Hľadanie: Jak jsem stopoval letadlo CZ
zobraziť:
Lacná kniha Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou (-70%)
Alan Alda (nar. 1936) je herec nesmírně oblíbený nejen ve své rodné Americe, ale i v České republice a to nejen díky řadě zajímavých postav ve známých, úspěšných i oscarových filmech, avšak zejména ve své nesmrtelné roli Hawkeyeho Pierce z veleúspě
šných jedenácti sezon dnes již kultovního seriálu M*A*S*H. Za svou bohatou tvorbu získal šest cen Emmy a pět Zlatých glóbů a vystupoval v mnoha věhlasných broadwayských hrách. Jeho zájem o vědu ho dovedl na místo moderátora pořadu Scientific American
Frontiers, který uváděl jedenáct let. Po bestsellerových pamětech, které vyšly pod názvem Nikdy si nedávejte vycpat svého psa, přichází s dalším titulem, protože při vzpomínání ještě zdaleka nevyčerpal všechno. A to nejen ze své herecké kariéry, kte
rá pokračuje i po nesmírně těžké operaci se šťastným koncem, již musel podstoupit v Chile, ale i ze soukromého života. Vždyť slavný herec má tři dospělé děti a sedm vnoučat. S inteligentním vtipem, ironií a nadhledem si připomíná přelomové chvíle a v
ěci, které zaslechl, když mluvil sám k sobě a nejen k sobě, ale také k jiným, jak dokazuje tato kniha, v níž svým jedinečným způsobem přibližuje českému čtenáři i méně známou část své osobnosti autora moudrých a nadčasových projevů ke studentům i
odborníkům nejrůznějších oborů. A přitom jen tak mimochodem probere všechna zásadní údobí od první broadwayské show přes narození dětí k událostem 11. září i roky následující. To vše se směsicí humoru a dojímavé laskavosti, které jsou pro něj tak ty
pické.
Na sklade 1Ks
3,51 €
11,70 €
dostupné aj ako:
Jak létají dopravní letadla
Aktualizované vydání úspěšné knihy, která reaguje na pokrok v rozvoji osobní letecké přepravy a konstrukci letadel. Zachycuje takové novinky, jako je například používání lehčích materiálů v konstrukci letadla, které redukují jeho váhu, změny zjednodušující řízení leteckého provozu, další zlepšování efektivity motoru, což vede ke zkracování času letu a nižší spotřebě paliva. Důsledkem toho je snižování nákladů a tím i zlevňování letenek, ale i příznivější dopad na ekologii.
Autor knihy, pilot dopravního letadla, poukazuje také na změny, ke kterým od prvního vydání knihy došlo v samotném kokpitu, kde namísto dříve běžných tištěných manuálů a papírových map blikají displeje monitorů. A samozřejmě odpovídá na řadu otázek typu: Jsou turbulence nebezpečné? Co se stane, když se najednou zastaví motor? Kolik paliva letadlo spotřebuje? Co se děje s letadlem, když vletíme do bouřky? K čemu jsou všechna ta světla na ranveji? Aby byly odpovědi jasnější, obsahuje kniha velké množství barevných fotografií, schémat a grafů, ze kterých je nový vývoj v letectví zcela zřejmý.
Julien Evans během své 36leté kariéry létal na mezinárodních linkách s letouny Boeing 737, 757 a 767. Byl také instruktorem a zkoušejícím na těchto typech letadel. Létání se stále věnuje, i když už jen na menších letadlech.
