Hľadanie: sorokin telursko

Rusko v roce 2027. Po době zmatků a období restaurace zde znovu vládne car. Země je obehnána Velkou zdí a odříznuta od zbytku světa. Životní standard je udržován pouze vývozem nafty a plynu a jediným státem, s nímž Rusko udržuje přátelské styky, je Čína, která do něj exportuje veškeré zboží, od Boeingů po toaletní papír. Na Sibiři žije 28 miliónů Číňanů a čínština se stává módním jazykem… Takový je svět Sorokinovy ostré antiutopistické satiry, které zobrazuje jako zemi navracející se k temným dobám Ivana Hrozného s hrůzovládou jeho osobní gardy – opričniny. Román nabízí grandiosní obraz Ruska na cestě zpět k minulosti. Myšlení a jazyk 16. století se tu mísí s novodobými reáliemi, asiatský despotismus, korupce a cynismus se spojují s moderní technologií a ruským nacionalismem. Noví orpičnici se tu projíždějí v červených mercedesech, vyzdobených psí hlavu na chladiči a koštětem na kufru. Tyto symboly stejně jako v době Ivana Hrozného hrozí každému, kdo se protiví carově moci, že bude nemilosrdně smeten z ruské půdy. Sorokin tak především varuje před nebezpečným směrem dalšího politického vývoje, před sklonem k isolacionismu a tendencí k barbarství, která se mu zdá být částí ruské metafyziky.

Cukrový Kreml je sbírka patnácti povídek, která bezprostředně navazuje na Sorokinovu nejslavnější knihu Den opričníka a je jejím pokračováním. Jednotlivé povídky se odehrávají v blízké budoucnosti, v „opričníkovském“ roce 2028, kdy v Rusku už znovu vládne car prostřednictvím vražedné gardy svých osobních strážců. Samostatné příběhy jsou přitom tematicky spojeny motivem cukrového Kremlu, pamlsku, který car rozdává dětem. Jeho úlomky se nacházejí v kapsách tuláků, mužiků, opričníků, katů, vězňů i jejich dozorců a stávají se tak metaforou režimu, jenž pomocí nasládlého patriotického sentimentu vytváří fasádu, za níž se skrývá despocie a krutost.

Rusko v roce 2027. Po době zmatků a období restaurace zde znovu vládne car. Země je obehnána Velkou zdí a odříznuta od zbytku světa. Životní standard je udržován pouze vývozem nafty a plynu a jediným státem, s nímž Rusko udržuje přátelské styky, je Čína, která do něj exportuje veškeré zboží, od Boeingů po toaletní papír. Na Sibiři žije 28 miliónů Číňanů a čínština se stává módním jazykem… Takový je svět Sorokinovy ostré antiutopistické satiry, které zobrazuje jako zemi navracející se k temným dobám Ivana Hrozného s hrůzovládou jeho osobní gardy – opričniny. Román nabízí grandiosní obraz Ruska na cestě zpět k minulosti. Myšlení a jazyk 16. století se tu mísí s novodobými reáliemi, asiatský despotismus, korupce a cynismus se spojují s moderní technologií a ruským nacionalismem. Noví opričnici se tu projíždějí v červených mercedesech, vyzdobených psí hlavu na chladiči a koštětem na kufru. Tyto symboly stejně jako v době Ivana Hrozného hrozí každému, kdo se protiví carově moci, že bude nemilosrdně smeten z ruské půdy. Sorokin tak především varuje před nebezpečným směrem dalšího politického vývoje, před sklonem k isolacionismu a tendencí k barbarství, která se mu zdá být částí ruské metafyziky.

Grotesque, deconstructive, and absolutely genius, Vladimir Sorokin’s short story collection Dispatches from the District Committee is a revelatory, offbeat portrait of Soviet life beyond the propaganda and state-sponsored realism. Celebrated—and censored—for its political satire, literary irreverence, and provocative themes, Sorokin''s work has been recognized across the world for its scathing, darkly humorous commentary on political and cultural oppression in the Soviet Union and contemporary Russia. Dispatches from the District Committee brings together stories from Sorokin’s incendiary 1992 collection The First Subotnik/My First Working Saturday and elsewhere. Skillfully translated by Max Lawton, these stories remain subversive classics, and increasingly relevant in a post-truth information age.

Aký strašný bolívijský vírus vyvolal epidémiu v ruskej dedine? Kde sa vzali v snehu uprostred polí a lesov priezračné pyramídy? Kto sú vitaminátori prežívajúci svoje zvláštne životy v domoch zo živorodej plsti? A ako sa skončí príbeh jednej cesty dedinského doktora Garina, ktorý sa začal počas metelice na malej prepriahacej stanici, kde nikdy nie sú k dispozícii odpočinuté kone?

Haunting, terrifying and hilarious, The Day of the Oprichnik is a dazzling novel and a fierce critique of life in the New Russia Moscow 2028: Andrei Danilovich Komiaga, oprichnik, member of the czar's inner circle of trusted courtiers, rouses himself from a drunken stupor and prepares for another day of debauchery, violence, terror and beauty. In this New Russia, futuristic technology combine with the draconian world of Ivan the Terrible to create a dystopia chillingly akin to reality. Over the twenty-four-hour span of the novel, Komiaga will rape, pillage and torture, in the name of the czar he fears and adores. Shimmering with invention, fierce social commentary and razor-sharp wit, Day of the Oprichnik imagines a near future too disturbing to contemplate and too close to reality to ignore.

