Baronet strana 135 z 231

Jindřich VI. byl mladým králem obklopeným ctižádostivými lidmi. Tři ženy, které vstoupily do jeho života, hluboce a trvale ovlivnily i celou historii. Jindřichova matka, Kateřina z Valois, se zamilovala do Owena Tudora a společně založili tudorovskou dynastii. Johanka z Arku, selská dívka, která za svou zem obětovala život, pronásledovala Jindřicha až do jeho smrti. A až příliš ctižádostivá Eleanor z Gloucesteru svými intrikami ohrozila život mladého krále a draze za své činy zaplatila…

Valkýru Kaderin Odměřenou pronásleduje tragická událost: přišla o dvě sestry. Je odhodlaná, že se zlu postaví tváří v tvář a sestry pomstí. Shodou okolností dostane za úkol zabít upíra. Jenže nemůže. Osud si totiž pro ni připravil nelehký úkol: upíra Sebastiana. Právě on v ní poprvé od smrti sester probudí plamínek v srdci a navíc tvrdí, že Kaderin je jeho nevěsta. Udělá cokoli, aby jí to dokázal. Kaderin je z toho dost nešťastná, protože na tohle zrovna nemá náladu. Každý rok se totiž účastní soutěže a letos jde skutečně o hodně. Sebastiana Wrotha nechal v upíra proměnit jeho bratr. Stalo se to už před stovkami let, přesto mu nikdy neodpustil. Nedočkavě se chystá na smrt… tedy do okamžiku, než pozná Kaderin. Nechápe, jak by taková dračice a kráska v jedné osobě mohla být jeho nevěstou. Ale co, na tom nesejde, hlavně aby pochopila, že byla stvořená pouze pro něj. Zatím s ním nechce jít dobrovolně a on si s ní neví rady. Ještěže je trpělivý a má pro strach uděláno. Ale stejně by neškodilo, kdyby mu byl osud nakloněný a trochu mu pomohl…

Jmenuje se Aria - krásná a arogantní princezna malého evropského království. Na obchodní návštěvě v rodících se Spojených státech se stává obětí intrik, je unesena na moře a zde však zachráněna poručíkem amerického námořnictva J. T. Montgomerym. Přes svůj pohrdavý postoj je vnitřně ke sličnému a nezávislému námořníkovi přitahována a ten pod její hrdostí tuší její pravou citlivou a vášnivou povahu. Aby unikla nepřátelům, vydává se Aria za poručíkovu nevěstu. Jenže, pokud vše dobře dopadne, bude si muset nakonec vybrat - mezi královstvím, jemuž byla zrozena vládnout, a mužem, jehož jí osud určil milovat. Cyklus o rodu Montgomeryů

Píseň válečníka uvádí slavnou sérii pěti dalších romantických příběhů odehrávajících se v Británii třináctého století, a současně představuje i hlavního protagonistu, divokého Graelama de Moreton. Chandra de Avenellová má sice vzezření zlatovlasé princezny, ale umí bojovat jako zkušený válečník a pyšní se svými skutky. Touží být silná a nezávislá. Avšak otec jí vybral ženicha, který se do Chandry zamiluje. Když se mu podaří zachránit Chandru z nebezpečné situace, rozhodne se pro ještě těžší zkoušku, a začne se pokoušet získat její srdce.

Ivan Piskáček se narodil počátkem dvacátého století v Rusku. Jeho život byl předem naplánován – byla mu určena skvělá kariéra diplomata. Vystudoval gymnázium v Dijonu, v Praze na Karlově univerzitě práva a v Paříži diplomatickou nástavbu a zdálo se, že mu už žádná překážka v jeho skvělé kariéře nestojí v cestě. Jenže v jeho rodné zemi se dostal k moci Stalin. Inteligence a zejména „buržoazně aristokratické živly“ byly podezřelé a postupovalo se proti nim tvrdě a zásadně. To postihlo nejen Ivanovu rodinu, která byla násilím vystěhována z Petrohradu, ale i jeho samého. Poté co se mladý právník vrátil domů, byl vyslýchán, a přestože nebyl nikdy odsouzen, ocitl se v pracovním táboře na Sibiři. Bojoval o holé přežití až do okamžiku, kdy mu velitel lágru nařídil, aby se, když je tedy ten „doktor“, ujal ošetřovny. Marně Ivan vysvětloval, že sice je doktor, ale doktor práv – bylo to chápáno jako odmítání poslušnosti. Nakonec se však podrobil rozkazu a jeho život se změnil…

Gervase Tregarth, šestý hrabě z Crowhurstu, ve chvíli furiantské nezodpovědnosti prohlásí, že se ožení s první vhodnou ženou, která překročí jeho práh. Uzavřen na zámku svých předků nepředpokládá, že by se mohl do takové situace dostat. Potkává však přitažlivou sousedku, Madelaine Gascoineovou. Léta strávená v tajné službě naučila Gervase, že je třeba vždy mít zadní vrátka. Neožení se s Madelaine, pokud si v čemkoli nebudou rozumět. A to je třeba prověřit, proto naláká krásnou sousedku také do své náruče.

