BEN - technická literatura strana 4 z 5

Tato kniha pojednává o nejdůležitějších senzorech, které se používají v průmyslové automatizaci. Obsahuje také jisté know-how, v knize jsou vysvětleny nejen principy pomocí názorných obrázků, ale jsou také ukázána řešení konkrétních problémů. Tato prakticky pojatá kniha rovněž obsahuje mnoho příkladů realizovaných aplikací, které mohou posloužit konstruktérům strojů a projektantům montážních či výrobních linek. Kniha vznikla na základě mnohaletých pracovních kontaktů autora se zaměstnanci výrobních závodů různých průmyslových odvětví. Rovněž zkušenosti z řady školení daly podnět k jejímu vzniku. Autor čerpal především z informací získaných od firmy Turck, s. r. o. Hradec Králové, která je součástí mateřské firmy Hans Turck GmbH se sídlem v SRN. Většina obrazových informací byla poskytnuta právě touto firmou. Příručka je určena především technickým pracovníkům výroby, kteří senzory prakticky používají, ale i studentům, kteří chtějí být informováni o základech senzorové techniky.

Regulační technika v příkladech se zabývá modelováním a řízením reálných dynamických systémů. Tato kniha vám pomůže proniknout do základů regulační techniky pomocí mnoha praktických příkladů, které jsou naprogramovány v prostředí Matlab/Simulink včetně virtuální reality. Ta velmi názorně znázorňuje regulační děje. Kniha Regulační technika v příkladech si neklade za cíl pouze seznámit čtenáře se základními pojmy v oblasti modelování a řízení dynamických systémů ale zejména to, aby čtenář pochopil mnohé souvislosti při samostatném řešení zadaných úloh. Proto se každá kapitola skládá ze tří částí, první je stručné shrnutí teorie, druhá část obsahuje výkladové příklady a třetí část obsahuje zadání neřešených úloh s přiloženými výsledky. Kniha dále obsahuje přílohy, kde jsou shrnuty základní matematické pojmy, které obor využívá. Kniha vznikala v průběhu posledních pěti let a autoři v ní uplatnili své studentské, pedagogické a zejména praktické dovednosti v oblasti řízení reálných laboratorních modelů. Byl zde kladen velký důraz na zpětnou vazbu od studentů, aby bylo dosaženo co nejlepšího didaktického materiálu. S řadou připravených modelů s virtuální realitou je tato kniha na našem trhu unikátní.

Technická diagnostika je samostatný obor zabývající se bezdemontážními a nedestruktivními metodami a prostředky stanovení technického stavu objektu. Hlavním cílem knihy je podat celkový přehled těchto diagnostických metod. V současné době, kdy se technická diagnostika stává samostatným vědeckým oborem, již zdaleka nestačí zvolit vhodnou diagnostickou metodu a vybrat optimální typy senzorů a měřicích přístrojů. Diagnostik se již nespokojí s pouhou detekcí a lokalizací existující závady, ale vyžaduje přesnou specifikaci závady (např. typ trhliny v materiálu, rozsah poškození převodového kola apod.). Z tohoto důvodu je nutné naměřené údaje digitalizovat a dál analyzovat prostřednictvím pokročilých, v knize uvedených, metod analýzy naměřených diagnostických veličin a matematických metod rozpoznávání. Kniha je určena široké technické veřejnosti. Vzhledem k tomu, že kapitoly obsahují základní teoretické výklady fyzikálních principů a způsoby zpracování diagnostických signálů, je kniha vhodná i jako učební pomůcka pro studenty technických směrů středních a vysokých škol. Výklad předpokládá základní znalosti středoškolské matematiky, fyziky a elektrotechniky. Publikace svým omezeným rozsahem není určena jako školící materiál pro certifikační zkoušky, nicméně některé partie mohou znalosti posluchačů a možná i lektorů kurzů z oboru diagnostiky doplnit.