Vánice, stejně jako předchozí česky vydaná novela Den opričnika, nezapře autorovu zálibu ve fantazii a nadsázce, v absurdních motivech a vizionářství, vpletených do toku realistického vyprávění. Vladimir Sorokin se v ní vrací k tématu, které dobře známe z klasické ruské literatury - k tématu strastiplné cesty mrazivou vánicí. Venkovský lékař Garin se bezpodmínečně musí dostat do vzdálené vesnice a aplikovat jejím obyvatelům vakcínu proti smrtelné exotické nemoci, "černuše". Protože na přepřahací stanici nesežene čerstvý potah, je nucen najmout si místního drobného a tichého mužika Kucku a jeho poněkud podivný dopravní prostředek, tzv. samohyb, poháněný padesátkou maličkých koníků velikosti koroptví. A tato bizarní ekipa se vypraví do zmrzlé krajiny a počínající sněhové vichřice. V klasickém příběhu pána a jeho sluhy udělá Kucka všechno pro to, aby s doktorem dojeli. Do vesnice je to jen sedmnáct verst, ale jejich pouť se stále protahuje: nejprve na dva dny, pak na tři, na čtyři - cesta závějemi a vánicí chystá stále nové překážky: zmrzlého obra, tajemné čtyřstěny, svůdnou mlynářku s jejím mužem-trpaslíkem, zlověstně vyjící vlky. A síly ubývají… Povede se lékaři zachránit nakaženou vesnici? Román je dobrodružným vyprávěním v žánru sci-fi, parodií na výstřelky dnešní civilizace, ale současně i velkou metaforou strastiplné cesty ruské inteligence. Sám autor o něm napsal: "Smysl ruského života spočívá ve fyziologickém přežití. A ruský život - to je mučivě hrdinské zdolávání prostoru. Stát v tomto procesu není náš spojenec, ale nepřítel. Náš stát je přece taky taková věčná vánice, s níž musí obyvatelstvo neustále zápolit. Proto je u nás tak velký a přímo hmatatelný rozdíl mezi exteriérem a interiérem, mezi útulností domova a špinavou, agresivní a nezkultivovanou ulicí. Jakmile doma otevřete venkovní dveře, ocitáte se ve všudypřítomné sociální vánici."

A "Hóvihar"-ral - a nagysikerű Jég-trilógia után - immár trilógiává teljesedik Szorokinnak az groteszk, futurisztikus regénysorozata is, amelynek korábbi tagjai "Az opricsnyik egy napja" és a "Cukor-Kreml" voltak. Szorokin, a meglepetések nagymestere azonban ismét formát és nyelvet vált. Ezúttal a klasszikus orosz irodalom előtt tiszteleg azzal, hogy egyik legalapvetőbb toposzát újítja fel: Puskintól kezdve Tolsztojon és Csehovon át egészen Alekszander Blokig úgy jelenik meg a mindent lelassító vagy megállító, ugyanakkor felkavaró, az emberi életet és terveket törvényszerűen felborító hóvihar, mint az orosz élet jelképe és valósága egyszerre. A 18-19. századi nagy orosz klasszikusok hangján megszólaló történet főhőse, az orvos Garin egy Csehov-novella alakja is lehetne. Ám most sem marad el a jellegzetesen szorokini "csavar": apránként, fura ultramodern eszközök váratlan feltűnéséből lassacskán megértjük, hogy nem is a múltban járunk, hanem abban a különös, szorongató és groteszk szorokini jövőben, amelyben az orosz múlt elemei különös, új dolgokkal vegyülnek. Garin küldetése: a gyógyírt jelentő vakcinával el kell jutnia abba a faluba, amelynek lakóit egy ismeretlen, Bolíviából származó vírus tizedeli, amely zombiszerű lényekké változtatja a fertőzötteket. Ám Garin nem tud elérni a faluig: magával ragadja az orosz hóvihar. A lenyűgözően fordulatos regény hőse egyre különösebb kalandokon esik át Szorokin bizarr orosz-kínai 21. századában.

Doktor Garin je epický dobrodružný román, jehož autor nepřestává čtenáře udivovat ohňostrojem nápadů a mistrovskou schopností žonglovat formou. Pohrává si při tom s prvky žánrů satirického, dystopického, epistolárního, fantastického, objevují se v něm i útržky deníků, fragmenty laciných seriálových románů a další brakové literatury. Příběh románu Doktor Garin je situován do blízké budoucnosti: většina evropských a postsovětských států se rozpadla, na jejich místě vznikla řada malých nástupních státečků, vedoucích spolu neustálé boje, stále významnější roli v celém euroasijském prostoru hrají Číňané a islamisté. Vedle lidí obývají svět také další bytosti – malí a velcí tvorové, štětinatí mutanti, žijící v lesních bažinách, zombie… A tímto fantaskním, rozvráceným a rozbouřeným světem nechává autor procházet svého hrdinu, humanistického intelektuála a lékaře Garina (jehož čtenář může znát již z dřívějšího románu Vánice). Garin na svém putování z altajského sanatoria, zničeného při vypuknutí války, prochází řadou bizarních míst a prostředí – komunou ozbrojených anarchistů, úkrytem pašeráků drog, hraběcím dvorcem či sídlem obří statkářky, zažije zničující raketový útok na altajské hlavní město, ztratí při něm svou milovanou ženu, je zajat lesním národem, který jej spolu s dalšími zajatci přinutí k otrocké práci, uniká z jeho zajetí… Jeho putování tak připomíná jinou slavnou knihu ruské literatury – Doktora Živaga, na niž Sorokin odkazuje nejen titulem, ale i řadou motivů, včetně u Sorokina doposud zcela neznámého motivu hluboké lásky, pomáhající jeho hrdinům přežít odloučení, chaos a vraždění a nalézt smysl života.