Artes Liberales strana 2 z 2

Čítanka současné české ženské prózy, kterou v koedici chystají nakladatelství Artes Liberales a Galerie Vltavín, má za cíl představit porevoluční prozaickou tvorbu českých autorek, především jejich tvorbu povídkovou. Generační rozpětí od nejmladších a mladých přes středněgenerační po starší autorky zajišťuje knize široké spektrum poetik, stylů i témat. Publikace představí díla cca dvaceti autorek, jejich texty budou doplněny autorskými medailony a portrétními snímky spisovatelek. Mezi zastoupen ými autorkami se objeví (řazeno abecedně): Svatava Antošová, Irena Dousková, Sylva Fischerová, Markéta Hejkalová, Kateřina Kováčová, Hana Pachtová, Iva Pekárková, Nataša Reimanová, Kateřina Tučková, Magdalena Wagnerová ad.

Nová kniha Miky Horákové Opilí andělé je povídkovou sbírkou napsanou autorčiným naprosto osobitým stylem pohádek pro dospělé. Ten zaručuje kladný ohlas u čtenářů majících nejen nadhled, smysl pro humor (i černý), ale také chuť a vůli se zamyslet.

Nová kniha Miky Horákové Opilí andělé je povídkovou sbírkou napsanou autorčiným naprosto osobitým stylem pohádek pro dospělé. Ten zaručuje kladný ohlas u čtenářů majících nejen nadhled, smysl pro humor (i černý), ale také chuť a vůli se zamyslet.

Podmanivý text o vyřčené lásce a nevyřčené smrti, o koloběhu fatálních tužeb ženy a muže – a předně upřímná a vzácně sebereflexivní zpráva o jedné nadějeplné prohře. Pavlův beatnicko-undergroundový hrdina, resp. jeho vypravěč – toť antipod Goetheova Viléma Meistera: jeho léta učednická i tovaryšská nespějí ke zdárnému a očekávanému naplnění lidské individuality, on sisyfovsky zdolává svoji horu emocí, aby z ní záhy padl znovu až na samé dno. Jeho cílem je cesta. A na té cestě jej provází nekonečná touha. Ta touha, z níž se rodí výjimečné, byť temně konturované příběhy.

Nápisy z českých záchodků s humornými ilustracemi, kterak jsou porůznu ve světě značeny toalety. Dárková kniha.

Pocta Milanu Kunderovi je publikace vydaná k 80. spisovatelovým narozeninám (* duben 1929). Když se v této nejnevhodnější chvíli objevily perfidní dokumenty , jež měly za cíl poškodit nejen autorovo renomé, nýbrž i jeho čest, přivedla tato skutečnost editory k myšlence vyjádřit prakticky jak úctu k autorově tvorbě, tak poctu jeho osobnosti vydáním této knihy. Názor, že to Milanu Kunderovi nejen za jeho přínos české i světové literatuře dlužíme, je rozhodně na místě. Vedle textů oživujících soubor zabarvením osobního přátelského vztahu k oslavenci, jako je příspěvek estetika K. Chvatíka či prozaika J. Kratochvila, tu figurují úvahy související se spisovatelovým osudem emigranta: studie J. Czaplińské o dvojjazyčnosti Kunderovy románové tvorby, práce literární historičky H. Koskové o povaze jeho tvorby psané francouzsky (problematika jí zvláště blízká, neboť byla nucena rovněž vzít na sebe úděl vyhnance) k nim lze připojit i Hamanovu úvahu o Kunderově pojetí dějin světového románu. Další příspěvky se zabývají jednak vnějšími stránkami spisovatelova díla, úvaha olomouckého bohemisty L. Machaly o kunderovských stopách v tvorbě současných českých prozaiků a polemika literárního kritika a historika V. Novotného o rysech existencialismu v Kunderově románové tvorbě - jednak jeho vnitřní dynamikou, stať pardubického bohemisty a polonisty P. Posledního o vztahu tvůrce a čtenáře v spisovatelových románech a esejích. Jakkoliv se všechny příspěvky sešly zcela spontánně, dá se říci, že vznikl celek, jenž podnětně osvětluje z více stran spisovatelovo dílo i jeho osobnost a zároveň je vyslovením úcty, jakou si zasluhují.

Studie o devíti kapitolách má jediný cíl: zpochybnit představu, že česká literatura posledních dvou set let, ale zejména 19. století, byla a dodnes je pouze záležitostí kultivovaného ducha - že tělesné, notabene erotické nebo sexuální prvky v ní neexistují, anebo bídně přežívají kdesi na umělecko-estetické periferii, aniž by národnímu písemnictví přidávaly cokoli relevantního a konstruktivního.

Nová próza zlínského básníka Jaroslava Kovandy (1941) je sérií poetických deníkových zápisů, v nichž autor svérázným jazykem a osobitým stylem medituje o věcech lokálních i globálních, přízemních i nadzemských, dávných i aktuálních. Portrét jednoho roku sice rámují čolci a horák, nafouklé žáby a prezident Bush, písíčko a klofání - ale jeho těžištěm není nic menšího než existenciální trojčlenka život, láska, smrt. Knihu doprovázejí ilustrace Michala Machata.