Kniha je věnována popisu a praktickým aplikacím mikrokontrolérů PIC18F452 a PIC18F1220 v jazyce C. První kapitola uvádí základní vlastnosti obou typů mikrokontrolérů včetně stručného popisu jednotlivých zabudovaných periferií. Ve druhé kapitole jsme seznámeni s minimálními požadavky na programování. Je tedy uvedena instalace potřebných programů, popsány vývojové desky PKIT452 a PKIT1220 a jednoduchý přípravek se svítivými diodami M8LED. Následuje třetí kapitola, kde je předvedeno vytvoření prvního příkladu – blikání LED. Čtvrtá kapitola popisuje vstupně/výstupní porty, tedy jejich počet, alternativní funkci vývodů a konfiguraci. V páté kapitole jsme seznámeni se základy jazyka C, obecnou strukturou programu, datovými typy, podmíněným příkazem a základními operátory. Šestá kapitola ukazuje používání podmíněného příkazu a pole pro dekódování stavů před zobrazením. Sedmá kapitola se zabývá funkcemi, jejich zápisem a použitím. Použití je předvedeno na ovládání přípravku M7SEGBUF (7segmentovka s budičem). Následuje osmá kapitola, která popisuje konfiguraci hodinových zdrojů. Dozvíme se, že mikrokontroléry mohou kromě klasického krystalu používat rozličné zdroje taktovacích impulzů. Kapitola 9 popisuje jednotku Timer0. Jako praktické příklady použití jsou uvedeny: blikání LED řízené časovačem a běžící světlo. Kapitola 10 popisuje používání přerušovacího systému (přerušení je velmi důležité pro obsluhu zabudovaných periferií, hlavně časovačů). Je vysvětlen způsob obsluhy přerušení v jazyce C na příkladu blikání LED přes přerušení - na pozadí běžícího programu. V kapitole 11 se seznámíme s řízením displeje s časovým multiplexem, přípravku MDYNDSP (pochopitelně přes obsluhu přerušení časovače). Následuje kapitola 12, která ukazuje použití A/D převodníku. Pomocí přípravku MADTEST lze nastavit vstupní napětí a v příkladu ukážeme jeho převod na číslo a následné zobrazení. Kapitola 13 seznamuje s pokročilými řídicími příkazy jako jsou cykly a přepínač, dále je ukázáno použití struktury a sjednocení například pro snazší přístup k jednotlivým bitům řídicích registrů. V kapitole 14 je uveden popis jednotek Timer1 až Timer3, tedy dalších čítacích/časovacích jednotek. Kapitola 15 předvádí 4bitovou komunikaci s řádkovým LCD na přípravku MLCD. Jsou vytvořeny funkce pro řízení LCD a je předvedeno jejich použití. Následně je popsána funkce printf, která dokáže usnadnit výpisy číselných údajů a je předvedeno její přesměrování na displej. Pro větší univerzálnost jsou ovládací funkce umístěny do zvláštní jednotky nazvané MLCD. Následuje kapitola 16, která vysvětluje praktické aspekty měření kmitočtu, periody a střídy. Tyto informace jsou pak zužitkovány při používání přípravku MRX555 – astabilního klopného obvodu s NE555. Tento obvod dovoluje převádět kapacitu nebo odpor na kmitočet resp. časový interval. Uvedený příklad pak ukazuje měření kmitočtu. Dále je popsán přípravek MXTALCCP, který umožní předvést realizaci zdroje reálného času pomocí hodinkového krystalu a jednotky Timer1. Kapitola 17 popisuje jednotku CCP – Capture/Compare/PWM a její použití u mikrokontroléru PIC18F452. Prakticky je předveden příklad odměr trvání log. 0 pomocí záchytného registru, generování periodického signálu pomocí výstupního komparátoru, realizace monostabilního klopného obvodu a změna střídy pomocí PWM. Kapitola 18 je zaměřena na popis jednotky ECCP (vylepšené CCP jednotky) a její použití u mikrokontroléru PIC18F1220. Přípravek MBRIDGE dovoluje využít 4 kanálový PWM režim pro můstkové řízení otáček stejnosměrného motoru oběma směry. V kapitolách 19 a 20 se seznámíme s režimy SPI a I2C jednotky MSSP mikrokontroléru PIC18F452. Pomocí SPI sběrnice je řízen sériový D/A převodník MCP4921 v přípravku nazvaném MSPIDAC. Pomocí sběrnice I2C je řízen sériový D/A převodník TC1320 (v přípravku MTC1320) a dále expandér MCP23016 (v přípravku MI2CEXP). Kapitola 21 popisuje jednotku USART mikrokontroléru PIC18F452. V asynchronním režimu je pak ukázáno ovládání přípravku MLCDGEN, což je LCD vybavený přijímačem sériové linky. Tak se tedy ukazuje vysílání pomocí sériového portu. Přípravek MLCDGEN je uveden ve dvou cenových variantách, které se liší počtem znaků zobrazitelných v jednom řádku (dražší varianta 2 řádky po 16 znacích a levnější varianta se 2 řádky po 8 znacích). Pro zjednodušení výstupních operací je opět použita funkce printf. Kapitola 22 popisuje jednotku EUSART mikrokontroléru PIC18F1220. První příklad ukazuje měření kmitočtu z přípravku MRX555 a zobrazení na MLCDGEN (opět komunikujeme sériovou asynchronně řízenou linkou). Druhý příklad ukazuje přestavení jednotky EUSART do synchronního režimu pro emulaci sběrnice SPI, prakticky je ukázána komunikace se sériovým D/A převodníkem MCP4921. Následuje kapitola 23, která popisuje jednotku LVD – detektor podpětí. Kapitoly 24 a 25 jsou věnovány zvláštním rysům obou typů mikrokontrolérů. Jedná se o popis konfiguračních registrů (umožní řídit volbu hodinového zdroje, WDT a podobně). Následuje popis jednotky WDT (Watchdog) a režimů pro řízení spotřeby. Rovněž jsou popsány jednotky dvourychlostního start-upu a monitoru výpadku hodin, kterými disponuje mikrokontrolér PIC18F1220. V kapitole 26 jsou popsány jednotlivé zdroje resetu, jako jsou: reset při připojení napájecího napětí, časovač náběhu napájecího napětí, startovací časovač oscilátoru, reset při podpětí. Kapitoly 27 a 28 seznamují s organizací paměti a používání datové EEPROM. Příloha A vysvětluje základní pojmy číslicové a mikroprocesorové techniky začátečníkům. Věnuje se tedy výkladu logických hradel, základních sekvenčních obvodů, pamětí a sériového přenosu.

