Klasici

Autor se ve své knize věnuje hlubinné analýze milostných vztahů. Zabývá se různými formami lásky od sexuálního vzrušení přes erotickou touhu až po zralou lásku, přičemž se opírá o psychoanalytické teorie Sigmunda Freuda a jeho následovníků. Zkoumá, jak vývoj sexuality ovlivňuje vztahové vzorce a jaké faktory mohou vést k patologii. Kniha se tak soustředí na dynamiku lásky v jejích různých podobách – od zralé sexuální lásky až po poruchy, jako je narcismus, agrese nebo masochismus. Kernberg ukazuje, do jaké míry jsou nevědomé psychické obsahy a jejich aktivace odpovědné jak za vztahové konflikty, tak za ty nejvíce vzrušující momenty milostného života člověka.

Na hradě, který se dá velmi obtížně nalézt, střeží král tajuplnou zázračnou nádobu, jež udržuje život a poskytuje potravu. Král je nemocný a okolní krajina pustne. Může být vyléčen pouze tehdy, jestliže hrad nalezne znamenitý rytíř a při pohledu na to, co spatří, položí určitou otázku. Takový je jeden z důležitých momentů středověké legendy o svatém grálu a tato kniha představuje její hlubinněpsychologický výklad z pohledu psychologie, kulturních dějin, religionistiky, mytologie a literární vědy. Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání. Dílo čerpá z psychologických teorií Carla Gustava Junga a odkrývá hlubší významy, které legenda nese pro moderního člověka. Podobně jako ve středověké alchymii se totiž v poetických fantazijních dílech souvisejících se symbolikou grálu odrážejí hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť předjímají náboženský problém současnosti.

Jedna ze zakladatelů rodinné terapie Virginia Satir předkládá v této knize strukturovaný pohled na rodinu, komunikaci a terapii. Autorka vychází z předpokladu, že jedince lze pochopit a léčit pouze v sociálním kontextu, hlavně v kontextu rodiny. Tu považuje za systém tvořený nejen jednotlivými členy, ale především vztahy mezi nimi. Terapii se má proto zaměřovat na způsob komunikace mezi lidmi, kteří tvoří rodinu. Aby došlo ke změně u jedince, na němž se mnohdy projevuje nezdravé uspořádání rodiny, je třeba působit na celý vztahový systém a kontext a měnit ho. Autorka je přesvědčena, že klient je rovnocenný partner, který dělá to, co v dané situaci umí, a terapeut používá svou osobnost a odbornost k tomu, aby v klientovi probudil jeho vlastní zdroje a mechanismy vedoucí k uzdravení.