Přežila jsem čínský gulag
Píše se rok 2016. Gülbahar žije s manželem a dvěma dcerami již desátým rokem v Paříži, kam se s rodinou přestěhovala z čínské provincie Sin-ťiang, když jí jednoho listopadového dne z Číny zavolá zaměstnanec její bývalé firmy a vyzve ji, aby přijela do Číny podepsat nějaké dokumenty související s jejím důchodem. Nic netušící Gülbahar skutečně odletí do Sin-ťiangu, návštěva rodné země se jí ovšem stane osudnou: nedlouho po příletu ji čínské úřady zadrží, zabaví pas, zavřou do vazební věznice, kde je řetězy připoutána k posteli, a po několika měsících ji pod smyšlenou záminkou odsoudí na sedm let do převýchovného tábora, a to na základě procesu, který trvá sedm minut a koná se bez přítomnosti soudce či obhájce. Její život se na téměř tři roky proměnil v noční můru: to, čeho byla Gülbahar ve vazbě a poté v převýchovném táboře kterému Čína oficiálně říká škola nebo školicí středisko , svědkem a co musela na vlastní kůži prožít, snese srovnání pouze se zkušeností vězňů někdejších sovětských gulagů, ba je v jistém ohledu ještě horší. Gülbahar nepopisuje pouze brutalitu dozorců, fyzické strádání a živoření v celách, v nichž člověk ztrácí pojem o čase a kde nelze rozlišit den od noci, ale i nekonečné výslechy, psychický nátlak, vydírání, vojenskou drezúru, a především vymývání mozků a indoktrinaci, jimž jsou odsouzení permanentně vystaveni: Jedenáct hodin denně vás drží v učebnách bez oken, kde vás vyučující nutí do úmoru recitovat oslavné ódy na komunistickou stranu. Když přestanete, potrestají vás.
A tak pokračujete, znovu a znovu, až nakonec už nic necítíte, na nic nemyslíte. Ztrácíte pojem o čase. Napřed o hodinách, potom o dnech. Propadáte se do prázdna. A to není všechno. Pokud si vězeň chce uchovat alespoň malou naději na propuštění, musí učinit doznání neboli přiznat se ke zločinům, které nespáchal, a přistoupit na potupnou hru, jejíž pravidla určují čínští věznitelé. A tak jestliže se Gülbahar po téměř třech letech, díky vytrvalému úsilí její dcery a po diplomatické intervenci francouzské vlády, nakonec podařilo z pekla čínského gulagu uniknout, byla nucena podstoupit to nejhorší ponížení
Gülbahar přišla v táboře málem o rozum. Utržila na těle i na duši rány a šrámy, které se již nikdy zcela nezhojí. Stále jí pronásledují běsy. Dnes se ovšem nebojí o sebe, ale o své blízké, kteří zůstali v Sin-ťiangu. Děsí se představy, že jednoho dne čínská policie zaklepe na dveře bytu její matky, sester, bratrů a přátel, kteří žijí v Číně. Bojí se, že budou jako ona vyslýcháni, uvězněni, mučeni, deportováni, že s nimi budou nakládat stejně jako s ní jako se zločinci, s teroristy. Stejně jako ona mohou zmizet v táborech, přijít o svou lidskou důstojnost a s ní o všechny šťastné vzpomínky, vlastně o vzpomínky vůbec, a pomalu i o chuť žít. Gülbahar proto dlouho váhala, jestli má v knize vyjevit svou pravou identitu, nebo svou výpověď uveřejnit anonymně. Nakonec zvolila první možnost. Dospěla totiž k přesvědčení, že její dramatická zkušenost a strádání, které ve své knize líčí, jsou mimořádně cenným svědectvím, neboť odhalují světu skutečnost, kterou nikdo nechce vidět, které však budeme muset pohlédnout do tváře čínskou genocidu Ujgurů.
Jsem žena aneb Krásná a přitažlivá
V pokračování své úspěšné knihy Jsem žena se ruská psycholožka G. Šeremetěvová snaží napovědět představitelkám něžného pohlaví, jak najít cestu k mužskému srdci. Ve svém díle autorka odpovídá na následující otázky:
-co potřebuje žena pro štěstí
-c
o očekávají muži od žen
-jak využít našich rozdílů
-jak porozumět silnému pohlaví a dosáhnout vzájemného pochpení
-jak se stát skutečnou ženou
-jak najít v muži muže a probudit v něm lásku
Řada praktických rad, jež poskytuje autorka knihy, je přínosn
á jak pro mladé dívky, tak i pro zkušené ženy.
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem, 3.vydání
Stěží někdo dokázal popsat onen podivný a svůdný svět duševní nemoci otevřeněji či krásněji, než jak to dokázala Joanne Greenbergová v tomto románu – v tomto oslnivém příběhu vyprávějícím o třech letech, která mladá dívka strávila v léčebném zařízení pro duševně choré, a o jejím návratu ze světa šílenství do světa skutečnosti.
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem zůstává po více než padesáti letech úchvatným dílem plným naděje, zralým pro znovuobjevení novou generací. Odstranit stigma duševní nemoci, která je i pro dnešní společnost velkou neznámou, nepřestává být stejně naléhavé.
