BB/art strana 225 z 266

U trhovce na jedné prašné alexandrijské ulici objeví egyptolog Daniel Knox víčko keramické nádobky, do níž prastará sekta esejců ukládala náboženské svitky. Co dělají svitky od Mrtvého moře v Egyptě? Snaha najít odpověď na tuto otázku Knoxe zavede na dobrodružné pátrání po židovské sektě, ovšem do cesty se mu postaví fanatický duchovní Ernest Peterson. Při jejich střetnutí je zabit egyptský archeolog a na Knoxe padne podezření, že je zodpovědný za jeho smrt. Jako by to nestačilo, Knoxova přítelk yně Gaille, která pracuje na jiných vykopávkách, kde se objevují náznaky spojení egyptského faraona Achnatona a Mojžíše, se stane obětí únosu a Knox ji musí za každou cenu osvobodit.

V jednom obyčejném domě uprostřed Dublinu se zničehonic usídlí jakási tajemná bytost, která dokáže vyčíst myšlenky i vzpomínky, bez problémů prochází zdmi, umí podle záchvěvů srdce odhadnout, jaké emoce lidé prožívají a jestli jsou ve vztahu naladěni na podobnou frekvenci. Pro normální smrtelníky je sice neviditelná, nicméně někteří citlivější jedinci jsou schopni ve chvílích, kdy se k nim dostane opravdu blízko, vycítit její přítomnost. Zřejmě má v domě nějaké poslání, jen zatím ještě netuší, ke kterému ze zdejších obyvatel se to poslání váže. Pro začátek tedy všechny jenom pozorně sleduje a snaží se přijít na to, za kým sem vlastně přišla. A my se jejím prostřednictvím postupně seznámíme se všemi, kdo v domě bydlí, i s jejich osudy a problémy. Osudy jednotlivých obyvatel domu i jejich blízkých se různě proplétají, a ona záhadná neviditelná bytost pořád ještě netuší, za kým to sem vlastně přišla. Ví jenom, že už začíná mít tak trochu naspěch, protože její poslání je časově omezené. Podaří se jí ho navzdory všem překážkám úspěšně splnit? A co je to vlastně za poslání?

Utrpení i bolest, poetičnost i romantika, násilí i politické machinace, láska i sex – to všechno je tato kniha, napsaná kultivovaným a čistým jazykem, s velkým smyslem pro detail. A nepochybně je v ní i mnohem víc – každý si tu jistě najde situaci, která ho osloví a někdy možná i dojme svou opravdovostí…

Kaviár není ničím jiným než syrovými rybími jikrami, a přece je na této lahůdce něco zvláštního, co v člověku probouzí sny o jiných světech i osobnostech. Tajemná povaha kaviáru je dána jeho intenzivní a jedinečnou chutí, jeho vysokou cenou a především jeho obecně známým nedostatkem. Právě pro jeho pověst po něm stále tolik lidí touží. Kaviár je dnes proslulý jako vybraná delikatesa pro největší labužníky, nebyl však vždy atributem luxusu a bohatství. Inga Saffronová ve své knize Kaviár poprvé vypráví o tom, jak se jikry prehistorických jeseterů postupně přeměnily z obyčejného pokrmu sedláků a rolníků na carskou lahůdku a jak se nakonec staly kýženým symbolem vznikající střední třídy. Autorka nabízí čtenářům poznávací exkurzi do tajemného světa kaviáru na břehu Volhy a Kaspického moře v Rusku, na Labi v Evropě a na řekách Hudson a Delaware ve Spojených státech. Popisuje průmyslový komplex, který se zrodil kolem kaviáru, a ukazuje, jak přeměna této vzácné a draze zaplacené pochutiny v masově prodávané zboží přivedla jesetera na pokraj vyhubení. Příběh kaviáru je plný konfliktů a krizí. Obchod s kaviárem doprovázelo velké množství těch nejpestřejších a nejrozličnějších osobností – patří k nim řecký kapitán, který poprvé objevil tajný způsob přepravy rychle se kazících jiker do Evropy, vychytralý německý obchodník, který narazil na neuvěřitelné množství dosud nedotčených jeseterů v amerických vodách, ruští komunisté, kteří vytvořili důmyslný kartel pro vývoz kaviáru bohatým západním klientům, pytláci, kteří si po sovětském kolapsu vydělávali na živobytí černým obchodem s jikrami, a kriminální gangy, které se na ně napojili, tajemný Muscovite, který Saffronové prodal gigantické plechovky pašovaného kaviáru za absurdně nízkou cenu, či vědci, kteří obětovali svou kariéru za to, abychom měli i nadále kaviár na našich stolech. Kaviár plný folklórních detailů a fascinujících intrik je poutavou knihou kulinářských, přírodních a kulturních dějin.

