BB/art strana 263 z 302

Runy, stylizované znaky, měly vždy velkou symbolickou hodnotu. Když je před téměř 2000 lety začali první runoví mistři rýt, vzbuzovaly u překvapených diváků obdiv či zděšení. Dle pověsti se o tajemství run podělil s lidmi severský bůh Ódin a severští obyvatelé tak mohli dát svému jazyku psanou podobu. Rostoucí zájem o dějiny následovalo i zalíbení v nejstarším severském písmu. Od té doby se toho o runách napsalo hodně, velká část textů však byla spekulativní a neodborná. Kniha Runy – dějiny, dešifrace, výklad srozumitelně a názorně vysvětluje vývoj run v rámci různých časových etap. Díky velkému množství ilustrací se může čtenář sám pokusit luštit a vykládat runové nápisy.

Kniha Lovci dinosaurů poutavě zachycuje jedno z důležitých a bouřlivých období historie vědy. V dnešní době, kdy paleontologové přicházejí se stále novými nálezy podivuhodných zkamenělých zvířat a rostlin, nás již na tomto poli hned tak něco nepřekvapí, ale v první polovině 19. století byla situace podstatně odlišná. Několika nadšeným badatelům se tehdy podařilo otevřít zcela nový pohled na Zemi i na život. Zkoumáním zkamenělin objevených v pradávných horninách dokázali, že na Zemi kypěl život podstatně dříve, než se lidé dosud domnívali, a navíc v podobách, jaké by se mu neodvážili dát ani v těch nejdivočejších snech. Obrovští ještěři v moři i na souši, ptakoještěři ve vzduchu, tropická krajina s džunglí, kde kapradiny byly stejně vysoké jako dnešní stromy… A po člověku ani stopy. Neuvěřitelné, že takhle kdysi vypadala Anglie! Právě angličtí zakladatelé geologie a paleontologie jsou hlavními hrdiny tohoto strhujícího vyprávění Deborah Cadburyové, úspěšné novinářky, která je zároveň autorkou celé řady populárně-vědeckých knih. Na základě vědeckých materiálů, životopisů, deníků a korespondence před námi ožívají lovci zkamenělin, vědě oddaní amatéři i učenci: např. Mary Anningová, William Buckland, Charles Darwin i důrazný obhájce jeho vývojové teorie Thomas Henry Huxley, ale také jejich slavní francouzští současníci Jean-Baptiste Lamarck a Georges Cuvier. Dvěma charakterově velmi odlišnými postavami anglických vědců, kolem nichž se děj této knihy soustředí, jsou Gideon Mantell, venkovský lékař, který každou volnou chvilku věnuje zkoumání zkamenělin, a Richard Owen, vynikající anatom, jehož úsilím mimo jiné vzniklo Přírodovědecké muzeum v Londýně a který si zajistil mezinárodní slávu tím, že dal dinosaurům jméno. Cadburyová líčí jejich celoživotní zaujetí vědou, jejich vzestupy i pády, úspěchy a omyly spolupráci i dravou rivalitu. Píše také o nepochopení, výsměchu a kategorickém odmítání, kterým museli vytrvale čelit, když chtěli prokázat svou pravdu. Kniha i díky hojnému počtu dobových materiálů a ilustrací vytváří živý obraz rané viktoriánské Anglie, čte se jako napínavý historický román, ale zároveň je fundovaným dílem populárně-vědeckým.

Reba Laffertyová, jediná dcera snad až příliš milujícího otce, se po řadě problémů dostala do kalifornského nápravného zařízení pro ženy. Ve dvaatřiceti letech je propuštěna na svobodu a jejímu otci velmi záleželo na tom, aby už nesešla z cesty, aby se držela doma a nebrala drogy, nepila a neoddávala se hazardu. Jenže život není nikdy tak jednoduchý, jak to vypadá, a Reba se na svobodě neohřála ještě ani dvacet čtyři hodin, když se přihlásil jeden starý známý...