Na sklade 1Ks
17,20 €
18,10 €
Naposledy jsem si vysnil Václava Hraběte
„Desítky vilných cigaret za noc, ve které vládne svoboda a vášnivá anarchie“, takové je ladění poezie Petra Zemka. Žádné rafinované vymýšlení důmyslných metafor u psacího stolu, ale tvorba žitá, spontánní, vášnivá. Lásky bez happyendů, ale osudové. Takové básně se psávaly za starých dobrých beatnických časů, plné opojného bohémství, erotiky a nekonečných flámů. Do veršů se už ale zvolna vkrádá nostalgie středního věku, ten koktejl stesku, marnosti a deziluzí… (Jiří Žáček).
Na sklade 2Ks
11,97 €
12,60 €
Jak jsem zpíval klokanům
Z cesty do Austrálie. Pavel Novák byl vždy skvělý vypravěč. Popisuje věci lidsky bez kalkulu a vždy tak, jak se staly. Nechybí Novákovský humor, nadhled. Knihu budete hltat a pokud jste byly fanoušky Mistra Pavla, neměla by vám kniha chybět doma v knihovně, stejně jako jeho další tituly.
Obsluhoval jsem anglického krále, 11. vydanie
Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.
Jak blbá, tak široká
Za každou cenu jsem chtěla svého muže. Po tajné svatbě jsem ho představila rodičům a on pak odešel domů, protože jsme spolu ještě nebydleli. A já jsem nevydržela a šokované matky jsem se zeptala: Tak co?! Co mu říkáš? A matka lakonicky odpověděla: Ale jo, k tobě se hodí všechno.
Jak jsem nezemřel v Africe
Knížka Jak jsem nezemřel v Africe je pravdivé líčení jedné z autorových dobrodružných cest, která se vinou bezpříkladné nekázně proměnila z běžné výpravy na poměrně dramatický boj o záchranu zdraví a života. Autor odlehčeným stylem vypráví příběh, který doprovází krásnými fotografiemi ještě existující africké divočiny.
Jiří Tomčík působil po absolvování ČVUT v Praze 12 let jako vysokoškolský pedagog, načež odešel do soukromého sektoru. Od roku 2000 vyjíždí pravidelně za přírodou a exotikou do tropů celého světa.
Jak jsem dobyl Kypr a málem i Kypřany
Již třetí kniha věčného cestovatele, který jde přes veškeré hranice, a to nejen ty mezistátní. Tentokrát zavítal do slunečného Kypru. Opět nechybí plno bláznivých příběhů a zkušeností, které s vámi mile rád znovu prožije, než je všechny zapomene.
Na stiahnutie
9,90 €
Jak jsem sloužil filmu
Karlovarské filmové dění a festivalová atmosféra “zlatých šedesátých” daly vzniknout osobnostem a nezapomenutelným dílům nové vlny československého filmu. Jak to chodilo tenkrát, když Karlovy Vary byly ještě malým městem za železnou oponou, a vlastně i jediným oknem do velkého světa velkého filmu? V šesti rozhovorech vypráví jeden z hlavních aktérů, exředitel MFF Karlovy Vary v letech 1960 - 1968, PhDr. Ladislav Kachtík.
Na stiahnutie
7,30 €
1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo
Audiokniha 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo, autorkou je Vendula Borůvková. To si takhle čutáte a najednou prásk! Československo! Je pondělí 28. října 1918. Jenda Vosika už se těší, jak si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže jeho tatínek, učitel a zapálený vlastenec, s ním má na odpoledne úplně jiné plány. Zatraceně, přijít pozdě na tak důležitý zápas si Jenda nemůže dovolit! Právě dnes vzniklo Československo.
Na stiahnutie
10,22 €
Jak jsem se zbláznila
Po delší odmlce vychází nová kniha Ivanky Deváté. Pracovní zatížení, hluční sousedé a další sled událostí ji totiž dovedli až do blázince. Ale v tom našla inspiraci, a tak spatřila světlo světa kniha, která líčí celou dlouhou cestu, jež ji do tohoto zařízení přivedla, a samozřejmě také to, co tam zažila. Autorka s laskavým humorem vypráví o pacientkách i personálu, a také o tom, jak se dostala ven. Takže máte-li pocit, že jste zralí na blázinec, nezoufejte, přečtěte si knihu Ivanky Deváté a hned se vám bude zdát svět veselejší.
