žádné rafinované vymýšlení důmyslných metafor u psacího stolu, ale tvorba žitá, spontánní, vášnivá. Lásky bez happyendů, ale osudové. Takové básně se psávaly za starých dobrých beatnických časů, plné opojného bohémství, erotiky a nekonečných flámů. Do veršů se už ale zvolna vkrádá nostalgie středního věku, ten koktejl stesku, marnosti a deziluzí… (Jiří Žáček).
Na sklade 2Ks
11,97 €
12,60 €
Súboj s láskou
Prvá dáma slovenskej historickej romance Jana Pronská si svojou jedinečnou tvorbou už pred rokmi získala priazeň slovenských čitateliek. V najnovšom, dvadsiatom piatom románe s názvom Súboj s láskou, inšpirovanom skutočnými udalosťami z našej histórie, vás zavedie na tajomný, povesťami opradený hrad Bystrica, na ktorom sa odohráva nezabudnuteľný príbeh o láske, zrade a pomste.
Bratia Rafael a Ján Podmanickí z Bystrice, mocní veľmoži a lúpežní rytieri, ovládajú celé Považie a trasie sa pred nimi i šľachta na Morave a v Sliezsku. Sú nielen neľútostní bojovníci, ale aj obratní diplomati a všetky útoky proti nim sa končia ich víťazstvom. Príbuzenské zväzky s predstaviteľmi cirkvi a významnými šľachtickými rodmi im otvárajú všetky dvere a zároveň ich chránia pred pomstou tých, ktorým siahli na majetky.
Pri jednom z lúpežných prepadov Rafael zajme krásnu poľskú šľachtičnú Hedvigu, ktorá ho očarí tak veľmi, že jej ponúkne manželstvo. V Bystrici však žije Janika, dcéra pána z Lomnice, ktorú vychovali drsní žoldnieri z Rafaelovej družiny. Odjakživa sa zo všetkých síl usilovala získať uznanie bratov Podmanických, navyše v srdci celé roky skrývala lásku, ktorú nesmela nikomu ukázať. Keď sa jej konečne podarí uspieť medzi bojom ošľahanými mužmi, na hrade sa zjaví očarujúca zajatkyňa a Janika si musí vybrať: buď zabojuje o Rafaelovo srdce, alebo sa vzdá a príde o všetko. No ako má presvedčiť muža, o ktorého stojí, že krásna tvár nie je všetko, na čom v živote záleží? Že nie vždy ten, kto o láske hovorí, ju aj skutočne cíti? A stihnú si vôbec dve srdcia nájsť k sebe cestu, keď sa nad nimi začnú sťahovať mračná pomsty a zrady?
dostupné aj ako:
Všechno, co jsem zapomněla
Mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice – a občas zkrátka nastanou momenty, kdy mozek přestává vnímat rozdíl. A srdce buší, když duše pláče. Verše plné blažené zamilovanosti, vzpomínek a radostí, ale i slz, pádů, ztrát a jiných prchavých okamžiků, které i přes bolest stojí za to žít. Ve sbírce najdete všechny barvy, kterými náš život ve skutečnosti hraje. Od nejjemnějších přes zaslepené až po ty zraňující.
Na sklade 1Ks
8,54 €
8,99 €
Přežila jsem čínský gulag
Píše se rok 2016. Gülbahar žije s manželem a dvěma dcerami již desátým rokem v Paříži, kam se s rodinou přestěhovala z čínské provincie Sin-ťiang, když jí jednoho listopadového dne z Číny zavolá zaměstnanec její bývalé firmy a vyzve ji, aby přijela do Číny podepsat nějaké dokumenty související s jejím důchodem. Nic netušící Gülbahar skutečně odletí do Sin-ťiangu, návštěva rodné země se jí ovšem stane osudnou: nedlouho po příletu ji čínské úřady zadrží, zabaví pas, zavřou do vazební věznice, kde je řetězy připoutána k posteli, a po několika měsících ji pod smyšlenou záminkou odsoudí na sedm let do převýchovného tábora, a to na základě procesu, který trvá sedm minut a koná se bez přítomnosti soudce či obhájce. Její život se na téměř tři roky proměnil v noční můru: to, čeho byla Gülbahar ve vazbě a poté v převýchovném táboře kterému Čína oficiálně říká škola nebo školicí středisko , svědkem a co musela na vlastní kůži prožít, snese srovnání pouze se zkušeností vězňů někdejších sovětských gulagů, ba je v jistém ohledu ještě horší. Gülbahar nepopisuje pouze brutalitu dozorců, fyzické strádání a živoření v celách, v nichž člověk ztrácí pojem o čase a kde nelze rozlišit den od noci, ale i nekonečné výslechy, psychický nátlak, vydírání, vojenskou drezúru, a především vymývání mozků a indoktrinaci, jimž jsou odsouzení permanentně vystaveni: Jedenáct hodin denně vás drží v učebnách bez oken, kde vás vyučující nutí do úmoru recitovat oslavné ódy na komunistickou stranu. Když přestanete, potrestají vás.