Jakkoli je knížka HONBA ZA ZAPOMNĚNÍM míněna vážně, přináší nekonečnou řadu podivuhodných, zábavných, ale i děsivých příhod. Čtenář se na jejích stránkách dozví, že drogy braly i slavné osobnosti, například sir Christopher Wren, sir Walter Scott, Dickens, Gladstone, Freud, Jiří IV., královna Viktorie, Marilyn Monroe, John Kenneth Galbraith, W. H. Auden a Anthony Eden (abychom jich jmenovali alespoň několik). Nadto autor popisuje, jakou roli v obchodu s drogami (především pak s opiáty) sehrály společnosti East India Company (Východoindická společnost), Jardine-Matheson a Glaxo, jak užívání drog pomohla rozšířit válka, jak se s drogami potýkali v Británii, ve Spojených státech, v Nizozemí, ve Švýcarsku, v Thajsku a v Indonésii a jak různou politiku přitom uplatňovali, jakými cestami se narkotika přepravují po světě (kam spadá i vynikající popis vražedné kariéry kolumbijského kokainového krále Pabla Escobara). Kromě toho Davenport-Hines nastiňuje, jak se postupem času měnil přístup k zaká

Ten, nebo žádný, řekne si Ester, když poprvé spatří mladého divadelního režiséra Filipa. Hloupé je jen to, že je pro ni téměř nedosažitelný. Tady pomůže jen jedno: Ester se nadchne pro divadlo a dostane roli v Romeovi a Julii. Že jí přitom přeběhne přes cestu docela jiný Romeo, ovšem neplánovala...

PHILLIPSŮV ROMÁN Praha vypráví o záměrně ztracené generaci na příkladu pěti amerických krajanů, kteří přijíždějí počátkem 90. let hledat finanční, milostné i duchovní štěstí do exotické Budapešti, která se právě otevřela Západu. Shodně mají pocit, že jejich kolegové v Praze, kde je atmosféra úpadku Evropy po studené válce ještě dokonaleji filmová, se mají lépe. Přesto však stále doufají, že ve městě, které si zvolili, také najdou dobrodružství a inspiraci a budou svědky rodících se dějin. Ve skutečnosti objevují klamně krásné místo, kterému často nerozumí. Jak lze srovnat trápení nad začínající kariérou s osudy člověka naproti u stolu, který byl mučen dvěma různými režimy? Jak lze srovnávat krátký jednotvárný život s osudy těch, kteří skutečně vzdorovali, bojovali a umírali? Novinář John Price nedokáže na tyto otázky odpovědět, ale nedokáže je ani zapudit, ačkoli hledá zapomnění v temných budapešťských nočních klubech, v milostném románku s mladou diplomatkou či ve společnosti postarší

Reba Laffertyová, jediná dcera snad až příliš milujícího otce, se po řadě problémů dostala do kalifornského nápravného zařízení pro ženy. Ve dvaatřiceti letech je propuštěna na svobodu a jejímu otci velmi záleželo na tom, aby už nesešla z cesty, aby se držela doma a nebrala drogy, nepila a neoddávala se hazardu. Jenže život není nikdy tak jednoduchý, jak to vypadá, a Reba se na svobodě neohřála ještě ani dvacet čtyři hodin, když se přihlásil jeden starý známý...

Jesse Custer je farář z malého města, který pomalu ale jistě ztrácí víru... dokud se do jeho těla nenastěhuje anděloďábel slyšící na jméno Genesis. Spolu s rychlopalnou exmilenkou Tulip a irským upírem notorem Cassidym vyráží Jesse na bizarní cestu, která vede ze samého srdce Texasu až na dno černé duše New Yorku.

Dívky Hana a Hana se vracejí. A nejsou samy. S nimi přicházejí na scénu například Brácha a Majk, Dýdžej a Hilda, Samantha a Volova, Klára... a mnozí další. Znáte je stejně dobře jako Hanu a Hanu, které potkáváte každý den. Na ulici, v kavárně nebo v metru. A pak také samozřejmě v populárním komiksu, který vychází každý týden v časopise Reflex. Hana (ta s modrými vlasy) říká. „Chtěly jsme, aby se v naší druhé knížce objevil taky Dýdžej. A nakonec to dopadlo tak, že tam jsou všechny naše kámošky a kámoši. A taky úplně cizí lidi.“ Hana (ta s většími prsy) ji doplňuje: „Nechceme si nechat tu slávu jen pro sebe. Loni byla naše knížka nejprodávanější komiks, takže chceme teď dát šanci dalším lidem. I když je samozřejmě jasný, že nejslavnější budeme pořád my dvě.`

Strhující příběh o lékařských experimentech a intrikách v 17. století. Podrobné a pečlivé zpracování historických materiálů umožňuje čtenáři přenést se do událostí tohoto období. City, vášně, filozofie a touha po poznání se prolínají se zájmy a předsudky té doby. Autor srovnává tehdejší lékařská a morální dilemata s dnešními.

Tato kniha je současný příběh moderní athénské ženy, jejíž manželství prochází vleklou krizí. Děj se začíná odvíjet přibližně ve chvíli, kdy tato krize kulminuje odchodem manžela z domova. Kromě několika retrospektiv, které v podstatě pouze objasňují a doplňují stávající situaci, se děj románu odehrává v rozmezí několika měsíců. Ovšem díky skvělé fabulační schopnosti autorky a její mírně humorné, až ironické nadsázce se stává toto krátké časové období vícerozměrným a bohatým na události.