Na stiahnutie
10,25 €
Jak jsem vyhrál válku
Představivost je jedinou zbraní ve válce proti realitě. - Lewis Carroll Nesmrtelný válečný román, ve kterém bere válku vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský poctivec, účetní Goodbody, shodou komických náhod a díky své snaze plnit všechny předpisy a zachovat si neochvějnou morálku stoupá po žebříčku vojenských hodností.
Na stiahnutie
10,95 €
Jak jsem miloval Stalina
V knize "Jak jsem miloval Stalina" se dlouholetý žurnalista Karel Kýr věnuje rozličným tématům, vážným i nevážným. Vzpomínky na život v socialismu střídají úvahy nad aktuálními tématy a politicky laděné fejetony.
Na stiahnutie
2,50 €
Jak jsem potkal český film
Víte, že chybělo jen málo a film Pyšná princezna královnou – pokračování kultovní pohádky po 20 letech – byl skutečně natočen? Jakou roli hrála anglická vlajka ve Slavnostech sněženek? Proč mluvil Marián Labuda před Václavem Klausem záměrně maďarsky? Renomovaný filmový historik zve čtenáře na pouť, která je jako milníky značena vyprávěním osobností, které tvoří pomyslný Slavín našeho filmu. Za své mluví jména jako František Vláčil, Elmar Klos, Jiří Menzel, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Jana Plodková, Bolek Polívka, Dušan Klein, Julius Satinský, Kryštof Hádek a další. Pavel Taussig se již půlstoletí setkává s těmi, kdož se tvorbě českých filmů upsali, a nyní, v roce, kdy slaví nejen český a československý film, ale i autor této knihy jubileum, se přišel podělit o tato setkání v rozhovorech, které vedl s filmovými tvůrci během posledních čtyřiceti let: Elmar Klos Černobílý sen, částečně barevný František Vláčil Nejsem pro umělé tragédie Jiří Krejčík Všestranný tvůrce Ladislav Helge Návrat z velké samoty Bořivoj Zeman Divákům pro zábavu Josef Mach Pokoušet se o humor Oldřich Lipský Režisér, který klapal Zdeněk Podskalský Režisér z věže Jiří Menzel Šťastné setkání s Bohumilem Hrabalem Dušan Klein Jak film k básníkovi přišel Vlastimil Venclik Vítaný host Karel Smyczek V dobré čtvrti českého filmu Eva Kantůrková a Zdenek Sirový Mýtus o české zemi Jiří Brdečka Poslední vyznání Jan Otčenášek Mezi prózou a filmem Jiří Marek Chlapec okouzlený filmem Vladimír Körner Zjevení a proroctví Vladimír Novotný Kouzelník s kamerou Stanislav Milota I kameraman musí mít etiku Jan Zázvorka Jak se staví film Jiří Sternwald Kdybych nebyl muzikantem… Jaroslava Adamová O filmové slávě nesnila Miroslav Horníček Filmová přání a stížnosti Svatopluk Beneš Elegán českého filmu Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák Milan Lasica a Július Satinský Ve společném soužití Marián Labuda Žádný pojašený bavič OLDŘICH NAVRÁTIL NEJRADĚJI BYCH NEDĚLAL NIC Bolek Polívka Jeho Veličenstvo šašek Jana Plodková Hledání pohádkového Řáholce Kryštof Hádek Stále milý kluk
Na stiahnutie
10,25 €
Jak jsem vezl kůrovce
Z každého (ne)obyčejného okamžiku se během vteřiny může rozvinout humorný příběh, při jehož vyprávění se lidé budou usmívat a souhlasně přikyvovat. Nejlepším autorem je totiž sám život. Jeho typická nevyzpytatelnost a hravost připravuje úsměvné situace jako mávnutím proutku. Není proto divu, že vám některé povídky budou připadat povědomé...
Na stiahnutie
5,83 €
Jak jsem přispěl k Hitlerovu pádu
Jak jsem přispěl k Hitlerovu pádu je vtipný a zábavný deník britského vojáka z druhé světové války. Kniha představuje znamenitou a inteligentní protiválečnou satiru, která si našla místo mezi světovou klasickou literaturou. Humor v popisu vojenského života a tuposti armádní mašinérie připomíná české autory jako jsou Jaroslav Hašek, Josef Škvorecký nebo Miloslav Švandrlík.