Edukace

Psi přinášejí do našich životů spoustu radosti, ale jejich chování občas dokáže ztrpčovat život nám i našemu okolí - vyjíždění po cizích psech, skákání na lidi, hrabání v záhonech, štěkání na cokoli, co se objeví za plotem, loupeže v kuchyni – to vše může být skutečnou zatěžkávací zkouškou i pro jinak harmonický vztah mezi člověkem a psem. Ale s tím vším vám pomůže management. Základem této metody je prevence, tedy předcházení vzniku samotného problémového chování. Juliana DeWillemsová nabízí praktické a snadno proveditelné způsoby, které přímo snižují výskyt frustrujícího a nežádoucího chování pomocí promyšleného využívání prostředí kolem vás. Ve své knize vysvětluje, jak se psi učí, proč se často chovají tak, jak se chovají, a jak můžeme omezit chování, které si nepřejeme, nebo mu rovnou předejít.

Gabrielle Harrisová vyrostla v rodině zvěrolékaře a posledních 25 let působila jako trenérka mořských savců, koní i psů v celé řadě zemí. Přestože strávila mezi zvířaty prakticky celý svůj život, její cesta k pochopení, jak se zvířaty komunikovat a navazovat s nimi vztahy, nebyla vůbec jednoduchá. V knize Dotknout se zvířecí duše shrnula své zkušenosti, dojmy a především konkrétní zážitky se zvířaty, které formovaly její přístup k trénování a výcviku. Podle Gabby musíme zvířata poznávat nejen hlavou, ale i srdcem. Nestačí je jen pozorovat, učit se a mít otevřenou mysl – musíme také přestat být zahledění sami do sebe a při komunikaci musíme zvířatům poskytnout jasnou a upřímnou zpětnou vazbu, která jim umožní ovlivnit směr, kterým se bude ubírat náš vzájemný vztah. Jen tak může být naše soužití smysluplné a oboustranně naplňující. O tom, jak toho dosáhnout, jakých chyb se vyvarovat a jak se naladit na tu správnou vlnu porozumění, se dočtete v její knize. V mém profesním životě trenéra zvířat bylo několik osob, které dnes s vděčností označuji za své učitele. Někteří z nich mě naučili logice tréninku, čtení řeči těla zvířat nebo rytmu práce a jiní mi zase vše uvedli do kontextu vědy. Gabby je mezi nimi výjimečná. Ona mě totiž naučila myslet a tréninku založenému na pragmatické vědě dala další rozměr. Ukázala mi, že mezi černobílými pravidly, které znám z knížek, je mnoho ploch různých odstínů šedi, se kterými si ani ten nejlepší analytický přístup neporadí, pokud si nepřizve na pomoc duši. A to nejen duši zvířete, které se obrazně dotýká její knížka, ale i duši trenéra. František Šusta profesionální trenér zvířat a autor knihy Trénink je rozhovor…