Atelier 89

Kniha připravená k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka navazuje na jeho ideové dílo a na bestseller polskoamerické historičky a novinářky Anne Applebaumové Soumrak demokracie. Autor této knihy rozšířil danou problematiku do historických, filosofických, sociologických a psychologických souvislostí. Aby se lidstvo dokázalo vypořádat se svou současnou situací, musí zvítězit demokracie, a podle jeho přesvědčení po modernismu a postmodernismu musí nastoupit kritickorealistickým myšlením a morálkou podložený neomodernismus. Sociální filosofie by se měla částečně změnit, sociologie a politologie by měly po vzoru psychologie a psychiatrie vytvořit nově pojaté obory socioterapie a sociopedagogika, a makroekonomie by se měla plně integrovat do ostatních společenských oborů. V náboženské víře by se měl prosadit agnosticismus, v politice ekologie a středolevicová orientace bránící přílišným majetkovým rozdílům mezi jednotlivými lidmi a zeměmi. Jde o srozumitelné, čtivě napsané a mnohostranně průlomové dílo potenciálně dalekosáhlého významu. Jeho autor jako v Česku první pochopil Masaryka jako polyhistora, který vytvořil nerozpornou, univerzálně a nadčasově platnou ideovou soustavu, jíž dnes chybí pouze environmentalistika. Jak to napsal francouzský historik Alain Soubigou, „jediná podstatná otázka zní, zda byly život, názory a jednání tohoto ‚filosofa na trůně‘ od začátku do konce - bez ohledu na nahodilost historických událostí - nějak logicky skloubené, pokud přímo netvořily jednotu. Na takové syntéze všechny dosavadní studie věnované Masarykovi ztroskotaly“. Autor této knihy navíc jako první na světě vystoupil s projektem sekulárního neomodernismu a nové víry v demokracii. The book published for the 175th anniversary of Thomas G. Masaryk´s birth refers to his works of thought and also the bestselling book by a Polish-American historian and journalist Anne Applebaum, The Twilight of Democracy. The author of this book has expanded the subject matter into historical, philosophical, sociological and psychological contexts. In order for humanity to cope with its present situation, democracy must prevail, and in his view, after modernism and postmodernism, it is neomodernism based on critical-realistic thinking and morality that must take over. Social philosophy should be partly changed, sociology and political science should form a new discipline of socio-therapy, following the example of psychology and psychiatry, and pedagogy and macroeconomics should be fully integrated into other social disciplines. Agnosticism ought to be promoted in religious beliefs, ecology in politics and a centre-left orientation should prevail, preventing excessive differences in wealth between people and countries. This is a lucid, readably written and multifaceted groundbreaking work of potentially far-reaching significance. Its author was the first in the Czech Republic to understand Masaryk as a polymath who created an uncontroversial, universally and timelessly valid ideological system that today is only lacking in environmentalism. As Alain Soubigou, a leading French historian, has put it, ”the only relevant question is whether the life, views and actions of this 'philosopher on the throne' were somehow logically coherent from the beginning to the end - regardless of the contingency of historical events – if not directly forming a unity. All previous studies on Masaryk have failed on that synthesis”. Moreover, the author of this book was the first in the world to present a project of secular neo-modernism and a new faith in democracy.

Autorův literární pokus o naplnění principu jednoty v různosti, který podle jeho názoru platí v umění obecně. Po vzoru modernistických malířů a architektů si tvůrčí prostor zúžil na "minisoubor minipovídek", současně ho však do jisté míry rozšířil použitím originální metody koláží. Různost prezentuje obsahovou pestrostí a formálními oscilacemi od vzrušujících literárních obrazů po novely s jasnou ideovou pointou. Jednotu prezentuje snahou o udržení linie obsahových (vývoj mužské erotiky a sexuality v průběhu života, v atmosféře českého komunismu a postkomunismu) a stylových (vývoj od lyričnosti k prozaické deskriptivnosti) posunů, dále pak víceméně konstantní lakoničností, přesností, výstižností a čtivostí textu, v neposlední řadě i jeho věrohodností a nevtíravým etickým nábojem.