Baronet strana 193 z 272

Na šikovatele Ericha Breitnera čekají při ústupu z Krymu další nebezpečí. Loď, která je odváží do Rumunska, je potopena sovětskými letadly a ze zraněného šikovatele a dalších evakuovaných pěšáků se stanou trosečníci. Nakonec se do Rumunska sice dosta nou, ale ani tam je nečeká právě vlídný osud: jejich dosavadní spojenci kapitulovali a obrátili vojsko proti Německu. Když se vojákům podaří uniknout jednomu nebezpečí, čeká je jiné, neméně vážné

Na šikovatele Ericha Breitnera čekají při ústupu z Krymu další nebezpečí. Loď, která je odváží do Rumunska, je potopena sovětskými letadly a ze zraněného šikovatele a dalších evakuovaných pěšáků se stanou trosečníci. Nakonec se do Rumunska sice dosta nou, ale ani tam je nečeká právě vlídný osud: jejich dosavadní spojenci kapitulovali a obrátili vojsko proti Německu. Když se vojákům podaří uniknout jednomu nebezpečí, čeká je jiné, neméně vážné

Lady Annabelle Ashtonovou a Reginalda Masona svede dohromady nehoda. Jejich rodiny za posledních třicet let neměly nic společného, od doby, co se obchodník s uhlím Mason přistěhoval do sousedství sídla hraběte z Havercroftu. Vysoce úspěšný podnikatel má společenské ambice a vzdělává svého syna jako gentlemana a současně se snaží ovládnout vznešené sousedy finančními půjčkami. A tak se zdá, že jediným řešením bude svatba.

Po katastrofě způsobené hurikánem Katrina a neméně strašném atentátu na shromáždění upírů se Sookie cítí sice v bezpečí, ale poněkud zmatená. Touží jen po tom, aby se věci vrátili do starých kolejí. Avšak její přítel Quinn je mezi pohřešovanými. A situace se mění, ať už si to vampíři v jejím okolí přejí, či nikoli. V neodvratné bitvě bude Sookie čelit nebezpečí a smrti - a co horšího, zradě někoho, koho má ráda. Až chladná krev přestane téci, bude její svět už navždy jiný.

Další pokračování Rubínové ságy vypráví o osudu Philippa Tencina, syna Claudie a Étiena. Ten odmítne převzít dědičné panství, jež by mu mělo jako prvorozenému připadnout, a po vzoru svého strýce se stává příslušníkem královského pěšího pluku, který chrání panovníka ve Versailles. V době, kdy je povýšen na poručíka, přijíždí do královského sídla Chon du Barry na svatbu svého bratra a panovníkovy milenky, neznámé pařížské grizetky Jeanne. Ambiciózní Jean-Baptiste přinutí Chon, aby dělala své švagrové společnici, ta se však cítí v neznámém prostředí plném neřesti a pomluv nešťastná. Jedinou spřízněnou duši nachází v Philippovi de Tencin. Mladý poručík ji ale zpočátku považuje za stejně prohnanou a zkaženou jako většinu ostatních dvořanů. Když se ale stanou svědky pokusu o vraždu, jsou nuceni spojit své síly, aby od sebe odvrátili podezření.

Další pokračování Rubínové ságy vypráví o osudu Philippa Tencina, syna Claudie a Étiena. Ten odmítne převzít dědičné panství, jež by mu mělo jako prvorozenému připadnout, a po vzoru svého strýce se stává příslušníkem královského pěšího pluku, který chrání panovníka ve Versailles. V době, kdy je povýšen na poručíka, přijíždí do královského sídla Chon du Barry na svatbu svého bratra a panovníkovy milenky, neznámé pařížské grizetky Jeanne. Ambiciózní Jean-Baptiste přinutí Chon, aby dělala své švagrové společnici, ta se však cítí v neznámém prostředí plném neřesti a pomluv nešťastná. Jedinou spřízněnou duši nachází v Philippovi de Tencin. Mladý poručík ji ale zpočátku považuje za stejně prohnanou a zkaženou jako většinu ostatních dvořanů. Když se ale stanou svědky pokusu o vraždu, jsou nuceni spojit své síly, aby od sebe odvrátili podezření.

Druhá světová válka se chýlí ke konci, německá vojska se musela z ruských plání stáhnout do Polska. Jejich velení vidí, že celkové porážce nelze zabránit, že ani rozkaz bojovat do posledního muže postupující ruskou armádu nezastaví. A tak se zoufalá armáda mstí vražděním a vypalováním celých měst. Kárné tankové oddíly jsou převeleny z tábora, kde jsou vězni z celého Německa přecvičováni na vojáky, do válečné vřavy Polska. Při jedné z akcí Dědkův oddíl zůstává odříznut a teprve po mnoha bitkách a útrapách se dostává za své linie, aby ustoupil do Varšavy. Zde je svědkem těch nejstrašnějších masakrů civilního obyvatelstva, které ukončí až německá kapitulace.

