Alšova jihočeská galerie, Vltavín

Martin Gerboc (maliar, spisovateľ, filmár, kurátor, filozof, niekoľkoročný pedagóg na pražskej Akadémii výtvarných umení) je jednou z najvýraznejších osobností súčasnej maľby v širšom stredoeurópskom kontexte. Jeho meno sa v tejto súvislosti na výstavách objavuje s najdôležitejšími menami nielen európskeho, ale aj svetového umenia. Práce Martina Gerboca demonštrujú jeho anti-estetické presvedčenie. Sú akousi extatickou cestou rozkošami a tortúrami tela i ducha, cestou svetom, ktorý môžu preskúmať len tí, ktorí sú ochotní riskovať. Úlohou Martina Gerboca je donútiť diváka, aby videl svet úplne jeho spôsobom. Preto k svojej tvorbe pristupuje z pozície „režiséra“, ktorý vyznáva spriaznenosť s interdisciplinárnym presahom z hudby, filmu, divadla, filozofie atď., a využíva vo svoj prospech ich vplyv a možné účinky ich manipulatívnosti. Uprednostňuje priame vyjadrenie zložitých myšlienok s často tragickou a nadčasovou témou. Autor vyhľadáva vyhrotené emocionálne stavy, ktoré zobrazuje až kabaretným spôsobom. Celostné vnímanie ho vedie k presvedčeniu, že umelec by mal byť režisérom emočne silného zážitku a obraz je len jedným z prostriedkov vyjadrenia osobnej angažovanosti. Okrem textov kurátoriek a teoretičiek umenia Jane Neal, Zory Rusinovej a filozofa Miroslava Marcelliho prináša publikácia aj rozsiahly rozhovor s českým kurátorom a teoretikom umenia Ottom M. Urbanom. Táto vizuálne výnimočne spracovaná a reprezentatívna monografia na 312 stranách a viac než 300 reprodukciách a fotografiách prináša okrem pohľadu na jeho výtvarnú prácu aj ukážky z jeho filmových prác a pod. Kniha je v tvrdej väzbe s prebalom. (A.H.)

Ústředním tématem zcela výjimečné publikace se stal strom a jeho podoby i proměny v dějinách umění napříč staletími. Strom jako jeden z nejfrekventovanějších uměleckých, ale i sakrálních motivů podněcuje naši fantazii, ale zároveň je i nenahraditelným zdrojem obživy a materiálu. Je konstantou, k níž se v umění neustále vracíme. Nemohou si ho přivlastnit ani holandští krajináři, ani francouzští impresionisté, ani Piet Mondrian, ani Joseph Beuys. Strom patří do výbavy téměř každého, kdo se kdy věnoval umění. Výpravnou česko-anglickou knihu s množstvím reprodukcí uměleckých děl doprovázejí objevné texty předních odborníků z oborů ikonografie a ikonologie, psychoanalýzy, fenomenologie, analytické filozofie, strukturalismu a poststrukturalismu, dekonstruktivismu, environmentální estetiky a ekofeminismu. Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v Alšově jihočeské galerii, jež navázala na úspěšnou výstavu GROW v galerii Belvedere ve Vídni. The tree and its forms and transformations in art history across the centuries is the central theme of this highly exceptional publication. The tree, as one of the most frequent artistic and sacral motifs, stimulates our imagination, but it is also an irreplaceable source of livelihood and material. It is a constant that we constantly return to in art. It cannot be appropriated by the Dutch landscape painters, nor the French Impressionists, nor Piet Mondrian, nor Joseph Beuys. The tree ranks among the repertoire of almost everyone who has ever been involved in art. The spectacular Czech-English book with multiple reproductions of artworks contains revealing texts by leading experts in the fields of iconography and iconology, psychoanalysis, phenomenology, analytical philosophy, structuralism, post-structuralism, deconstructivism, environmental aesthetics, and ecofeminism. The book was published in conjunction with the eponymous exhibition held at the South Bohemian Gallery which followed the successful GROW exhibition at the Belvedere Gallery in Vienna.

Stopy k bilanční výstavě Michala Škody (*1962) – umělce solitéra, kreslíře, sochaře, autora místně specifických instalací a kurátora s mezinárodní reputací, který je v jižních Čechách doma, vedou od specifického vnímání prostoru, architektury, krajiny a "místa pro člověka", přes uměleckou transformaci těchto podnětů do vysoko abstrahovaných uměleckých děl. Ty jsou jako stopy individuální tvorby zanechány pro komunikaci s diváky v prostoru Alšovy jihočeské galerie. Koncepce autorské výstavy rozkrývá některé základní myšlenky a podoby Škodovy dosavadní umělecké cesty, s průhledy do minulosti i do možné budoucnosti. Stopy jsou tu pozůstatky přítomnosti a následky událostí, průsečnice makro a mikro světů, šrámy po střetu vnějších tlaků a vnitřního pnutí, záznamy rytmů a rituálů každodennosti.