A tak pokračujete, znovu a znovu, až nakonec už nic necítíte, na nic nemyslíte. Ztrácíte pojem o čase. Napřed o hodinách, potom o dnech. Propadáte se do prázdna. A to není všechno. Pokud si vězeň chce uchovat alespoň malou naději na propuštění, musí učinit doznání neboli přiznat se ke zločinům, které nespáchal, a přistoupit na potupnou hru, jejíž pravidla určují čínští věznitelé. A tak jestliže se Gülbahar po téměř třech letech, díky vytrvalému úsilí její dcery a po diplomatické intervenci francouzské vlády, nakonec podařilo z pekla čínského gulagu uniknout, byla nucena podstoupit to nejhorší ponížení
Gülbahar přišla v táboře málem o rozum. Utržila na těle i na duši rány a šrámy, které se již nikdy zcela nezhojí. Stále jí pronásledují běsy. Dnes se ovšem nebojí o sebe, ale o své blízké, kteří zůstali v Sin-ťiangu. Děsí se představy, že jednoho dne čínská policie zaklepe na dveře bytu její matky, sester, bratrů a přátel, kteří žijí v Číně. Bojí se, že budou jako ona vyslýcháni, uvězněni, mučeni, deportováni, že s nimi budou nakládat stejně jako s ní jako se zločinci, s teroristy. Stejně jako ona mohou zmizet v táborech, přijít o svou lidskou důstojnost a s ní o všechny šťastné vzpomínky, vlastně o vzpomínky vůbec, a pomalu i o chuť žít. Gülbahar proto dlouho váhala, jestli má v knize vyjevit svou pravou identitu, nebo svou výpověď uveřejnit anonymně. Nakonec zvolila první možnost. Dospěla totiž k přesvědčení, že její dramatická zkušenost a strádání, které ve své knize líčí, jsou mimořádně cenným svědectvím, neboť odhalují světu skutečnost, kterou nikdo nechce vidět, které však budeme muset pohlédnout do tváře čínskou genocidu Ujgurů.
Potkala jsem Sicílii
Skvělý průvodce pro každého, kdo chce navštívit Sicílii ať už doopravdy, nebo ve svých představách.
Knížka vtipných příběhů, čerpajících z osobních zážitků autorky, které téměř dvacet let sbírá při důkladném poznávání Sicílie. Její obdiv se váže především k lidem, k sicilskému životu, který se vede piano, piano tedy pomalu, ctí siestu, je nadmíru srdečný, přátelský, vnímavý, ale nám věčně spěchajícím seveřanům občas leze pořádně na nervy.
Obdivuje sicilské umělce architekty, fotografy, hudebníky, sochaře a vypráví o setkání s nimi. Ve druhém plánu představuje města, pláže, přírodní parky, dobré jídlo a víno, dává praktické rady k pobytu i pohybu po ostrově, do kterého se zamilovává čím dál více Čechů. Kouzlo vyprávění tkví v autorčině schopnosti vtipně a s nadsázkou líčit tamní život.
Za doprovodu obrazů českých malířů a 93 fotografií autorky se dostává do rukou čtenářů kniha vyprávění o setkání s odlišnou kulturou života, typickou pro středomořský ostrov Sicílie.