Zbytek úderného pluku SS Wotan pod velením Kuna von Dodenburg se na svém pochodu z jihu Francie do Říše dostal do pohoří Vogézy. Jednoho dne se na místě objeví záhadné letadlo s pobočníkem vrchního velitele SS, přinášející rozkaz, aby se Wotan hlásil u plukovníka von Falkenstein na jednom z místních hradů. Hitler totiž plánuje troufalou ofenzívu proti spojencům v Ardenách a pro zdecimovanou von Dodenburgovu jednotku má ambiciózní úkol, jak s pomocí místních proněmecky laděných obyvatel vyvolat zmatek v nepřátelském týlu. Americká 7. armáda se mezitím dozví o přítomnosti jednotky SS. Jelikož je však rozmístěna podél celé německé hranice na dlouhém toku Rýna, jediná jednotka, která je volná a k dispozici, aby se s "drobnou nepříjemností" ve formě Wotanu vypořádala, je opovrhovaný černošský prapor.

Rohan Carrington baron Mountvale hrdý potomek rodiny proslavené svými zálety a šarmem je zaskočen. Dostal dopis který osočuje jeho bratra George že zruinoval jistou dámu. Jak se to mohlo stát? George byl učenec zdánlivě seriózní mladík. Neuměl to se slovy byl stydlivý a škrobený. Jeho pověst byla právě opačná než pověst jeho staršího bratra – svůdce. Ovšem dotyčná dáma Susannah vše popírá zruinovaná není je vdovou po Georgovi který ji ovšem příliš nezajistil. Má tříletou dceru velice málo peněz mladšího bratra a rozmařilého otce. Zkrátka nic moc. Navíc je v nebezpečí protože si někdo myslí že vlastní vzácnou mapu. A hrozby jsou natolik vážné že Rohan vezme Susannah do svého londýnského domu a nakonec se s ní ožení. Společně odhalí že George po sobě zanechal nejen mapu z dědictví skotského krále ale i magický pohár.

Butch O’Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. A touží se ponořit ještě hlouběji do světa upírů a zúčastnit se jejich války. Nemá co ztratit, jeho srdce patří upírce, aristokratické krásce, která je ale beznadějně nedostižná. Když ji nemůže mít, může alespoň bojovat po boku Bratrstva. Při záchraně jedné upírky se však Butch stane obětí nejtemnějších nepřátelských sil a na prahu smrti je ponechán svému osudu. Bratrsvo ho však šťastnou náhodou nalezne a jediný způsob, jak jej přivést zpátky k životu se zdá být Marissina láska, ale není jisté, zda ho dokáže zachránit. Z cyklu Bratrstvo černé dýky

Butch O’Neal má povahu bojovníka. Bývalý policista oddělení vražd je jediným člověkem, jemuž byl umožněn přístup do nejužšího kruhu Bratrstva černé dýky. A touží se ponořit ještě hlouběji do světa upírů a zúčastnit se jejich války. Nemá co ztratit, jeho srdce patří upírce, aristokratické krásce, která je ale beznadějně nedostižná. Když ji nemůže mít, může alespoň bojovat po boku Bratrstva. Při záchraně jedné upírky se však Butch stane obětí nejtemnějších nepřátelských sil a na prahu smrti je ponechán svému osudu. Bratrsvo ho však šťastnou náhodou nalezne a jediný způsob, jak jej přivést zpátky k životu se zdá být Marissina láska, ale není jisté, zda ho dokáže zachránit. Z cyklu Bratrstvo černé dýky

Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.

Lea Drakeová se nikdy nepovažovala za příliš atraktivní ženu, takovou, která by mohla získat pozornost hezkého a inteligentního biochemika Tysona Derricka. Osud je sice spojí, ale ponechá zranitelnými před záhadným nepřítelem. Avšak ani mnohá nebezpečí, která na ně číhají, nedokážou zkalit jejich vzkvétající lásku. Z cyklu Sestry Drakeovy

Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.

V úvodním románu nového cyklu Černá kobra představuje autorka, oblíbená čtenáři právě pro své umění hodnověrně vykreslit výjimečné mužské postavy, jeho hlavní hrdiny. Čtyři v bitvách zocelené královy důstojníky, kteří necouvnou před žádným nebezpečím. Ti nyní musí čelit stejně neúprosnému nepříteli, jenž je znám pouze jako Černá kobra. A tak se setkávají, muž, který dokáže čelit nebezpečí bez mrknutí oka, odhodlaný sloužit své zemi a králi, a sebevědomá krasavice s temnou minulostí, jejímž osudem je stát se nezkrotnou nevěstou. Společně musí zdolat nelítostného nepřítele konfrontováni při tom s nezvyklými city skrývajícími se v jejich srdcích.

Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.