Je rok 2032, ve východní Africe a na Blízkém východě vzniká složitá vojenskopolitická situace, dochází k silným nepokojům, k válečným střetnutím a povstáním. Děj knihy je příběh vyprávěný profesionálním vojákem, žoldnéřem, který se účastnil řady těchto událostí. Vzniklo mnohatisícové žoldnéřské vojsko pod velením generála Saltera, najímané různými bojujícími stranami. Skončily íránsko-irácké války, na přístav Long Beach v Kalifornii byl podniknut útok „špinavou“ bombou, hrozí vpád Rusů, Turků a Číňanů do oblastí bohatých na naftu. Írán se pokouší založit islámský stát Šíitský půlměsíc, světové ropné společnosti vyjednávají s arabskými státy i s frakcemi, které se zmocňují významných ropných polí, o dodávkách nafty. USA hrozí ropná krize. Vypravěč-žoldnér na pozadí těchto nesmírně spletitých vztahů podrobně a napínavě líčí dramatické scény z bojů, kterých se účastnil, i složité a nečekané osobní, v závěru nepřátelské vztahy mezi svými nejbližšími spolubojovníky. Zavede čtenáře do východní Afriky, fiktivního státu Zamibie, kde zuří boje mezi kmeny a jemuž vládne despotický prezident, do řady arabských států, do Tádžikistánu, kde žoldnéřský tým Bravo má za úkol svrhnout prezidenta a dosadit nového. Ve svých úvahách uvádí skutečnosti, proč doba, kdy se děj odehrává, byla příznivá vzniku právě žoldnéřských vojsk, v protikladu k národním ozbrojeným silám jednotlivých států.

Moderní představa o „ovládání“ přírody měla vždy svoje stoupence i kritiky. Tato kniha je podle soudu zahraničních recenzentů mimořádně významným příspěvkem ke konkrétnímu a věcnému posuzování problematiky, která se dnes dostává do popředí veřejného zájmu v důsledku stavu a vyhlídek světové ekonomiky, ubývání přírodních zdrojů, klimatických změn, atd.. Autor zkoumá, jak se v Německu během posledních 250 let „podmaňoval“ základní živel – voda, a ukazuje, že „opanovávání“ přírody nepochybně přináší společnosti velký prospěch, často však na úkor přírody.

Román plný exotiky a důvěrnosti je příběhem lásky a skvěle zachyceným portrétem přímořských letovisek na protilehlých březích Atlantského oceánu z pera jedné z nejnadanějších prozaiček své generace.

Průkopnická studie je věnována vlivu, jaký měl na moderní způsob vedení války vznik a rozvoj železnic. Ten se projevoval především v urychlení přesunů vojenských jednotek a v zásadním zlepšení týlového zabezpečení armád válčících stran, které díky železniční dopravě už nebyly odkázány na místní zdroje. Autor sleduje téma od prvního železničního transportu britských vojáků vyslaných potlačit nepokoje v Irsku a pokračuje dál přes americkou občanskou, první i druhou světovou až po korejskou a vietnamskou válku. Píše i o podílu železnic na holocaustu.