Kniha popisuje nejen vývoj techniky, ale i osudy lidí na pozadí politických karambolů. Vše záviselo na mladých tvůrčích osobnostech, které vzaly prapor a udělaly něco nového. Každý došel kam mu síly a okolnosti dovolily. Pak vzal prapor někdo jiný a zase šel dál. Časem jich bylo víc. Tak tomu je i nyní. Po druhé světové válce začali otcové zakladatelé pod křídly armády a rozhlasu vyvíjet televizi podle německého standardu. Německý výzkum se za války ukrýval v Sudetech. Za tři roky předvedli pracovníci v Tanvaldu, a následně na mezinárodní výstavě rozhlasu Mevro v Praze funkční systém i s vysílačem. Nakonec vysílali přenos z XI. všesokolského sletu. Komunisté zprvu neměli o televizi zájem, tak trvalo dalších 6 let, než bylo v roce 1953 zahájeno pravidelné vysílání. Následovala éra profesionálního výzkumu vývoje, výroby a výstavby televizních středisek v celé republice. Zařízení bylo elektronkové, později tranzistorové pro černobílou a pak i pro barevnou televizi. Po roce 1990 však toto odvětví zaniká. Kupodivu to neznamená konec české účasti, ale naopak eskalaci. Vznikly nové firmy schopné dodávat na míru vybavení ze zahraničního zařízení, řešit automatizaci a uplatnit informační technologie. Dnes se vysílá digitálně s vysokým rozlišením.