Klimax

Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá — a možná už neklesne. Planeta se otepluje a lidstvo musí řešit vršící se dopady klimatické změny: sucho, záplavy, stoupající hladiny moří… Globální oteplování má však i mnohem přímočařejší dopady na jedince, společnost i globální systémy — je prostě stále větší horko. A vlny veder i rostoucí průměrná teplota si začínají vybírat svou daň: nejen na lidském zdraví, ale také na tom zvířecím, na čím dál náročnějším a nákladnějším zemědělství, v rychlejším šíření virů a nákaz, ve větším počtu migrantů či v technologických výzvách. Kniha Vedro zkoumá všechny tyto jevy, vysvětluje, jak různé vlny veder vlastně vznikají, mapuje jejich dopady po celém světě a za pomoci vědců, zemědělců i obyčejných lidí hledá cesty, jak jim čelit. Problému stoupajícího horka se totiž v následujících desetiletích nevyhne nikdo na planetě.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky. Zdrojů energie je přitom jen málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva: Jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se možná právě proto staly elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl proto neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat tajemství a přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést.

Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus. Klimatická změna se stala jedním z hlavních témat současnosti, ne-li tím hlavním. Řešíme ji se stejnou vážností jako zdravotnictví, ekonomiku nebo politické kauzy. Ke zvyšování emisí skleníkových plynů a jejich dnes už velmi reálným následkům však nelze přistupovat jako ke všemu ostatnímu, jako k problému, který lze odstranit pomocí technologií nebo úprav legislativy — tedy jako k problému, jenž má systémové řešení. Kořenem klimatické krize je totiž sám systém současné civilizace. Bavíme-li se o klimatu, mluvíme o kapitalismu. Máme-li zachránit planetu, bude třeba radikálně proměnit celou globální ekonomiku. Kultovní kniha Tím se všechno mění rozsáhlými rešeršemi, výzkumem a reportážemi dokazuje, že není jiné cesty. Pro Naomi Kleinovou je to důvod k naději a optimismu — kromě záchrany klimatu se s proměnou kapitalismu naskýtá šance také na spravedlivější a spokojenější společnost.