Tamar Valparaisová se stane hvězdou, je to jistá věc, hned, jak vyjde její prvotina, album, obsahující i její největší hit, píseň s okouzlujícími verši Lewise Carrolla z jeho knížky Alenka v říši divů. Avšak uprostřed slavnostního vystoupení při příležitosti uvedení alba na trh je Tamar unesena dvěma muži, skrývajícími se za maskami symbolů násilí a terorismu – Saddáma Husajna a Jásira Arafata. Nejde však o politiku ani o ideologii, únosci stojí jenom o peníze. Detektivové ze sedmaosmdesátého revíru mají opět o práci postaráno, avšak jen do chvíle, než je ze hry vyšachuje „Kombinovaná speciální skupina“, sdružující agenty FBI a prominenty z řad policistů. Nakonec se ovšem ukáže, že ani nejmodernější technika nenahradí staromódní, solidní pátrací potupy Steva Carelly a ostatních pánů detektivů.

Americký autor Steve Pieczenik zúročil své obsáhlé osobní zkušenosti z působení v mocenské centrále USA – na ministerstvu zahraničí – a přichází s mistrně autentickým románem o druhé občanské válce v Americe. Svou politickou fikci zkoncentroval do několika desítek hodin svátečního víkendu 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Guvernéři čtyř západních států – Utahu, Colorada, Wyomingu a Arizony vyhrožují vystoupením z Unie. Jejich zbraní při vyjednávání je ohromná přehrada Glen Canyon v Page v Arizoně: jestliže prezident nepřistoupí do dvaasedmdesáti hodin na jejich požadavky, zničí přehradu a životy tisíců lidí budou v nebezpečí. Žádají přistoupení ke všem ústavním právům a plnou vojenskou kontrolu vlastních hranic. S prezidentem a viceprezidentem v zahraničí padá bezprostřední odpovědnost na ministryni zahraničí Barbaru Reynoldsovou, černošskou diplomatku obdařenou důvtipem i inteligencí. Když se pak v Arizoně námořní pěchota postaví proti Národním gardám západních států, posílá Barbara Reynoldsová doktora Alisona Cartera, aby začal vyjednávat. Ale Carter se ocitá v síti klamu a zrady; navíc musí čelit nebezpečným otázkám, na něž není odpovědi. Kdo má opravdu separatistické hnutí pod kontrolou? A jsou to jeho spojenci nebo nepřátelé?

Přišel čas vylít si srdce. Více než dvacet let stál coby stratég stranou, býval při tréninku pes a během hry spasitel. Jeho klub se jmenuje Dynamo Börde, povoláním je fotbalový trenér. Jakmile je jednou v ráži, není již k zastavení: jednoho z hráčů mu nedávno předvolali k soudu a celému týmu potom unikla šance postoupit do vyšší třídy. Po knihách Hrdinové jako my (Helden wie wir) a Na kratším konci ulice (Am kürzeren Ende der Sonnenallee) nyní Thomas Brussig zachycuje výkřik osamělého člověka z provincie. Život až po chlapy je monologem muže, který by s klidem mohl být příbuzným i v Česku známého kontrabasisty od Patricka Süskinda.

Jedna byla chudá, druhá bohatá. Ani jedna neušla smrti. Steve Carella pátrá po spojitosti smrtí dvou dívek. - Stal se rabín ubodaný v temné uličce obětí rasové vraždy? Nebo je případ ještě složitější? - Prázdniny detektiva Hawkese v horách se změní ve vyšetřování vraždy lyžařskou holí... Tři kratší příběhy spojené hrdiny 87. revíru.

Maurská Alhambra, pomník civilizace, jež v 15. století ustoupila křesťanské reconquistě, fascinuje Evropu již celá staletí. I proto se kolem ní vytvořila neproniknutelná pavučina mýtů a legend, za níž se jen mlhavě rýsují reálné kontury paláců. Arabista a prozaik Robert Irwin se rozhodl nabídnout případným návštěvníkům Alhambry jiný příběh: pozorně odděluje mýty a fakta, ukazuje, jak interpretace islámského umění byly často politicky nebo ideologicky motivovány a zároveň kreslí přesvědčivý portrét středověkého života, který měl daleko k mytologizující idylce. Tato kniha nemá badatelské ambice: jakožto velice inteligentně a poučeně napsaný průvodce po Alhambře nicméně potěší jak laiky, tak odborníky.