Lidé v Bon Temps, s výjimkou Sookie Stackhouseové, toho mnoho o upírech nevědí. A vůbec nic nevědí o vlkodlacích. Aspoň dosud. Avšak nadpřirozené bytosti se rozhodly odhalit obyčejnému světu svou existenci. Všechno klape až do chvíle, kdy je jedna z nich nalezena zmučená blízko baru, v němž Sookie pracuje. Sookie má obavy, že místní lidé nejsou až tak tolerantní, a rozhodne se vraha odhalit, ať má jakoukoli podobu. Při svém pátrání však zjišťuje, že odjinud hrozí daleko větší nebezpečí, a že v n adcházející válce bude asi jen bezvýznamným pěšákem.

Všem připadá, že se A. J. Sutherlandová musela zbláznit, když koupila divokého hřebce, kterého žádný jezdec ani trenér nedokáže zkrotit. Jestli ale existuje někdo, kdo si s tím pekelníkem poradí, je to A.J.. Sama to však nedokáže, a tak se vydá za slavným Devlinem McCloudem, jezdeckou legendou s chromou nohou – a příšerným chováním. Devlin pozná bojovníka na první pohled – a taky pozná, že ten kůň není žádná nevinná fialinka. Než se naděje, ocitne se divoký hřebec v jeho prázdné stáji a horkokrevná, božsky smělá jezdkyně mu usne na gauči. Zvládnou však všichni tři šampionát bez úhony? Vášeň, která v něm procitla vůči jezdkyni, ohrožuje trénink – a v takovéhle soutěži je jakékoli rozptylování nejen neprofesionální, ale přímo smrtonosné…

Celý společenský Londýn je udiven příchodem Wulfrika Bedwyna, samotářského a chladného vévody z Bewcastlu, na nejblyštivější událost společenské sezóny. Někteří si vypráví o jeho tragické lásce, ale mnozí jsou toho názoru, že tak rezervovaný muž není tohoto citu vůbec schopen. Avšak v onom oslnivém odpoledni přece jen jedna z žen upoutá vévodův zrak - chudá a svérázná vdova Christina Derricková, přestože právě ona se o to nesnaží. Horkokrevná lady, jež má pevně zakotvené názory na muže, morálku i manželství a zároveň má nadání dostávat při všech možných i nemožných příležitostech do trapných situací, mate Wulfrika při každém setkání. Odmítne jeho počáteční návrh, aby se stala jeho milenkou, i pozdější žádost o ruku. Osamělý vlk, který se do mníval, že nikdy neztratí své srdce pro ženu, netouží teď po ničem jiném, než po její lásce. Christina je zpočátku přesvědčena, že dlouhý seznam vévodových negativních vlastností, který mu předložila, znemožňuje jakékoli jejich soužití. Přesto ji vév oda něčím přitahuje, a tak se dá přesvědčit, aby se zúčastnila letní slavnosti na jeho venkovském panství za účasti celé jeho rodiny, kde jí chce Wulfrik dokázat, že přece jen není tak úplně bez citu. Jedna z nejvtipnějších autorek tohoto žánru ve sv é příběhu opět spojuje protiklady - mocného, rezervovaného aristokrata a impulsivní, veselou ženu, která mu ukáže, co je to opravdový cit - muže a ženu tak rozdílné, že to nemůže končit jinak než dokonalým svazkem.

Carmel Wakefordová se ztratí své matce na místní dětské slavnosti. Najde ji muž, který o sobě tvrdí, že je její dědeček, jenž se s rodinou v minulosti přestal stýkat. Tvrdí, že její matka měla nehodu a že Carmel s ním nyní bude muset žít. Když se pak z několika dnů života v nové rodině stávají celé týdny, Carmel zjišťuje, že tento muž věří, že má jakýsi zvláštní dar. A zatímco se matka zoufale snaží najít svou dceru, Carmel se vydává na neobvyklou pouť – během, níž je nucena položit si otázku, kdo je, a kým by se mohla stát. Tato kniha je více než jen obyčejným thrillerem. Tím hlavním v celém příběhu není, kdo nebo proč něco udělal, ale to, jak matka i dcera svádějí boj se vzájemným odloučením a jak v sobě hledají sílu, aby to vše dokázaly snést.