Společnost

Autor rozvrhuje filozofický a dějinný smysl geopolitiky v rámci světových dějin od první světové války do jeho současného vyústění. Ukazuje hlavní souřadnice, jež se během 20. století vyvinuly jako souvislý geopolitický střet fenoménu demokratické civilizace s totalitarismem. Popisuje, jak tento konflikt určujícím způsobem charakterizuje přítomné světové dějiny. Jádro práce tvoří analýza současné „druhé studené války“, tedy v podstatě již globálního konfliktu mezi většinou států demokratické civilizace a úzce kooperující, totalitně orientovanou globální osou Rusko – Írán – komunistická Čína – komunistická Severní Korea, jenž se zatím v nejdramatičtější podobě odehrává jako dobyvačná ruská válka proti Ukrajině, obdobná chystaná válka komunistické totalitní Číny proti čínskému demokratickému Tchaj-wanu, nynější čínská mocenská expanze v Indopacifiku a Jihočínském, resp. Východočínském moři a íránská válka proti Izraeli a demokratickému světu prostřednictvím zástupných teroristických uskupení.

Proč mezi sebou lidé začali vést války? Jsou zapsány do lidských genů? Může za ně soupeření v rámci společností? Nebo náhlý vzrůst komplexity některých lidských společenství? K odpovědím na tyto složité otázky nás o krok přibližuje kniha obsahující studie o lovecko-sběračské minulosti lidstva. Jednotlivé kapitoly, jejichž autoři jsou špičkovými světovými odborníky na tuto tematiku, provedou čtenáře kulturními areály pěti kontinentů, v nichž se nacházejí archeologické, etnografické i historické důkazy, že u lovců-sběračů docházelo ke konfliktům navzdory jejich značné mobilitě, nepříliš početným populacím a poměrně rovnostářské společenské struktuře. Vyznění této publikace – jakkoli kontroverzní – jistě zaujme antropology, archeology i všechny, koho zajímají dějiny válek a konfliktů a také mechanismy toho, jak vznikají.

Anglický název knihy The Lies That Bind v sobě nese několik významů – lži, které svazují, spojují i zavazují současně. Britský filozof z poloviny ghanského původu Kwame Anthony Appiah, působící na předních amerických univerzitách, se v ní zabývá otázkami identit – rasové, etnické, třídní, náboženské, národnostní a kulturní, jejich vznikem, podstatou a konflikty. Na příkladech konkrétních lidí, jako je Anton Wilhelm Amo, černošský sirotek z Afriky, ze kterého se stal přední evropský filozof, Itala Sveva, spisovatele, který změnil občanství, aniž by se hnul z místa, až po svého vlastního otce, vášnivého bojovníka proti kolonialismu, ochotného položit život za národ, který ještě ani neexistoval, poukazuje na vnitřní rozpor, nejednoznačnost a nestabilitu kolektivních identit, jejich nejasné vymezení hranic a na mýty, o které se opírají a na nichž stojí.

Kniha se pokouší o analýzu jednoho z posledních kulturních tabu. Začíná jeho prehistorií v Bibli a antice, kdy se tento nejméně škodlivý a nejuniverzálnější způsob sexuálního uspokojování pěstoval prakticky bez zájmu náboženských i vědeckých autorit, a končí třetí vlnou feminismu, konceptuálním uměním a online světem dnešní doby, kdy je masturbace stále považována za něco trapného a nevhodného. Počátky tohoto postoje vidí Thomas W. Laqueur v osvícenství – konkrétně na počátku 18. století, kdy se tématem mnoha morálních i lékařských debat stal anonymní traktát s názvem Onania.

V tomto průkopnickém díle Kwame Anthony Appiah, mnohými považovaný za „jednoho z nejdůležitějších filozofů dnešní doby“ (New York Times Book Review), mění způsob, jakým chápeme lidské chování i to, jak dochází k sociálním reformám. Pomocí oslnivé argumentace ukazuje, že nová demokratická hnutí v posledním století nebyla vedena zákonnými opatřeními shora. Zabývá se ukončením instituce souboje v aristokratické Anglii, bouřlivými boji o ukončení svazování chodidel v Číně 19. století, povstáním obyčejných lidí proti hrůzám transatlantického otroctví a vraždami ze cti v současném Pákistánu. Vytvořil „fascinující studii morální revoluce“ (Philadelphia Inquirer), která poukazuje na rozhodující roli, kterou v boji proti nelidskosti člověka vůči člověku hraje čest.

Kniha představuje, jak lidé přistupují k minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Jedinečný profil časové perspektivy u každého z nás ovlivňuje, jak se cítíme, myslíme a jednáme v každodenním životě, má však také vliv na naše celkové zdraví, úspěchy a vztahy. Proč jsou úspěšnější a dožívají se vyššího věku lidé zaměření na budoucnost? Proč nejisté životní podmínky nepřejí obchodu, investicím a dělají z lidí požitkáře zaměřené na přítomnost? Proč nefungují protidrogové programy? Proč je dobré udržovat rodinné tradice? Kniha odpovídá na základě psychologického výzkumu i na spoustu dalších otázek. Navíc ale poskytuje praktické návody, jak své vlastní vnímání času vyvážit.